Andrej Babiš
DD: Vy jste řekl, že (k soudu) pojedete, ale pak jste tam nejel. AB: Ne, ne, já jsem tam byl, 6. 6. 2013 jsem vypovídal 70 minut.
O tom, že vicepremiér Babiš byl prvnímu jednání před slovenským soudem přítomen, informovala ČTK prostřednictvím Českých novin - svého zpravodajského serveru. Dále například také místní média jako server Pluska.sk. Dalšího, říjnového jednání, se nezúčastnil a byl pouze zastoupen advokátem. Na zatím poslední jednání 30. ledna se (přes původně avizovanou absenci) prokazatelně dostavil, článek o tom napsaly například Webnoviny.
Přítomný skutečně nebyl na druhém jednání ve věci, které ale bylo pro absenci svědků odročeno na výše zmíněný 30. leden. Nutno ovšem říct, že vypovídal již na jednání prvním a jeho osobní účast nutná.
My musíme jednat (o novém evropském komisaři). My jsme o tom zatím nejednali.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle premiéra Sobotky jednání o výběru nového českého eurokomisaře teprve začnou a to nejpozději do dvou týdnů.
Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO, získalo ovšem stejné množství mandátů jako ČSSD a TOP 09.
O novém eurokomisaři se tak bude prvotně jednat v rámci koaliční rady.
Pavel Telička
Ony jsou 4 (pilíře bankovní unie), 4 zásadní. O dalším se teprve jedná.
Česká národní banka ve své zprávě „Bankovní unie a ČR“ (.pdf) popisuje 4 pilíře bankovní unie následujícím způsobem: prvním pilířem bankovní unie je jednotný mechanismus dohledu, jenž se zabývá vznikem bankovního dohledu pod Evropskou centrální bankou. Druhým pilířem jsou jednotná regulatorní pravidla pro banky, která určí požadavky na kapitálovou vybavenost bank ve vztahu k jejich aktivům a možnost národních regulátorů tyto požadavky zpřísnit. Dalším pilířem je jednotný evropský restrukturalizační systém a mechanismus pro řešení krizí, který se má zabývat restrukturalizačními fondy a systémy pro řešení bankrotujících bankovních skupin. Posledním pilířem je společný systém pojištění a vkladů, zajištující vzájemné sdílení prostředků pro výplatu vkladů v případě bankrotu bank. O tomto i třetím pilíři se skutečně stále vedou jednání. Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Marian Jurečka
Pro rok 2015 až 2020 právě teď dokončujeme materiál, kdy navrhujeme vyšší podporu pro pěstitele konzumních brambor, ovoce, zeleniny, chovatele skotu a sektor živočišné výroby
Výrok se nám nepodařilo ověřit, budeme proto kontaktovat Ministerstvo zemědělství a na základě jeho vyjádření hodnocení případně modifikujeme.
Z veřejných zdrojů jsme nedokázali zjistit, zda aktuálně Ministerstvo zemědělství dokončuje materiál pro roky 2015‒2020. Z tiskové zprávy z ledna tohoto roku vyplývá, že Ministerstvo skutečně navrhuje zvýšení objemu dotací pro chovatele krav, ovcí, koz a pěstitele chmele nebo brambor na výrobu škrobu. Avšak zpráva hovoří pouze o r. 2014, nikoli o období 2015‒2020. Již na konci května ministr také deklaroval, že pěstitelé ovoce a zeleniny by měli nově pobírat zvláštní dotaci v celkové výši okolo 250 milionů ročně.
Ivan Bartoš
Ty peníze nebyly vyčerpány kvůli korupčnímu prostředí v České republice. Zrovna například resort školství, kde bylo nastartováno celá řada projektů, který byly v podstatě malá domů těm realizátorům těch projektů.
