Přehled ověřených výroků

Při hodnocení tohoto výroku vycházíme z dat Eurostatu, který uvádí, že v únoru roku 2014 bylo v Evropské unii (všech 28 států) 25,920 milionů nezaměstnaných. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý z důvodu záměny strategie Evropa 2020 a víceletých finančních rámců.

Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu. V tomto dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle, které by měly pomoci zvýšit konkurenceschopnost EU v globálním prostředí při zachování principů udržitelného rozvoje.

Období, o nichž mluví Petr Hannig, můžeme spojit s víceletými finančními rámci - nedávno doběhnutým pro období 2007 - 2013 a na konci roku 2013 přijatým novým rámcem pro roky 2014 - 2020. Víceletý finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby. Stanoví také jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu.

Výrok Ondřeje Lišky v tomto případě hodnotíme jako nepravdivý s ohledem na přesnou formulaci výroku. V předminulém finančním období Evropské unie (tedy roky 2000-2006) fungovalo v Irsku celkem 6 operačních programů (nepočítáme-li přeshraniční spolupráci), zatímco v ČR celkem 5 operačních programů.

Ondřej Liška v případě termínu " období " s největší pravděpodobností hovoří o tzv. víceletém finančním rámci (nebo také finanční perspektivě) Evropské unie, který je uzavírán ve formě meziinstitucionální dohody na dobu sedmi let. V současné době je aktuální finanční rámec na období mezi lety 2014-2020. Hovoří-li tedy Ondřej Liška o " předminulém období", rozumíme tím z dnešního pohledu (rok 2014) perspektivu pro léta 2000-2006. Česká republika se do tohoto období zapojila svým vstupem do EU v roce 2004.

Pokud jde o samotné operační programy v tomto období, nezazněly ve výroku pravdivé informace ani v jednom případě. Přestože Irsko v rámci svých operačních programů evidovalo (angl.) dva regionální operační programy (Southern and Eastern Region a Border, Midland and Western Region), rovněž zde fungovaly také tři vnitrostátní (Productive Sector, Technical Assistance, Economic and Social Infrastructure) a jeden multiregionální program týkající se Severního Irska.

V České republice v tomto období fungovaly " čtyři sektorové operační programy a jeden regionální " - Infrastruktura, Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, Rozvoj lidských zdrojů, Průmysl a podnikání a Společný regionální operační program.

Pro úplnost dodáváme, že situace v období 2007-2014 se blíží znění výroku Ondřeje Lišky o něco více. V České republice bylo v tomto období naplánováno celkem 26 operačních programů (rozdělených do tří oblastí), zatímco v Irsku existovaly (.pdf, angl.) operační programy tři: dva regionální (viz výše) a jeden zaměřený na sektor lidských zdrojů (Human Capital Investment OP). Toto období je nicméně obdobím minulým, což formulaci výroku neodpovídá, a výrok jsme nuceni hodnotit jako nepravdivý.

Tvrzení Miroslava Kalouska přinesl server iDNES.cz 18. února 2014.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný na základě nemožnosti dohledat informace, které by potvrzovaly zájem současného ministra financí Andreje Babiše levně koupit firmu Explosia a.s. nebo spojitost s kritikou ohledně navýšení základního kapitálu. Andrej Babiš sám osobně uvedl, že o společnost zájem nemá a firma Agrofert Explosii kupovat v budoucnu nebude. Vzhledem k povaze výroku nicméně nemůžeme na tomto ujištění založit hodnocení.

Otázkou možné dohody ohledně odkupu firmy státem mezi Andrejem Babišem a tehdejším ministrem vnitra Stanislavem Grossem se zabýval Demagog.cz v jiném neověřitelném výroku. Změny akcionářů lze přehledně nalézt například ve Výroční zprávě (.pdf, str. 3 a 8) společnosti Explosia a.s. za rok 2012 - 2013. Zpráva, vypracovaná dne 5. června 2014, uvádí ode dne 27. května 2014 jako jediného akcionáře Ministerstvo průmyslu a obchodu. V době vyřčení výroku však vykonávalo akcionářská práva Ministerstvo financí. Stát se stal ve společnosti jediným akcionářem postupně dvěma transakcemi v letech 2002 a 2004. Mimo výroční zprávy transakce popisuje (.doc, str. 15) například také týdeník Euro.

Ve stejné výroční zprávě lze také dohledat (opět str. 3 a 8) historii zvyšování základního kapitálu společnosti až na současných 1 415 mil. Kč. Důvodem posledního navýšení kapitálu v roce 2013 bylo podle obchodního rejstříku„posílení vlastních zdrojů společnosti s ohledem na její další podnikatelský rozvoj. " (Pozn. kapitola Ostatní skutečnosti po otevření pole „Historie"). O dlouhodobých problémech s finanční situací společnosti pak vyšlo několik zpravodajských článků (např. ČT, E15.cz, IHNED.cz, iDnes.cz).

