Miloslav Ransdorf
Miloslav RANSDORF: Zuzanu Roithovou. Helena ŠULCOVÁ: Vždyť to byla přece podle médií velmi pracovitá europoslankyně. Miloslav RANSDORF: Podle médií. 95 % její aktivity bylo vysvětlování hlasování.
Hodnocení výroku Miloslava Ransdorfa označujeme na základě dat z oficiálních stránek Evropského parlamentu a studie think-tanku Evropské hodnoty jako nepravdivé.
Studie (.pdf) týkající se aktivity českých europoslanců v Evropském parlamentu ze dne 28. dubna 2014 zveřejněna think-tankem Evropské hodnoty hovoří o několika kvantitativních aspektech činnosti. Jedním z nich je také " vystoupení na plenárním zasedání " (viz např. str. 5 a tabulka č. 14 na str. 17), které se zmíněné vysvětlování hlasování týká.
Na stránkách Evropského parlamentu je k dnešnímu dni (30. května 2014) u Zuzany Roithové uvedeno celkově 175 vystoupení na plenárním zasedání, tedy ještě o 6 více než ve zmíněné studii. K naplnění pravdivosti výroku by musel počet těchto vystoupení uvedených jako " vysvětlení hlasování " dosáhnout počtu alespoň 166 (resp. 160 pokud využijeme data ze studie). V případě Zuzany Roithové tento počet dosáhl hodnoty 61, což z celkového počtu vystoupení představuje 34,86 %. Jelikož tento údaj neodpovídá hodnotě uvedené Miloslavem Ransdorfem, jeho výrok je tedy nepravdivý.
Andrej Babiš
Dneska na vstup do Eurozóny musíme splnit některá kritéria, ale někteří členové, co už tam jsou, je nedodržují.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na data Eurostatu.
Pro přijetí společné měny eura (vstup do eurozóny) musí státy splnit konvergenční kritéria.
Státy, které jsou uvnitř eurozóny, jsou již svázány společnou měnovou politikou. Mohou však nezávisle provádět fiskální politiku a určovat své rozpočty.
Saldo veřejných rozpočtů je právě jedním z konvergenčních kritérií společně s velikostí veřejného zadlužení.
Státy by pak měly dodržovat hranici deficitu veřejných rozpočtů max. 3 % HDP.
Jak je vidět z dat Eurostatu (xls.), toto kritérium by nedodrželo 7 států, které používají euro.
Kritérium veřejného dluhu, kdy tento dluh by neměl překročit hladinu 60 % HDP, nesplnilo dle Eurostatu hned 13 z 18 členů eurozóny.
Je však třeba podotknout, že konvergenční kritéria se na již členské státy nijak nevztahují. Členské státy jsou vázány cíly stanovenými v Paktu stability a růstu. To ovšem nic nemění na podstatě výroku, který na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.
Lenka Kohoutová
Václav MORAVEC: Promiňte, vy jste zpochybnila moji tezi, že se tam neškrtalo. Já vám říkám, že ty peníze byly nižší. Lenka KOHOUTOVÁ: To já vůbec neříkám, ale to bylo v roce 2012. Ano, ale v roce 2012. V roce 2013 ta částka byla asi 5,4 miliardy.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, jelikož rozpočet na minulý rok skutečně počítal se zmiňovanou částkou, nicméně díky absenci závěrečného účtu nelze jednoznačně prohlásit, kolik prostředků bylo skutečně utraceno.
Podle státního rozpočtu (.pdf) pro rok 2012 (kapitola 313: Ministerstvo práce a sociálních věcí) byla skutečně v roce 2012 snížena po změnách celková suma přidělená na Aktivní politiku zaměstnanosti z celkové výše 6 098 786 000 Kč na 5 492 941 000 Kč. Částka přiřazena (.pdf) pro tuto Aktivní politiku zaměstnanosti v roce 2011 byla 6 305 337 000 Kč (po změnách 6 196 156 000 Kč). V roce 2013 pak podle státního rozpočtu (.pdf) bylo na Aktivní politiku zaměstnanosti přiděleno 5 435 869 000 Kč, což odpovídá zaokrouhlené částce zmíněné Lenkou Kohoutovou. Vzhledem k chybějícímu závěrečnému účtu za rok 2013 ale dáváme Lence Kohoutové pravdu s výhradou.
Jan Zahradil
Já když jsem nastoupil do Evropského parlamentu před deseti lety, tak tématem dne byl boj s nezaměstnaností. Asi za dva za tři roky se to přetavilo v boj s klimatickými změnami, boj za snížení emisí CO2 a teď, dejme tomu v průběhu posledních dvou tří let, je to boj s finanční krizí.
Na základě přehledu významných témat Evropské unie za poslední dekádu hodnotíme výrok Jana Zahradila jako pravdivý.
V roce 2000 schválená Lisabonská strategie skutečně akcentovala zaměstnanost, respektive boj s nezaměstnaností, a jejím dlouhodobým cílem bylo zvýšení konkurenceschopnosti evropské ekonomiky.
O pár let později byla schválena nová celková strategie, Evropa 2020 (ang.), která mezi hlavní cíle zařadila kromě zaměstnanosti i zmiňovaný boj s klimatickými změnami. Společně s vývojem evropského systému obchodování s emisními povolenkami a aktivitami Evropské unie v oblasti globálního boje proti klimatickým změnám, lze dát Janu Zahradilovi za pravdu.
