Máme zde země, kde je 50 % mladých lidí bez práce.
Data Eurostatu (.pdf) za rok 2013 ukazují, že v Řecku (58,6 %) a Španělsku (55,7 %) přesáhla úroveň nezaměstnanosti mezi lidmi do 25 let polovinu v celé sledované skupině, Chorvatsko je pak těsně pod touto hranicí (49,9 %). Výrok Schulze je tedy pravdivý.
Evropa je na tom (na dodávkách ropy a plynu z Ruské federace – pozn. Demagog.cz) velmi závislá.
Ruská federace byla v roce 2012 největším dovozcem ropy do Evropské unie. Její dovoz tvořil 31,38 % veškerého dovozu. Současně také Rusko v roce 2010 bylo největším dovozcem plynu do Evropské unie. Celkový export z RF tvořil 31,8 % z veškerých dodávek.
Země, které jsou nejvíce závislé na dovozu plynu z Ruské federace, jsou například Finsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Bulharsko. Tyto země jsou 100% závislé na dovozu plynu z Ruské federace. Plné závislosti se blíží také Rumunsko, Polsko a Česká republika.
Největším dovozcem ropy a plynu z Ruské federace je Spolková republika Německo.
Vzhledem k tomu, že je Ruská federace největším dovozcem ropy a zemního plynu do Evropské unie, je EU určitou měrou na dovozu z Ruské federace závislá.
Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
No, nejde jenom o iniciativu několika našich poslanců. Ta novela služebního zákona, kterou předložila sociální demokracie 23. prosince, tak už byla připravována v době, kdy jsme byli v opozici, a tehdy se na ní podílely i neziskové organizace a my jsme ji tehdy připravovali jako alternativu vůči návrhu Nečasovy vlády.
Poslanecký návrh novely tzv. služebního zákona skutečně předložila ČSSD již v červenci 2013, tedy v době, kdy byla ještě v opozici. Návrh byl formulován jako alternativa k návrhu Nečasovy vlády, který byl také poslán do sněmovny k projednání. Oba návrhy spadly pod stůl s rozpuštěním sněmovny.
V novém volebním období pak skupina poslanců ČSSD předložila tento návrh znovu. Podporu této novele vyjádřila skupina neziskových organizací sdružených v projektu Rekonstrukce státu. Martin Fadrný z organizace Frank Bold a zároveň jeden z expertů Rekonstrukce státu pak na e-mailový dotaz potvrdil, že "návrh tohoto zákona ve stadiu draftu připomínkovali zástupci nevládních organizací".
Jeho kolegyně Lenka Petráková z občanského sdružení Oživení pak v e-mailu dodává: "Osobně jsem se zúčastnila 2-3 setkání, a to neformálně, společně s kolegy z good governance. Podali jsme několik připomínek, námětů či komentářů, nicméně ne všechny byly v plné míře do novely zapracovány. Novelu jsme před jejím dokončením (finální verzi) neměli příležitost podrobně komentovat a to také z kapacitních důvodů".
Tak zaprvé, já sám se domnívám, že pokud na Ukrajině existuje konflikt, a on existuje, tak že je zapotřebí jednat s oběma stranami tohoto konfliktu. Jednou z těchto stran je bezpochyby prezident Janukovyč. Já nechci dávat žádné knížecí rady, ale v nedávném rozhovoru pro agenturu Bloomberg jsem připomněl, že jedním z možných řešení by byly mimořádné volby, jak parlamentní, tak prezidentské...
Prezident Miloš Zeman v rozhovoru (video čas 5:50–6:50) pro agenturu Bloomberg z 29. ledna zmiňuje jako jednu z možností, jak dosáhnout vyřešení krize na Ukrajině, vypsání mimořádných prezidentských i parlamentních voleb.
Zeman konkrétně v rozhovoru uvedl:
"MZ:The Czech political crisis has been solved by extraordinary elections. And you cannot exclude the possibility of extraordinary elections in Ukraine and who will be the winner (...) might lead the country in the near future.
You mean presidential elections?
MZ: Not only presidential, maybe parliamentary elections, too".
Odvolatelnost politiků funguje standardně nejenom ve Švýcarsku, ve Spojených státech, ale i v takových zemích, jako je třeba Venezuela a podobně.
Odvolatelnost politiků (.pdf, s. 4-6) funguje kromě Švýcarska a Spojených států také ve Venezuele, na Filipínách a v kanadské provincii Britská Kolumbie.
Nicméně ve Švýcarsku (s. 5) se nepodařilo nikoho odvolat od roku 2003, v Britské Kolumbii (s. 6) neprošlo 23 petic z 24. I ve Spojených státech (s. 4) je tento prostředek využíván zřídka.
Institut odvolávání politiků tedy v uvedených zemích de iure funguje, není však příliš využíván. Tomio Okamura má nicméně pravdu v tom, že jím zmiňované země (a také některé další) mají prvek odvolatelnosti politiků zaveden a z tohoto důvodu (byť není hojně využíván) hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ale na druhou stranu také bych chtěla zamezit tomu, aby se tady na Evropskou unii kde kdo vymlouval, že nám to zlý Brusel přikazuje a vlastně to velmi často vůbec není pravda a je to jenom potupná záminka.
Klára Samková ve svém faktickém výroku naráží na problematiku tzv. gold-platingu. Ten popisuje stav, kdy dochází k nežádoucímu rozšiřování obsahu Směrnic Evropské unie.
