Jsem členem poradního orgánu Evropské komise.
Pavel Telička je bývalým členem takového orgánu, jak sám přiznává např. v rozhovoru pro Parlamentní listy či iHNed.cz.
16. února 2014 v rozhovoru pro server Parlamentní listy sám Telička uvedl: " Se společníky jsme se rozhodli vypovědět všechny kontrakty a 7. ledna jsme se rozhodli zahájit proces likvidace firmy. Další aktivity rovněž postupně utlumuji. Ze stejného důvodu jsem rezignoval na členství v klíčovém poradním orgánu Komise, byť to komise nevyžadovala." 19. prosince 2013 se Telička pro server iHNed vyjádřil podobně: "Moje působení v poradenské firmě bylo v souladu se všemi psanými i nepsanými etickými pravidly a nebylo ani na závadu, abych byl dlouhá léta členem poradního orgánu Evropské komise nebo jejím koordinátorem pro transevropské sítě..."
Navyšujeme platy státních zaměstnanců, tak de facto 40 % z toho se vrací do státního rozpočtu.
O navýšení platů státních zaměstnanců jednala vládní koalice několik měsíců. V únoru 2014 ministr financí prohlásil, že plánuje plošné navýšení mzdy o 2 %. Zhruba v polovině května už Andrej Babiš hovořil o navýšení o 2,5 %, přičemž představa premiéra Bohuslava Sobotky byla o něco vyšší. Poslední zprávy o průběhu jednání uvnitř koalice hovoří o plánovaném plošném zvýšení o 3,5 procenta. Podle všeho se však ještě nemusí jednat o konečnou dohodu.
Částí, která se týká 40% vratky do státního rozpočtu, myslí zřejmě ministr Babiš odvody a daň, tedy odvody na sociální pojištění ve výši 6,5 % 25 % (za zaměstnance a zaměstnavatele, zdravotní pojištění je odváděno pojišťovně) z hrubé mzdy, plus daň ze mzdy snížená o slevu na poplatníka a případné další slevy.
Ilustrativní výpočet výše odvodů na průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře shrnuje následující tabulka, v tomto případě odvede zaměstnanec státu přibližně 44 procent z hrubé mzdy
Hrubá mzda27 593Odvody z hrubé
mzdy (%)Ze superhrubé
mzdy (%) Sociální
(zaměstnanec)1 794 6.5 5 Zdravotní
(zaměstnanec)1 2424.53 Sociální
(zaměstnavatel)6 898 25 19 Zdravotní
(zaměstnavatel)2 48397 Superhrubá mzda36 975 Daň5 5502015 Sleva (poplatník)2 070 Daň po slevě3 480 12.6
Podívejme se na to, co píší ekonomové a experti, že nám hrubý domácí produkt díky členství v Evropské unii v prvních sedmi letech rostl minimálně o jedno procento více, než by rostl, kdybychom nebyli členy Evropské unie, cituji teďko zprávu Úřadu vlády.
Jiří Pospíšil odkazuje na studii (.pdf) publikovanou Sekcí pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky. Součástí této studie skutečně bylo testování vlivu členství České republiky v EU na růst HDP. Vedle samotné studie byla též k tématu vydána přehledná infografika (.pdf).
Autoři studie daný přínos vyčíslili tak, že "[p]odle konvergenčního modelu vytvořeného pro tuto studii byl vstup do EU spojen s vyšším růstem HDP o 2,0 procentní body pro průměrnou přistupující zemi. Ačkoli tento model bere do úvahy různé exogenní efekty, model byl uzpůsoben konzervativnímu scénáři pro zemi typu České republiky a efekt byl rozložen do delšího časového rozmezí a byl postupně snižován až do úplného vymizení. V tomto konzervativním rozložení modelu Česká republika v letech 2002 až 2013 rostla v průměru o 1,1 procentního bodu rychleji, než by rostlabez vstupu do EU." (s. 7).
Model byl navíc konstruován tak, že zohledňoval také odeznění pozitivního efektu příspěvku k růstu po roce 2011 (s. 17). Na to Jiří Pospíšil ve svém výroku taktéž poukazuje.
My jsme se v současné době bavili o roku příštím a vím, že těch pět miliard navíc už je tam dávno zarezervováno. O těch dalších letech se teprve budeme bavit
Ministr financí oznámil koncem března plány ohledně rozpočtu na příští rok. Počítá se schodkem ve výši 100 miliard korun. Nejspíše se do toho promítne také plán Ministerstva práce a sociálních věcí plně valorizovat důchody (o 1,3 %) a neřídit se tak omezením, na kterém se usnesla Nečasova vláda a podle kterého by důchody měly růst jen o 0,5 %. Odhaduje se tak, že státní rozpočet bude muset na důchody vydat o tři miliardy korun více.
Nepodařilo se nám však dohledat, zda je pro Ministerstvo práce a sociálních věcí skutečně rezervováno 5 miliard navíc, a výrok Michaely Marksové-Tominové proto hodnotíme jako neověřitelný.
Vácalv Moravec: Kdyby dnes přijel do České republiky Dalajlama. Přijal byste ho jako premiér? Bohuslav SOBOTKA: Já už jsem na tu otázku odpovídal před několika měsíci a odpovím úplně stejně. Nepřijal, protože by to výrazně poškodilo naše diplomatické vztahy, které máme s Čínou.
Nepodařilo se nám takové vyjádření dohledat, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
(pokr. předchozího výroku - pozn. Demagog.cz) Václav MORAVEC: Znovu opakuji, vy jste to kritizovali. Bohuslav SOBOTKA Ne, ne, ne. My jsme navrhovali, my jsme navrhovali totéž, a pak to minulá vláda v tichosti udělala.