Korupce byla skutečně jedním z problémů České republiky při čerpání peněz z evropských fondů. Česká televize uvádí, že resorty životního prostředí a školství mají s čerpáním dotací největší problémy. V programovém období 2007 – 2013 muselo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR (MŠMT) vysvětlovat Evropské komisi svoje nakládání s evropskými dotacemi. Denní zpravodajství o veřejných zakázkách vz24 o zprávě, kterou vydali auditoři EU, uvádí následující:
"Zpráva obsahuje pochybnosti týkající se správy fondů EU českými úřady i způsob kontroly využívání unijních prostředků. Výtky směřovaly mimo jiné k tomu, že auditoři nebyli dostatečně nezávislí, i k tomu, zda vzhledem k množství chyb řídicí systém správy peněz funguje, jak má."
Platby dotace z EU ve výši 1,2 miliardy Kč byly MŠMT v lednu 2012 kvůli špatnému čerpání pozastaveny. Server vz24 uvedl, že ministerstvo školství má problémy s čerpáním z EU dlouhodobě a peníze byly ČR zastaveny poté, co Evropské komise našla v roce 2011 chyby v zadávání veřejných zakázek. Na konci roku 2012 byly platby obnoveny, MŠMT však přišlo o 762 milionů korun kvůli finanční korekci.
V pořádku nebyly například projekty SPORT a OKNO. Portál Hospodářských novin IHNED.cz ve svém článku poukazuje, že Bruselu vadila nejasnost peněžních toků. U žádného z projektů nebyla zajištěna účinnost a projekty byly samy o sobě podezřelé. Projekt okno měl totiž prostřednictvím letáků v tisku vzdělávat lidi ve finanční gramotnosti a projekt SPORT měl skrze vzdělávací televizní pořady přivést českou mládež ke sportu. Brusel znepokojovalo úzké propojení projektů s médii a PR agenturami.
Bohuslav Sobotka
Pokud jste zmiňoval severní Moravu, my jsme udělali klíčové rozhodnutí, které vláda již schválila. A je to otázka prodloužení těžby na Dole Paskov o další tři roky. Což znamená zachránění zhruba 1 800 pracovních míst. Ale současně realizujeme směrem k Moravskoslezskému kraji celou řadu dalších opatření Ministerstva práce a průmyslu.
Vláda Bohuslava Sobotky již schválila finanční výpomoc ve spojení s útlumem těžby v Dole Paskov. Mezi další opatření ke zlepšení situace v Moravskoslezském kraji patří např. snižování věku odchodu horníků do důchodu či podpora projektů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Sobotkova vláda opravdu schválila pomoc Dolu Paskov. Vláda vyhradila 600 miliónů korun na sociální výpomoc horníkům výměnou za další tříleté období těžby a zachování minimálního počtu 1800 horníků. Konkrétně Česká televize uvádí:
" Státní podpora 600 milionů korun pro horníky je podmíněná tím, že OKD bude do roku 2017 na vlastní náklady provozovat těžbu na Dole Paskov a že bude udržovat minimální kmenový počet zaměstnanců ve výši 1 800 zaměstnanců. V roce 2017 pak může dojít k postupnému snižování zaměstnanců dolu až na hranici 1 600 zaměstnanců, nastínil už dříve podmínky dohody ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. "
Mezi další kroky ke zlepšení situace v Moravskoslezském kraji patří např. úprava legislativy o odchodu horníků do důchodu. Ti by tak mohli odcházet do důchodu dříve a řešil by se tím problém s vysokou nezaměstnaností v kraji.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se rovněž rozhodlo podporovat kraj prostřednictvím projektů (.pdf, s. 1) na snížení nezaměstnanosti nejvíce ohrožených na trhu práce. Ministerstvo tak v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vyhradilo 75 miliónů korun na projekty v oblasti vzdělávání, poradenství, rekvalifikačních institucí aj.
Navyšujeme platy státních zaměstnanců, tak de facto 40 % z toho se vrací do státního rozpočtu.
O navýšení platů státních zaměstnanců jednala vládní koalice několik měsíců. V únoru 2014 ministr financí prohlásil, že plánuje plošné navýšení mzdy o 2 %. Zhruba v polovině května už Andrej Babiš hovořil o navýšení o 2,5 %, přičemž představa premiéra Bohuslava Sobotky byla o něco vyšší. Poslední zprávy o průběhu jednání uvnitř koalice hovoří o plánovaném plošném zvýšení o 3,5 procenta. Podle všeho se však ještě nemusí jednat o konečnou dohodu.
