Přehled ověřených výroků

Česká republika skutečně v loňském roce vracela 10 miliard korun, nebylo to však manko resortu dopravy. Největší rezervy mají ministerstva životního prostředí a školství.

Nedohledali jsme nicméně informaci, z kterých zdrojů pochází zmiňované číslo 8,7 %, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Smlouva o fungování Evropské unie (.pdf) (SFEU) skutečně rozlišuje tři typy pravomocí a pro každou z nich uvádí neúplný seznam příslušných oblastí:

• výlučné pravomoci (článek 3 SFEU): v těchto oblastech smí jako jediná vydávat a přijímat závazné akty pouze EU. Úloha členských států se tu omezuje na pouhé provádění těchto aktů s výjimkou případu, kdy je Unie zplnomocní k přijetí určitých aktů;
• sdílené pravomoci (článek 4 SFEU): v těchto oblastech je k přijímání závazných aktů oprávněna EU i členské státy. Členské státy ale mohou vykonávat své pravomoci pouze do té míry, do jaké EU nemá, nebo se rozhodla nevykonávat své pravomoci;
• podpůrné pravomoci (článek 6 SFEU): EU může jednat pouze za účelem podpory, koordinace nebo doplnění činností členských států. Nemá tedy v těchto oblastech žádnou zákonodárnou pravomoc a nesmí zasahovat do výkonu pravomocí vyhrazených členským státům.

Pavel Telička je bývalým členem takového orgánu, jak sám přiznává např. v rozhovoru pro Parlamentní listy či iHNed.cz.

16. února 2014 v rozhovoru pro server Parlamentní listy sám Telička uvedl: " Se společníky jsme se rozhodli vypovědět všechny kontrakty a 7. ledna jsme se rozhodli zahájit proces likvidace firmy. Další aktivity rovněž postupně utlumuji. Ze stejného důvodu jsem rezignoval na členství v klíčovém poradním orgánu Komise, byť to komise nevyžadovala." 19. prosince 2013 se Telička pro server iHNed vyjádřil podobně: "Moje působení v poradenské firmě bylo v souladu se všemi psanými i nepsanými etickými pravidly a nebylo ani na závadu, abych byl dlouhá léta členem poradního orgánu Evropské komise nebo jejím koordinátorem pro transevropské sítě..."

Jan Zahradil se skutečně v tomto duchu vyjádřil např. v roce 2000 v rozhovoru pro Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, kdy mj. řekl: " Myšlenka jednotného trhu, pokud bychom ji očistili od snahy ochránit evropský trh před jinými trhy a nikoli ho naopak s těmi trhy propojit, je dobrá. I komunitární legislativa České republice určitě prospěje, protože je náš právní rámec nedostatečný. Zákony týkající se úpravy pravidel hospodářské soutěže, úpravy státní pomoci a desítky dalších zákonů jsou jednoznačně ve prospěch legislativního a institucionálního rámce v ČR. Pro ODS je vnitřní trh jádrem integrace, pochybnosti máme spíš o politických aspektech integračního procesu, především o tvorbě Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, o způsobu rozhodovacího procesu v EU a o tom, zda se má EU ubírat cestou nadnárodní unifikované entity, nebo má být svazkem dobrovolně spolupracujících národních států." Tomuto tématu také věnoval svůj projev na ideové konferenci ODS 7. února 2005.

Miroslav Kalousek skutečně rezignoval na post předsedy KDU-ČSL v době povolebního patu po volbách v roce 2006. Nikdo ho k rezignaci nenutil. Dle jeho vyjádření neexistovalo žadné řešení nastálé situace - odmítl, že by KDU-ČSL měla jakkoliv spolupracovat s komunisty. Zpočátku však s ČSSD vyjednávat chtěl - obával se totiž vzniku velké koalice ODS a ČSSD, která by poškodila malé strany.

Mezi takzvané daňové ráje se skutečně často počítají i některé z členských zemí EU, především Nizozemsko, Kypr či Lucembursko. Podle portálu Euroskop.cz sice Unie "již v roce 2007 deklarovala, jaké kroky k potírání daňové kriminality zvolí", konkrétní kroky však byly definovány až v akčním plánu z roku 2012.

