Andrej Babiš
Celková naše platební bilance je plus 333 miliard, jsme dostali víc peněz, než jsme odevzdali.
Dle údajů Ministerstva financí odvedla Česká republika do rozpočtu Evropské unie (od 1. května 2004 do 31. prosince 2013) celkově 342,8 mld. Kč a naopak z rozpočtu EU obdržela 676,2 mld. Kč, což vytváří kladnou čistou pozici ČR vůči EU v hodnotě 333,4 mld. Kč. S ohledem na vývoj čisté pozice byl rekordním rokem rok 2013, ve kterém platby do rozpočtu EU byly rovny 41,7 mld. Kč a příjmy z tohoto rozpočtu 125,7 mld. Kč, což vytvořilo kladné saldo čisté pozice ve výši 84,1 mld. Kč.
Jiří Dienstbier
...koalice se shodla na tom, že by měl být stanoven limit pro dárce (pol. stranám – pozn. Demagog.cz), tedy jak pro fyzické, tak právnické osoby.
Je skutečně pravdou, že zmíněný závazek obsahuje jak koaliční smlouva, tak i programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Oba zmíněné dokumenty (koaliční smlouva i programové prohlášení vlády – obě .pdf) uvádí zmíněný bod, tedy zavedení limitu pro dárce politickým stranám. Konkrétně je tento závazek dohledatelný v části (u obou dokumentů stejně) 9.7 Rekonstrukce státu a opatření proti korupci. Konkrétně pak zmíněný příslib vypadá následovně:
" Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volebníkampaně a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob. Strany musejí být závislé na voličích, ne na komerčních sponzorech. Veškeré příjmy a výdaje volebních kampaní musí jít přes transparentní účty."
Bohuslav Sobotka
(pokr. předchozího výroku) Ale do té doby nebudeme jenom přihlížet tomu, co se děje v těch takzvaných privátních sociálních ubytovnách. Teď je v Parlamentu senátní návrh zákona, který zavádí určité zpřísnění tak, abychom omezili zneužívání dávek. Další návrhy připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Zmíněný návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi skutečně projednal a schválil Senát. Podle České televize pak Svaz měst a obcí jedná s Ministerstvem práce a sociálních věcí o možnosti využívat pro ubytování sociálně slabých volné byty obcí a bytových družstev.
Vojtěch Filip
Já jsem se zúčastnil několikrát za sebou jednání mezi evropskými politickými stranami a Komunistickou stranou Číny (...), tam zasedá 80 představitelů pol. stran z celé Evropy odleva doprava (...) Hostem takové akce na např. předsedkyně frakce strany lidové nebo předseda EP Martin Schulz.
Dle námi dohledaných informací o účastnících vysokého fóra čínsko-evropských politických stran hodnotíme Filipův výrok jako pravdivý.
Toto fórum se koná každoročně od roku 2010. Zasedá na něm kolem 80 představitelů 43 politických stran z 26 zemí Evropy a přibližně 100 evropských i čínských expertů. Podrobný seznam účastníků třetího fóra, které se konalo v roce 2012, můžete nalézt zde (.pdf).
Druhého fóra, které se konalo v Bruselu v roce 2011, se zúčastnil současný předseda Evropského parlamentu Martin Schulz i nynější předseda (nikoliv předsedkyně, jak uvedl Filip) frakce strany lidové Joseph Daul.
Zároveň se Filip tohoto fóra opravdu již několikrát zúčastnil.
Miroslav Kalousek
Ten nález, o kterém hovoříte, pane ministře, je z roku 2012. NKÚ z roku 2012 prokázal formální pochybení tří rozpočtových pravidel. Neprokázal nehospodárnost.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý, protože kontrolní akce NKÚ, která probíhala od března do října 2012, konstatuje tři pochybení týkající se rozpočtových pravidel, a to poskytnutí dvou záloh na období delší než jedno čtvrtletí, jejich nevyúčtování ke konci roku 2011 a neuvedení záloh dodavateli v závěrečném účtu za rok 2011.
