Přehled ověřených výroků

Dne 5. února 2014 se v Evropském parlamentu na plenárním zasedání hlasovalo o klimatické a energetické politice do roku 2030. Vzhledem ke komplexnosti možných neformálních jednání mezi oběma institucemi nebude posuzováno, zda se jedná o kompromisní návrh vzešlý z jednání s Evropskou radou, či nikoliv. Bod klima a energetika je jedním z bodů programu jednání Evropské rady v Bruselu ve dnech 20.–21. března 2014.

Výrok na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.

Pojem „Putinkinova vesnice“ byl skutečně užitý například na Twitteru,Redditu, Facebooku nebo na Týden.cz.

Putinkinovu vesnici výše uvedené zdroje používají jako vyjádření snahy ruského prezidenta Putina falešně přikrášlit skutečnost, tedy vytvořit Potěmkinovu vesnici.

Případy odkazují na Olympijské hry v Soči, výměnu funkcí mezi Putinem a Medveděvem, „vylepšené“ domy nebo narychlo položený a odstraněný trávník před plánovanou Putinovou návštěvou.

Evropská centrální banka má základní úrokovou míru (o níž Schulz mluví) nastavenu na 0,25 %. Toto opatření platí od 13. listopadu 2013.

S ohledem na veřejné komentáře prezidentů ČR a Ruska hodnotíme výrok jako pravdivý.

Prezident Zeman skutečně vyzývá ke vzájemnému zvyšování investic, a to i v energetické politice, zejména dostavby jaderné elektrárny Temelín.

K tomu se přiklání také ruský prezident Putin, který se při jmenování Vladimíra Remka velvyslancem v Rusku vyjádřil takto:

„Počítáme s důslednou realizací společných projektů v energetice, včetně jaderné, jakož i v humanitární a kulturní oblasti.“
Při události probíhajících olympijských her v Soči prezident Zeman jedná i se svým čínským protějškem o energetické politice a absolvuje i jiné bilaterární jednání právě o hospodářství a energetice.

Výrok moderátora Moravce tak hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme s ohledem na data Českého statistického úřadu a vyjádření České národní banky jako pravdivý.

Od 2.11.2012 jsou úrokové míry ČNB na historickém minimu (xls.) a základní dvoutýdenní repo sazba se snížila na 0,05%. Sama Bankovní rada ČNB označila tuto sazbu jako technickou nulu, což v praxi znamená, že další snižování už není možné.

Odhad ČSÚ o HDP za 3. čtvrtletí 2013 skutečně ukázal recesní sklony ekonomiky, když meziročně klesl o 1,5% a poklesl také vůči minulému čtvrtletí (-0,5%).

To že je česká ekonomika v „jakési chronické recesi“ potvrzují i data z 1. a 2. čtvrtletí 2013, které ukazují meziroční pokles o 2,4%, respektive o 1,3%. Navazují tak na celoroční ekonomický pokles v roce 2012 (-0,9%).

Centrální banka má více způsobů a nástrojů na uvolnění monetárních podmínek. Ty se dělí na přímé a nepřímé. Přímé se používají pouze zřídka při selhání nepřímých nástrojů. K uvolnění (expanzi) monetární politiky nepřímými nástroji dochází snížením úrokových sazeb ČNB, jak se stalo, nebo snížením povinných minimálních rezerv komerčních bank, a kurzovými intervencemi.

Ke snížení minimálních povinných rezerv nedošlo a sama ČNB volbu využití kurzových intervencí komentuje následovně:

„Cílem ČNB přitom v souladu s jejím zákonným mandátem bylo a je udržet cenovou stabilitu, a tím přispívat ke stabilnímu vývoji české ekonomiky. ČNB proto současně již od podzimu roku 2012 komunikovala připravenost použít své další nástroje v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky. Pro tento účel byl z mnoha dobrých důvodů vybrán měnový kurz.“

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť použití kurzových opatření skutečně vyvolalo žádoucí impuls směrem k měnovému uvolnění, jak komentuje také ČNB: „Již samotné vyhlášení ČNB, že je připravena kurzu použít, vedlo koncem roku 2012 a začátkem roku 2013 k oslabení kurzu koruny, které umožnilo zbrzdit dezinflační tendence a pomohlo ekonomice se přeci jen trochu nadechnout.“

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť i politická reprezentace je trestněprávně odpovědná.

To, že jsou politici také stíhatelní, lze vidět na řadě případů. Z poslední doby můžeme jmenovat stíhání exhejtmana Ratha, bývalé ministryně obrany Parkanové či čerstvé vydání Sněmovny poslanců Svobody či Schwarze.

