Přehled ověřených výroků

Jmenování Daniela Szóráda ředitelem Lesů České republiky provázela v médiích kontroverze. Objevily se informace, že byl Szórád zapleten do soudního sporu mezi CE WOOD a Lesy ČR, který vypukl v lednu roku 2005. Szórád byl mezi lety 2001 a 2009 obchodním ředitelem CE WOOD, a v souvislosti s jeho novým jmenováním ředitelem Lesů ČR se v médiích vyskytla zpráva, že byl v daném soudním sporu jedním z hlavních svědků žalující strany.

Daniel Szórad toto odmítl a uvedl: "O tom, že soudní spory se společností CE WOOD nejsou uzavřeny, jsem se dozvěděl minulý týden v médiích, nikdy jsem v nich nevystupoval jako svědek, neměl jsem se společností žádné majetkové provázání, byl jsem pouze zaměstnanec."

Zároveň došlo k vyjádření tiskového mluvčího Ministerstva zemědělství ke jmenování generálního ředitele firmy Lesy ČR, s.p. Tato tisková zpráva uvádí, že Ministerstvo zemědělství disponuje informací, že Daniel Szórád jako svědek v tomto sporu nikdy nevystupoval a jako svědek ani navržen nebyl.

Liška reaguje ve svém výroku na to, že osobně podporoval tzv. biopaliva. Petr Mach dokonce uvedl konkrétní den, kdy se o zmíněném bodu ve sněmovně hlasovalo. Předseda Zelených skutečně byl pro podporu biopaliv 17. března 2010 v rámci jednání o novele zákona o ochraně ovzduší.

Evropský parlament skutečně nemá právo legislativní iniciativy, čímž se liší od národních parlamentů. Legislativní iniciativu má pouze Evropská komise. Evropský parlament však může Komisi požádat, aby určitý legislativní návrh iniciovala.

Dle informace Lesů ČR skutečně proběhlo setkání Mariana Jurečky se zástupci Lesů ČR a lesnickou odbornou veřejností, a to dne 4. června 2014. Cílem setkání mělo být představení základních parametrů tendru 2015+.

Součástí setkání byla dle informace i diskuse a závěry se týkaly především podmínek smluvních vztahů s partnery a přístupu Lesů ČR k nim. Jedním z podnětů, kterým se Lesy ČR chystají zabývat, byla zmíněna například splatnost faktur.

Zda však vedení podniku Lesy ČR k vznesení námětů vyzvalo, nelze z dostupných informací ověřit. Veřejné připomínkové řízení k tendru 2015+ bylo ukončeno již 28. února 2014.

Nedostatek míst v mateřských školách Nečasova vláda skutečně chtěla řešit uzákoněním dětských skupin.

Několik týdnů po vládním schválení návrhu však kabinet padl a změna legislativy se už nestihla projednat před rozpuštěním Sněmovny. Nyní návrh o dětských skupinách opět předložila ministryně práce a sociálních věcí Marksová-Tominová a zákon je ve stádiu projednávání výbory Poslanecké sněmovny.

Důvodová zpráva (.pdf, str. 69–72) uvádí, že dětské skupiny si ze státního rozpočtu vynutí dodatečné náklady (evidence poskytovatelů, daňové úlevy…). Přinést však zároveň mají i příjmy díky návratu rodičů na pracovní trh. Předpokládaný rozpočtový dopad pro rok 2015 je cca 175 mil. Kč (str. 80).

Tématem se zabýval jak premiér, tak další poslanci z řad ODS i opoziční ČSSD. Celá kauza navíc vyústila v novelizaci občanského soudního řádu, Pospíšil tedy zavádí v tvrzení, že věc nikoho nezajímala.

Jiří Pospíšil hovoří o sporu rodičů o opatrovnictví dcery, v němž nejprve český soud přikázal poslat šestiletou dceru k jejímu otci do Portugalska (matka přitom tvrdila, že se jednalo o únos), nakonec pak portugalský soud přiřkl dceru zpět matce do Česka.