Důvody pro tuto cestu "implementace" evropské legislativy shrnuje článek uveřejněný na serveru EurActiv.cz. Jedná se např. o situaci, ve které Unie i národní vláda připravují ve stejné době předpis v totožné oblasti. Dále pak dochází ke gold-platingu v souvislosti s tím, že řada směrnic výslovně počítá s možností přísnější úpravy oblasti ze strany členského státu. Méně častým je pak stav, kdy EU řeší určité vztahy ve vymezené oblasti a české právo dosud nemá předmětnou úpravu ani v širší oblasti.
Článek také zmiňuje samostatnou oblast snah o to "schovat" za evropskou legislativu jinak obtížně prosaditelné vnitrostátní záměry.
Jako klasický příklad "českého" gold-platingu poslouží např. "koblihová vyhláška" (nutně upozorňuje tento článek na serveru Idnes.cz, či komentář uveřejněný na E15) či problematika "poplatků za prázdná média".
Dále, jak upozorňuje ve sledovaném článku serveru EurActiv.cz Petr Valenta z Hospodářské komory: "Samostatnou kapitolou jsou požadavky na podíl elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, kde byla doporučení daná EU realizována v České republice velmi důsledně a ve velkém časovém předstihu".
Neustále jsme svědky debaty o rozpočtovém určení daní, a byli jsme svědky mnohokrát, a připomněl bych to od roku 1995, přes rok 2006, 2008, přes rok 2011 k tomu, že když centru chyběly peníze, tak se to udělalo na úkor obcí a krajů.
Bohužel se nám nepodařilo nalézt souhrnné údaje vyjadřující vývoj podílu územních samospráv na rozpočtovém určení daní v celém Vojtěchem Filipem zmiňovaném období. S výrokem jsme však oslovili odborníky. Po dodání podkladů jeho hodnocení doplníme. Prozatím jej tedy označujeme jako neověřitelný.
Ty tanky se kdysi modernizovaly za cenu poměrně vysokých nákladů, měnil se pancíř, měnil se ten hlavní i ty střelecké, veškeré to střelecké vybavení nebo ta, ta průraznost toho, modernizovalo se to, elektronika se tam měnila... Ujede to asi jenom 400 kilometrů, pak musíte tankovat.
Podleinformacídostupných na webu Ministerstva obrany probíhal projekt modernizace tanků T-72M4 CZ mezi lety 1994–2006 a během této doby došlo k úpravě celkem 30 tanků. Projekt modernizace stál podle údajů armády zhruba 4 miliardy korun. Náklady na vylepšení jednoho tanku se tak pohybují kolem 140 milionů. Na základě těchto zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Modernizace byla realizována s cílem:
– podstatného zvýšení palebné síly a možnosti pozorování ve dne i v noci, vedení účinné palby z místa i za pohybu a zvýšení účinků podkaliberní munice v cíli – výrazného zvýšení pohyblivosti a manévrovatelnosti tanku a zlepšení vybraných provozně-technických vlastností – zvýšení pasivní a aktivní ochrany tanku v boji
Dojezd modernizovaných tanků na polní cestě by pak měl být až 430 km, což je číslo blízké tomu, které uvádí Martin Stropnický.
Podrobný výčet modernizačních prvků naleznete zde.
Protože za panem Kočicou na to, jak krátkou dobu v Ředitelství silnic a dálnic je, stojí obrovský kus odvedené práce. Ale hlavně on začal rozmotávat ty léta trvající problémy. (...) Jsme svědky toho, že se začínají rozplétat kauzy trvající několik let, které dospěly, například jako most v Brně, až do dnešní situace, kdy je kritizujeme.
Zdeněk Žák podle všeho mluví o rekonstrukci mostu v Brně-Řečkovicích. Ministerstvo dopravy připravilo mimořádnou kontrolu v brněnském závodě Ředitelství silnic a dálnic z důvodu možných pochybení při zadávání výběrového řízení. Idnes.cz k tématu píše: "Rekonstrukce mostu, která byla ještě v létě rozpočtována na 50 milionů korun, přijde totiž na více než dvojnásobek". Kvůli havarijnímu stavu mostu byla místo veřejného tendru použita metoda jednacím řízení bez uveřejnění.
Ve veřejně dostupných zdrojích jsme také nenašli žádnou zmínku o osobním angažování Pavla Kočici v dané kauze, s výjimkou jeho obhajoby nové, vyšší ceny rekonstrukce kvůli nutnosti oprav ve větším rozsahu, než plánoval původní projekt.
Rovněž ani další údajný podíl Pavla Kočici na "rozmotávání problémů" se nám dohledat nepodařilo, výrok je proto neověřitelný.
Mnohokrát se stalo, že policie něco vyšetřila a vzápětí na to, to konkrétně můžu teď připomenout kauzu nadhodnocených kamenů, policie, dokonce se to jmenovalo Tým šutr, policie vyšetřila kauzu, policista odjel na dovolenou, vrátil se a měl prázdný sejf, ve kterém měl důkazy.
Na základě veřejně dostupných informací se nám výrok bohužel nepodařilo ověřit.
J. Lorencová zřejmě odkazuje na případ úvěrových podvodů z 90. let založených na nadhodnocených kamenech. Podvedené banky přišly společně o téměř 404 milionů. Obvinění byli nakonec osvobozeni.
Podobná je ale i kauza bývalého místopředsedy ODS Miroslava Macka. Privatizace Knižního velkoobchodu proběhla za podezřelých okolností, většina majetku zmizela výměnou za bezcenné "drahé kameny". Dohledat informace o vyšetřovacím týmu Šutr a dalších okolnostech, které popisuje J. Lorencová, se nám ale nepodařilo.
