...třeba německý spolkový ústavní soud vlastně ve stejném případě rozhodl o neústavnosti té 5% hranice v případě eurovoleb, přesně s poukazem na to, že v tomto případě nejde o stabilitu vlády, to znamená to narušení toho principu poměrného zastoupení nelze odůvodnit.
Německý ústavní soud v roce 2013 rozhodl (pdf., s. 1) o neústavnosti pětiprocentní volební klauzule u voleb do Evropského parlamentu, a došlo tak ke snížení hranice z pěti na tři procenta.
Soud argumentoval tím, že klauzule je v případě evropských voleb zbytečná, neboť volby nemají vliv na tvorbu evropské vlády, jejíž stabilita by měla být zaručena prostřednictvím stabilní většiny.
V únoru letošního roku soud dále rozhodl (pdf., s. 4), že neústavní je také tříprocentní hranice, a volební klauzule tak byla úplně odstraněna.
Já znovu opakuji, my jsme ve velmi těžkých dobách dosáhli strukturálního deficitu 0,3 %, to už se té nule velmi blížilo, a dokonce jsme se dostali do situace, která vyhovovala fiskálnímu kompaktu na úrovni Evropské unie.
Podmínky stanovené v takzvaném fiskálním kompaktu určují, že strukturální deficit nesmí přesáhnout 0,5 procenta. Této podmínce by tedy zmíněný deficit vyhověl, jedná se ale o velmi sporný ukazatel, který se liší v závislosti na použité metodice a klasifikaci jednotlivých položek. Z toho důvodu hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Fiskální výhled České republiky (.pdf) z května 2014 rekapituluje strukturální saldo za předcházející tři roky a přidává výhled do roku 2017 (strana 3). Z této tabulky vyplývá, že v roce 2013 skutečně dosáhnul strukturální deficit 0,3 %, jednalo se o zlepšení vůči předchozímu roku, kdy byl 1,6 procenta. Dále však tato tabulka uvádí strukturální saldo podle evropské metodiky (ESCB - Evropský systém centrálních bank), podle které byl tento schodek 0,7 %. Ještě jiná je metodika OECD.
A já jsem teďka v Bruselu na poradě, poradě ministrů financí celé Evropské unie navrhl vlastně ten systém reverse charge, který nám vlastně zabezpečí to, abysme účinně bojovali proti daňovým únikům.
Andrej Babiš skutečně podle tiskové zprávy Ministerstva financí ČR dne 20. června 2014 na zasedání ministrů financí členských zemí Evropské unie ECOFIN " přednesl návrhna uplatnění institutu přenesení daňové povinnosti (reverse charge) u DPH na veškeré zboží a služby na přechodnou dobu. " Dále tisková zpráva uvádí, že přijetí " tohoto návrhu by fakticky vyloučilo podvody s DPH a zjednodušilo dodržování daňových předpisů pro plátce DPH i daňové orgány. " Na stránkách TV Newsroom Evropské komise je také možné shlédnout jeho rozhovor s médii. Andrej Babiš termín Brusel evidentně užil jako synonymum pro instituci Evropské unie, protože samotné zasedání Rady se konalo v Lucemburku. Za klíčové při hodnocení výroku považujeme, zda byl daný návrh Andrejem Babišem přednesen a zda se týká tématu, který zmiňuje.
Václav MORAVEC: Promiňte, paní ministryně, pro mě konkrétní je, že mi řeknete počet lidí, kteří se na tom sociálním šetření, práci v terénu budou podílet. Vy jste zatím řekla obecné fráze. Michaela MARKSOVÁ: Ano, to je těch 1200 lidí, o kterých hovoří paní generální ředitelka Bílková, kteří nám teďka chybí na úřadech práce tak, aby se to sociální šetření a ta práce s lidmi mohla efektivně dělat, to je takový úplný základ
Vzhledem k v současnosti chybějící veřejně dostupné analýze hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Faktem je, že nedostatek kapacit úřadů práce je dlouhodobým problémem. Úřady práce nestíhají kontrolovat, zda jsou příjemci dávek po jisté době stále ještě v tísni, a tím pádem v celém systému chybí mechanismus na kontrolu oprávněnosti výplaty dávek. Pracovat s klienty úřady práce nestíhají vůbec. V současné době se nedostatek kapacit úřady práce snaží kompenzovat spoluprací s dalšími orgány a najímáním brigádníků.