Mimo porušení těchto rozpočtových pravidel bylo jako chybné shledáno také neprovedení zadávacího řízení podle zákona o veřejných zakázkách a neúplné účetnictví dle zákona o účetnictví. Ve zprávě však není uvedeno, že by byl projekt státní pokladny nehospodárný.
Helena ŠULCOVÁ: Ale to by mohlo znamenat, že ČSSD by přišla o jeden mandát, pokud se nepletu? Jiří DIENSTBIER: Pokud mám správné informace, tak ty dva poslední mandáty připadly ČSSD a lidovcům, čili to tam čistě teoreticky hrozí, ale nyní už je to jenom v právní rovině, nyní prostě budeme muset počkat na rozhodnutí Ústavního soudu.
Při hodnocení daného výroku je nejprve třeba se zaměřit na způsob rozdělování mandátů kandidujícím politickým stranám. V rámci voleb do Evropského parlamentu je na území ČR používán listinný poměrný volební systém, kdy celé území státu tvoří jeden volební obvod o velikosti 21 mandátu. K rozdělení mandátů politickým stranám je používána tzv. d´Hondtova metoda volebního dělitele (dělení absolutních volebních zisků jednotlivých stran řadou čísel 1; 2 ; 3; 4; ...n). Mandáty se tedy přidělují v rámci jednoho skrutinia, do něhož postupují pouze politické strany, jejichž volební zisk přesáhl 5 % všech hlasů. Právě tato uzavírací klauzule je předmětem současného soudního sporu.
Na základě matematických výpočtů můžeme porovnat rozdělení mandátů s aplikací uzavírací klauzule a bez ní.
Politická stranaPočet mandátů s 5% klauzulíPočet mandátů bez 5% klauzuleANO 201144TOP 0944ČSSD43KSČM33ODS22KDU-ČSL32SVOBODNÍ11SZ01PIRÁTI01Data: volby.cz Software pro výpočty: ElectMach
Stejnému tématu se pak na svém blogu věnoval také ústavní právník Marek Antoš.
Z předkládaného srovnání je jasně patrné, že bez uzavírací klauzule by nově mandáty připadly také Straně zelených a Pirátům, a to na úkor ČSSD a KDU-ČSL. Pokud se blíže podíváme na přidělení mandátů jednotlivým poslancům, zjistíme, že v případě ČSSD by mandát ztratil Miroslav Poche. V případě KDU-ČSL by se pak jednalo o poslance Tomáše Zdechovského.
Ondřej Liška
Český výbor pro evropské záležitosti v české parlamentu vůbec není populární, protože je tam nejvíc práce, ale je to nejdůležitější výbor v celé sněmovně, protože má nejvyšší pravomoc. To, co se usnese ve výboru pro evropské záležitosti, má váhu jako by se na tom usnesla celá sněmovna.
Výbor pro evropské záležitosti skutečně má velké pravomoci. Ve srovnání s ostatními výbory v Poslanecké sněmovně patří ke třem výborům, ve kterých nejčastěji probíhají schůze. Výrok Ondřeje Lišky proto hodnotíme jako pravdivý.
Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) " hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly evropské agendy v Poslanecké sněmovně. "
Množství práce ve VEZ lze srovnat podle počtu schůzí v jiných výborech. Do 16. května 2014 proběhlo:v Hospodářském výboru - 6 schůzív Kontrolním výboru - 6 schůzív Mandátovém a imunitním výboru - 13 schůzív Organizačním výboru - 12 schůzív Petičním výboru - 6 schůzív Rozpočtovém výboru - 8 schůzív Ústavně právním výboru - 8 schůzíve Volebním výboru - 10 schůzíve Výboru pro bezpečnost - 9 schůzíve Výboru pro evropské záležitosti - 11 schůzíve Výboru pro obranu - 7 schůzíve Výboru pro sociální politiku - 6 schůzíve Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu - 5 schůzíve Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj - 8 schůzíve Výboru pro zdravotnictví - 7 schůzíve Výboru pro životní prostředí - 7 schůzív Zahraničním výboru - 9 schůzív Zemědělském výboru - 8 schůzí
Pouze v Mandátovém a imunitním výboru a v Organizačním výboru proběhlo více schůzí než ve Výboru pro evropské záležitosti.