Částí, která se týká 40% vratky do státního rozpočtu, myslí zřejmě ministr Babiš odvody a daň, tedy odvody na sociální pojištění ve výši 6,5 % 25 % (za zaměstnance a zaměstnavatele, zdravotní pojištění je odváděno pojišťovně) z hrubé mzdy, plus daň ze mzdy snížená o slevu na poplatníka a případné další slevy.
Ilustrativní výpočet výše odvodů na průměrné mzdě v nepodnikatelské sféře shrnuje následující tabulka, v tomto případě odvede zaměstnanec státu přibližně 44 procent z hrubé mzdy
Hrubá mzda27 593Odvody z hrubé
mzdy (%)Ze superhrubé
mzdy (%) Sociální
(zaměstnanec)1 794 6.5 5 Zdravotní
(zaměstnanec)1 2424.53 Sociální
(zaměstnavatel)6 898 25 19 Zdravotní
(zaměstnavatel)2 48397 Superhrubá mzda36 975 Daň5 5502015 Sleva (poplatník)2 070 Daň po slevě3 480 12.6
Miroslav Kalousek
...ale dokonce i opozice, dokonce i sociální demokracie a komunisté byli ochotni přiznat, že se za poslední léta zvýšila efektivita výběru daní. Já jim zase musím přiznat, že mi podpořili legislativní návrhy, které k tomu vedly, to je fakt.
Nepodařilo se nám bohužel dohledat informace o tom, že by KSČM či ČSSD přiznali zvýšení efektivity výběru daní. Tento bod se sice objevuje ve vládní koaliční smlouvě (bod 2.5), ČSSD uváděla efektivnější výběr jako jednu z vysokých priorit v předvolební kampani na podzim 2013, Bohuslav Sobotka se k tomuto také vyjádřil na svém blogu. K tomu jsou ovšem konstantně motivovány prakticky všechny strany volebního spektra bez ohledu na dosavadní efektivitu výběru. S Kalouskovou koncepcí jednotného inkasního místa pro výběr daní ČSSD souhlasí, nicméně kvůli nepřipravenosti jeho přijetí strana odsouvá.
Kvůli rozporuplným a nedostatečným zdrojům tak hodnotíme výrok jak neověřitelný.
Ten soud (slovenský soud, který má rozhodnout o Babišově možném spolupráci s StB) rok a půl nekonal, já jsem podal žalobu v lednu 2012 a první soud byl v červnu 2013.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ministr Babiš podal (sk.) žalobu na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) 17. ledna 2012.
Předmětem žaloby jsou archivní dokumenty ÚPN, které implikují spolupráci Babiše se Státní bezpečností.
Proces začal skutečně s 18 měsičním zpoždění v červnu 2013.
Ondřej Liška
Evropská unie vyšla vstříc těm členským zemím při čerpání v minulém období a řekla dobrá, nechcete, abychom vám koukali pod prsty, tak si tu kontrolu řešte sami. Celou dobu, co tam seděl ministr Kalousek, tak to spadalo pod zodpovědnost ministerstva financí a ukázalo se, že ministerstvo financí nehrálo a to se ukázalo i v tom posledním auditu, tu roli, kterou to hrát mělo, a proto unikaly peníze tam, kam neměly.
V minulé finanční perspektivě Evropské unie (pro roky 2007-2014) byla kontrola skutečně svěřena do rukou ministerstva financí. Stránky ministerstva pro místní rozvoj uvádí ohledně řízení fondů EU následující: " Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu fungující v rámci Ministerstva financí centrálně odpovídá za provádění auditů k ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému realizace podpory z fondů EU. " V tomto období také působil Miroslav Kalousek jako ministr financí, nejprve ve druhé vládě Mirka Topolánka a posléze ve vládě Petra Nečase. Pokud jde o chybnou roli ministerstva financí, Ondřej Liška odkazuje na poslední audit Evropské komise, který prokázal pochybení ze strany krajů i kontroly samotného ministerstva, což připustil i Miroslav Kalousek. Odpovědnost podle něj však nesly regionální rady.
