Mimo jiné se ukázalo i tím, že v rámci toho personálního zemětřesení, které teda tato vláda provádí ve všech resortech, tak že odvolali i paní Šimůnkovou z postu ředitelky odboru.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, vláda Jiřího Rusnoka skutečně od svého nástupu provedla citelné personální změny ve vícero resortech. O případu Moniky Šimůnkové, která byla odvolána z postu ředitelky vládní sekce pro lidská práva informovala např. Česká televize :"Šéf Úřadu vlády Radek Augustin (SPOZ) odvolal Moniku Šimůnkovou v úterý z funkce šéfky vládní sekce pro lidská práva. Ta následně ve čtvrtek rezignovala na post zmocněnkyně pro lidská práva. Šimůnková se s vládou dle svých slov neshodne v názoru na pojetí lidských práv. "V poslední době cítím tlak na svou osobu. Cítím snahy ministra vnitra o to, aby se celá lidskoprávní agenda dostala do gesce ministerstva vnitra. Nepovažuji to za dobré řešení. Agenda nemůže být takto zaštítěna, byla by to neúcta k občanské společnosti," řekla Šimůnková." Pro představu níže uvádíme ještě několik dalších příkladů personálních změn, tento výběr je však pouze ilustrativní. Server týden potom v souvislosti s personálním změnami nve vládních resortech uvádí následující: " Jen za první měsíc například ministr zemědělství Miroslav Toman vyměnil ve svém úřadě devět lidí a šéfy několika institucí, například Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, Povodí Labe nebo Národního hřebčína v Kladrubech nad Labem. Teď se chystá vybrat nového ředitele státního podniku Lesy České republikyPersonální změny však nastaly i na jiných ministerstvech. Například na ministerstvu práce skončilo po nástupu Františka Koníčka pět manažerů. Ministr vnitra Martin Pecina zase odvolal exministra dopravy Radka Šmerdu z dozorčí rady České pošty. Ministr financí Jan Fischer se zbavil na svém úřadě například Radka Šnábla, bývalého spolupracovníka Miroslava Kalouska.(...)Nejvýraznější tažení však zahájil ministr dopravy Zdeněk Žák. Na svém ministerstvu vyměnil šéfa kabinetu a obměnil dozorčí radu Českých drah. Ta nová záhy odvolala generálního šéfa ČD Petra Žaludu. Na počátku října Žák odvolal šéfy Ředitelství silnic a dálnic Davida Čermáka, Ředitelství vodních cest Jana Skalického a Drážního úřadu Pavla Kodyma." Dalším známým případem personální změny (byť ne v politickém úřadu) bylo odvolání Jana Buriana z pozice ředitele Národního Divadla, Česká televize v souvislosti s tím uvádí následující:"Odvolání ředitele Národního divadla (ND) v Praze Jana Buriana vzbudilo reakce politiků napříč spektrem(...) Burian končí v čele ND, aniž začal. Dnes se měl totiž ujmout funkce. Důvodem k jeho odvolání je podle Balvína to, že Burianovo jmenování nevzešlo z výběrového řízení."
V programovém prohlášení vlády se vláda zavazuje k tomu, že dodrží maastrichtská kritéria. Pan prezident se zmínil, že jsou tři, ono jich je pět, dvě jsou fiskální, tři jsou monetární.
Miroslav Kalousek upřesňuje výrok Miloše Zemana, jenž se dříve v rozpravě zmínil, že kritéria jsou tři plus dvouleté přechodné období v systému ERM II.
Podle informačního webu k zavedení eura, provozovaného Ministerstvem financí, je těchto kritérií skutečně celkem pět.
Fiskální kritéria jsou:
Vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 % HDP. Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP (obě kritéria se někdy uvádějí společně jako kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí).
Monetární kritéria jsou: Inflační kritérium (Roční průměrná inflace nejvýše 1,5 procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací v třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou).
Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb (Výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou).
Stabilita směnného kurzu (Minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez vnitřního pnutí).
Všechny ty klíčový věci, o kterých se tady dneska bavíme, počínaje zrušením losovaček a konče právě odšpuntováním tý policie, mimochodem zrušení povinnosti, Langerovy povinnosti (...) hlásit všechny protikorupční, respektive korupční podání závislýmu vedení korupční, protikorupční policie, to jsou věci, který se za těch prvních osm měsíců (Nečasovy vlády, pozn. Demagog.CZ) povedly.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou,Bártou zmiňované věci skutečně Nečasovou vládou přijaty byly, nicméně nikoliv za dobu osmi měsíců.
Novela zákona o veřejných zakázkách č. 179/2010 Sb. skutečně zrušila "losovačky," přepracovala totiž zcela § 61 zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb.. Navrhla ji vláda Petra Nečase a podepsána prezidentem byla 13. 2. 2012. Změny v zákoně můžete vidět zde.
