U nás by ten, u nás by to bylo s tím bowlingem trošku složitější, protože my máme okresní a krajské a organizace, 23 tisíc členů.
Výrok Bohuslava Sobotky je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně popisuje stav ve své straně.
Bohuslav Sobotka reaguje na slova Andreje Babiše, že hnutí ANO je jednotné a mělo teambuildingovou akci, v jejímž rámci mimo jiné hráli i představitelé hnutí bowling. Nicméně pro upřesnění dodáváme, že zřejmě Babiš myslel pouze představitele poslaneckého klubu ANO a ne členy hnutí obecně.
Nicméně Sobotka ve svém výroku popisuje jednak fakt, že ČSSD má širokou organizační strukturu a poukazuje také na velký počet členů.
Server Idnes na základě údajů zaslaných kancelářemi jednotlivých stran uveřejnil, že k březnu roku 2013 měla ČSSD 22 881 členů. K tomuto datu se obvykle ve stranách platí členské příspěvky na rok a jde tak o poslední celostranické sčítání.
Ze stanov (.pdf - str. 7-14) strany pak vyplývá, že ČSSD disponuje mimo centrálních orgánů také strukturou místních, okresních a krajských organizací.
Zimní olympijské hry v Soči si vysloužily mezinárodní kritiku i kvůli ruskému zákazu propagace homosexuality. Kvůli tomu nepřijel do Soči například americký prezident Barack Obama a někteří jeho evropští kolegové, což v týdnu kritizoval šéf Mezinárodního olympijského výboru.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s upřesněním, že oficiální odůvodnění neúčasti Baracka Obamy na ZOH v Soči se neodkazovalo na ruský zákaz propagace homosexuality, ale uvádělo nabitý program prezidenta.
Zimní olympijské hry v Soči si skutečně vysloužily velkou míru mezinárodní kritiky kvůli zákazu propagace homosexuality a v obecnější rovině i kvůli porušování základních lidských práv a svobod. Olympijských her se kromě Baracka Obamy nezúčastní také někteří významní představitelé evropských států (např. David Cameron, Angela Merkel, Joachim Gauck či Francois Hollande).
Nutno podotknout, že samotný Barack Obama explicitně neuvedl, že by hlavním důvodem jeho neúčasti na ZOH v Soči byl právě zákaz propagace homosexuality (Web USA Today uvedl, že oficiálním odůvodněním Bílého domu je zaneprázdněnost a nabitý program amerického prezidenta). Nicméně vzhledem ke skutečnosti, že v delegaci reprezentující USA budou sportovkyně, které se otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci a že (jak uvádí iHNed.cz) " mluvčí Bílého domu Shin Inouye řekl, že americká delegace představuje rozmanitost, která je typická pro Spojené státy a že prezident Obama je přesvědčen o tom, že světu představí to nejlepší z Ameriky. Tedy rozmanitost, odhodlání a týmovou práci," je symbolické sdělení Obamovy neúčasti zřejmé.
Sám Obama k delegaci, ve které není zastoupen žádný čelní představitel amerického státu, uvedl: " Myslím, že ta delegace mluví sama za sebe ".
V souvislosti s kritikou ze strany Mezinárodního olympijského výboru potom uvedl server Idnes následující: " Předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach neúčast významných politiků označil za okázalá gesta, která nic nestojí a mají jen strhnout pozornost světových médií. "Jsme vděční každému, kdo respektuje, že sport může přispět ke světovému míru jen tehdy, když není zneužívám jako politické bojiště...".
Odvolatelnost politiků funguje standardně nejenom ve Švýcarsku, ve Spojených státech, ale i v takových zemích, jako je třeba Venezuela a podobně.
Odvolatelnost politiků (.pdf, s. 4-6) funguje kromě Švýcarska a Spojených států také ve Venezuele, na Filipínách a v kanadské provincii Britská Kolumbie.
Nicméně ve Švýcarsku (s. 5) se nepodařilo nikoho odvolat od roku 2003, v Britské Kolumbii (s. 6) neprošlo 23 petic z 24. I ve Spojených státech (s. 4) je tento prostředek využíván zřídka.