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako nepravdivý, neboť ČSSD v roce 2009 pomohla přijmout v souvislosti s rozpočtem na rok 2010 tzv. Janotův balíček, který obsahoval mimo jiné zvýšení obou sazeb DPH o 1 procentní bod.

ČSSD návrh na snížení DPH na léky a knihy měla ve svém volebním programu (.pdf, str.8) do předčasných parlamentních voleb. Sociální demokraté doslova uváděli: " Budeme usilovat o zlevnění léků snížením daně z přidané hodnoty na léky nebo jejich osvobozením od tétodaně."

Před volbami také sociální demokraté (konkrétně šlo o senátora Chládka, nynějšího ministra školství) navrhli snížit spodní sazbu DPH na 10 %, ve zkratce jde o knihy, noviny, časopisy a zdravotnické pomůcky a služby. Kompletní seznam obsahuje příloha 2 návrhu.

Pokud budeme sledovat, zda byla ČSSD vždy v minulosti proti zvyšování DPH na sociálně citlivé položky, zjistíme, že snížená sazba byla zvyšována za vlády Mirka Topolánka, Jana Fischera a Petra Nečase.

Za úřednické vlády (v níž měla ČSSD své nominanty a jíž vyslovila důvěru) byl schválen tzv. Janotův balíček, který mimo jiné zvyšoval obě sazby DPH o 1 procentní bod. Pro tento návrh, jenž byl předložen v době ekonomické krize a jehož cílem bylo "zalátat" státní rozpočet, hlasoval celý klub ČSSD (mimo 2 poslanců, kteří se zdrželi) - a to včetně Bohuslava Sobotky.

I když se jednalo o složitou politickou a ekonomickou situaci, není jednoduše možné říct, že ČSSD byla vždy proti zvyšování DPH na sociálně citlivé položky. V roce 2009 totiž hlasovala pro zvýšení obou sazeb o 1 procentní bod.

Fiskální pakt (pdf.) neboli Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byl podepsán 25 členskými státy Evropské unie na zasedání Evropské rady v březnu 2012. Pakt tehdy odmítla podepsat pouze Velká Británie a Česká republika.

Účelem fiskálního paktu je zajistit, aby členské státy dodržovaly přísnější rozpočtovou kázeň, vzájemně koordinovaly své hospodářské politiky a celkově, aby se zlepšila správa eurozóny. Podrobněji o jednotlivých požadavcích zde.

Tento pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. Vláda nakonec schválila přistoupení k fiskálnímu paktu EU na konci března tohoto roku. Podle dřívějšího vyjádření Sobotky by se ale Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura.

Celkový státní dluh Česka je dle Eurostatu (pdf.) v rámci členských zemí EU osmým nejnižší (nikoli tedy nejnižší, jak Kalousek v pořadu uvedl) a dosahuje 47 % k HDP. Nejnižší státní dluh má Estonsko (10,0%) následované Bulharskem, Lucemburskem, Lotyšskem, Rumunskem, Litvou a Švédskem.

Zároveň míra nezaměstnanosti v České republice je šestá nejnižší z osmadvaceti zemí Evropské unie. Informace zveřejnil Eurostat ve své aktuální zprávě o regionální nezaměstnanosti v EU, kde se mj. uvádí, že průměrná nezaměstnanost v Česku je 7%.

Podle stejného zdroje (pdf.) má Česká republika ze všech zemí EU nejmenší procentu obyvatel ohrožených chudobou (15,4%). Téměř stejná situace panuje i v Nizozemsku (15,7 %) a ve Švédsku (16,1 %). V osmadvacítce států Evropské unie je ohroženo chudobou průměrně 24,3 % obyvatel.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý na základě Kalouskova prohlášení o tom, že Česká republika je nejméně zadluženou zemí v EU.

Podle analýzy (.pdf, str. 4) České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu z roku 2013 je roční podpora biopaliv úlevou na spotřebních daních ve výši 1 068 mil. Kč (údaje k roku 2011). Podle informací, které nám poskytlo Ministerstvo životního prostředí, byla tato částka v roce 2012 1 390,03 mil. Kč.

Zvýšení podílu biosložky povinně přimíchávané do paliv bylo schváleno novelou zákona o ovzduší z roku 2010, referovala o tom i ČTK například prostřednictvím portálu Idnes. Ondřej Liška pak pro tento návrh skutečně hlasoval.

Připomeňme ovšem, že zavedení biopaliv není otázkou roku 2010. Povinné přimíchávání biologických složek do nafty a benzínu bylo zavedeno (nyní již neplatnou) novelou zákona o ovzduší 180/2007 Sb. Ondřej Liška na tomto hlasování přítomen nebyl.