Důležitost tématu boje s finanční krizí a jejími následky asi není třeba zdůrazňovat.
Bohuslav Sobotka
Ministryně práce navrhuje zvýšení minimální mzdy o 500 korun od prvního ledna příštího roku.
Ministryně práce skutečně veřejně oznámila záměr zavést zvýšení minimální mzdy o 500 Kč například v Otázkách Václava Moravce 6. dubna. Podporu tomuto závěru po jednání tripartity dala i vláda.
Vojtěch Filip
Jeho hlavní zásluhou (Vladimíra Remka - pozn. Demagog.cz) je, že je u nás sídlo alespoň 1 instituce a to je evropský systém Galileo se sídlem v Praze.
Je pravda, že se Vladimír Remek výraznou měrou na vývoji projektu Galileo podílel, nedá se však ověřit, zda to, že se sídlo centrály satelitního navigačního systému Galileo přesunulo do Prahy, bylo jeho zásluhou. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.
O přesunu centrály rozhodla Rada EU v roce 2010. Česká vláda přitom o přesun sídla z Bruselu do Prahy usilovala již od roku 2006.
Marian Jurečka
My jsme měli před třemi týdny setkání v Hradci Králové v sídle lesů, já jsem tam byl osobně přítomen, kdy vedení podniku představilo návrh podmínek toho tendru, vyzvalo všechny přítomné zástupce jednotlivých firem, které se v tom pohybují v této oblasti, aby vznesli své náměty, připomínky tady k těmto podmínkám, aby je Lesy mohly zapracovat, zohlednit, inspirovat se z nich.
Dle informace Lesů ČR skutečně proběhlo setkání Mariana Jurečky se zástupci Lesů ČR a lesnickou odbornou veřejností, a to dne 4. června 2014. Cílem setkání mělo být představení základních parametrů tendru 2015+.
Součástí setkání byla dle informace i diskuse a závěry se týkaly především podmínek smluvních vztahů s partnery a přístupu Lesů ČR k nim. Jedním z podnětů, kterým se Lesy ČR chystají zabývat, byla zmíněna například splatnost faktur.
Zda však vedení podniku Lesy ČR k vznesení námětů vyzvalo, nelze z dostupných informací ověřit. Veřejné připomínkové řízení k tendru 2015+ bylo ukončeno již 28. února 2014.
BK: Kdo to kontroluje toto střídání? MJ: Státní zemědělský intervenční fond. To je platební agentura, která vyplácí dotace a zároveň je kontroluje.
Státní zemědělský intervenční fond mimo jiné administruje a kontroluje dodržování "opatření zaměřených na udržitelné využívání zemědělské půdy" (osa II, bod 2.1).
Podle Zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu fond "rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace".
Fond dopravní infrastruktury byl naplňován 110, 114 mld. korun a dnes je naplňován 40 mld. korun.
V letech 2004 - 2014 Státní fond dopravní infrastruktury pracoval s různě vysokým rozpočtem, ale nikdy se jeho výše nepohybovala v hodnotě okolo 110 miliard korun.
S nejvyššími rozpočty pracoval Státní fond dopravní infrastruktury v letech 2008 (pdf str. 4), 2009 (pdf str. 2) a 2010 (pdf str. 2). V těchto letech se jeho rozpočet pohyboval okolo 100 miliard korun.
V současnosti se rozpočet pohybuje okolo 60 miliard korun. Konkrétně je rozpočet na rok 2014 (pdf str. 2/29) 71 091 809 000 korun.
Na základě údajů Státního fondu dopravní infrastruktury hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Pro lepší přehlednost tabulka s rozpočty Státního fondu dopravní infrastruktury pro jednotlivé roky:
rokvýše rozpočtu200442 440 000 000 Kč2005
52 353 000 000 Kč200655 671 000 000 Kč200771 675 000 000 Kč200899 118 049 000 Kč2009101 763 716 000 Kč2010103 685 713 000 Kč201178 238 649 000 Kč201258 267 203 000 Kč201364 495 699 000 Kč201471 091 809 000 Kč
Zdroj: http://www.sfdi.cz
Michaela Marksová
Já vám neřeknu to souhrnné, protože já to tady mám vždycky rozdělené po jednotlivých programech, ale jak říkám, to jsou řádově miliardy a například příspěvek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, to byly asi tři miliardy. V roce 2013 je tady vidět, že na tu celou APZ, aktivní politiku zaměstnanosti, bez těch zdravotně postižených, byly vynaloženy čtyři miliardy, což s těmi zdravotně postiženými dělá osm miliard.
Státní rozpočet (.pdf) pro rok 2013 počítal v kapitole 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí (strana 12) s výdaji na aktivní politiku zaměstnanosti ve výši 5,4 miliardy, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením pak dalších 3,7 miliardy, dohromady plánovaná částka přesáhla 9 miliard. Není však zatím k dispozici závěrečný účet, nedá se tedy ověřit, zda skutečně vynaložených bylo ministryní zmíněných 8 miliard.
Rozpočet (.pdf) pro rok 2014 pak v této kapitole (strana 12) plánuje přibližně 4,6 miliardy na AZP a 3,6 miliardy na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Kvůli nedostupnosti skutečných výdajů za rok 2013 nicméně hodnotíme výrok jako neověřitelný.