Uvedená data tedy dávají Bohuslavu Sobotkovi za pravdu. Krize v eurozóně začala již kolem roku 2009.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť ve volebním období, kdy byla Strana zelených zastoupena svými 6 poslanci ve sněmovně, tak se o zmíněné normě hlasovalo dvakrát, přičemž nejméně v jednom z těchto hlasování, které je dohledatelné, Zelení vystupovali proti dalšmu odložení účinnosti zmíněného zákona.

Poslanecká sněmovně ve volebním období 2006–10 schvalovala tato odložení dvě: nejprve o dva roky v roce 2006 a poté o další tři v roce 2008.

V roce 2006 pro návrh na odložení účinnosti hlasovalo 159 poslanců a poslankyň, zatímco proti jich bylo 11. Mimo šesti členů klubu Zelených proti hlasovalo i pět lidoveckých poslanců a jedna poslankyně KSČM se spolu se dvěma poslanci ODS zdržela.

Poslankyně za Zelené Kateřina Jacques vyjádřila ve svém sněmovním projevu nesouhlas sezávažnou problematikou odložení účinnosti a snažila se přesvědčit kolegy, aby podpořili tento nezbytný zákon, který byl slíben i v koaliční smlouvěTopolánkovy vlády.

O dva roky později hlasování bohužel probíhalo bez elektronického hlasovacího zařízení, a je proto znám pouze konečný počet hlasů (ano: 97, ne:7).

Oběodložení navrhoval tehdejší ministr práce a místopředseda ODS Petr Nečas.

Poslanci Zelených (nejméně v 1 případě - druhé hlasování nelze doložit) skutečně hlasovali proti opětovnému odložení účinnosti tohoto zákona a byli ve výrazné menšině. Nebyli sice ve svém postoji zcela osamoceni, nicméně je pravdou, že stáli proti drtivé převaze poslanců, kteří opětovné oložení podporovali.

Novela zákona o zaměstnanosti Miroslava Drábka z roku 2011 fakticky zrušila (přechodné ustanovení č.4 z č.367/2011) status osoby zdravotně znevýhodněné. Respektive osoby, kterým byl tento statut již dříve uznán, jej mohly používat pouze do začátku roku 2015. V rámci této změny jsou pak všichni lidé, kteří původně užívali statutu osoby zdravotně znevýhodněné, převedeni pod statut osob se zdravotním postižením.

Vláda pak skutečně v lednu tohoto roku předložila novelu zákona o zaměstnanosti, která je nyní ve fázi projednání výbory (Výbor pro sociální politiku Sněmovny zákon prozatím neprojednal).

Novela konkrétně uvádí, že v § 67 se za odstavec 2 vkládají nové odstavce 3 a 4, které znějí:

„(3) Osobou zdravotně znevýhodněnou je fyzická osoba, která má zachovánu schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, ale její schopnosti být nebo zůstat pracovně začleněna, vykonávat dosavadní povolání nebo využít dosavadní kvalifikaci nebo kvalifikaci získat jsou podstatně omezeny z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu; osobou zdravotně znevýhodněnou však nemůže být osoba, která je osobou se zdravotním postižením podle odstavce 2 písm. a) nebo b)."

Dle údajů Ministerstva financí se již mezi léty 2004 až 2012 příjmy z rozpočtu Evropské unie v kapitole Strukturální akce rovnaly celkově téměř 328 mld. Kč. Strukturální akce se dále rozpadá na subkapitoly Strukturální fondy a Fond soudržnosti. Mezi další kapitoly příjmů z rozpočtu EU patří Zemědělství, Vnitřní politiky, Předvstupní nástoje a Kompenzace. Celkově od vstupu do EU (do 31. prosince 2013) ČR obdržela 676,2 mld. Kč.

Aktualizováno 2. 7. 2014

Není pravdou, že by v roce 2013 státní dluh klesnul.

Průběžná čísla za tři čtvrtletí sice skutečně ukazovala snížení státního dluhu, v posledním čtvrtletí se však nepodařilo tento trend udržet a ke konci roku se dluh opět zvýšil, i když se podle idnes.cz jedná o nejnižší přírůstek od roku 1996.

Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý.