Samozřejmě, že by bylo nejjednodušší, aby se z jednoho monopolu přešlo na monopol druhý. Ale to není v zájmu této vlády. A my se snažíme všude možně vytvářet prostředí pro konkurenci z hlediska dodávek pro stát, ve snaze tyto dodávky pro stát zlevnit. A i paní ministryně tento tendr připravuje takovýmto způsobem.
Jedná se o tendr na systém na výplatu sociálních dávek. Bohužel se nám nepodařilo najít žádné informace o tom, jak probíhá příprava a jaké parametry ministerstvo nastaví. Ministryně Marksová Tominová již dříve řekla, že tendr bude patrně vypsán v létě tohoto roku.
Já si pamatuju na Lisabonskou smlouvu, o tom se ani ve sněmovně diskutovat nesmělo.
Výrok předsedy KSČM je hodnocen jako nepravdivý, neboť schvalování Lisabonské smlouvy probíhalo v Poslanecké sněmovně zcela obvykle a jednotliví poslanci nebyli omezeni na svém právu diskutovat o této otázce. To dokládá také řada vystoupení jednotlivých poslanců KSČM včetně opakovaných vystoupení samotného Filipa.
Lisabonská smlouva byla do Poslanecké sněmovny předložena v únoru 2008 a následně prošla standardním legislativním procesem pro mezinárodní smlouvy, který trval od 1. čtení do schválení ve 2. čtení téměř rok.
Vojtěch Filip mluví o nemožnosti diskutovat o Lisabonské smlouvě ve sněmovně. První čtení k tomuto bodu proběhlo celkově ve 3 dnech - 19. a 20. března 2008 a pak 1. dubna stejného roku. Diskuze probíhala obvyklým způsobem. Během 1. čtení vystoupili za KSČM uvedení poslanci (odkaz obsahuje stenozáznam jejich vysoupení): Václav Exner, Pavel Kováčik, Kateřina Konečná a Vojtěch Filip sám.
Ve 2. čtení se opět v jednotlivých jednacích dnech o Lisabonské smlouvě klasicky diskutovalo. Šlo o dny 9. prosince 2008 a následně 3., 7. a 18. února 2009. Přikládáme také všechna vystoupení poslanců KSČM při tomto druhém čtení.
Stenoprotokoly jsou vloženy postupně podle pořadí vystoupení poslanců KSČM: Vojtěch Filip, Jiří Dolejš, Václav Exner, Vojtěch Filip, Pavel Kováčik, Vojtěch Filip, Václav Exner, Stanislav Grospič, Miroslav Grebeníček.
Dokládáme také záznam finálního hlasování v Poslanecké sněmovně.
My jsme jediné opatření, které nahrazuje rodné listy, nejsou jenom QR kódy, ale je obecně systém vydávání kolků, kolkování, ty kolky jsou dneska, mají vyšší kvalitu hologramů, snížilo s to balení z 6 litrů na maximálně 1 litr, v trámci zákona o lihu je tam spoustu zpřísnění v tom distribučním řetězci
Od 1. 12. 2013 byly zavedeny nové kolky pro certifikaci lihovin, které nahrazují ty s označením "NOVÝ", jež fungovaly provizorně po metanolové aféře v roce 2012. Tyto kolky obsahují QR kódy i hologramy, které jsou zlepšeny o překrytí měditiskem.
Marian Jurečka dále pravděpodobně odkazuje na zákon o povinném značení lihu, č. 307/2013 Sb., v němž se distributorům ukládá několik konkrétních povinností, namátkou např. oznamovat správci daně počet kontrolních pásek, informace o distribuovaném lihu, evropský zbožový kód (EAN) apod. Zákon rovněž zmiňuje maximální možný objem spotřebitelského balení, a to 1 litr, v případě skleněných nádob až 3 litry ‒ v tomto bodě není Marian Jurečka přesný. Tento objem se snížil z původního limitu 6 litrů.
Moderátor: Anička se ptá: "Kdo vymyslel v době nedostatku pracovních míst prodlužovat věk odchodu do starobního důchodu a zvýšení počtu pojištěných let z 25 na 30 a víc? Když jste o tom hlasovali, byl jste aspoň vy proti?" Miroslav KALOUSEK: Ne, nebyl jsem proti...
Ke zvýšení důchodového věku došlo novelou Zákona o důchodovém pojištění z roku 2011. Miroslav Kalousek tento zákon ve Sněmovně podpořil.
Postupné zvyšování počtu nutných pojištěných let bylo v zákoně zakotveno již v roce 2008 vládní novelou, pro kterou Miroslav Kalousek (tehdy ještě v barvách KDU-ČSL) taktéž hlasoval.
Za 10 let ČR automaticky musela přijmou 3400 nařízení Evropské unie a pak tam jsou nějaké další regulace a těch je dohromady asi 4000, ty se musí implementovat. Takže 7 tisíc věcí legislativních přišlo z Evropské unie, což je opravdu více než z českého parlamentu.
Ve statistice na serveru Euroskop.cz se můžeme dočíst, že Evropský parlament, Rada a Komise vydalyv letech 2004 až 2012 dohromady 3657 nařízení, která jsou právně závazná pro všechny země.
Server dále napočítal 496 směrnic, které je nutné implementovat do národní legislativy, a 4728 rozhodnutí. Ta jsou však závazná jen pro toho, komu jsou určena, ne všechna jsme tedy museli implementovat.
Počty přijímaných zákonů v českém parlamentu jsme propočítávali již dříve. Od roku 2002 se jedná přibližně o 1300 zákonů, jde tedy skutečně o podstatně nižší počet než u těch evropských norem.
Česká republika tedy nebyla povinována do svého právního řádu transponovat (implementovat) všechna rozhodnutí (pouze ta, které se jí výslovně týkají), výrok je proto nepravdivý.
