Dienstbier: Já bych vám uvedl příklad, jak to funguje v praxi. Pan Okamura předloží návrh zákona, kterým chce zavést údajně odpovědnost komunálních politiků, krajských a lokálních a nakonec samozřejmě. Okamura: Takový návrh jsme nepředložili. ne.
Tomio Okamura reaguje na předchozí výrok o návrhu zákona o odpovědnosti komunálních politiků. Tento návrh byl skutečně předložen skupinou poslanců hnutí Úsvit v čele s Tomiem Okamurou. Návrh byl sice vzat zpět ještě před prvním čtením ve Sněmovně, ale platí, že předložen byl, a proto výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Když nastoupil pan ministr John, musel být odstraněn policejní prezident Martinů, byl instalován policejní prezident Lessy, ten okamžitě odvolal šéfa protikorupční policie Vrbu, dosadil tam pana plukovníka Martince, ten dodatečně vyměnil šéfa analytiky, instaloval tam pan Petržílka, a ejhle, kruh se uzavírá, pan Petržílek a pan Bárta jsou stíháni za zneužívání informací.
Výrok exministra Langera je hodnocen na základě zjištěných personálních změn v policii jako pravdivý.
Na začátek je nezbytné podotknout, že nehodnotíme, zda Martinů "musel být odstraněn", hodnotíme pouze to, zda a kdy se tak stalo. Sled personálních výměn popisovaných ve výroku se shoduje s veřejně dostupnými informacemi.
Radek John se stal ministrem vnitra ve vládě Petra Nečase ihned po jejím ustavení, konkrétně to bylo 13. července 2010. V listopadu téhož roku vyzval tehdejšího policejního prezidenta O. Martinů k odstoupení kvůli nespokojenosti se stavem policejního sboru.
Nástupcem Martinů byl po různých průtazích vybrán P. Lessy. Následně mezi jinými odešel i šéf protikorupční policie L. Vrba, který byl nahrazen T. Martincem.
V době ředitelování T. Martince nastoupil jako vedoucí odboru analýzy a informatiky právě J. Petržílek. Konečně v listopadu tohoto roku byli V. Bárta a J. Petržílek zadrženi a obviněni ve spojitosti s únikem tajných informací.
Ne. Ne. Ona selhala (EU – pozn. Demagog.cz) právě v tom, že v té asociační dohodě jim (Ukrajině – pozn. Demagog.cz) říkala, musíte si vybrat nás nebo Rusko.
Výrok Vojtěcha Filipa hodnotíme jako nepravdivý na základě informací z Rady pro zahraniční věci Evropské unie a zpravodajských portálů. Celý text asociační dohody Evropské unie a Ukrajiny je navíc dostupný například na stránkách Evropské služby pro vnější činnost.
Na tiskové konferenci z 16. prosince 2013 po jednání Rady pro zahraniční věci v Bruselu Vysoká představitelka Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonová uvedla (angl.), že je podpis dohody plně kompatibilní s existujícími obchodními dohodami, Rusko bude profitovat a Ukrajina může mít dobré vztahy se všemi svými sousedy.
Kompatibilitu, tedy vzájemnou slučitelnost, asociační dohody i Euroasijské celní unie potvrdil (angl.) také předseda Evropské rady Herman Van Rompuy na tiskové konferenci z 28. ledna 2014 po summitu EU-Rusko.
V neposlední řadě ve svém proslovu (angl.) proneseném již 20. září 2013 v Jaltě hovoří o problematice asociační dohody a ruských obav i eurokomisař Štefan Füle. Mimo jiné uvádí, že "asociační dohoda přináší benefity nejen Evropské unii a Ukrajině, ale i dalším zemím, mezi nimiž bude definitivně i Rusko." Vyjádřil přání, aby byla tato asociační dohoda a zóna volného obchodu, kterou zavádí, viděna jako příležitost k vytvoření zóny volného obchodu od Lisabonu až po Vladivostok a zmínil se i o snaze překonat nekompatibilitu.
Tam je třeba se podívat na první státní, na ten první soud, který probíral věc, zjistilo se, že ten anonym, který měl údajně dát pan policejní prezident Lessy novináři, tak ta kopie, kterou měl Lessy, je úplně jiná, než ta, kterou měl ten novinář, čili dal mu to někdo jiný, to by bylo hezké vyšetřit, zjistilo se, že to, co měla býti pomluva, soud konstatoval, že je z velké části pravda, že jedna věta je parafráze, čili je to vina novináře a že Lessy tudíž se neprovinil. Takže ten soud první instance věc rozhodoval meritorně a rozhodl, že policejní prezident Lesy se neprovinil.
