Marian Jurečka
Zemědělci v České republice nedostávají žádné vyšší dotace na to, že pěstují řepku pro metylester řepkového oleje nebo obiloviny na bioetanol. Tam je ta sazba, jestli pěstujete na ten, na tom poli pšenici, ječmen na slad, kukuřici, řepku nebo cukrovou řepu, tak dostáváte dneska pořád stejnou tu základní platbu, takzvaný SAPS, to je prostě stejné bez ohledu, jakou plodinu tam pěstujete. A ta, to zvýhodnění v oblasti biopaliv, to zvýhodnění je až ve stavu, kdy se bavíme o spotřební dani, protože biopaliva, která přimícháváme do pohonných hmot, nejsou zatížena spotřební daní, která jsou zatížena pouze DPH.
V první části analýzy se budeme zabývat tím, zda výši dotace ovlivňuje druh pěstované zemědělské kultury.
Hlavním zdrojem přímých plateb, které formou dotací dostávají čeští zemědělci z prostředků EU prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, je ministrem zmiňovaná SAPS, tedy tzv. jednotná platba na plochu.
Výše této dotace skutečně není závislá (.pdf, str. 10) na konkrétním druhu pěstované zemědělské kultury.
Pro letošní rok tato sazba ještě stanovena nebyla, v loňském roce však šlo o dotaci 6 068,88 Kč na hektar zemědělské půdy.
Co se týče druhé části tohoto výroku, potvrzujeme, že vysokoprocentní směsi a čistá biopaliva jsou osvobozeny od spotřební daně a s jejich alespoň minimálním zdaněním se počítá až v dlouhodobějším horizontu.
Uveďme ještě pro úplnost, že tzv. zelená nafta, u níž mají zemědělci nárok na vrácení části spotřební daně, měla o své zvýhodnění letos přijít, ale vláda se nakonec rozhodla toto opatření prodloužit.
Tomio Okamura
(Já souhlasím s tím), jak zmiňují dokumenty Evropské unie, že globálními hrozbami můžou být např. terorismus a další věci.
Evropská bezpečností strategie (.pdf) z roku 2009 na str. 12 uvádí: "Terorismus zůstává v rámci Evropy i celosvětově významnou hrozbou pro naši existenci."
Ve Stockholmském programu (.pdf), který stanovuje priority v oblasti bezpečnosti pro roky 2010 - 2014, na str. 5 stojí: "Evropa jako ochránce: měla by být vypracována strategie vnitřní bezpečnosti s cílem dále zvyšovat bezpečnost v Unii, a chránit tak život a bezpečnost občanů Unie a řešit problémy související s organizovanou trestnou činností, terorismem a dalšími hrozbami."
Dokumenty Evropské unie skutečně zmiňují terorismus jako "celosvětově významnou hrozbu". Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Andrej Babiš
My navyšujeme hlavně teda, hlavní sdělení je, že nenavyšujeme daně, to jsme slíbili a to děláme. Navyšujeme náklady o 63 miliard, ano?
Jedním z bodů programu hnutí ANO bylo nezvyšování daní, což se vládní koalici s výhledem např. na příští rok daří plnit. Ministr financí v rámci svého výroku ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2015 uvedl částku 63 mld. Kč. Dále je v rozhovoru s Miroslavem Kalouskem konkretizováno, že 44 mld. Kč z této částky odpovídá investičním výdajům (Státní fond dopravní infrastruktury).
Výdaje pro Státní fond dopravní infrastruktury jsou navrženy ve výši 43 mld. Kč, zbývajících 16 mld. Kč pak odpovídá vládou odsouhlasenému navýšení výdajových rámců pro příští rok o tuto částku (z původně odsouhlasených 1 153 mld. Kč).
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
Já jsem ho snížil (schodek státního rozpočtu) ze 120 na 100 (miliard), pan Kalousek navrhoval 120.
Schodek státního rozpočtu na rok 2014 byla stanoven na 112 miliard korun, na rok 2013 to bylo 100 miliard korun a na rok 2012 105 miliard korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který stál u vyjednávání o těchto rozpočtech schodek státního rozpočtu 120 miliard nenavrhoval. Naopak při jednání o rozpočtu na rok 2013 počítá Kalousek se schodkem 2,9 % HDP, tedy 100 miliard korun. Rovněž při vyjednávání o rozpočtu na rok 2014 Kalousek kritizoval navýšení schodku na 112 miliard a požadoval jeho snížení. Miroslav Kalousek dále do budoucna předpokládá růst schodku, v roce 2015 by měl vzrůst na 110 miliard a v roce 2016 na 115 miliard.
Petr Hannig
VM: Lisabonská reformní smlouva rozlišuje celkem 3 typy dělby pravomocí mezi členskými státy EU28 a mezi orgány Unie. (odpověď) Hannig: Tak je tam Evropský parlament, který tedy schvaluje všechny ty záležitosti, co připravuje Evropská komise, která je vlastně dalo by se říct jakoby vláda, a potom je tam Rada Evropy.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že Rada Evropy není orgán Evropské unie a navíc ze strany Hanniga jde v tomto případě o záměnu jednotlivých pojmů.
Na začátku je třeba upozornit, že Petr Hannig v odpovědi nemluví o dělbě pravomocí mezi členskými státy a EU, ale zaměřil se na orgány Evropské unie. Mezi ně zařadil Evropský parlament, Evropskou komisi a Radu Evropy.
Evropská komise má jako jediná právo legislativní iniciativy. To znamená, že je to skutečně ona, kdo připravuje návrhy nové legislativy, v tomto smyslu by se tedy dala přirovnat k vládě. Většina evropské legislativy je schvalována tzv. řádným legislativním postupem, do kterého je ve stejné míře zapojen Evropský parlament a Rada Evropské unie.