Kromě této jedné miliardy korun se dozajista přimíchávání biosložky do pohonných hmot promítlo do konečné ceny těchto produktů. Nepodařilo se nám dohledat relevantní statistiku či informaci, která by Johnovo prohlášení podporovala/vyvracela. Oslovili jsme také Ministerstvo průmyslu a obchodu, které ovšem podle svých slov podobnými informacemi nedisponuje.

Česká republika stejně jako zmíněné západoevropské země staví svoji politiku vůči Číně na pragmatických základech se snahou především zajistit ekonomickou spolupráci a vzájemný fungující obchod. S tímto cílem všechny země do jisté míry přivírají oči nad otázkou lidských práv, která bývá při jednáních zmíněna většinou jen deklaratorně, případně vůbec. České ministerstvo zahraničí však v jemném diplomatickém jazyce postoupilo na další stupínek, když oficiálně prohlásilo, že Čínu v těchto otázkách kritizovat nebude. Vzhledem k této skutečnosti tak výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť zmíněné země také kladou větší důraz na ekonomické cíle než lidská práva, ale zároveň nevydávají podobná progresivní vyjádření.

Kritizovaná část společného tiskového prohlášení ministerstev zahraničních věcí České republiky a Čínské lidové republiky je konkrétně tato: "Česká strana respektuje suverenitu a územní celistvost Čínské lidové republiky, je si plně vědoma důležitosti a citlivosti otázky Tibetu, znovu potvrdila dodržování své politiky jedné Číny i to, že Tibet je neoddělitelnou součástí čínského území. Česká republika v této souvislosti nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě." Nepodařilo se nám najít prohlášení v podobném duchu, které by podepsala Francie. Francie nedávno slavila 50 let (ang.) diplomatických vztahů s Čínou. Při té příležitosti navštívil (ang.) Paříž čínský prezident Xi Jinping. S francouzským prezidentem Francois Hollandem podepsali několik především obchodních dohod. Nepodařilo se nám dohledat žádnou deklaraci týkající se Tibetu nebo politiky jedné Číny. Lidská práva však byla v jednáních zmíněna, Francois Hollande apeloval na jejich dodržování například u přípitku (fr.) při oficiální večeři.

Detailní porovnání zahraničních politik Německa, Francie, Velké Británie a Česka vůči Číne, respektive srovnání, do jaké míry jsou nebo nejsou stejné, není v možnostech naší práce. Omezíme se tedy na zkratku v podobě porovnání postoje k Tibetu. Porovnatelné prohlášení žádná ze zemí nepodepsala. Nicméně David Cameron (ang.) se ve snaze zlepšit vztahy s Čínou na konci lonského roku rozhodl nesetkat s Dalajlámou. Stejně tak Německo (ang.) od roku 2009 deklaruje podporu politice jedné Číny a vysocí představitelé státu se nesetkali s Dalajlámou na jeho návštěvě země. Žádná ze zemí však nevydala oficiální stanovisko vysloveně odmítající samostatnost Tibetu.

Z toho důvodu, že jsme nedohledali konkrétní text, který měla Francie podepsat, a z nějž mělo vycházet i české prohlášení, je výrok hodnocen jako neověřitelný.

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o sněmovních i veřejných diskuzích o situaci ve Vězeňské službě ČR.

Ministryně spravedlnosti Válková odvolala generálního ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala na začátku dubna letošního roku. Tento krok byl skutečně vnímán kontroverzně a vyvolal diskuzi ve sněmovně.

Předně o této věci jednal 11. dubna Bezpečnostní výbor PSP (.pdf), jak dokládá pozvánka na toto jednání. Zápis z tohoto jednání není k dispozici, nicméně o průběhu výboru referovala např. Česká televize /ČTK. V pozvánce (.pdf) na jednání výboru, které se uskuteční v úterý 6. května, je bod k situaci ve Vězeňské službě obsažen také.

Jednání výboru nebylo jedinou reakcí poslanců na odvolání Dohnala. 29. dubna navrhla poslankyně ODS Jana Černochová zařazení bodu Stanovisko předsedy vlády k situaci ve Vězeňské službě. Tento návrh obhajovala (stenoprotokol s celým vystoupením poslankyně Černochové) mimo jiné následovně:

" Důvody, které mě k mému návrhu vedou, jsou ty, že si paní ministryně spravedlnosti pranic nedělá z usnesení výboru pro bezpečnost, který opakovaně paní ministryni vyzýval, aby pozastavila výběrové řízení na funkci ředitele Vězeňské služby a zdržela se všech kroků vedoucích k destabilizaci Vězeňské služby České republiky a vězeňství. Rovněž žádal vládu, aby se neprodleně zabývala problematikou Vězeňské služby České republiky a aby kroky ministryně spravedlnosti nějakým způsobem pozastavil pan premiér."

