Bohuslav Sobotka
Já myslím, že si tady s panem prezidentem velmi rozumíme, protože jak pan prezident, tak já jsme v minulých letech zákon o prokazování původu majetku prosazovali. Nepovedlo se to v době, kdy byla sociální demokracie ve vládě. Blokovali nám to koaliční partneři.
Sociální demokracie byla vládní stranou v letech 1998-2006, kdy postupně vládly kabinety Miloše Zemana, Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Jiřího Paroubka. Během vlády současného prezidenta v letech 1998-2002 byla majetková přiznání předložena do Poslanecké sněmovny hned dvakrát.
První pokus se odehrál na konci roku 1999, nicméně návrh byl zamítnut v Poslanecké sněmovně již v průběhu prvního čtení. Druhý návrh vlády Miloše Zemana byl předložen do Sněmovny v červnu 2001, byl postoupen do druhého čtení a tam zamítnut.
Bohuslav Sobotka ovšem ve svém výroku mluví o volebním období 2002-2006, kdy byl jako ministr financí členem všech 3 koaličních vlád ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU.
Mediální zmínky z tohoto období skutečně dokládají odpor KDU-ČSL i Unie svobody k majetkovým přiznáním. V březnu 2004 o této věci informovaly např. Hospodářské noviny. Celý problém se táhl i dále, další informace o přích mezi ČSSD a jejími koaličními partnery uvádí ČTK, a to z dubna 2005.
Ondřej Liška
Známý případ farmy Bolka Polívky. Ta dostala dotaci z evropských peněz přes 20 milionů korun, nakonec zbankrotovala, byla prodána za nějakých myslím 11 milionů korun. Z těch 11 milionů už veřejnost, naše peníze zpátky těch 27 milionů nedostaneme.
Penzion Olšany s.r.o. (dříve vedený jako FARMA Bolka Polívky, spol. s.r.o.) byl prodán v únoru 2014 za 11,5 milionu Kč.
Vzhledem k tomu, že informace týkající se částky získané z fondů Evropské unie se v různých médiích velmi liší (Lidovky.cz informovaly o 24 milionech a Aktuálně.cz o 11,6 milionech), čekáme na vyjádření příslušného Regionálního operačního programu a Ministerstva pro místní rozvoj. Z tohoto důvodu výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.
Miroslav Kalousek
Moravec: Pokud byste lépe vybírali daně, udělali opatření k efektivnějšímu výběru daní, tak ty rozpočty mohly mít menší deficit? Miroslav KALOUSEK: Těch opatření se stala celá řada (směrem k vyššímu výběru DPH - pozn. Demagog.cz). A dokonce i opozice mi v minulém volební a řadu těch legislativních změn také opozice podpořila, já jí za to poděkoval, uznala, že efektivita výběru daní se zvyšovala.
V současnosti pracujeme na detailní analýze tohoto výroku, proto jej prozatím necháváme jako neověřitelný.
Miroslav Kalousek hovoří o "celé řadě opatření", která měla přinést zvýšenou efektivitu pro výběr daní. Během funkčního období Miroslava Kalouska jako ministra financí skutečně došlo k schválení určitých opatření, která si dávala za cíl zefektivnit daňový systém. Nepodařilo se nám nicméně dohledat projev uznání a podpory tehdejší opozice, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Ze zmíněných opatření můžeme uvést například daňovou reformu, která měla v určitých oblastech začít platit od začátku roku 2014 (a dále v následujících letech). Řada opatření může být pravděpodobně nakonec odložena. Dále můžeme zmínit například zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitosti. Toto opatření " navržené vládou Jiřího Rusnoka prakticky kopíruje návrh z dílny exministra financí Miroslava Kalouska, který senátoři v září zamítli. S jedinou výjimkou. Senát totiž v říjnu rozhodl, že na rozdíl od původního Kalouskova návrhu bude daň nadále platit prodávající, nikoliv kupující."
Tady ta zmiňovaná golfová hřiště, tam šlo prostřednictvím ministerstva zemědělství nějaký 287 milionů korun.