Právě s Radou EU Petr Hannig zřejmě zaměnil Radu Evropy. Rada Evropy je mezinárodní organizací, která zajišťuje spolupráci členských států zejména v oblasti podpory demokracie a ochrany lidských i sociálních práv a svobod. Rada Evropy není orgánem, ani součástí Evropské unie.
Dneska na vstup do Eurozóny musíme splnit některá kritéria, ale někteří členové, co už tam jsou, je nedodržují.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na data Eurostatu.
Pro přijetí společné měny eura (vstup do eurozóny) musí státy splnit konvergenční kritéria.
Státy, které jsou uvnitř eurozóny, jsou již svázány společnou měnovou politikou. Mohou však nezávisle provádět fiskální politiku a určovat své rozpočty.
Saldo veřejných rozpočtů je právě jedním z konvergenčních kritérií společně s velikostí veřejného zadlužení.
Státy by pak měly dodržovat hranici deficitu veřejných rozpočtů max. 3 % HDP.
Jak je vidět z dat Eurostatu (xls.), toto kritérium by nedodrželo 7 států, které používají euro.
Kritérium veřejného dluhu, kdy tento dluh by neměl překročit hladinu 60 % HDP, nesplnilo dle Eurostatu hned 13 z 18 členů eurozóny.
Je však třeba podotknout, že konvergenční kritéria se na již členské státy nijak nevztahují. Členské státy jsou vázány cíly stanovenými v Paktu stability a růstu. To ovšem nic nemění na podstatě výroku, který na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.
Bohuslav Sobotka
Pokud se podívám na Úřad vlády, tak jestli jsem si na Úřad vlády, kde je, kde je přes pět set zaměstnanců, přivedl možná dvacet svých nejbližších spolupracovníků, možná ani toto číslo, je možná přehnané.
Podle informací, jež Demagog.CZ dostal od tiskového odboru Úřadu vlády, pracuje momentálně na Úřadě vlády pouze 483 zaměstnanců a ne přes 500, jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka.
" Mapa moci ", kterou zpracoval server iHNed.cz, ukazuje, že na Úřadu vlády po nástupu Bohuslava Sobotky skutečně nedošlo k žádnému velkému personálnímu zemětřesení. K 20. březnu (k tomuto datu jsou nejnovější data) byli vyměněni 4 lidé - konkrétně vedoucí sekretariátu premiéra, vedoucí Úřadu vlády, náměstek vedoucího Úřadu vlády a vrchní ředitel Sekce ekonomické a správní a ředitel Odboru hospodářské správy.
V rámci Úřadu vlády byl také nově ustaven Odbor poradců a poradkyň předsedy vlády, který má celkem 36 členů, a jde tedy o vyšší číslo, než které uvádí premiér Sobotka ve svém výroku. Je ovšem třeba poznamenat, že někteří z těchto poradců budou vykonávat tuto práci jako čestnou funkci bez nároku na mzdu. Celkový rozpočet na poradce by měl být nižší, než tomu bývalo v době vlády Petra Nečase. A navíc se nebude jednat přímo o pracovníky Úřadu vlády.
Sobotka sice nadhodnocuje počet pracovníků Úřadu vlády, nicméně výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť po nástupu nové vlády nedošlo skutečně podle dostupných informací na Úřadu vlády k výrazným personálním změnám.
Luděk Niedermayer
V té eurozóně najdeme země, kterým se nesmírně daří, Slovensko mezi ně patří, Rakousko, Německo. Ale i ty, kterým se nedaří. Portugalsko a Řecko.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, něboť nelze s určitostí zjistit, v jakých ohledech se daným státům daří či nedaří.
Nicméně jsme výkony jednotlivých států porovnali na základě aktuálních (2013) makroekonomický ukazatelů.
Stát
Reálný ek. růst
Nezaměstnanost**
Deficit/HDP
Veřejný dluh/HDP
Německo
0,4
5,2
0 %
78,4 %
Rakousko
n.a*
5,0
-1,5 %
74,5 %
Slovensko
0,9
14,1
-2,8 %
55,4 %
Portugalsko
-1,415,3
-4,9 %
129,0 %
Řecko
-3,9
25,8
-12,7 %175,1 %
* Pro 2013 nebyla data, v roce 2012 ek. růst 0,9 %.
** Prosinec 2013
Provizorium bude do okamžiku, než bude ukončena řádná veřejná soutěž. A je to daň za to, aby stát neriskoval, že mu vypadnou tak, jako za ministra Drábka, za Nečasovy vlády, klíčové informační systémy.
Je skutečností, že během období vlády Petra Nečase nefungovaly na úřadech práce (informace ČT24) některé informační systémy - konkrétně systémy určené k výplatě sociálních dávek, které v té době zavedlo MPSV pod vedením Jaromíra Drábka.
Server Idnes.cz informoval ve zkratce o celé události takto:
" Kde se vzaly problémySystém vyplácení dávek změnila od ledna 2012 reforma ministra práce Jaromíra Drábka. Všechny příspěvky a podpory vyplácejí nyní úřady práce. Převzaly agendu od radnic a s ní podle ČTK asi 1 660 úředníků. Hlavní potíže, které podle odborů nastaly ve vyplácení dávek i podpory v nezaměstnanosti, souvisejí s počítačovými programy a jejich nefunkčností."
Byli to hejtmani z ODS, kteří si tehdy vylobovali regionální operační programy.
Nepodařilo se nám dohledat veřejně dostupné informace, které by potvrdily nebo vyvrátily výrok předsedy vlády. Z tohoto důvodu jej hodnotíme jako neověřitelný.