Podle informací o rozsudku soudu první instance, které na svém webu zveřejnil server iDNES.cz, byl Petr Lessy tímto Obvodním soudem pro Prahu 7 skutečně zproštěn obžaloby, které proti němu byla vedena na základě obvinění z pomluvy. Výrok Radka Johna je tedy hodnocen jako pravdivý.
První stání případu, ve kterém byl Petr Lessy obviněn z protiprávního předání dokumentů novináři deníku Právo a z pomluvy náměstka ředitele zlínské krajské policie Jaroslava Vaňka, se konalo u Obvodního soudu pro Prahu 7. Tento soud Petra Lessyho zprostil obžaloby a shledal, že se pomluvy nedopustil.
Samotný článek zveřejněný v deníku Právo, pak soudce hodnotil výrok po výroku. U nejostřejšího výroku soudce potvrdil, že se jedná o parafrázi citátu, což není citace. U dalších výroků pak došel k závěru, že buď jsou objektivně pravdivé, nebo se Lessy mohl "spravedlivě domnívat", že tomu tak je. Soud dále potvrdil, že kopie anonymu, kterou vlastní Petr Lessy, je odlišná od té, kterou má k dispozici deník Právo.
Nedávno se zveřejnilo, že u nás je nezaměstnanost 8,6, podle Eurostatu (...) by bylo 6,8. Reálně, kdybychom počítali nezaměstnané z té ekonomicky aktivní populace, tak by byla 11,5. To znamená, že u nás se týká dneska nějakých 1 a půl, dvou milionů lidí.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Miloslav Ransdorf počet nezaměstnaných zhruba trojnásobně nadsadil. Nezaměstnaných mezi ekonomicky aktivními je pouze 6,8 %, což představuje zhruba 630 000 lidí.
Na úvod je potřeba předeslat, že výrok operuje se třemi způsoby měření nezaměstnanosti, přičemž třetí je nesmyslný.
Prvním ukazatelem – který používá Ministerstvo práce a sociálních věcí – je podíl nezaměstnaných osob. Ten „vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku,“ přičemž jsou jeho podklady zjišťovány z evidence úřadů práce. Lednová nezaměstnanost byla podle Ministerstva práce a sociálních věcí skutečně 8,6 %.
Druhým způsobem měření je obecná míra nezaměstnanosti, která vystihuje „podíl počtu nezaměstnaných na celkové pracovní síle“ (neboli ekonomicky aktivní populaci). Je získávána pomocí výběrového šetření a využívá ji Český statistický úřad a Eurostat. Eurostat má nejnovější dostupná data z prosince minulého roku, ta ukazovala opravdu 6,8% míru nezaměstnanosti.
Třetí výpočet, jenž se Miloslav Ransdorf snaží využívat, jsou „nezaměstnaní z ekonomicky aktivní populace“. Neboť je však „ekonomicky aktivní obyvatelstvo“ pouze jiným názvem (.pdf, str. 1) pro „pracovní sílu“, jde stále o obecnou míru nezaměstnanosti, s níž počítá ČSÚ a Eurostat a která činí 6,8 %, nikoli Miloslavem Ransdorfem zmiňovaných 11,5 %.
Samotná ta firma (Eurovia, pozn. Demagog.CZ) nabídla státu jednání (…) a odstranění těch vad. (…) Po několika kolech vyjednávání nabídla podmínky, které nemohly být přijatelné, protože stát žádala, aby se podílel na některých nákladech.
Eurovia již v prosinci 2013 navrhla Ministerstvu dopravy opravy na D47, které by firma realizovala. Lidovky.cz ale medializovaly nevýhodnost této nabídky pro stát z důvodu úhrady nákladů na opravy ze strany Ředitelství silnic a dálnic. Ze stejných důvodů ŘSD nabídku nakonec odmítlo.
Víte, jak trvá průměrná doba odvolacího řízení v takto složitých soutěžích (tendr na registr vozidel, pozn. Demagog.CZ) u ÚOHS? Rok.
Účastník správního řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může proti rozhodnutí ÚOHS podat rozklad. Rozklad je procesní opravný prostředek podobný odvolání a často za něj bývá zaměňován, což se nejspíše stalo i v případě výroku Zdeňka Žáka.
Pro srovnání délek řízení o rozkladu proti rozhodnutím ve věci veřejných zakázek jsme nahlédli do sbírky rozhodnutí ÚOHS.
