Přehled ověřených výroků

Otázce vlivu Evropské unie na národní legislativu se věnovalo několik zahraničních článků. Vzhledem k tomu, že je obtížné definovat onen „vliv“, natož vyrukovat s konkrétními čísly, která by průkazně dokazovala konkrétní závěry, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Annette Elisabeth Toellerová ve svém článku zmiňuje fakt, že konkrétní hodnoty dávají smysl pouze v případě, že rozlišíme různé oblasti politiky. Dále tvrdí, že: „Současnéúdaje o evropeizaci v různých oblastech nejsou srovnatelné mezi zeměmi, protože jsou založeny na různě postavených portfoliích.“

Ve Velké Británii se touto otázkou zabýval také fact-check FullFact.org, který vycházel mj. ze studie knihovny Dolní sněmovny, která konstatuje, že „je možné odůvodnit jakoukoliv míru mezi 15 % a 50 %.“ A dodává: „Neexistuje žádný přesný, racionální a použitelný způsob, jak vypočítat procento národní legislativy ovlivněné Evropskou unií.“

K druhé části výroku se nám nepodařilo dohledat aktuální data. Server Euroskop.cz nabízí jen statistiku od našeho vstupu do EU po rok 2012.

Výrok Michaely Marksové hodnotíme na základě informací z MPSV a státního rozpočtu jako pravdivý.

Souhrnný přehled výdajů na státní politiku zaměstnanosti je dostupný na Integrovaném portálu MSVP z let 1991 – 2011. Dle daného dokumentu (.xls) směřovalo na podporu Aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2010 6,17 mld. korun a v roce 2011 3,815 mld. korun. Údaje pro další roky jsou dostupné pouze jako položka ve státním rozpočtu pro daný rok. V roce 2012 (.pdf, str. 18) se jednalo o částku 6,098 mld. korun, v roce 2013 (.pdf, str. 18) o 5,435 mld. korun a v roce letošním (.pdf, str. 18) by se mělo jednat o částku 4,589 mld. korun, tedy skutečně více než dvě miliardy korun.

Ke zvyšování DPH skutečně došlo, a to v následujících intervalech:

• Od ledna 2012 vzrostla snížená sazba DPH z 10 na 14 procent, seznam položek se nezměnil. Základní sazba zůstala na 20 procentech.
• Od ledna 2013 se zvýšila spodní sazba ze 14 na 15 procent a základní z 20 na 21 procent.
• Od ledna 2014 se sazby DPH nemění.
• Podle schváleného zákona se od ledna 2016 mají obě sazby sjednotit na 17,5 procenta.

Zdroj: Aktuálně.cz

Ve chvíli, kdy bylo projednáváno zvyšování DPH, se proti tomuto kroku ostře postavila opozice. Většina politiků se ovšem omezila pouze na výroky typu, že se jedná o experiment na občanech, který zasáhne jak voliče pravice, tak i levice. Současný premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že pokud se jeho straně podaří v příštích volbách zvítězit, bude se snažit snížit daň, a to minimálně u léků a potravin.

DPH se následně stalo výrazným tématem parlamentních voleb v roce 2013. Řada stran měla ve svém programu jeho snížení.

V kampani před parlamentními volbami ČSSD ve svém programu uvedla, že nebude dále zvyšovat DPH a že dojde ke zlevnění léků snížením DPH.

KDU-ČSL ve svém programu uvedla, že chce zachovat více pásem DPH a pokud dojde ke zlepšení ekonomické situace českého hospodářství, bude prosazovat zlevnění základních potřeb snížením DPH z 15 % na 10 %.

Hnutí ANO 2011 ve svém programu vedlo, že chce vrátit sníženou sazbu DPH na 10 % a v rámci Evropské unie bude hledat možnosti pro snížení sazby DPH u léků, knih a tiskovin na nulu.

DPH tedy skutečně zvýšila vláda Petra Nečase, ve které byl ministrem financí Miroslav Kalousek. V tu dobu opoziční ČSSD tento krok kritizovala. Další dvě strany současné koalice kritizovaly zvýšení daní (resp. slibovaly jejich snížení) ve svých předvolebních programech.

Vláda Petra Nečase plánovala původně ve výhledu na roky 2015 a 2016 schodek státního rozpočtu 110 a 115 miliard korun, ale nakonec se rozhodla schodek na tyto roky udržet na hranici 105 miliard korun.

Úřednická vláda Jiřího Rusnoka, ve které byl Jan Fischer ministrem financí, pak zpřesnila výhled na roky 2015 a 2016 se schodkem 120 miliard korun.