Zmíněné opatření o ohlašovací povinnosti zavedl policejní prezident Oldřich Martinů jmenovaný Ivanem Langrem, proto "Langerova povinnost." Odhalení fungování tohoto opatření monitoroval článek Hospodářských novin. Zrušil ho skutečně Petr Lessy v lednu 2011, tedy za doby Nečasovy vlády.Na základě tohoto tedy hodnotíme Bártův výrok jako pravdivý.
Ta posílila moc parlamentu... (Lisabonská smlouva, pozn.)
Lisabonská smlouva posiluje zákonodárné pravomoci Evropského parlamentu. Ten od jejího přijetí spolurozhoduje o většině legislativy EU. Lisabonská smlouva přesouvá více než 40 oblastí pod postup spolurozhodování, ve kterém získává Parlament stejná práva jako Rada. Jedná se o oblasti zemědělství, energetické bezpečnost, imigrace, spravedlnosti a vnitřních věcí, zdravotnictví, strukturálních fondů. Parlament také získává poslední slovo při rozhodování o rozpočtu EU. S přijetím Lisabonské smlouvy dochází také k propojení s Evropskou komisí. Výsledky voleb do Evropského parlamentu budou mít vliv na volbu předsedy Evropské komise.
Reálné potřeby, na kterých jsme se shodli, že je potřeba je naplnit, já řeknu jednu konkrétní věc, kde jsme se shodli a koneckonců obě naše strany to měly ve svých programech - valorizace penzí. Teď je valorizace penzí jedna třetina inflace. My jsme se dohodli, že chceme se vrátit k plné valorizaci penzí a potřebujeme na to dodatečné zdroje v rozsahu 8, 9 miliard korun.
Vzhledem k programům ANO i ČSSD a jednání mezi nimi hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jak hnutí ANO, tak i ČSSD měla ve svých volebních programech návrat k plné valorizaci důchodů o inflaci a třetinu růstu reálných mezd.
Pro období 2013 až 2015 bylo schváleno opatření, podle kterého se valorizace omezila pouze na jednu třetinu přírůstku v indexu spotřebitelských cen.
Již před volbami byly náklady na plnou valorizaci odhadovány na 8 miliard korun. Tuto částku potvrdil při vládních vyjednávání i místopředseda ČSSD Chovanec.
K žádné explicitní dohodě o zvýšení valorizace zatím nedošlo, přesto však místopředseda Chovanec poukazuje vzhledem k předvolebním programům stran, že cíl valorizace je pro obě strany společný. Se shodou na zvýšení valorizace důchodů počítá právě předseda ČSSD Sobotka, ovšem rozkoly panují v otázce financování tohoto zvýšení:
"Zmrazení daní mi nedává moc smysl, když není jasné, z jakých zdrojů pokryjeme budoucí výdaje státního rozpočtu, ať už jde o stabilizaci zdravotnictví, či valorizaci penzí.“
Ve stejném pořadu pak Babiš potvrdil úmysl svého hnutí valorizace penzí dosáhnout také, kdy konkrétně řekl: "No, my hlavně potřebujeme peníze na důchody, abychom skutečně důchodcům jako valorizovali ty důchody."
Pokud se najdou finanční zdroje, tak já nejsem vůbec proti tomu zlepšit odměňování zaměstnanců, kteří budou ve státní službě. Ale nevažme to na účinnost zákona (o státní službě – pozn. Demagog.cz), protože v minulosti to byla mina, která ten zákon už několikrát vyhodila do vzduchu.
Na základě vyjádření politiků obhajujících opakované odkládání účinnosti zákona o státní službě 218/2002 Sb. hodnotíme výrok jako pravdivý. Tato vyjádření opakovaně zmiňují finanční dopady zákona jako jednu z hlavních překážek jeho uvedení do praxe.
K prvnímu odložení účinnosti daného zákona, navrhované tehdejší vládou Vladimíra Špidly (ČSSD), došlo již v roce 2003. Při projednávání návrhu zdůvodnil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) odklad takto: "Důvodem pro změnu služebního zákona je výlučně ekonomická povaha, to znamená v podstatě situace, kdy je potřeba řešit stabilitu veřejných financí".
Totožnou argumentaci lze nalézt také v průběhu projednávání dalšího odkladu v roce 2008, kdy Petr Nečas (ODS) coby ministr práce a sociálních věcí při parlamentní rozpravě doslova uvedl, že "[...]důvodem je, že ve stávající podobě je tento zákon neufinancovatelný ze státního rozpočtu, což byl základní důvod, proč i předchozí vlády třikrát předložily Poslanecké sněmovně návrh na odročení".
Finanční aspekty bránící nabytí účinnosti zákona pak hrály roli i při jeho posledním odkladu, k němuž došlo v roce 2011. V rozhovoru pro Českou pozici například tehdejší koaliční poslankyně Lenka Andrýsová (VV) uvedla, že "[...]Důvody, proč zákon nepřijmout, spočívají také ve vysoké finanční a administrativní náročnosti".
