Pro mě je důležité, že ty důležité kroky, které ukrajinský parlament udělal jako návrat k ústavě z roku 2004, že ty byly odsouhlaseny daleko větší než dvoutřetinovou většinou, ten parlament jemu ta legitimita nebyla snížena, on opravdu v současné době představuje zákonnost na Ukrajině a předseda ukrajinského parlamentu na sebe převzal teďka řadu zodpovědností, mimo jiné za formování nové ukrajinské vlády.
Podle dostupných tiskových informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ukrajinský parlament v pátek 21. února schválil zákon, který znamená návrat k ústavě z roku 2004 a který omezuje některé pravomoci prezidenta. Zákon byl podle agentury Interfax schválen 386 z 450 poslanců, tedy více než dvoutřetinovou většinou.
Nový předseda ukrajinského parlamentu Oleksandr Turčynov, jejž poslanci dočasně pověřili výkonem prezidentské funkce, uvedl, že Parlament by se měl co nejdříve dohodnout na složení vládní koalice a jmenování vlády.
Výrok eurokomisaře Füleho tak hodnotíme jako pravdivý.
Senátní obvod má, můj senátní obvod má 79 měst a obcí.
Senátním obvodem, ve kterém byl Tomio Okamura v roce 2012 za Nezávislé kandidáty zvolen, je obvod č. 80 - Zlín a skutečně jej tvoří 79 územních celků. Výrok je tedy pravdivý.
Evropská komise již v roce 2006 varovala Českou republiku, že na ni uvalí finanční sankce za to, že jsou plenky zdaňovány nižší sazbou. Od té doby se pokoušela česká vláda v Bruselu vyjednávat, aby mohly být plenky zdaňovány nižší sazbou, ale nepochodila. Plenky v povoleném seznamu věcí, které mohou být ve snížené sazbě, nejsou.
Zkoumané tvrzení Petra Macha pochází z jeho blogu zveřejněného 12. prosince 2013.
Je pravdou, že Evropská komise v roce 2006 hrozila ČR sankcemi z důvodu snížené sazby DPH na dětské pleny. Konflikt se konkrétně dotýkal zařazení plen jako hygienických potřeb, což prosazovala ČR (takové označení by umožňovalo sníženou sazbu), s čím ale Komise nesouhlasila.
V roce 2008 Komise problematiku znovu otevřela s novým návrhem, který již pleny řadil do kategorie snížené sazby. Členské státy se ale na věci neshodly a plenky skutečně nejsou na seznamu s možností snížené DPH.
Vzhledem k tomu, že jsem v patnáctičlenném předsednictvu jazýčkem na vahách mezi lidovci na jedné straně a středolevicovými socialisty a liberály na straně druhé, můj hlas často může rozhodnout.
Na základě rozdělení křesel v Evorpském parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Současné rozdělení křesel v předsednictvu Evropského parlamentu je shrnuto v tabulce níže.
Lidovci (Skupina Evropské lidové strany, EPP), které Oldřich Vlasák staví "na jednu stranu", mají v předsednictvu EP 7 zástupců. "Na druhé straně" jsou středo-leví socialisti a liberálové - mezi tyto strany spadají obě levicová uskupení S&D (socialisté), Greens/EFA (zelení a Evropská svobodná aliance) a ALDE (liberálové). Tyto skupiny mají dohromady také 7 zástupců.
Pokud se Oldřich Vlasák staví mezi tyto bloky, může jeho hlas být opravdu jakýmsi jazýčkem na vahách.
EPP7
S&D4
ALDE2
ECR1
Green/EFFA1
Já například souhlasím s progresivním zdaněním příjmů fyzických osob, které je běžné ve velké většině vyspělých zemí. Ale přesně to v té koaliční smlouvě není...
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě statistiky OECD, webu aktualne.cz a informací uvedených v koaliční smlouvě.
Pravdou je, že se Miloš Zeman mnohokrát veřejně vyslovil pro progresivní zdanění, pro ilustraci zde uvedeme pouze několik odkazů na tato vyjádření (Lidovky.cz, Investujeme.cz, Aktualne.cz).
V souvislosti s možností změny výše zdanění je v koaliční smlouvě explicitně uvedeno následující: " Nebudeme provádět žádné změny v daňových předpisech, které by měnily výši zdanění v roce 2014."
Koalice se k možnému zavedení progresivní daně staví skutečně poměrně vágně. V koaliční smlouvě lze dohledat následující formulaci: " Koalice zruší koncept superhrubé mzdy a solidární přirážky zavedením druhé sazby daně z příjmů fyzických osob. Tato sazba daně bude stanovena tak, aby byl rozpočtový dopad zrušení superhrubé mzdy a solidární přirážky neutrální (tj. nedojde ke zvýšení daňového zatížení fyzických osob) ".
Pravdou také je, že progresivní zdanění se v různé míře nachází u většiny vyspělých zemí (země OECD). Přehled míry zdanění některých zemí západní Evropy naleznete přehledně na webu aktualne.cz. Pro úplnost uvádíme také zprávu OECD zde (.xls), která obsahuje přehled daně z příjmu u fyzických osob v letech 1981–2012.
Na základě výše uvedených informací tedy hodnotíme výrok Miloše Zemana jako pravdivý. Všechny části jeho výroku jsou korektní, sám se skutečně vyslovoval pro progresivní zdanění, což je běžné v zemích západní Evropy, a koalice jej v koaliční smlouvě nepopisuje nijak explicitně či podrobně.
Todle, todle je samozřejmě ten první signál, navazuje to na podobný postup Spojených států, kde kongres zmocnil prezidenta Obamu, že může rozšiřovat takzvaného Magnického zákon, který stanovil některá jména ruských funkcionářů, který nesmějí do Spojených států. Jsou tam další omezení, takže by ten seznam byl širší.