1200 nových úředníků je požadavkem ze stranu Úřadu práce ČR, o kterém, dle tiskové mluvčí Mgr. Kateřiny Beránkové, musí nejdříve rozhodnout několik orgánů na různých úrovních, a až poté bude možné tuto analýzu poskytnout veřejnosti.
Na druhou stranu je třeba občanům férově říci, že závazek jednou někdy přijmout euro jsme přijali v přístupové smlouvě a je opravdu trošku tahání za nos voličů, jim tvrdit, že tuhle přístupovou smlouvu jen tak změníme, protože k tomu potřebujete souhlas všech zbylých 27 států.
O závazku přijmout společnou evropskou měnu skutečně hovoří čl. 4 Aktu o podmínkách přistoupení (.doc), kde je stanoveno, že "každý nový členský stát se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 122 Smlouvy o ES" (zavedení eura až po splnění všech tzv. konvergenčních kritérií).
Smlouvy o přistoupení členských států k EU jsou součástí tzv. primárního práva. Postup změn primárních smluv upravuje čl. 48 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf), podle něhož změny "vstoupí v platnost po ratifikaci všemi členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy."
Pokud jste zmiňoval severní Moravu, my jsme udělali klíčové rozhodnutí, které vláda již schválila. A je to otázka prodloužení těžby na Dole Paskov o další tři roky. Což znamená zachránění zhruba 1 800 pracovních míst. Ale současně realizujeme směrem k Moravskoslezskému kraji celou řadu dalších opatření Ministerstva práce a průmyslu.
Vláda Bohuslava Sobotky již schválila finanční výpomoc ve spojení s útlumem těžby v Dole Paskov. Mezi další opatření ke zlepšení situace v Moravskoslezském kraji patří např. snižování věku odchodu horníků do důchodu či podpora projektů v rámci aktivní politiky zaměstnanosti. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Sobotkova vláda opravdu schválila pomoc Dolu Paskov. Vláda vyhradila 600 miliónů korun na sociální výpomoc horníkům výměnou za další tříleté období těžby a zachování minimálního počtu 1800 horníků. Konkrétně Česká televize uvádí:
" Státní podpora 600 milionů korun pro horníky je podmíněná tím, že OKD bude do roku 2017 na vlastní náklady provozovat těžbu na Dole Paskov a že bude udržovat minimální kmenový počet zaměstnanců ve výši 1 800 zaměstnanců. V roce 2017 pak může dojít k postupnému snižování zaměstnanců dolu až na hranici 1 600 zaměstnanců, nastínil už dříve podmínky dohody ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek. "
Mezi další kroky ke zlepšení situace v Moravskoslezském kraji patří např. úprava legislativy o odchodu horníků do důchodu. Ti by tak mohli odcházet do důchodu dříve a řešil by se tím problém s vysokou nezaměstnaností v kraji.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se rovněž rozhodlo podporovat kraj prostřednictvím projektů (.pdf, s. 1) na snížení nezaměstnanosti nejvíce ohrožených na trhu práce. Ministerstvo tak v rámci aktivní politiky zaměstnanosti vyhradilo 75 miliónů korun na projekty v oblasti vzdělávání, poradenství, rekvalifikačních institucí aj.
Byla to právě Evropa, která donutila Řecko k tomu, že třetinu svého rozpočtu dávalo na výdaje na zbrojení.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Řecko nevydává tak obrovský podíl veřejných výdajů na obranu.