Průměrná délka řízení počítaná z posledních dvaceti řízení o rozkladu, v kterých bylo vydáno rozhodnutí, je(na základě našeho výpočtu)363,85 dní.Tedy v podstatě bez jediného dne celý rok, tato malá odchylka spadá do naší 10% tolerance.
Těchto 20 řízení najdete přehledně popsáno zde (.docx).
Zdeněk Žák hovoří o takto složitých soutěžích. Bylo by od nás příliš svévolné (arbitrární), pokud bychom se rozhodli podle nějakého námi zvoleného klíče rozdělovat soutěže řešené ÚOHS na složité a méně složité, proto jsme počítali se všemi. Zároveň jsme si vědomi toho, že pokud bychom průměr délky řízení počítali z vyššího počtu řízení než z dvaceti, výsledný průměr by se mírně lišil, pravděpodobně však nikoliv zásadně.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra v demisi Žáka jako pravdivý.
Do mého osobního portfolia patří mimo jiné vztahy s místními a regionálními samosprávami, kde se snažím, aby zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanů byly v Bruselu co nejvíce slyšet.
Na základě informací ze stránek Evropského parlamentu hodnotíme výrok jako pravdivý.
Oldřich Vlasák je členem Výboru pro regionální rozvoj do jehož gesce patří záležitosti e) vztahů s Výborem regionů, organizacemi pro meziregionální spolupráci a s orgány místní a regionální samosprávy.
To, do jaké míry (např. v komparaci s jinými kolegy) europoslanec prosazuje zkušenosti a názory zastupitelů, starostů a hejtmanův v Bruselu, zhodnotit neumíme. Můžeme však konstatovat, že na půdě parlamentu vyvíjí činnost, která se věnuje regionální problematice. Jako příklady uvádíme například jeho vystoupení v rozpravě z 20. listopadu 2013 nebo 19. listopadu 2013 a zprávu o regionální politice jako součásti širších systémů státní podpory.
To, že je neustálé stěhování nákladné, je pravda, administrativa parlamentu odhaduje dodatečné náklady spojené se sídlem ve Štrasburku na 103 miliony eur.
Na základě informací z Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel evropských institucí (2012/2308(INI)) označujeme výrok jako pravdivý.
Česká verze usnesení (.pdf, str. 587) v poznámce pod čarou k bodu O. vysvětluje výpočet odhadu dodatečných ročních nákladů Evropského parlamentu díky jeho geograficky roztříštěné činnosti. Tyto celkové náklady se pohybují v rozmezí 156 až 204 milionů eur. Z nich odhad dodatečných nákladů štrasburského sídla tvoří skutečně Oldřichem Vlasákem uváděných 103 milionů eur.
VM: Jestli to není záměr nastavit nejasně kritéria nebo mít je nepřesná, proto se musí prodlužovat a musí se využít další 60denní lhůta, protože pak získá tu zakázku ten, kdo ji dneska... (řeč je o smlouvě na registr vozidel, pozn. Demagog.CZ). ZŽ: Tento konkrétní případ řeší česká vláda a Ministerstvo dopravy od roku 1998. Nebyli schopni vypsat soutěž. My jsme za šest měsíců (…) připravili soutěž.
Zdeněk Žák hovoří o tendru na provozovatele centrálního registru vozidel.
Jedná se o první otevřenou soutěž vypsanou na provozovatele registru vozidel.
David Klimeš na serveru E15.cz uvádí, že když v roce 1998 schválila vláda, že zajištění registru přejde postupně na Ministerstvo dopravy, slíbila rezortu i několik pracovníků z Ministerstva vnitra. Jenže vnitro své lidi dopravě nepřepustilo. V odůvodnění, proč tak rychle došlo k přiklepnutí zakázky firmě ATS-Telcom, je uvedeno mj. následující: „Jelikož se neuskutečnil předpokládaný převod pěti pracovníků z vnitra na dopravu, zůstala by oblast podpory provozu nového Centrálního registru bez personálního zajištění“.
Zakázku původně tedy dostala bez soutěže společnost ATS-Telcom, kterou minulý rok po vypršení smlouvy rovněž bez výběrového řízení nahradily právě Telefónica O2 a ICZ.
Ministerstvo dopravy uvedlo, že vybere budoucího provozovatele centrálního registru vozidel v otevřeném výběrovém řízení. Soutěž určí také provozovatele infrastruktury pro dopravně-správní agendy úřadu. Obě výběrová řízení vypsalo MD v pátek 29. listopadu.
Informace o zakázce byla v internetovém Věstníku veřejných zakázek zveřejněna v pondělí 2. prosince.
Výrok hodnotíme dle výše uvedených informací jako pravdivý.