Ústavní novela 98/2013 Sb. zrušila doživotní imunitu poslancům, senátorům a ústavním soudcům. Stále mají imunitu zaručenou po dobu výkonu svých mandátů a lze je trestně stíhat pouze se souhlasem komory či Senátu ČR. Nicméně omezení imunity přispělo k tomu, že nevydání poslance již neznamená automatický stop vyšetřování jeho osoby v dané věci navždy. Navíc v posledních letech již vydávání probíhá víceméně automaticky, kdy většina dané komory zřejmě pod veřejným tlakem obviněného zákonodárce vydá poslance policii ke stíhání.

Řada politiků byla také již pravomocně odsouzena. Můžeme jmenovat exministra Svobodu, bývalého senátora Nováka nebo exposlance Wolfa.

Není pravdou, že by Jiří Pospíšil navrhoval Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně - první ji navrhl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Pospíšil však chtěl Bradáčovou do funkce jmenovat. Dříve než to však mohl udělat, byl odvolán Petrem Nečasem. Bradáčovou později jmenoval nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Kůvli této nepřesné informaci co se týče jmenování Lenky Bradáčové do funkce vrchní státní zástupkyně tak hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Zákon o státním rozpočtu České republiky na rok 2014 prošel hlasováním v Poslanecké sněmovně 19. prosince 2013. Podle ČT24: " Pro rozpočet se vyslovilo 109 přítomných poslanců, proti jich bylo 39. Pro hlasovali poslanci vznikající vládní koalice, tedy ČSSD, ANO a KDU-ČSL. Bývalé vládní strany ODS a TOP 09 byly proti, komunisté a poslanci Úsvitu se zdrželi ".

Ze zprávy k návrhu státního rozpočtu vyplývá, že rozpočet skutečně počítá s 2% navýšením plateb za odvedenou práci a platy státních zaměstnanců. Dokument (.pdf, str. 36) konkretizuje: "... u všech zaměstnanců, kteří jsou odměňováni podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech (vojáci z povolání), tak u příslušníků bezpečnostních sborů odměňovaných podle zákona č. 361/2003 Sb., služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, vyjma tzv. parlamentních kapitol".

Tentýž dokument ale na straně 39 hovoří o 424 304 státních zaměstnancích, což je o 10 tisíc méně než uvádí A. Babiš. Navzdory této nepřesnosti hodnotíme výrok celkově jako pravdivý.

V Rusku se skutečně objevují názory, že případné sankce uvalené ze strany Západu by ve skutečnosti měly na Západ negativní dopady.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Johnem Kerrym prohlásil (ang.), že jakékoliv sankce, které by Spojené státy uvalily, budou mít "bumerangový efekt". Zdůraznil, že jakékoliv unáhlené a lehkovážné kroky by mohly mít negativnídopad (ang.) na americko-ruské vztahy.

V podobném duchu se v Rusku ozývají názory na případné sankce ze strany Evropské unie. " Západ v současnosti hospodářsky potřebuje Rusko daleko více než Rusko Západ," uvedl ruský server Gazeta.ru.

Tomio Okamura svůj výrok pronesl v rozhovoru pro server Idnes.cz 21. ledna 2014.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť mimo České republiky se dva dny volí ještě ve volbách (do dolní komory, obecních, regionálních i evropských) v Itálii.

Okamura nespecifikuje druh voleb, zda má na mysli volby parlamentní, obecní či regionální a evropské. Ve všech těchto typech však kromě ČR je ve dvou dnech voleno v Itálii.

Je pravdou, že ve 26 zemích EU se pro volby do dolních komor parlamentu volí zpravidla v jednom dni. Nicméně není pravda, že je Česká republika při dvoudenních volbách zcela osamocena. V Itálii se ve dvou dnech volí také. To dokládá jednak web parties and elections, který sleduje všechny evropské země a volby v nich, pak také zdroje o italských všeobecných volbách z let 2006 a 2008.

Mimo Itálii existují také případy, kdy se volí ve dvou dnech, nicméně zde nejde o dva po sobě jdoucí dny, o čemž poslanec Okamura pravděpodobně mluví. Jde např. o Francii, kde je používán (.pdf, s. 7- 9) dvoukolový většinový systém (pro představu je velmi podobný systému voleb do českého senátu).

Co se týče finanční náročnosti, např. organizace voleb do Sněmovny v r. 2010 údajně stála zhruba 463 milionů Kč. V r. 2012 pak krajské volby dosáhly ceny 494 milionů Kč a senátní volby 81 milionů. Na přípravu prezidentské volby dostal Český statistický úřad již v r. 2012 10 milionů a na r. 2013 pak bylo vyčleněno na organizaci 600 milionů. Pro ilustraci předchozí nepřímá volba vyšla stát na 15 milionů.

Tisk volebních lístků pak probíhá nezávisle na počtu dní a je také dán konkrétním volebním systémem v dané zemi. Při zavedeném všeobecném volebním právu není ani možné, aby se zmíněné miliony lístků netiskly.