Institut odvolávání politiků tedy v uvedených zemích de iure funguje, není však příliš využíván. Tomio Okamura má nicméně pravdu v tom, že jím zmiňované země (a také některé další) mají prvek odvolatelnosti politiků zaveden a z tohoto důvodu (byť není hojně využíván) hodnotíme výrok jako pravdivý.
Daniel TAKÁČ: Na webu: "Pane Komárku, souhlasíte s kodexem hnutí ANO, podle kterého bude pokutován váš poslanec, pokud nebude hlasovat podle rozhodnutí ANO, ale podle svého vědomí a svědomí, jak ho zavazuje poslanecký slib?" Martin KOMÁREK: Tak to v tom kodexu není, v tom kodexu je to jinak. On musí, pokud bude hlasovat jinak, říci dopředu tomu klubu svoje rozhodnutí, že bude hlasovat jinak a vedení klubu pak posoudí, zda ho za to má pokutovat.
Výrok hodnotíme na základě informací Etického kodexu poslance politického hnutí ANO 2011 jako pravdivý.
Etický kodex poslance politického hnutí ANO 2011 upravuje hlasování poslance v čl. 1 písm. c): " zásada svědomitosti - poslanec se při výkonu svého mandátu rozhoduje na základě důkladného, objektivního a kvalifikovaného posouzení projednávané věci. Návrhy zákonů, pozměňovací návrhy a jiné návrhy před jejich podáním projedná s klubem, či vedením klubu. Usnese-li se klub na závazném jednotném hlasování, je poslanec povinen toto usnesení akceptovat, rozhodne-li se neakceptovat usnesení klubu, seznámí se svým postojem předsedu klubu."
Pokutování poslance upravuje čl. 4: " Dodržování etického kodexu poslance bude kontrolovat vedení klubu. Pokud vedení klubu konstatuje, že došlo k porušení některého z výše uvedených závazků, zavazuje se poslanec zaplatit sankci až do výše měsíčního platu, jejíž výnos bude věnován na dobročinné účely. "
Z Etického kodexu tedy vyplývá, že vedení klubu má pravomoc posoudit povahu odlišnosti osobního hlasování od klubem schváleného hlasování a na základě tohoto posouzení je oprávněn udělit poslanci pokutu.
Já jsem tady říkal, že takovým tím parametrem, jak je vězeňství účinné, je co nejnižší recidiva. U nás je zhruba tři čtvrtě, ve světě, třeba v tom Německu, a Skandinávii jedna třetina.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě veřejně dostupných článků a studií.
Recidiva v ČR byla v roce 2011 podle serveru lidovky.cz na úrovni až 60%, jiné studie hovoří o 70 až 80 %. V letech 2004 až 2007 podle studie (.pdf, strana 38) vypracované pro německé Ministerstvo spravedlnosti byla míra recidivy 33,7%. Ve Skandinávii je situace lepší, recidiva dosahuje v Norsku jen 20 %, v Dánsku, Švédsku a Finsku průměrně 30 %.
My jsme navýšili po několika letech, letos tedy státní úředníci všichni, včetně úředníků úřadů práce, finančních úřadů, dostanou přidáno, dokonce v té oblasti úřadu práce došlo ještě k mimořádnému navýšení, které jsme mimochodem schválili také na dnešním zasedání vlády.
V rámci návrhu státního rozpočtu na rok 2014 vláda přijala také zvýšení platů pro pracovníky ve státní správě. Celkově jde o 1,5 miliardy korun, na které toto navýšení přijde. Jak uvádí také web a přiložené video České televize, je to první takové zvýšení po 5 letech.
Vláda Jiřího Rusnoka ve svém usnesení ze dne 27. listopadu 2013 č. 890 schválila zvýšení platové úrovně zaměstnanců Úřadu práce České republiky, České správy sociálního zabezpečení a Státního úřadu inspekce práce.
Další zvýšení platové úrovně zaměstnanců Úřadu práce ČR, České správy sociálního zabezpečení a Státního úřadu inspekce práce v roce 2014 opravdu bylo na programu 2. ledna 2014 a vláda jej schválila.
Výrok tedy na základě výše zmíněných informací hodnotíme jako pravdivý.