V obou případech se však jedná o rozpočtový výhled, nikoliv o rozpočet jako takový. Srovnávání těchto materiálů se skutečným rozpočtem hodnotíme jako zavádějící.

Europoslanec Pospíšil byl tázán na přidanou hodnotu EU mimo rámec zóny volného obchodu, hodnotíme tedy použití slova „dneska“ jako nadnesené, neb není cílem hodnotit momentální situaci. Evropská unie skutečně přinesla několik zásadních právních norem k úpravě mezinárodního práva soukromého, konkrétně rodinného sektoru. Jde například o přímo účinné nařízení upravující výživné nebo o tzv. nařízení Brusel IIa. Související evropské normy také uvádí základ mezinárodního práva soukromého v Česku, zákon o mezinárodním právu soukromém, a to ve svém druhém paragrafu.

Jiřímu Pospíšilovi dáváme tedy za pravdu.

Výrok na základě dat webu volby.cz hodnotíme jako pravdivý. Jan Keller skutečně získal po Jiřím Pospíšilovi druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů.

KandidátPřednostní hlasyJ.Pospíšil77 724

J. Keller

57 812

P.Telička

50 784

Je pravda, že se Vladimír Remek výraznou měrou na vývoji projektu Galileo podílel, nedá se však ověřit, zda to, že se sídlo centrály satelitního navigačního systému Galileo přesunulo do Prahy, bylo jeho zásluhou. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.

O přesunu centrály rozhodla Rada EU v roce 2010. Česká vláda přitom o přesun sídla z Bruselu do Prahy usilovala již od roku 2006.

Výrok zazněl na 5. schůzi Poslanecké sněmovny 21. ledna 2014.

Tehdejší poslanci vládní koalice skutečně hlasovali většinou pro přijetí novely zákona o jednacím řádu, který rozšiřoval počet přednostně vystupujících řečníků (čl. 1, bod 4). Nově tak mohli přednostně vystoupit i poslanci, jež jsou zároveň předsedové politických stran či hnutí. Co se týká zdůvodnění onoho rozšíření, tak právo přednostně vystoupit opravdu mimo další osoby už měli (§ 67) v té době všichni ministři. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zajímavým faktem je, že do zmiňované novely byla vložena i část, která měla zabránit „přeběhlictví" a vytváření nových politických stran ve Sněmovně. Zmiňovaný předseda totiž má přednostní právo pouze, pokud k jeho politické straně náleží poslanci, jež jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období.

V Poslanecké sněmovně funguje Výbor pro evropské záležitosti. Sám o sobě uvádí: " Výbor pro evropské záležitosti (VEZ) hraje klíčovou úlohu při výkonu parlamentní kontroly evropské agendy v Poslanecké sněmovně. Patří mezi povinně zřizované výbory.
Projednává evropskou legislativu a sleduje její transpozici do českého právního řádu (například i prostřednictvím tzv. předběžných konzultací), zabývá se aktuálními evropskými tématy. V rámci své kompetence se vyjadřuje k vládním návrhům kandidátů na evropského komisaře, na soudce Evropského soudního dvora a k nominacím do orgánů EÚD, EIB a EBRD za ČR. Kontroluje také vládu před jednáním v Radě." Lze jej tedy považovat za nejvýznamější z hlediska EU.

Nejsme schopni posoudit, co konkrétně míní vicepremiér tvrzením o otloukánkovi. Tato část výroku tedy není součástí hodnocení.

Co se týká dalších bodů, tak je skutečností, že výbor se od ustavení Poslanecké sněmovny sešel již desetkrát, což dokládají pozvánky na jednotlivá jednání. V tomto ohledu se řadí mezi výbory s nejvíce schůzemi od začátku volebního období.

Nakolik byl o členství v tomto výboru zájem či nikoli, nejsme schopni z veřejných zdrojů doložit. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý, neboť v Rakousku skutečně stále platí zákon z roku 1811, který na českém území platil 150 let.

V roce 1811 byl v rakouské části Rakouska-Uherska (včetně českých zemí) vyhlášen tzv. Všeobecný zákoník občanský, který v Rakousku platí dodnes a z většiny nebyl ani novelizován. Na českém území platil od jeho počátku, po celou dobu první republiky, během války i po ní. Jeho platnost byla ukončena na konci roku 1950, kdy byl nahrazen tzv. středním občanským zákoníkem.

Od 1. června 1811, kdy vyšel rakouský zákoník v platnost na českém území, až po jeho zrušení na konci roku 1950 uběhlo bez šesti měsíců celých 150 let. V Rakousku dokonce platí dodnes. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.