Podíl výdajů na obranu Řecka vzhledem k celkovým veřejným výdajům v procentech:
2003
2004
20052006
2007
2008
2009
2010
20112012
7,837,03
6,73
5,51
5,68
5,93
6,48
4,67
4,62
4,48
Data: Eurostat
Lze vidět, že v posledních 11 letech nepřesáhl tento podíl ani 8procentní hranici.
Informace o tom, že by EU nutila Řecko vydávat velké výdaje na obranu, se nepodařilo dohledat.
Řecko skutečně dlouhodobě podporuje své ozbrojené složky a má velmi početnou a tudíž i drahou armádu.
V roce 2011 bylo Řecko na druhém místě v Evropě právě ve výdajích na zbrojení, pokud je počítáme jako podíl ku HDP. (pdf., tabulka 3).
Řecko předběhla pouze Velká Británie.
Jisté podněty k řeckým výdajům na obranu by mohly mít Francie s Německem, které mají právě s Řeckem armádní kontrakty.
Výrok poslankyně Konečné hodnotíme jako nepravdivý kvůli naprosto mylným údajům o řeckých armádních výdajích.
Já vám neřeknu to souhrnné, protože já to tady mám vždycky rozdělené po jednotlivých programech, ale jak říkám, to jsou řádově miliardy a například příspěvek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, to byly asi tři miliardy. V roce 2013 je tady vidět, že na tu celou APZ, aktivní politiku zaměstnanosti, bez těch zdravotně postižených, byly vynaloženy čtyři miliardy, což s těmi zdravotně postiženými dělá osm miliard.
Státní rozpočet (.pdf) pro rok 2013 počítal v kapitole 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí (strana 12) s výdaji na aktivní politiku zaměstnanosti ve výši 5,4 miliardy, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením pak dalších 3,7 miliardy, dohromady plánovaná částka přesáhla 9 miliard. Není však zatím k dispozici závěrečný účet, nedá se tedy ověřit, zda skutečně vynaložených bylo ministryní zmíněných 8 miliard.
Rozpočet (.pdf) pro rok 2014 pak v této kapitole (strana 12) plánuje přibližně 4,6 miliardy na AZP a 3,6 miliardy na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Kvůli nedostupnosti skutečných výdajů za rok 2013 nicméně hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Protože (...) jednou jsme tam vyslali pana Kužvarta (do Evropského parlamentu), který na první tiskovce odpovídal na otázky novinářů "I am very optimistic", a když to řekl pošesté (smích Daniely Drtinové), tak jsme zjistili, že nemluví anglicky. Tak potom ho ČSSD stáhla a poslali pana Teličku.
Prvním kandidátem na eurokomisaře za Českou republiku byl v roce 2004 skutečně Miloš Kužvart.
Jeho posledním a vrcholným vystoupením jako kandidáta na eurokomisaře, se stala tisková konference, na které novináři přítomni v Bruselu ptali na jeho názory na evropskou ústavu. Miloš Kužvart se totiž zmohl pouze na větu: "I am very optimistic." S těmito slovy si vystačil na veškeré další dotazy. Po tomto mezinárodním faux pas se o čtyři dny později sám vzdal kandidatury
Tři dny po Kužvartově rezignaci oznámila vláda premiéra Vladimíra Špidly, že nominuje na tuto pozici někdejšího hlavního vyjednavače Česka s Evropskou unií Pavla Teličku.
Například při diskusi se zaměstnavateli z řad zdravotně postižených, kdy také vloni, ale byla sice zvýšena mzda na osm tisíc, ale když byla mzda zvýšena na 8,5 tisíce, tak u lidí se zdravotním postižením nebyla zvýšena.
K navýšení minimální mzdy došlo Nařízením vlády ze dne 16. července 2013, kterým se změnilo původní Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Výše základní sazby minimální mzdy skutečně vzrostla (účinností dnem 1. srpna 2013) na částku 8 500 Kč. Avšak sazba minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance (tedy propro poživatele invalidních důchodů) byla ponechána na částce 8 000 Kč. Více o problematice najdete např. na serveru mesec.cz či pravniradce.ihned.cz.
