Souběh funkcí člena parlamentu a vlády je naprosto, naprosto běžný, je to normální věc, dokonce v některých zemích, jako je Británie, se nemůže stát ministrem nikdo, kdo není členem britské dolní sněmovny, tam dokonce je to povinnost. (čas 46:35)
Jiří Dientsbier se takto vyjádřil v pořadu Hyde park 7. ledna 2014.
Souběh funkcí parlamentu a vlády je běžný, ve Velké Británii dokonce dle konstituční konvence povinný. V Británii se parlament sestává z horní a dolní komory, přičemž ministr může být vybrán jak z dolní tak z horní komory a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý. V některých zemích (.pdf, s. 59-62), jako je např. Belgie, Bulharsko, Estonsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko nebo Švédsko, také existuje i tzv. klouzavý mandát, kdy ministr po dobu svého působení o mandát v parlamentu de facto přichází.
Pověřený předseda nejsilnější strany v dolní komoře parlamentu, který je zároveň členem dolní sněmovny (.pdf., s. 7), navrhuje ministry. Ti teoreticky (.pdf., s. 3) nemusí být členy žádné z komor Parlamentu. V praxi je však uznávaná konstituční konvence, která říká, že ministr by měl být členem jedné z komor. Pokud není, premiér má možnost jej přímo jmenovat do horní sněmovny, čímž se kandidát stane tzv. nezvoleným ministrem.
Ministrem se tak může stát v souladu s konvencí nejen člen dolní sněmovny Spojeného království, ale i člen horní sněmovny, který je zvolený nebo přímo jmenovaný.
Nějaká díra jménem Blanka, objednávka tramvají v nesmyslném počtu a tak dále Prahu docela hezky zadlužili.
O neutěšeném stavu pražského rozpočtu referuje například server aktuálně.cz, který shrnuje obrovské investiční výdaje, které si Praha v nejbližších letech naplánovala.
Jedná se především o výstavbu tunelu Blanka, který má vyjít na 36 miliard korun, mezi další investice patří dostavba linky A pražského metra do Motola, či objednávka zmíněných 250 kusů tramvají typu 15T, přiměřenost tohoto počtu nebudeme hodnotit.
Zmíněné investice nicméně nepochybně přispívají k neudržitelné finanční situaci Hlavního města Prahy.
Václav MORAVEC: Návrh státního rozpočtu na příští rok přitom počítá s tím, že dojde k navýšení počtu policistů ze současných 39 na 40 tisíc. Už jste, pane ministře, dohodnuti s policejním prezidentem, ve kterých momentech výkonu přímé služby bude posíleno, navýšeno těch tisíc policistů? Martin PECINA: Ano. Pan policejní prezident za mnou byl s návrhem, já jsem ho schválil. Ta představa je taková, že z té tisícovky půjde zhruba 925, tuším, policistů do výkonu, do krajů, (...) A zhruba 75 policistů zůstane na centrále, to znamená na Policejním prezidiu a celorepublikových útvarech a z toho zhruba polovina jde na ochranku, protože ochranná služba potřebuje přidat lidi, ne na ochranu ústavních činitelů, ale na ochranu budov...
Na základě schváleného usnesení Vlády ČR by se měl počet policistů v roce 2014 navýšit na 40 272 z letošního stavu 38 996 tabulkových míst. Toto navýšení bylo dohodnuto v červenci na schůzce ministra Peciny s policejním prezidentem Červíčkem. Ten také uváděl, že z navýšení stavu by se měla těšit hlavně „konkrétní obvodní oddělení, konkrétní kriminálky, kde považujeme situaci za nejvíce rizikovou“.
Také ministr Pecina navrhoval„aby se zvedly početní stavy hlavně u pořádkové a dopravní policie v problematických lokalitách na Ostravsku a na severu Čech“. 272 lidí by podle něj mělo zamířit do policejních škol.
Policejní prezidium na náš dotaz ohledně budoucího rozdělení nových tabulkových míst odpovídá „Plánované navýšení počtu policistů avizované ze strany ministra vnitra nebudeme v tuto chvíli komentovat, protože není ještě zcela zřejmé, zda, kam a v jakém počtu budou tyto posily určeny…“
Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný, neboť nejsme schopni potvrdit fakta, která ve svém prohlášení ministr vnitra uvádí.
