Přehled ověřených výroků

Číslo 625 tisíc se skutečně ve vztahu k nezaměstnanosti v Česku objevilo. Nestalo se tak ovšem na základě metodiky Eurostatu, ale čísel Úřadu práce. Navíc toto číslo bylo platné k poslednímu únoru, aktuální čísla hovoří pro číslo mnohem menší, a to přibližně 575 tisíc lidí.

Nutno dodat, že Eurostat využívá jinou metodiku výpočtu a jeho čísla se tak pohybují kolem 363 tisíc nezaměstnaných.

Nepodařilo se nám dohledat informace o tom, že by ministryně Marksová Tominová spekulovala o milionu nezaměstnaných, naopak v nedávném vyjádření uváděla čísla zcela jiná a správná.

Stejný údaj (tedy 625 tisíc) uvedla ministryně práce i v Otázkách Václava Moravce 6. dubna 2014.

Závěrem tedy Eurostat nehovoří o čísle 625 tisíc, toto číslo je navíc již čtvrtrok staré a není doloženo ani "milionové" vyjádření paní Marksové Tominové. Požádali jsme tedy europoslance Ransdorfa o vyjádření a případné doplnění zdrojů, do té doby však výrok hodnotíme jako nepravdivý.

Pojem "péče řádného hospodáře" se uvádí především v souvislosti s právní úpravou obchodních korporací.

Podle paragrafu 17 zákona o nové pozemkové reformě " přídělce je povinen na přidělené půdě osobně pracovati s péčí řádného hospodáře." Připomeňme, že v kontextu diskuse se hovoří především o zanedbávání pozemku kupř. nárůstem plevelu. Nutnost pečovat o pozemek se tak dá dovodit i z dalších norem.

Ekologický právní servis uvádí, že výkon vlastnického práva lze omezit již z dikce Listiny základních práv a svobod a dále pak nový občanský zákoník ukládá, že " vlastník věci se tak musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku." Poškozený také může využít sousedskou žalobu. Úpravu a omezení sousedských práv lze odvodit také z judikatury Nejvyššího soudu (zásada vzájemnosti a míra přiměřená poměrům).

Sáhnout lze i do zákona o přestupcích, zákona o obcích a zákona o rostlinolékařské péči (podrobněji zde).

Dle hnutí ANO by pozice náměstků ministrů měli zastávat na základě nového zákona o státní službě odborníci, a nikoli politici.

Nicméně sestavování vlády nominace za toto hnutí obsahovala řadu zvolených politiků, a proto je výrok hodnocen jako nepravdivý.

Ve vládním kabinetu sedí za hnutí Andreje Babiše hned několik zvolených poslanců, jmenujme Babiše samotného, Martina Stropnického, Helenu Válkovou, Věru Jourovou (ta je i 1. místopředsedkyní hnutí ANO), Richarda Brabce.

To znamená, že ze 6 ministrů je hned 5 současně poslanci.

Je otázkou, koho přesně míní Babiš politickým/odborným nominantem, neboť jeho prohlášení, zda členové jeho hnutí jsou či nejsou politici, se časem různí a vyvíjí a Babiš v nich není zcela konzistentní. Je však nepochybné, že zvolení poslanci jistě politici jsou a jsou tak chápány i jejich nominace.

Vzhledem k povaze hlavních institucí Evropské unie hodnotíme výrok jako zavádějící.

Evropský parlament je skutečně jedinou institucí EU, do které jsou zástupci přímo voleni evropskými občany. Nicméně označení všech ostatních institucí jako byrokratických už se za přesné označit nedá. S tímto označením můžeme souhlasit u Evropské komise, kde naprostou většinu činnosti vykonávají úředníci. Další hlavní instituce Evropské unie - Evropská rada a Rada Evropské unie jsou však naopak zcela politické. Tvoří je zástupci národních exekutiv (premiéři či prezidenti v Evropské radě a ministři či jejich náměstci v Radě EU) jednotlivých členských států. Ti jsou sice primárně voleni do národních úřadů, činnost v orgánech EU je však v rámci popisu práce funkcí, do nichž byli občany zvoleni.

Výbor pro evropské záležitosti skutečně má velké pravomoci. Ve srovnání s ostatními výbory v Poslanecké sněmovně patří ke třem výborům, ve kterých nejčastěji probíhají schůze. Výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.

Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) " hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly evropské agendy v Poslanecké sněmovně. "

Množství práce ve VEZ lze srovnat podle počtu schůzí v jiných výborech. Do 16. května 2014 proběhlo:v Hospodářském výboru - 6 schůzív Kontrolním výboru - 6 schůzív Mandátovém a imunitním výboru - 13 schůzív Organizačním výboru - 12 schůzív Petičním výboru - 6 schůzív Rozpočtovém výboru - 8 schůzív Ústavně právním výboru - 8 schůzíve Volebním výboru - 10 schůzíve Výboru pro bezpečnost - 9 schůzíve Výboru pro evropské záležitosti - 11 schůzíve Výboru pro obranu - 7 schůzíve Výboru pro sociální politiku - 6 schůzíve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu - 5 schůzíve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - 8 schůzíve Výboru pro zdravotnictví - 7 schůzíve Výboru pro životní prostředí - 7 schůzív Zahraničním výboru - 9 schůzív Zemědělském výboru - 8 schůzí

Pouze v Mandátovém a imunitním výboru a v Organizačním výboru proběhlo více schůzí než ve Výboru pro evropské záležitosti.

Dle webových stránek Poslanecké sněmovny"největší nároky na práci členů VEZ klade právě projednávání návrhů aktů a jiných dokumentů EU, které představuje absolutní většinu aktivit VEZ. Důležitost a zodpovědnost této činnosti umocňuje skutečnost, že v souladu se zákonem o jednacím řádu PS jsou usnesení výboru, která nejsou zařazena na program jednání plenární schůze, považována za vyjádření Sněmovny, a jejich zohlednění při formulaci stanoviska pro jednání v orgánech ES a EU je pro vládu závazné."

Evropský parlament má na složení Komise skutečně značný vliv. Evropský parlament nejdříve schvaluje předsedu Komise (spolu s Radou EU) a schvaluje potom také Komisi jako celek. Tomuto schvalování předchází slyšení v parlamentních výborech podobného zaměření jako portfolio budoucího Komisaře.

Komise je zodpověná Parlamentu, který ji případně může i odvolat.

Jednotlivé Komisaře pak nominují členské státy (obvykle vláda), portfolia rozděluje předseda Komise.

Penzion Olšany s.r.o. (dříve vedený jako FARMA Bolka Polívky, spol. s.r.o.) byl prodán v únoru 2014 za 11,5 milionu Kč.

Vzhledem k tomu, že informace týkající se částky získané z fondů Evropské unie se v různých médiích velmi liší (Lidovky.cz informovaly o 24 milionech a Aktuálně.cz o 11,6 milionech), čekáme na vyjádření příslušného Regionálního operačního programu a Ministerstva pro místní rozvoj. Z tohoto důvodu výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.

Plán legislativních prací vlády na rok 2014 dokládá, že jednotlivé zákonné předlohy, které má kabinet v plánu přijmout, začínají březnem letošního roku. Lze tedy konstatovat, že skutečně začínají vládě nabíhat postupně termíny pro předkládání různých opatření. Např. nyní v květnu by měla koalice překládat návrhy zákonů o významné tržní síle, o Českém rozhlase nebo o státní sociální podpoře.

V Evropském parlamentu skutečně často hlasují členové jednotlivých frakcí různě, viz například detail hlasování z dubnového zasedání. Frakce nehlasovaly jednotně ani o tak důležité věci, jakou je tzv. Lisabonská smlouva (strana 77 a dále).

Ministr financí oznámil koncem března plány ohledně rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem ve výši 100 miliard korun. Nejspíše se do toho promítne také plán Ministerstva práce a sociálních věcí plně valorizovat důchody (o 1,3 %) a neřídit se tak omezením, na kterém se usnesla Nečasova vláda a podle kterého by důchody měly růst jen o 0,5 %. Odhaduje se tak, že státní rozpočet bude muset na důchody vydat o tři miliardy korun více.

Nepodařilo se nám však dohledat, zda je pro Ministerstvo práce a sociálních věcí skutečně rezervováno 5 miliard navíc, a výrok Michaely Marksové-Tominové proto hodnotíme jako neověřitelný.