Ze 16 miliard, které minulý rok všechny členské země nevyčerpaly, Česko nevyčerpalo 10 miliard.
Česká republika přijde za uplynulý rok o 10 miliard korun z evropských fondů, které nestihla ze svého limitu vyčerpat. Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová uvedla, že se celkově na úrovni EU za rok 2013 nepodařilo vyčerpat částku 16 miliard v přepočtu na české koruny.
Ony jsou 4 (pilíře bankovní unie), 4 zásadní. O dalším se teprve jedná.
Česká národní banka ve své zprávě „Bankovní unie a ČR“ (.pdf) popisuje 4 pilíře bankovní unie následujícím způsobem: prvním pilířem bankovní unie je jednotný mechanismus dohledu, jenž se zabývá vznikem bankovního dohledu pod Evropskou centrální bankou. Druhým pilířem jsou jednotná regulatorní pravidla pro banky, která určí požadavky na kapitálovou vybavenost bank ve vztahu k jejich aktivům a možnost národních regulátorů tyto požadavky zpřísnit. Dalším pilířem je jednotný evropský restrukturalizační systém a mechanismus pro řešení krizí, který se má zabývat restrukturalizačními fondy a systémy pro řešení bankrotujících bankovních skupin. Posledním pilířem je společný systém pojištění a vkladů, zajištující vzájemné sdílení prostředků pro výplatu vkladů v případě bankrotu bank. O tomto i třetím pilíři se skutečně stále vedou jednání. Výrok hodnotíme jako pravdivý.
Vyčítat mi v lednu (ze strany prezidenta Zemana - pozn. Demagog.cz), že údajně chci kandidovat do europarlamentu, a proto mě nemůže jmenovat ministrem, a o pár měsíců později mi vyčítat, že jsem do toho europarlamentu nekandidoval...
Prezident Zeman skutečně dne 10. 1. 2014 vyjádřil na tiskové konferenci svou nevoli ohledně jmenování Jiřího Dienstbiera v souvislostí s možností jeho kandidatury do Evropského parlamentu.
Doslova řekl: " U jednoho z adeptů na ministerský post jsem namítal, že má-li být tento adept současně lídr evropské kandidátky jedné politické strany, jestliže jsou evropské volby v květnu tohoto roku, jestliže je kandidátka celostátní a tedy onen lídr bude muset nejméně od února v rámci volební kampaně jezdit po celé republice, zda tím nebude strádat výkon jeho funkce jako ministra." Informovala o tom například ČTK.
Posléze opravdu prostřednictvím svého tiskového mluvčího Jiřímu Dienstbierovi vyčetl (viz video obsažené v článku) opak, totiž že do Evropskému parlamentu nekandidoval. Podle něj tímto " utekl z boje". Výrok Jiřího Dienstbiera je tedy pravdivý.
Někdy, zřejmě během léta, ale nicméně my, když už jsme nastoupili, tak v tu chvíli bylo jasné, že to, abyste stihl připravit celé to velké výběrové řízení tak, aby už na konci letošního roku byl známý ten vítěz, takže to nepůjde, že to už je tak zanedbané, že to nemůžeme stihnout. My už jsme o tom vydali tiskovou zprávu.
Na základě rozhodnutí ÚOHS (.pdf) nesměl Úřad práce ČR od 1. ledna 2014 vyplácet nepojistné sociální dávky prostřednictvím systému poskytovaného společností Fujitsu Technology Solutions. Na základě této skutečnosti uzavřelo MPSV rámcovou smlouvu, účinnou do 31.12.2014, se společností OKsystem, která má výplatu těchto dávek zajišťovat.
Ministryně Marksová-Tominová zde hovoří o situaci ohledně nového výběrového řízení na dodavatele systému zajišťujícího výplatu nepojistných sociálních dávek.
Tisková zpráva (.pdf), o které hovoří ministryně, byla vydána 26. února 2014. V ní náměstkyně pro informační technologie zmiňuje to stejné, co Marksová-Tominová. Tedy že vysoutěžit veřejnou zakázku a převést systém výplat sociálních dávek je záležitostí, která vyžaduje delší časový úsek (soutěž na veřejné zakázky takového rozsahu trvá běžně i rok, převedení systému a s tím spojené další úkony mohou trvat od půl roku do dvou let).
Na základě zjištěných informací tedy výrok ministryně práce a sociálních věcí hodnotíme jako pravdivý.
Takže vláda (myšlena současná koalice) schválila ten rozpočet (myšlen "Rusnokův") s tím, že má málo času na to, aby v něm šetřila. Pan ministr, budiž mu za to čest, alespoň symbolicky tam zamrazil pět miliard korun jako symbolickou vůli k šetření.
Poslanci současné vládní koalice dne 19. prosince 2013 schválili letošní rozpočet, který vypracovala vláda Jiřího Rusnoka. Pro hlasovalo 109 poslanců tehdy nově vzniklé koalice ANO, ČSSD a KDU-ČSL, proti se stavěla ODS a TOP 09 s 39 hlasy, poslanci Ústvitu a KSČM se zdrželi.
Rozpočet byl přijat místo obvyklých dvou a půl měsíců za dva týdny, aby se stát vyhnul hospodaření s tzv. rozpočtovým provizoriem, které by jej nutilo řídit se příjmy a výdaji schválenými pro předchozí rok. Ačkoliv byla většina narychlo navrhovaných změn odmítnuta, "zmražení" pěti miliard korun pomocí jejich přesunu do vládní rozpočtové rezervy poslanci odhlasovali.
Zmíněné vázání výdajů (.pdf) ve výši necelých 5 mld. korun projednala vláda Bohuslava Sobotky 2. dubna 2014, kdy jej také schválila.