Ono už vlastně došlo k poučení z té krize roku 2009, protože tím, že byl postaven plynovod Nordstream, tak zavření kohoutku na Ukrajině jako v roce 2009 by nemělo žádný dopad na Českou republiku, protože my ten plyn pravda také z Ruska můžeme dostat přes Nordstream, potom plynovod Opal a dále plynovod Gazela do České republiky.
V dubnu roku 2010 byla zahájena výstavba plynovodu Nord Stream, který přivádí zemní plyn z Ruska pod hladinou Baltského moře do západní Evropy a obchází tak Ukrajinu. Dne 1. ledna 2013 byl zahájen zkušební provoz plynovodu Gazela, jenž zajišťuje napojení České republiky na plynovod Opal vedoucí přes Německo, který je dále napojen na plynovod Nord Stream. K oficiálnímu otevření tohoto plynovodu došlo dne 14. ledna 2013.
Dle nejnovějších zpráv je ČR na přerušení dodávek zemního plynu přes Ukrajinu dobře připravena, na rozdíl od plynové krize z roku 2009, kdy v důsledku ukrajinsko-ruských sporů došlo k přerušení dodávek plynu a východoevropské země, včetně ČR, trpěly jeho nedostatkem. Dle Ministerstva průmyslu a obchodu by plynovody mířící do Německa dokázaly nahradit přepravu plynu z východu téměř třikrát. V případě zastavení dodávek plynu přes Ukrajinu zásobování plně pokryje obrácený tok plynu z Německa a ropovod IKL.
Vycházíme ovšem z předpokladu, že Ruská federace nezavře kohoutky do Evropské unie kompletně.
Pak Klak přednáší, nevím, jestli ještě dneska, ale před několika lety, nejméně tak zhruba před dvěma lety, přednášel policistům na policejní škole, jak mají vybírat daně.
Jana Lorencová policejní školou zřejmě myslela Policejní akademii České republiky. Na základě vyjádření personálního oddělení PA ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Vedoucí personálního oddělení nám napsal:
" Dobrý den, K Vašemu dotazu mohu uvést pouze to, že pan Jan Klak nebyl a není v žádném pracovněprávním vztahu k Policejní akademii České republiky v Praze. S pozdravem Mgr. David Dlouhý vedoucí personálního oddělení PA ČR v Praze "
Je však možné, že se Jana Lorencová spletla a měla na mysli Vysokou školu finanční a správní, na které Jan Klak opravdu v minulosti působil. Na této škole vyučoval předměty Daňová teorie a politika a Bakalářský seminář.
Já jsem naopak vždycky říkal, že jak stát, tak KAPSCH je tady na straně obětí. Obětí toho, že stát nikdy na tuto věc pořádně nesoutěžil a že velmi bezhlavě uzavíral dodatky.
Nepodařilo se nám dohledat, že by se Zdeněk Žák někdy v minulosti vyjadřoval k problematice vybírání mýtného.
Řada politiků, například i Jiří Rusnok, se vyjadřovali k této problematice. Jedná se především o nevýhodnost smlouvy státu s firmou KAPSCH, na což poukázal například i NKÚ. Existuje zde celá řada problematických částí této spolupráce. Vyjádření Zdeňka Žáka se nám nepodařilo dohledat.
I když jsem potom získala čtyři tisíce preferenčních hlasů, víc než například Tluchoř, který se do Parlamentu dostal, tak ta pozice prostě nestačila.
Tvrzení Jaroslavy Jermanové pochází z webu politické strany ANO a bylo publikováno 9. 9. 2013.
Výrok je hodnocen na základě informací z webu volby.cz jako nepravdivý.
Jaroslava Jermanová kandidovala za ODS (volby.cz) do Poslanecké sněmovny v roce 2010 ve Středočeském kraji. Je sice pravdou, že získala zhruba 4 tisíce preferenčních hlasů, konkrétně jich bylo 4149. Korektní je také fakt, že se do Poslanecké sněmovny nedostala, její výsledek stačil na pozici 6. náhradníka.