Výrok Jana Mládka je hodnocen jako nepravdivý, neboť americký Kongres prezidenta Obamu nezmocnil rozšiřovat Magnitského zákon a podobné ustanovení se ani nenachází v textu daného zákona. Je však pravdou, že Magnitského zákon obsahuje další omezení kromě zamezení přístupu do USA – tím je znemožněno používání amerického bankovního systému.
Tzv. Magnitského zákon zapovídá ruským činitelům, kteří se podílejí na porušování lidských práv, vstup do USA. Také jim znemožňuje používat americký bankovní systém. Zákon je především namířen proti těm, kdo se podíleli na mučení a smrti Sergeje Magnitského. V textu zákona se uvádí (ang., Sec. 404a), že v případě, kdy bude prezident chtít seznam osob rozšířit, musí příslušný seznam dodat kongresním komisím nejméně 120 dní před požadovaným zápisem osob do seznamu.
Minulý rok se v USA ozývaly hlasy požadující rozšíření (ang.) Magnitského zákona. Obamova administrativa k tomu však nakonec nepřistoupila a rozšiřující seznam se tak ani nedostal ke schválení Kongresu.
Barack Obama nakonec uvalil (ang.) sankce ve formě zmrazení víz a finančních postihů na ruské představitele po vojenské intervenci na Krym. K dalším sankcím USA přistoupily po zveřejnění výsledků referenda o připojení k Rusku. Tyto sankce však nesouvisí s Magnitského zákonem.
No, tak zaprvé samozřejmě, že je to na optimistickém odhadu, je pravda. Ale zároveň, a to je mnohem podstatnější, ten rozpočet je postaven na zákonech, které schvalovala ještě vláda Petra Nečase a Miroslava Kalouska.
Návrh státního rozpočtu (.pdf, strana 3) na rok 2014, předložený v září Rusnokovou vládou, vychází z predikce růstu HDP ve výši 1,3 % HDP. Oproti původnímu rozpočtu sestavenému ještě v květnu pod vedením Miroslava Kalouska došlo k navýšení očekávaných výdajů i schodku, zároveň rozpočet počítá s vyššími příjmy díky lepší růstové prognóze z července.
Za optimistickou označil tuhle prognózu jak bývalý ministr Kalousek, tak současný šéf státní kasy Jan Fischer. Optimistická je i ve srovnání s prognózou odborů, které očekávají spíše „černou nulu“ (strana 8). Naopak červnová prognóza České národní banky předpovídala růst až 1,8 %.
Rozpočet byl převážně sestaven již za ministra Kalouska a skutečně tedy stál na zákonech schválených Nečasovou vládou, na jeho konečnou podobu však bude mít vliv zákonné opatření Senátu, předložené Rusnokovou vládou, které navýší platby za státní pojištěnce.
I s touto výhradou však hodnotíme výrok jako pravdivý, Nečasova vláda totiž nastavila daňový systém i většinu mandatorních výdajů.
Ta posílila moc parlamentu... (Lisabonská smlouva, pozn.)
Lisabonská smlouva posiluje zákonodárné pravomoci Evropského parlamentu. Ten od jejího přijetí spolurozhoduje o většině legislativy EU. Lisabonská smlouva přesouvá více než 40 oblastí pod postup spolurozhodování, ve kterém získává Parlament stejná práva jako Rada. Jedná se o oblasti zemědělství, energetické bezpečnost, imigrace, spravedlnosti a vnitřních věcí, zdravotnictví, strukturálních fondů. Parlament také získává poslední slovo při rozhodování o rozpočtu EU. S přijetím Lisabonské smlouvy dochází také k propojení s Evropskou komisí. Výsledky voleb do Evropského parlamentu budou mít vliv na volbu předsedy Evropské komise.
Do doby, než ta krize vnikla, stouplo DPH v ČR skoro dvojnásobně.
Zuzana Roithová ve svém výroku mluví o tom, že v období mezi vstupem do EU a příchodem krize do ČR vzrostlo DPH dvojnásobně. Podle webu podnikatel.cz a danarionline.cz vypadal vývoj DPH v České republice následovně:
Základní sazba DPH
Snížená sazba DPH
1.1.1993 – 31.12.1994
23
5
1.1.1995 – 31.12.2004
22
1.5.2004 – 31.12.2007
19
1.1.2008 – 31.12.2009
9
Z tabulky jasně vyplývá, že se sice snížená sazba DPH v tomto období téměř dvojnásobně zvýšila, základní sazba však zůstala na stejné výši. Z tohoto důvodu nelze hovořit o "dvojnásobném zvýšení DPH", a proto hodnotíme výrok jako zavádějící. Dodejme, že v období od vstupu do EU se v rámci snížené a základní sazby přesunovaly některé položky, a to zejména do "horní" sazby.
A ve Švýcarsku je to velice důležité, protože jakékoliv zvýšení daní musí vláda obhájit před občany v referendu.
Výrok označujeme jako nepravdivý, neboť i přesto, že v určitých případech v otázce zvýšení daní skutečně musí proběhnout referendum (o změně Švýcarské ústavy), neznamená to, že se všelidové hlasování musí konat v "jakémkoliv" případě.
Švýcarská ústava ve svém článku 140 a. popisuje nutnost vypsání závazného referenda v případě změn (dodatků) Ústavy. Ústava také upravuje různé limity pro některé typy daní (např. daň z příjmu, DPH atd.). Pokud se Federální rada (vláda), rozhodne zvýšit daně nad limit stanovený v Ústavě (u daní, které limit mají) musí zákonitě proběhnout referendum o změně Ústavy. Pokud se však vláda pohybuje v limitech Ústavy (zvyšuje, snižuje daně), referendum se konat nemusí.