A zatímco Stanislav Křeček už zástupcem ombudsmana byl, tak Pavel Zářecký by se jím mohl stát.
Miloš Zeman mluví o dvou jménech, která navrhne do volby budoucího veřejného ochránce práv. Tento post je uvolněn po nedávné rezignaci Pavla Varvařovského na tuto funkci.
Stanislav Křeček byl zástupcem ombudsmana zvolen v dubnu 2013, aktuálně je v čele úřadu až do volby nového veřejného ochránce práv. Tento stav je popsán v zákoně o Veřejném ochránci práv § 2(4).
Pavel Zářecký byl mimo jiné ministrem ve dvou vládách, a to ve vládě Jiřího Paroubka a ve Fischerově vládě. V obou případech zastával post ministra bez portfeje a předsedy legislativní rady vlády. Jak dokládá jeho životopis na webu NašiPolitici.cz, v úřadu Veřejného ochránce práv doposud nepůsobil.
Miloš Zeman tedy popisuje korektně vztah obou jmenovaných k úřadu ombudsmana a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Já jsem nikdy restituujícím církvím neodpustil daň z převodu nemovitostí, nikdy jsem to do žádného zákonu nenavrhoval, od začátku všechny legislativní návrhy týkající se, týkající se církevního majetku, počítaly s tím, že církve jako všechny ostatní subjekty budou platit daně z převodu nemovitostí.
Dotaz diváka byl založen na tvrzení Andreje Babiše, že exministr Kalousek odpustil v rámci zákona č. 485/2012 církvím daň z převodu nemovitostí. Podobnou myšlenku reflektuje i článek na blogu ANO 2011.
V samotném zákoně (.doc) nic o odpuštění daně z převodu nemovitosti není, Miroslav Kalousek se ani nezapojil do připomínkového řízení. Sám tedy nikomu daň z převodu nemovitostí neodpustil ani ji nenavrhoval. V rámci církevních restitucí je pouze odpuštěna daň z příjmu (§15 odst. 5 zákona,) tak tomu je ovšem u všech bezplatných převodů.
Faktem je, že Miroslav Kalousek je navrhovatelem novely daňového zákona, která předpokládá přechod povinnosti odvést daň z převodu nemovitosti z prodávajícího na kupujícího. Toto by spadalo i na církve v případě, že by znovunabyté nemovitosti dále převáděly. Návrh ale nelze označit za účelový ve vztahu k církevním restitucím. Kromě toho neprošel senátem a prosadilo je až zákonné opatření současné vlády, které vypustilo spornou část se změnou plátce daně, jak komentuje článek Aktuálně.cz
K daňovému osvobození církví se samostatně vyjádřilo Ministerstvo kultury ČR (.doc).
Ve světle těchto informací tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dovolte mi i příklad druhý, možná se bude někomu zdát marginální, ale principiálně je to stejné. V programové části koaliční smlouvy se můžeme dočíst, že vláda uvažuje o třetí sazbě, tedy snížené sazbě daně z přidané hodnoty, kam kromě jiných komodit budou zařazeny i dětské pleny (...) Chci jenom upozornit na to, že 6. směrnice Evropské komise jasně říká, které položky mohou a které nesmí být ve snížené sazbě daně z přidané hodnoty. A 6. směrnice je v širším slova smyslu součástí právního řádu České republiky, neboť členské státy jsou povinny tuto směrnici implementovat do našeho právního řádu a neporušovat je.
V koaliční smlouvě (.pdf) najdeme v bodu 2.4 (str. 11) bod deklarující cíl snížit sazbu DPH pro, mj., dětské pleny. Směrnice Rady 2006/112/ES (.pdf) skutečně konkrétně vyjmenovává položky, které mohou být předmětem snížené sazby DPH (příloha III, str. 69). Dětské pleny se mezi nimi nevyskytují. Ve směrnici nejsou vyjmenovány položky, které předmětem snížené sazby být nesmí, mezi ty se automaticky počítají ty, jež vyjmenovány nejsou.
Směrnice je pro členské státy závazná. Státy jsou povinny ji implementovat ve stanovené lhůtě a poté také dodržovat – evropské právo je národnímu právu nadřazeno.
„Já jsem slíbil, že se v mém resortu nebude krást, když se ukázalo, že se pokusil jeden ředitel proplatit fakturu za 2 miliony, ke které neodpovídala práce, tak jsem ho vyhodil.“
Ministr dopravy Zdeněk Žák odvolal 1. října 2013 tři ředitele organizací podřízených ministerstvu. Zmíněné předražené práce se týkaly ředitelství vodních cest, které mělo za zakázku v hodnotě 150 tisíc korun utratit celkem dva miliony. Kauzu podrobněji popisuje iDnes.cz.
