Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Švédsko je skutečně jednou ze zemí (údaje Eurostatu z ledna 2014), které minimální mzdu nemají. Mezi členskými zeměmi EU, kde "zákonná" minimální mzda taktéž absentuje, patří také Dánsko, Itálie, Rakousko a Finsko. "V těchto zemích jsou výše minimálních mezd určeny buďto jednáním mezi sociálními partnery na úrovni podniků, popř. na individuální úrovni. Často jsou také užívány tzv. sektorové dohody, které jsou často aplikovány na všechny zaměstnance, což představuje de facto (v praxi) minimální mzdy." (cit. Eurostat 2014)

Pro ilustraci problematiky "minimálních mezd" viz tato mapa vycházející opět z dat Eurostatu:

Sazby pojistného na sociální pojištění se různí podle druhu činnosti, z kontextu však předpokládáme, že má Miroslav Kalousek na mysli odvody ze mzdy.

Ty jsou pro letošní rok 6,5 nebo 3,5 procenta (při účasti ve druhém pilíři důchodového spoření) za zaměstnance (strhává se z hrubé mzdy) a 25 % za zaměstnavatele.

V sazbě 25 % je zahrnut i příspěvek na státní politiku zaměstnanosti (1,2 %) a nemocenské pojištění (2,3 %). Samotné důchodové pojištění pak je 21,5 % 6,5 % (případně 3,5 %), tedy 28 % ze mzdových nákladů.

Jednotný vnitřní trh Evropské unie znamená odstranění vnitřních tarifních omezení mezi členskými státy a stejně tak i postupné odstranění netarifních omezení.

Nejčastěji uplatňovanou formou netarifního opatření je preferování "domácích" firem před těmi zahraničními a to například prostřednictvím státních podpor (dotace, státní zakázky, daňové zvýhodnění, atd.). Přesto, že se Evropská unie snaží postupně omezovat i tyto netarifní bariéry, existuje možnost výjimek, kdy jsou pro daný členský stát netarifní omezení volného obchodu buď dočasně (podpora v důsledku přírodních katastrof), či trvale (ochrana kulturního bohatství) dovolena.

Výše popsané tedy znamená, že netarifní omezení nejsou namířena proti jednotlivým členským státům (například proti českým podnikatelům), ale jsou všeobecná. Není zcela přesné, že díky netarifním omezením nemohou čeští podnikatelé prodávat své zboží do Evropy, protože mohou, a stejně tak se tato problematická oblast netýká pouze českých podnikatelů, ale naopak všech podnikatelů v Evropské unii a problémem českých podnikatelů tak tedy může být spíše nedostatečná konkurenceschopnost, než bariéry v rámci vnitřního trhu EU.

Je tedy pravdou, že některá omezení stále přetrvávají a pro české podnikatele mohou být omezující. Existují však další překážky, např. nedostatečná konkurenceschopnost, nicméně výrok ministra financí je možno považovat za korektní.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.

Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.

"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."

Jiřímu Dienstbierovi byl opravdu nabídnut post lídra kandidátky do Evropského parlamentu. Stejně tak mu bylo nabídnuto i místo ve vládě, což již na konci minulého roku potvrdil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Podle tiskové zprávy Ministerstva zemědělství nový ředitel Lesů ČR Daniel Szórád skutečně za první dva měsíce ve funkci snížil o 40 procent hodinovou sazbu za právní služby, které pro podnik dělají externí právní kanceláře.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako pravdivý, koaliční smlouva skutečně zmíněný bod obsahuje.

Koaliční smlouva obsahuje v bodu 2.5 Zlepšení výběru daní (.pdf) následující závazek: " Daňový řád nebo zvláštní zákon o prokázání původu majetku - v odůvodněných a zákonem přesněstanovených případech - umožní správci daně požadovat, aby fyzická osoba prokázala, že její majetek odpovídá příjmům vykázaným v minulosti touto fyzickou osobou ke zdanění („přenesení důkazního břemene“). Tato právní úprava nebude nahrazovat samostatnou úpravu aplikovatelnou na politikya vysoké představitele státní správy v rámci zákona o střetu zájmů."

Podle statistik Eurostatu bylo v červenci 2013 Německo jednou ze sedmi zemí evropské "28", které neměly státem garantovanou minimální mzdu.

Jak uvádí portál MPSV, minimální mzda v Německu funguje na bázi kolektivních smluv dohodnutých mezi zaměstnavateli a zástupci odborových organizací v jednotlivých odvětvích hospodářství.Portál odkazuje na statistickou ročenku (de, .pdf), která shrnuje podmínky pro jednotlivá odvětví.

Finanční vyčíslení návrhu na znovuzavedení vratky na zelenou naftu se podle informací Ministerstva zemědělství pohybuje řádově na úrovni 1,3 mld. korun. Jurečka navrhl na jednání vlády 2. dubna znovu zavést tuto vratku na úrovni 40 % daně u klasické motorové nafty a 57 % u směsné nafty s bio příměsí (ČTK/ČT24).

Materiál s konkrétním návrhem (.doc) pak vypracovalo Babišovo ministerstvo financí a předložilo jej vládě 28. května. Zde je konkrétní vyčíslení stanoveno přesně na úroveň roku 2013, kdy vratka naposledy fungovala (oproti předchozím rokům ve snížené podobě). Konkrétně jde o 1,28 miliardy korun (str. 13).

Spíše pro forma návrh obsahuje také možnost vratku nezavádět, nicméně ji sám v textu rozporuje a odmítá.

Do tzv. zvláštních pravomocí spadá též oblast koordinace hospodářských politik a politiky zaměstnanosti, konkrétně se jedná o Článek 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU):

Článek 5

1. Členské státy koordinují své hospodářské politiky v rámci Unie. Za tímto účelem přijme Rada opatření, zejména hlavní směry těchto politik.

Zvláštní ustanovení se vztahují na ty členské státy, jejichž měnou je euro.

2. Unie přijímá opatření ke koordinaci politik zaměstnanosti členských států, zejména vymezováním směrů těchto politik.

3. Unie může dávat podněty pro zajištění koordinace sociálních politik členských států.

Jak je zřejmé zvláště z odstavce 2, EU má v oblasti politik zaměstnanosti koordinační roli a zaměřuje se spíše na směřování těchto politik obecně, což značí, že většina pravomocí zůstává na národní úrovni. Konkrétně je koordinační funkce prováděna zvláště ve spojení s Hlavou IV (Volný pohyb osob, služeb a kapitálu), Kapitolou 1 (Pracovníci), která je tvořena Články 45 - 48 SFEU. Ve zmíněné části SFEU je řešeno např. ucházení se o práci v jiném členském státě (Článek 45), spolupráce úřadů práce, omezování administrativních bariér přístupu k volným pracovním místům (Článek 46), podpora výměny mladých pracovníků (Článek 47) a započítávání dob pro nárok na dávky a vyplácení dávek (Článek 48).

Na základě výše zmíněného hodnotíme výrok jako pravdivý.