Pro doplnění uvádíme, že tento bod nebyl schválen o 2 hlasy.

Za Válkovou se postavil poslanecký klub hnutí ANO, když po jednání 8. dubna médiím toto stanovisko prezentoval předseda tohoto klubu Faltýnek (ČTK/Deník).

O jistých tenzích mezi koaličními poslanci, které krok Válkové vyvolal, svědčí také server Týden.cz.

Předseda vlády mluví rovněž o veřejných diskuzích ohledně tohoto rozhodnutí ministryně spravedlnosti. 4. dubna (tedy v den odvolání) v hlavní zpravodajské relaci ČT Události byla o tomto kroku ministryně odvysílána reportáž (video). Zmiňme některé další veřejné debaty, které celou kauzu doprovázejí. Sama Válková o této otázce diskutovala 13. dubna 2014 v pořadu Partie na TV Prima s místopředsedou KSČM Jiřím Dolejšem. Ten k tématu uvedl:

" Já si myslím, že pokud paní ministryně říká, že je uvážlivá, tak tu, ten krok, to znamená, odvolání pana brigádního generála mohla přinejmenším konzultovat s právníky, já vím, že tam je teď zbytečný spor mezi služebním zákonem o služebním poměru a Vězeňskou službou, aspoň v rozkladu pana odvolaného ředitele, mohla to konzultovat s bezpečnostním výborem, který si stěžoval, že byl zaskočen, prostě té uvážlivosti celkově by mohlo být víc, možná, že by pak se minimalizovaly třecí plochy. Já, prosím, aby se paní ministryně na mě nezlobila, ale ona prostě, zdá se, že někdy velmi rychle jedná a ne vždy domýšlí konců svých kroků."

Ve stejném pořadu svůj krok Válková obhajovala. Konkrétně např. uvedla: " My tam máme i určité podezření, ale to neříkám, že jde za panem Dohnalem, za panem Dohnalem jde nedostatek kontrolní činnosti. A to nemluvím třeba o spisové službě, tam proběhla kontrola, kdy jsme zjistili, že vůbec nejsou spisy vkládány v té digitalizované podobě do takzvané spisovky 3, že tam v podstatě došlo k porušení licenčních smluv. Teď, jaké byly způsobeny škody, vyplácely se peníze za služby, které nemusely se honorovat, naopak, ta licenční smlouva je postavena tak, že se nesmí, že se všechny úkony musí dělat bezplatně, čili když bych to shrnula, definitivně jsem si jistá tím, že generální ředitelství kontrolní činnost nevykonávalo. "

Na situaci veřejně reagoval také poslanec ODS Blažek, když v tiskovém prohlášení doslova uvedl: " Z dosavadních vyjádření paní ministryně Válkové plyne, že se jedná o rozhodnutí manažersky nesprávné, nezákonné, pokrytecké a zbabělé. Ačkoliv má hnutí ANO plná ústa Zákona o státní službě, který má zaručit, aby úředníci státu byli chráněni před výměnami politiků, dělá ministryně spravedlnosti pravý opak. A to dokonce tam, kde to již stávající právní úprava nedovoluje."

Lze tedy konstatovat, že odvolání šéfa Vězeňské služby skutečně vyvolalo značný ohlas v rámci Poslanecké sněmovny i ve veřejných debatách, výrok premiéra tedy hodnotíme jako pravdivý.

Je pravda, že ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček pracuje na návrhu zákona o zrušení poplatků ve zdravotnictví. Plánuje, že tento zákon zruší poplatky za recept a za návštěvu lékaře. Zůstanou tak pouze platby za ošetření na pohotovosti.

Ministr Němeček minulý týden sám uvedl, že tento návrh zákona chce co nejdříve poslat na vládu. Zda ho k rychlejšímu podání nabádal Bohuslav Sobotka, se nám bohužel nepodařilo ověřit. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

Tzv. zelená nafta již byla předmětem jednání Sobotkova kabinetu. Konkrétně 2. dubna byl na vládě přijat návrh na zachování zmíněné vratky daně. Premiér sdělil na tiskové konferenci po jednání vlády, že by vláda chtěla znovunastavení tzv. zelené nafty již během tohoto roku, ministr zemědělství upřesnil termín tak, že by to mělo být do žní, kdy je spotřeba nafty největší. Již 2. dubna Sobotka mluvil o tom, že zmíněná novela bude " brzy předložena do legislativního procesu ". Mimo výše uvedeného Babiše je zmíněn jako spolugestor také ministr Jurečka.

V obou případech je dohledatelná skutečnost, že dané návrhy by měly být zavedeny v poměrně krátkém časovém horizontu. Nepodařilo se nám ovšem dohledat informace o Sobotkově osobním zapojení, resp. o jeho urgencích směrem k oběma ministrům. V případě zelené nafty by měl být jmenován také ministr zemědělství.