Výrok Ondřeje Lišky o investicích do golfových hřišť hodnotíme jako neověřitelný z důvodů nedostatku upřesňujících informací.
Z výroku není jasné, o kterých golfových hřištích Ondřej Liška hovoří.
Ministerstvo zemědělství má na starosti vyplácení dotací z Evropského zemědělského záručního fondu a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova.
V seznamu příjemců dotací z těchto fondů je osm záznamů golfových společností. Jejich výše čerpání dotací činí 2 082 201.
Ze strukturálních fondů, které má na starosti Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo čerpání výrazně vyšší. Podle údajů z prosince 2013 se jedná o více než 350 milionů (pokud počítáme všechny společnosti čerpající peníze na aktivity spojené s golfem).
Petr Fiala
Rada Evropy není orgán Evropské unie. Není to Evropská rada ani Rada EU.
Rada Evropy skutečně není jedním z orgánů Evropské unie. Rada Evropy je samostatná mezivládní organizace, která má 47 členských států a vznikla dříve, než vzniklo Evropské společenství uhlí a oceli, které položilo základ evropské integrace.
Evropská rada je oproti tomu vrcholným orgánem EU, jakýmsi summitem EU, na kterém se scházejí vrcholní představitelé členských států a určují obecné politické trendy směřování EU. Rada EU je také jednou z "běžných" institucí EU. Spolu s Evropským parlamentem je jedním z hlavních aktérů v evropském legislativním procesu. Rozhodnutí v ní přijímají zástupci členských států, z pravidla na úrovni ministrů.
Pavel Bělobrádek
K posílení pravomocí Evropského parlamentu už došlo.
Posilování pravomocí Evropského parlamentu je skutečně již dlouhodobý proces v případě evropské integrace. Ve prospěch Pavla Bělobrádka hovoří stránky Evropského parlamentu, které uvádějí:
"Parlament s každou novou smlouvou získává větší demokratické, kontrolní a legislativní pravomoci. Bruselskou smlouvou (podepsanou v roce 1975) získal pravomoc kontrolovat každoročně na konci roku účty EU, aby posoudil, zda Komise prostředky z rozpočtu EU vydávala uvážlivě a správně. Nová ustanovení obsažená v Jednotném evropském aktu (podepsaném v roce 1986) zajistila, aby byl pro přistoupení každého nového státu k EU nutný souhlas Parlamentu. Amsterodamská smlouva (podepsaná v roce 1997) Parlamentu zaručila mnohem silnější pozici při společném vytváření předpisů s Radou v celé řadě oblastí, na něž se vztahuje právo EU (např. ochrana spotřebitele, možnost legálně pracovat v jiné zemi, otázky životního prostředí a další)."
Lisabonská smlouva rovněž pravomoci EP posiluje. Ten se stává "plnoprávným spolutvůrcem právních předpisů s většími pravomocemi v oblasti rozpočtu." Také je mu udělena klíčová pravomoc při volbě předsedy Evropské komise. Tímto jsme se již zabývali také ve výroku Martina Schultze.
Další zdroj: Fiala, Petr; Pitrová, Markéta (2009): Evropská unie, Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, s. 307-321
Andrej Babiš
Ale co je strašně důležitý je, že, i když my vykážeme tady v roce 2014 a 15 dvakrát sto miliard deficit, tak náš dluh se nezmění. Zůstane 1 683. To znamená, dluh 2013, 14, 15 bude úplně stejný (...) A víte proč? Protože já jsem zavedl restriktivní řízení likvidity státu. To znamená, že ty dluhopisy, které byly emitovány předtím, nám bohatě stačí na to, i když vykážeme 200 miliard deficit.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jedná se totiž o výhled do budoucna, který v tuto chvíli nemůžeme verifikovat. Tato prognóza však není nesplnitelná.