Dle webových stránek Poslanecké sněmovny"největší nároky na práci členů VEZ klade právě projednávání návrhů aktů a jiných dokumentů EU, které představuje absolutní většinu aktivit VEZ. Důležitost a zodpovědnost této činnosti umocňuje skutečnost, že v souladu se zákonem o jednacím řádu PS jsou usnesení výboru, která nejsou zařazena na program jednání plenární schůze, považována za vyjádření Sněmovny, a jejich zohlednění při formulaci stanoviska pro jednání v orgánech ES a EU je pro vládu závazné."
Jiří Pospíšil
Jsem rád, že to říkáte, právě tito odpůrci občanského zákoníku říkají, že náš Nový občanský zákoník je příliš archaický a příliš inspirovaný rakouským zákonem. Víte, jaký platí v Rakousku zákoník z roku 1811, 1811, tento zákon na našem území platil téměř 150 let a byl inspiračním zdrojem a i jistým návratem k tomu, co v této zemi desítky let platilo a komunisté to zrušili.
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý, neboť v Rakousku skutečně stále platí zákon z roku 1811, který na českém území platil 150 let.
V roce 1811 byl v rakouské části Rakouska-Uherska (včetně českých zemí) vyhlášen tzv. Všeobecný zákoník občanský, který v Rakousku platí dodnes a z většiny nebyl ani novelizován. Na českém území platil od jeho počátku, po celou dobu první republiky, během války i po ní. Jeho platnost byla ukončena na konci roku 1950, kdy byl nahrazen tzv. středním občanským zákoníkem.
Od 1. června 1811, kdy vyšel rakouský zákoník v platnost na českém území, až po jeho zrušení na konci roku 1950 uběhlo bez šesti měsíců celých 150 let. V Rakousku dokonce platí dodnes. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Václav MORAVEC: Vy nerozumíte tedy argumentům a námitkám těch, kteří budou v pondělí demonstrovat odpoledne před Ministerstvem zahraničí? Bohuslav SOBOTKA: Já vím, že to je například pan Bursík, nebo pan Schwarzenberg. Ale pan Bursík s panem Schwarzenbergem mi před měsícem radili, aby Česká republika zavedla jednostranné hospodářské sankce vůči Rusku. V situaci, kdy to žádná evropská země neudělala.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z médií a povaze schválených sankcí.
Martin Bursík vyzval s několika dalšími exministry Bohuslava Sobotku k zavedení sankcí vůči Rusku již 15. března. Karel Schwarzenberg k sankcím vyzývá opakovaně v různých rozhovorech, např. zde (z 8. dubna) a zde (z 19. března).
Evropská unie schválila 17. března sankce vůči představitelům Ruska a některým proruským představitelům Ukrajiny. V dubnu byly sankce ještě rozšířeny. Tyto sankce jsou však stále zaměřeny proti jednotlivcům, ne proti Rusku jako takovému, ani proti ruským firmám.
Miloslav Ransdorf
Málokdo ví, že vlastně my jsme dělali hodně proto, aby vlastně také nastala větší transparentnost v té finanční sféře, že vlastně bojujeme proti té celé oblasti finančních podvodů. Já bych řekl, že o celé této záležitosti koneckonců, která souvisela s takzvanou e-government, e-government, těch 6 zpráv, které se týkaly právě ekonomické a finanční oblasti, tak se téměř neinformovalo...
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože Evropský parlament několik zpráv vydal v souvislosti se zmíněným projektem e-government, a nebylo blíže specifikováno, kterých šest zpráv bylo konkrétně myšleno.
Vzhledem k této nedohledatelnosti informací je pak opravdu možné, že se o těchto zprávách v českých médiích neinformovalo, nicméně kvůli nejasné definici těchto zpráv to také nelze s jistotou potvrdit. Nepotvrdila to ani aktivita pana Ransdorfa na stránkách Evropského parlamentu a ani na oficiálních stránkách frakce GUE/NGL, jejímž je členem se o těchto zprávách nepíše.