VM: V jaké fázi je soutěž na registrační značky? ZŽ: Těsně před vypsáním. (…) VM: Vy tedy máte tedy už definitivní podmínky tendru na nového dodavatele registračních značek. ZŽ: Přesně. Jsou připraveny, jsou zadministrovány. (…) Můžou být vypsány v řádu dnů.
Dle věstníku veřejných zakázek, který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo k zakázce na zajištění dodávek tabulek registračních značek 1. 7. 2013 vydáno tzv. oznámení předběžných informací. Jde o první krok v celém cyklu zadávání zakázky, na který musí k jejímu plnému vyhlášení navazovat tzv. oznámení o zakázce a nakonec tzv. oznámení o zadání zakázky (viz. nápověda k věstníku, 8. otázka). Zakázka je v tomto smyslu tedy skutečně připravena.
Mandatorní výdaje jsou 700 miliard. Platy státních zaměstnanců včetně odvodů jsou řádově 160, nebo 170. No a potom vlastně máme odvod do EU, který se nám sice vrací.
Podle údajů (.pdf) Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky budou mandatorní výdaje pro rok 2014 celkem 706 835 milionů korun.
Ve Zprávě k návrhu zákona o státním rozpočtuČR na rok 2014 (.pdf; str. 35) je uvedeno: " Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu tvoří významnou součást veřejné spotřeby. Spolu se mzdovými náklady příspěvkových organizací jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 132,51 mld. Kč a proti roku 2013 došlo k jejich zvýšení o 4,33 mld. Kč ".
Otázkou tedy zůstává, co přesně myslel Andrej Babiš pod pojmem "platy státních zaměstnanců". Jelikož jsou však platy státních zaměstnanců v návrhu zákona o státním rozpočtu uvedeny společně se mzdovými náklady příspěvkových organizací a tvoří dohromady 132,51 mld., bereme v potaz tato data. Andrej Babiš navíc použil slovo "řádově", proto jeho výroku dáváme o něco větší toleranci.
Ve schváleném návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014, § 1 odstavci 6 stojí následující: "Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 98 025 537 898 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 36 400 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu.". Dá se tedy mluvit o "vracení se" peněz z EU.
S velkou výhradou hodnotíme výrok na základě výše uvedených informací jako pravdivý.
Prosadil jsem nový zákon o obětech.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Jiří Pospíšil byl ministrem spravedlnosti v době, kdy vláda zákon o obětech trestných činů předkládala.
Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, nabyl účinnosti v srpnu 2013.
Návrh zákona o obětech trestných činů byl poprvé předložen Poslanecké sněmovně 27. února 2012. Návrh zákona předložila vláda, zástupcem navrhovatele byl ministr spravedlnosti - a tím byl tehdy stále Jiří Pospíšil. Ten byl odvolán až 27. června 2012.
Není to prolomení, to bych naprosto popíral, že to jde prolomení Benešových dekretů. Především v Benešových dekretech je výslovně řečeno, že se netýká těch, kteří se zachovali k republice loajálně, a to v tomto případě bylo oproti tedy vulgo názvu německých rytířů se chovali loajálně k republice, jak říkám, několik z nich šli do koncentráku a šéf řádu měl velmi jasný stanovisko v tom.
Dekret presidenta republiky ze dne 25. října 1945 o konfiskaci nepřátelského majetku a Fondech národní obnovy stanovuje, že se konfiskuje mimo jiné majetek „osob fysických národnosti německé nebo maďarské, s výjimkou osob, které prokáží, že zůstaly věrny Československé republice, nikdy se neprovinily proti národům českému a slovenskému a buď se činně zúčastnily boje za její osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem“.
Podle historie na webu Řádu německých rytířů byli skutečně někteří členové řádu vězněni v koncentračních táborech a nacistických vězeních, několik členů se pak zúčastnilo atentátu na Hitlera v roce 1944. Zmíněný „šéf řádu“, velmistr Robert Schälzky žil podle tohoto webu „v budově řádové komendy v Opavě, hájenky v Podlesí a často byl vyslýchán gestapem“.
Dá se tedy říct, že tato stručná historie potvrzuje slova Karla Schwarzenberga a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