Jiří Pospíšil se v této době skutečně kauzou zabýval. Nepodařilo se nám sice dohledat, že by hovořil přímo o spojitosti tématu s Evropskou unií, nicméně vyjádřil se v podobném duchu, jak informovala ČTK a portál Novinky: "Jde o velmi složitou právní oblast, kde se střetáváme s mezinárodním prvkem, a ne každý soudce může být specialista na tuto oblast," uvedl ministr. Kontakt se soudem v zahraničí, který řeší stejný případ, bude zajišťovat styčný soudce." Změnu v této oblasti prosazoval i tehdejší ministr Nečas, změnu v rozhodování soudů prosazovaly např. i poslankyně Dundáčková a Čurdová.

K tomu, co Jiří Pospíšil v kauze "řešil", uvádí server E15, že bývalý ministr spravedlnosti zřídil pracovní skupinu, která měla problematiku mezinárodních únosů zhodnotit a navrhnout řešení. Členy byli dva soudci, právnička z Nadace Naše dítě a zástupce MPSV. Podle portálu Eprávo také v reakci na kauzu došlo z iniciativy Ministerstva spravedlnosti rovněž ke zřízení institutu styčného soudce pro haagskou Úmluvu o únosech dětí.

Pospíšil (resp. vláda) pak následně navrhl i novelu občanského soudního řádu, která.mj. řešila i zrychlení práce soudů v případech mezinárodních únosů dětí. Zákon byl pak Sněmovnou jednohlasně schválen (Jiří Pospíšil na hlasování přítomen nebyl) a následně vyhlášen jako zákon 218/2009 Sb. Není tedy pravdou, že by celá věc "nikoho moc nezajímala", výrok je proto zavádějící.

Výrok předsedy vlády hodnotíme jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o sněmovních i veřejných diskuzích o situaci ve Vězeňské službě ČR.

Ministryně spravedlnosti Válková odvolala generálního ředitele Vězeňské služby Petra Dohnala na začátku dubna letošního roku. Tento krok byl skutečně vnímán kontroverzně a vyvolal diskuzi ve sněmovně.

Předně o této věci jednal 11. dubna Bezpečnostní výbor PSP (.pdf), jak dokládá pozvánka na toto jednání. Zápis z tohoto jednání není k dispozici, nicméně o průběhu výboru referovala např. Česká televize /ČTK. V pozvánce (.pdf) na jednání výboru, které se uskuteční v úterý 6. května, je bod k situaci ve Vězeňské službě obsažen také.

Jednání výboru nebylo jedinou reakcí poslanců na odvolání Dohnala. 29. dubna navrhla poslankyně ODS Jana Černochová zařazení bodu Stanovisko předsedy vlády k situaci ve Vězeňské službě. Tento návrh obhajovala (stenoprotokol s celým vystoupením poslankyně Černochové) mimo jiné následovně:

" Důvody, které mě k mému návrhu vedou, jsou ty, že si paní ministryně spravedlnosti pranic nedělá z usnesení výboru pro bezpečnost, který opakovaně paní ministryni vyzýval, aby pozastavila výběrové řízení na funkci ředitele Vězeňské služby a zdržela se všech kroků vedoucích k destabilizaci Vězeňské služby České republiky a vězeňství. Rovněž žádal vládu, aby se neprodleně zabývala problematikou Vězeňské služby České republiky a aby kroky ministryně spravedlnosti nějakým způsobem pozastavil pan premiér."

Pro doplnění uvádíme, že tento bod nebyl schválen o 2 hlasy.

Za Válkovou se postavil poslanecký klub hnutí ANO, když po jednání 8. dubna médiím toto stanovisko prezentoval předseda tohoto klubu Faltýnek (ČTK/Deník).

O jistých tenzích mezi koaličními poslanci, které krok Válkové vyvolal, svědčí také server Týden.cz.

Předseda vlády mluví rovněž o veřejných diskuzích ohledně tohoto rozhodnutí ministryně spravedlnosti. 4. dubna (tedy v den odvolání) v hlavní zpravodajské relaci ČT Události byla o tomto kroku ministryně odvysílána reportáž (video). Zmiňme některé další veřejné debaty, které celou kauzu doprovázejí. Sama Válková o této otázce diskutovala 13. dubna 2014 v pořadu Partie na TV Prima s místopředsedou KSČM Jiřím Dolejšem. Ten k tématu uvedl:

" Já si myslím, že pokud paní ministryně říká, že je uvážlivá, tak tu, ten krok, to znamená, odvolání pana brigádního generála mohla přinejmenším konzultovat s právníky, já vím, že tam je teď zbytečný spor mezi služebním zákonem o služebním poměru a Vězeňskou službou, aspoň v rozkladu pana odvolaného ředitele, mohla to konzultovat s bezpečnostním výborem, který si stěžoval, že byl zaskočen, prostě té uvážlivosti celkově by mohlo být víc, možná, že by pak se minimalizovaly třecí plochy. Já, prosím, aby se paní ministryně na mě nezlobila, ale ona prostě, zdá se, že někdy velmi rychle jedná a ne vždy domýšlí konců svých kroků."