Státní dluh je součtem všech finančních pasiv státu (úvěrů, emitovaných dluhopisů, pokladničních poukázek apod.). Změna jeho výše není přímo navázaná na deficit (či přebytek) státního rozpočtu. Stát může své výdaje financovat z dalších zdrojů. Ministr Babiš dále v pořadu prohlásil, že nezvyšování nominální výše státního dluhu chce dosáhnout pomocí řízení likvidity státu prostřednictvím systému Státní pokladny. Díky sdílení volných finančních prostředků a plánování výdajů je pak možné volné prostředky použít pro financování státních výdajů. V této souvislosti je potřeba připomenout, že systém Státní pokladny spustil v roce 2013 již Miroslav Kalousek.
Za určitých podmínek je tak skutečně možné, aby současná výše dluhu zůstala zachována i při schodkových rozpočtech.
Michaela Marksová
my víme, že se vyplatí ta pracovní místa dotovat, protože potom část těch lidí, my máme ta čísla samozřejmě detailně k dispozici, kolik jsme podpořili, kolik těch lidí se pak třeba udrželo na trhu práce.
Na základě dohledaných informací hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Ve statistické ročence (.pdf; str. 24) trhu práce v České republice v roce 2013 můžeme nalézt údaje o aktivní politice zaměstnanosti v letech 2011-2013. To znamená, že zde jsou uvedené počty vytvořených pracovních míst a počty umístěných uchazečů.
V ročence však nenajdeme počty lidí, kteří se udrželi na trhu práce i po skončení podpory ze strany státu. Kontaktovali jsme Ministerstvo práce a sociálních věcí, zda by bylo ochotné nám tato data poskytnout. V odpovědi nám Ing. Štefán Duháň, ředitel odboru trhu práce sdělil, že Úřad práce ČR má tato data k dispozici, avšak není je jednoduché statisticky zpracovat. V příloze přiložil publikaci Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, která se zabývá hodnocením programů aktivní politiky, avšak v roce 2007.
Jiří Pospíšil
To je třeba vysvětlit, pane redaktore, já ještě nejsem europoslanec (...), že europoslanec se stává europoslancem ve chvíli, kdy proběhne první zasedání Evropského parlamentu, a to je až někdy počátkem měsíce června, respektive května, července, pardon, to znamená, teďko ještě jsem zvolený, ale nejsem europoslanec.
Zákon o volbách do Evropského parlamentu v § 52 (1) uvádí: " Mandát poslance Evropského parlamentu vzniká zahájením první schůze Evropského parlamentu v novém pětiletém funkčním období Evropského parlamentu." 1. schůze se uskuteční 1.-3. července. Uvádí to na svých webových stránkách Evropský parlament.
Miloslav Ransdorf
Miloslav RANSDORF: Zuzanu Roithovou. Helena ŠULCOVÁ: Vždyť to byla přece podle médií velmi pracovitá europoslankyně. Miloslav RANSDORF: Podle médií. 95 % její aktivity bylo vysvětlování hlasování.
Hodnocení výroku Miloslava Ransdorfa označujeme na základě dat z oficiálních stránek Evropského parlamentu a studie think-tanku Evropské hodnoty jako nepravdivé.
Studie (.pdf) týkající se aktivity českých europoslanců v Evropském parlamentu ze dne 28. dubna 2014 zveřejněna think-tankem Evropské hodnoty hovoří o několika kvantitativních aspektech činnosti. Jedním z nich je také " vystoupení na plenárním zasedání " (viz např. str. 5 a tabulka č. 14 na str. 17), které se zmíněné vysvětlování hlasování týká.
Na stránkách Evropského parlamentu je k dnešnímu dni (30. května 2014) u Zuzany Roithové uvedeno celkově 175 vystoupení na plenárním zasedání, tedy ještě o 6 více než ve zmíněné studii. K naplnění pravdivosti výroku by musel počet těchto vystoupení uvedených jako " vysvětlení hlasování " dosáhnout počtu alespoň 166 (resp. 160 pokud využijeme data ze studie). V případě Zuzany Roithové tento počet dosáhl hodnoty 61, což z celkového počtu vystoupení představuje 34,86 %. Jelikož tento údaj neodpovídá hodnotě uvedené Miloslavem Ransdorfem, jeho výrok je tedy nepravdivý.
