Jan Keller
My jsme v tom posledním 7letém rámcovém finačním plánu měli šanci získat nejvíce peněz na jednoho obyvatele ze všech zemí Evropské unie. My jsme tu šanci prostě nevyužili, ne vinou Bruselu, ale vinou naší vlády.
Jak uvádí např. článek Hospodářských novin z 18. června 2011: "Česko je v současném rozpočtovém období, tedy od roku 2007 až do roku 2013, největším příjemcem unijních dotací v přepočtu na obyvatele. Celkový objem peněz, které může čerpat, představuje více než 2300 eur na obyvatele." Statistiku, která potvrzuje, že jsme skutečně měli alokováno nejvíce finančních prostředků v přepočtu na jednoho obyvatele ze všech zemí tehdejší sedmadvacítky, lze najít zde.
Tuto šanci jsme skutečně nevyužili, ba naopak ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová 10. února 2014 na brífinku informovala, že jsme v čerpání dotací nejhorší z Evropské unie.
Miroslav Kalousek
Moderátor: Anička se ptá: "Kdo vymyslel v době nedostatku pracovních míst prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu a zvýšení počtu pojištěných let z 25 na 30 a víc? Když jste o tom hlasovali, byl jste aspoň vy proti?" Miroslav KALOUSEK: Ne, nebyl jsem proti...
Ke zvýšení důchodového věku došlo novelou Zákona o důchodovém pojištění z roku 2011. Miroslav Kalousek tento zákon ve Sněmovně podpořil.
Postupné zvyšování počtu nutných pojištěných let bylo v zákoně zakotveno již v roce 2008 vládní novelou, pro kterou Miroslav Kalousek (tehdy ještě v barvách KDU-ČSL) taktéž hlasoval.
Petr Fiala
Když mluvíme o evropském komisaři, no tak evropský komisař z povahy věci nesmí hájit národní zájmy.
Na základě Smlouvy o Evropské unii hodnotíme výrok jako pravdivý.
V článku 17, ods. 3 Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 25) je stanoveno: Členové Komise jsou vybíráni podle celkové způsobilosti a evropanství z osob, které poskytují veškeré záruky nezávislosti. Komise vykonává své funkce zcela nezávisle. Aniž je dotčen čl. 18 odst. 2, členové Komise nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce nebo plněním svých úkolů. Evropští komisaři jsou tedy podle primárního práva nezávislí a nemohou příjimat pokyny od národních vlád, tedy nemohou národní zájmy hájit.
Bohuslav Sobotka
My jsme v minulých letech nedokázali vůči Evropě mluvit jedním hlasem. Něco jiného říkal prezident, něco jiného premiér, něco jiného ministr zahraničí.
Odlišné pozice mezi jednotlivými jmenovanými aktéry české zahraniční politiky vůči EU "v minulých letech" (Pod tímto pojmem si můžeme představit např. minulé volební období, i když spory na tomto poli obecně přicházejí s nástupem Václava Klause do prezidentské funkce - viz např. Belko, M., Kořan, M. & Hrabálek, M. 2007. Česká zahraniční politika: aktéři, struktura, proces. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav.) můžeme ilustrovat např. na postoji k řešení tzv. Dluhové krize v eurozóně.
Jedním z nástrojů užitých k řešení vysokého veřejného zadlužení části zemí eurozóny bylo zřízení tzv. Evropského stabilizačního mechanismu (tzv. " Euroval 2 "). Podporu jeho zřízení deklarovali premiér Petr Nečas i ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Naopak proti se vyslovoval Václav Klaus, jenž dodatek k Lisabonské smlouvě, který umožnil jeho zřízení, neratifikoval. Učinil tak až prezident Miloš Zeman.
Dalším z nástrojů bylo podepsání tzv. Smlouvy o fiskální unii (.pdf) (známý "fiskální pak"), kde eskaloval spor mezi min. zahraniční Karlem Schwarzbergerem na jedné straně a premiérem Petrem Nečasem a prezidentem Václavem Klausem na straně druhé.
Tyto a mnohé další "nesoulady" daných aktérů dávají premiéru Sobotkovi za pravdu.
Andrej Babiš
Parlamentní volby vyhrála ČSSD (...), a jakým rozdílem? Úplně stejným jako prohrála s ANO (v nynějších evropských volbách).
Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý na základě údajů z Českého statistického úřadu dostupných na stránce volby.cz.
Volby do poslanecké sněmovny v roce 2013 skutečně vyhrála ČSSD se ziskem 1 016 829 hlasů, což představuje 20,45 % celkového počtu platných hlasů. Politické hnutí ANO se umístilo ve volbách na druhém místě s 927 240 hlasů, tedy 18,65 % platných hlasů. Rozdíl mezi výsledky je 1,8 procentního bodu.
Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO se ziskem 244 501 hlasů, vyjádřeno v procentech pak 16,13 %. Strana ČSSD v těchto volbách získala 214 800 hlasů, tedy 14,17 %. Rozdíl v těchto číslech je 1,96 procentního bodu.
Přestože tento rozdíl v procentních bodech nepředstavuje zcela totožné číslo, s určitou mírou tolerance můžeme výrok Andreje Babiše označit za pravdivý.
Daniel TAKÁČ: Udo na webu: "Ministr financí Babiš navrhuje obnovení nemocničních poplatků, co vy na to?" Miroslav KALOUSEK: Tak, my jsme nikdy nenavrhovali jejich zrušení
Ve skutečnosti se strana TOP 09 postavila za zrušení nemocničních poplatků pro děti a i v některých dalších vybraných případech. Doslova pak říká: " Chtěli bychom, aby se poplatky snížily nebo zrušily ve sféře hospitalizační péče, aby se tak přinesla sociální úleva nejchudším rodinám." Jakkoliv je tedy strana v zásadě pro nemocniční a jiné poplatky ve zdravotnictví, tvrzení Miroslava Kalouska musíme hodnotit jako zavádějící.
Jiří Pospíšil
Podívejte se jenom na množství peněz, které sem připluly od vstupu. Odborníci, novináři, experti píší, že to je 330 miliard korun.
Podle údajů Ministerstva financí ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 zaplatila Česká republika do rozpočtu EU 342,8 mld. Kč a získala 676,2 mld. Kč, čistá pozice tedy činí ke konci roku 2013 333,4 mld. Kč.
Jan Zahradil
Já jsem pro Lisabonskou smlouvu v Evropském parlamentu nehlasoval, já jsem nepodporoval zavedení té funkce Vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Výrok hodnotíme na základě hlasování Evropského parlamentu a mediálních vyjádření jako pravdivý.
Funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, kterou zastává Catherine Ashtonová, byla zřízena Lisabonskou smlouvou.
Při jejím hlasování Zahradil vystoupil na rozpravě s příspěvkem, v němž považuje jeden bod smlouvy za „velkou chybu“, a jeho „podporu tedy tato část rozhodně nemá“. Hlasování se poté zdržel (.pdf, str. 76). Evropský parlament přesto Lisabonskou smlouvu 20. února 2008 schválil většinou 525 hlasů.
Jan Zahradil kritizuje, že se EU „léta snaží arbitrárně – a neúspěšně – uplácat cosi jako společnou zahraniční politiku“ a „vytváří pro ni nové funkce (naposled tzv. ‚vysoký představitel‘).“ Jednotnou evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku odsoudil i při dalších příležitostech [1] [2].
Pavel Svoboda
(stejná otázka na Pavla Svobodu) Tak jistě, jsou pravomoci, které jsou výlučné pro EU, které členské státy zcela přesunuly na EU, potom jsou sdílené, tam se dělí pravomoc mezi členskými státy a EU (...), a třetí jsou podpůrné koordinační.
Smlouva o fungování Evropské unie (.pdf) (SFEU) skutečně rozlišuje tři typy pravomocí a pro každou z nich uvádí neúplný seznam příslušných oblastí:
...problém je, že to nestačí, že na tom důchodovém účtu je téměř 50 miliard deficitu, to znamená, ty důchody, náklady na ty důchody jsou mnohem větší, než jsou příjmy z důchodového pojištění, to znamená, ten stát to tam musí doplnit z nějakých jiných zdrojů, ale určitě neplatí, že by se z důchodového pojištění platilo něco jiného než důchody.
Z dokumentu Příjmy a výdaje na sociální zabezpečení (.pdf) České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že deficit důchodového účtu, tedy rozdíl příjmů a výdajů, činil v loňském roce 49,7 miliardy Kč. Zprávu potvrzuje i agentura ČTK (cit. patria.cz). Příjem z důchodové pojištění činil 323,7 miliardy. Důchodů vyplacených státem bylo 373,4 miliardy Kč. Příjem z důchodového pojištění tedy skutečně nepokrývá výdaje na důchody. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