Nicméně není pravdou, že by Jermanová získala více preferenčních hlasů než Petr Tluchoř, kterého poslankyně ANO zmiňuje. Tluchoř získal o 641 preferenčních hlasů více.
Jelikož Jermanová uvádí nepravdivě fakt, že získala méně hlasů než Tluchoř, je výrok hodnocen jako nepravdivý.
ZŽ: To není má firma (Veřejné zakázky, s. r. o., pozn. Demagog.CZ), ty tam historicky byly a jsou prověřené. VM: Vy jste ji tam vrátil po pěti letech. ZŽ: Ano, jakožto firmu, která byla napadána a která se obhájila a obhájila se nejen na české, ale dokonce i na evropské půdě. VM: Ale která stála za výběrem i KAPSCHe. ZŽ: Ale pozor, my té firmě vůbec nedává prostor zasahovat do těch podmínek (k tendru na projektového manažera k výběrovému řízení na nového poskytovatele mýtného systému, pozn. Demagog.CZ). My po nich chceme, aby dělali administrativu.
Firma Veřejné zakázky s.r.o. již v minulosti pro Ministerstvo dopravy zakázky dělala a Zdeněk Žák s ní tedy nepřišel. Největší z nich bylo poradenství při výběru dodavatele k realizaci projektu mýtného v roce 2005 (viz Podrobné podmínky zadávací dokumentace, .doc), kdy zvítězila firma Kapsch.
Dle předběžných informací dostupných v databázi veřejných zakázek má firma Veřejné zakázky s.r.o. poskytovat poradenské a konzultační služby v souvislosti s výkonem funkce projektového manažera k výběrovému řízení na poskytovatele mýtného. Zdeněk Žák má tedy pravdu, že firma má na starosti administrativní záležitosti a výrok hodnotíme jako pravdivý.
Části výroku o prověření a obhájení firmy se věnujeme v hodnocení jiného výroku níže.
My jsme zmínili zastupitelský úřad v Lucemburku, to je jeden z nových zastupitelských úřadů, který se bude otevírat.
Zastupitelský úřad v Lucemburku by se měl skutečně nově opět otevřít nyní v únoru 2014. Velvyslanectví České republiky v Lucemburku fungovalo již dříve do 31. prosince 2012 a jako velvyslanec zde působil Ing. Vít Korselt. V období neexistence českého velvyslanectví v Lucemburku byl akreditován pro výkon záležitostí spojených s Lucemburskem český velvyslanec v Bruselu.
Takže dneska zadluženÍ ČEZu je 2,2, je nejlepší v Evropě ze všech energetických firem.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť jsme nenalezli měřítko, podle kterého by byl ČEZ nejméně zadlužený. V hodnotě ukazatele, na nějž zřejmě Andrej Babiš odkazuje, je na tom lépe než ČEZ polská energetická firma PGE.
Podle výsledků hospodaření (.pdf, str. 16) činil čistý dluh ČEZu v loňském roce 156,5 mld. Kč. I jeho relativní hodnota přitom překonává některé konkurenty.
Ačkoliv to Andrej Babiš neuvádí, nejspíš hovoří o ukazateli dluh/EBITDA, pomocí něhož se měří schopnost podniku splatit své dluhy. Zatímco výsledky hospodaření uvádí čistý dluh/EBITDA 1,91 (str. 29) na konci roku 2013, aktuální prezentace pro investory (.pdf, str. 32) přetiskuje hodnotu z předminulého roku 2,3. Prezentace zároveň uvádí širší rozpětí 2–2,5, jež se shoduje s hodnotou uváděnou ministrem Babišem.
Prezentace pro investory dále porovnává hodnotu dluh/EBITDA mezi dalšími společnostmi (str. 32). Lépe než ČEZ se ve srovnání umisťuje pouze polská společnost PGE, jež má i podle novějších dat (.pdf, str. 5) více hotovosti než dluhů, a překonává tak českou společnost. Není proto pravdou, že by bylo zadlužení ČEZu nejlepší ze všech energetických firem.