Sám Sobotka na svém blogu k návrhu premiéra Nečase použít část dividend ČEZ ke krytí schodku na důchodovém účtu uvedl: "Zoufalý návrh premiéra Petra Nečase na zapojení příjmů z dividend do běžných výdajů státního rozpočtu v roce 2011 je viditelným důkazem krachu vládních reforem." Není také pravdou, že by Nečasova vláda v tomto postupovala "v tichosti".
Zda ČSSD pak skutečně navrhovala stejný krok se nám dohledat nepodařilo, nicméně je jasné, že kritika z úst předsedy Sobotky zaznívala, ač ji přímo v pořadu popírá. Výrok je tak nepravdivý.
Jedinou demokratickou institucí Evropské unie je Evropský parlament, který je volen. Všechny ostatní instituce jsou byrokratické.
Vzhledem k povaze hlavních institucí Evropské unie hodnotíme výrok jako zavádějící.
Evropský parlament je skutečně jedinou institucí EU, do které jsou zástupci přímo voleni evropskými občany. Nicméně označení všech ostatních institucí jako byrokratických už se za přesné označit nedá. S tímto označením můžeme souhlasit u Evropské komise, kde naprostou většinu činnosti vykonávají úředníci. Další hlavní instituce Evropské unie - Evropská rada a Rada Evropské unie jsou však naopak zcela politické. Tvoří je zástupci národních exekutiv (premiéři či prezidenti v Evropské radě a ministři či jejich náměstci v Radě EU) jednotlivých členských států. Ti jsou sice primárně voleni do národních úřadů, činnost v orgánech EU je však v rámci popisu práce funkcí, do nichž byli občany zvoleni.
Já znám lépe paní Marvanovou, s kterou jsem spolupracoval při různých kauzách. Ona mně pomáhala jako ministrovi spravedlnosti při odvolávání pana Rampuly...
Hana Marvanová skutečně externě zastupovala Ministerstvo spravedlnosti při snaze odvolat vrchního státního zástupce Rampulu.
Kromě této kauzy zastupovala Marvanová přímo Pospíšila při kauze nákupu objektu ve Vidnavě. V neposlední řadě můžeme jmenovat nabídku, kterou měl Pospíšil dostat po svém odchodu z ODS (ČTK/Deník):
" Exministr, který se angažuje ve správní radě Nadace Jana a Medy Mládkových, prý má nabídku externí bezplatné spolupráce od Hany Marvanové, která se má stát náměstkyní nové ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO 2011). 'Rád bych s ní konzultoval změny, které budou nutné v občanském zákoníku, a rád bych se podílel, pokud bude zájem, na přípravě nového zákona o státním zastupitelství a tak dále.' uvedl Pospíšil."
Tady je velký problém, vy jste to řekl, to jedno velice důležité kritérium - kvalita. My při současném znění zákona o zadávání veřejných zakázek, nejsme vlastně schopni toto kritérium nějakým způsobem více a lépe do zakázek nadefinovat.
Nastavení hodnotících kritérií se věnuje paragraf 78 zákona o veřejných zakázkách (.pdf, str. 95).
Ten stanoví, že:
"(1) Základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen "základní hodnotící kritérium") je a) ekonomická výhodnost nabídky, nebo b) nejnižší nabídková cena."
Dále ale odstavec 4 uvádí možnost dílčích hodnotících kritérií, která jednak mají vyjadřovat " vztah užitné hodnoty a ceny" a mohou jimi být zejména "nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení."
Je tedy pravdou, že primární kritérium musí být cenové, nicméně zákon umožňuje řadu dílčích kritérií včetně kritéria kvality, výrok proto hodnotíme jako zavádějící.
Jsou to právě Zelení, ať už v Evropském parlamentu nebo v našem a Ondřej Liška osobně, kteří podporovali tady tu politiku (řeč je o biopalivech - pozn. Demagog.cz) ...
Na základě dostupných informací o hlasování Strany zelených v Poslanecké sněmovně a frakce Evropského parlamentu Zelení - Evropská svobodná aliance hodnotíme výrok jako pravdivý.
V rámci Poslanecké sněmovny Zelení, včetně Ondřeje Lišky, podpořili návrh novely zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, která nastavuje podmínky pro využívání biopaliv (.doc).
O podpoře využívání biopaliv na úrovni Evropského parlamentu pak svědčí například hlasování (ang.) frakce Zelených o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 98/70/ES o jakosti benzinu a motorové nafty a směrnice 2009/28/ES o podpoře využívání energie.
Dodejme, že hodnocení vychází z předpokladu, že termín biopaliva je používán v obecném slova smyslu. Současná politická debata v Evropském parlamentu však spíše spěje k posuzování vlivu jednotlivých druhů těchto paliv na životní prostředí (viz např. článek zde, pro vysvětlení rozdílů mezi jednotlivými druhy biopaliv viz článek zde).
Výše citovaný návrh směrnice tak mimo jiné obsahuje deklaraci: "Pokud se provede srovnání množství emisí v průběhu životního cyklu plodin, mají olejniny mnohem větší množství emisí než cukronosné plodiny a plodiny bohaté na škrob. Má-li být přínosu pro životní prostředí dosaženo co nejefektivněji, je třeba se soustředit na omezení biopaliv, zejména těch, která mají největší negativní dopad na životní prostředí. Proto je v první řadě třeba zavést opatření proti olejninám."