Ve stejném pořadu svůj krok Válková obhajovala. Konkrétně např. uvedla: " My tam máme i určité podezření, ale to neříkám, že jde za panem Dohnalem, za panem Dohnalem jde nedostatek kontrolní činnosti. A to nemluvím třeba o spisové službě, tam proběhla kontrola, kdy jsme zjistili, že vůbec nejsou spisy vkládány v té digitalizované podobě do takzvané spisovky 3, že tam v podstatě došlo k porušení licenčních smluv. Teď, jaké byly způsobeny škody, vyplácely se peníze za služby, které nemusely se honorovat, naopak, ta licenční smlouva je postavena tak, že se nesmí, že se všechny úkony musí dělat bezplatně, čili když bych to shrnula, definitivně jsem si jistá tím, že generální ředitelství kontrolní činnost nevykonávalo. "

Na situaci veřejně reagoval také poslanec ODS Blažek, když v tiskovém prohlášení doslova uvedl: " Z dosavadních vyjádření paní ministryně Válkové plyne, že se jedná o rozhodnutí manažersky nesprávné, nezákonné, pokrytecké a zbabělé. Ačkoliv má hnutí ANO plná ústa Zákona o státní službě, který má zaručit, aby úředníci státu byli chráněni před výměnami politiků, dělá ministryně spravedlnosti pravý opak. A to dokonce tam, kde to již stávající právní úprava nedovoluje."

Lze tedy konstatovat, že odvolání šéfa Vězeňské služby skutečně vyvolalo značný ohlas v rámci Poslanecké sněmovny i ve veřejných debatách, výrok premiéra tedy hodnotíme jako pravdivý.

Tomio Okamura ve výroku srovnává "neodvolatelnost" českých soudců s deklarovaným pětiletým mandátem soudců v USA. Poměry v USA se zabýval předchozí výrok, v tomto se budeme věnovat výhradně situaci v ČR. Jeho výrok hodnotíme jako zavádějící, protože sice soudci nemusí obhajovat svůj mandát v několikaletých obdobích (jak nastiňoval v předchozím výroku), ale může nastat situace, kdy budou odvoláni z funkce.

Institut soudců a jeho náležitosti jsou upraveny v zákoně o soudech a soudcích (č. 6/2002 Sb.). §61 toho zákona říká: " Soudci jsou jmenováni do funkce bez časového omezení".

To ovšem neznamená, že by byli neodvolatelní. Například § 88 jako jedno z kárných opatření, které je možné uložit soudci, stanoví i odvolání z funkce soudce.

§94 výčtem vyjmenovává případy, kdy funkce soudce zaniká: "Funkce soudce zaniká
a) uplynutím kalendářního roku, v němž soudce dosáhl věku 70 let,

b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo zjištěno, že je z důvodu uvedeného v § 91 nezpůsobilý vykonávat soudcovskou funkci,

c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl odsouzen pro trestný čin spáchaný úmyslně nebo odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro trestný čin spáchaný z nedbalosti,

d) zrušeno,

e) dnem právní moci rozhodnutí, kterým mu bylo uloženo kárné opatření odvolání z funkce soudce [§ 88 odst. 1 písm. d)],

f) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

g) dnem, kdy soudce pozbyl státní občanství České republiky,

h) smrtí nebo dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl soudce prohlášen za mrtvého."

Evropská centrální banka skutečně snížila na zasedání 13. listopadu 2013 svoji hlavní úrokovou sazbu na 0,25 %. Touto sazbou se úročí likvidita poskytnutá bankám ve formě úvěrů.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť bylo podle vyjádření generálního ředitele Daniela Szóráda [1] [2] původně plánováno 18 územních jednotek, nikoliv 16. Nově však soutěž proběhne skutečně na 33 jednotkách.