Jiří Pospíšil
Pane redaktore, v Evropském parlamentu ti jednotliví poslanci hlasují v uvozovkách mnohem svobodněji a volněji, než je na úrovni národních parlamentů.
V Evropském parlamentu skutečně často hlasují členové jednotlivých frakcí různě, viz například detail hlasování z dubnového zasedání. Frakce nehlasovaly jednotně ani o tak důležité věci, jakou je tzv. Lisabonská smlouva (strana 77 a dále).
Jiří Dienstbier
A Jan Keller měl druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů, kteří v eurovolbách kandidovali.
Výrok na základě dat webu volby.cz hodnotíme jako pravdivý. Jan Keller skutečně získal po Jiřím Pospíšilovi druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů.
KandidátPřednostní hlasyJ.Pospíšil77 724
J. Keller
57 812
P.Telička
50 784
Luděk Niedermayer
Naštěstí v loňském roce se už naše ekonomika obrátila k ekonomickému růstu, prognóza pro letošek je neobyčejně pozitivní z pohledu těch minulých let.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na konci minulého roku opravdu došlo k oživení české ekonomiky. Navíc je prognóza růstu v porovnání s realitou posledních dvou let skutečně pozitivní.
Reálný ekonomický růst ČR (xls.):
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20135,7
3,1
-4,5
2,51,8
-1,0
-0,9
Jak lze vidět z tabulky, ekonomický růst ČR byl v minulém roce záporný.
K obratu došlo v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy ekonomika meziročně rostla o 1,2 %.
Prognóza ČNB očekává pro letošní rok ekonomický růst 2,2 %, což je po dvouletém poklesu pozitvní výhled.
Bohuslav Sobotka
Církve to odmítly (snížení finančních nároků v rámci tzv. církevních restitucí - pozn. Demagog.cz) a my teď budeme, chceme dál pokračovat v jednání s církvemi. Církve samy požádaly, aby se jednalo na vládní úrovni.
Církve opravdu odmítly materiál ČSSD a ANO navrhující snížení finančních náhrad za nevydaný majetek o 13 miliard korun. Informovala o tom např. ČTK prostřednictvím serveru Ihned. Požadavek přesunu dalších jednání na vládní úroveň potvrzuje na webu sociální demokracie vedoucí vyjednávací skupiny Alena Gajdůšková. Dáváme tedy předsedovi vlády za pravdu.
Andrej Babiš
Ti kandidáti našich partnerů (na evropského komisaře) ani nebyli na koaliční kandidátce.
Vládní koaliční partneři hnutí ANO navrhují na pozici evropského komisaře Zuzanu Roithovou (KDU-ČSL) a Pavla Mertlíka (ČSSD.)
Vzhledem k tomu, že ani jedna z vše jmenovaných stran žádnou koaliční kandidátku nevytvořila, předpokládáme, že si vicepremiér Babiš popletl pojmy a myslel kandidátky stran ve vládní koalici. Tam totiž skutečně jméno Zuzany Roithové ani Pavla Mertlíka nenajdeme.
Andreji Babišovi dáváme přes drobnou nepřesnost za pravdu.
Miloslav Ransdorf
Vezmu si třeba takovou věc, třeba hypoteční úvěry. Tam došlo k tomu, že Evropský parlament přijal vlastně normu, která umožňuje lidem vyměnit vlastně během toho období splácení hypotéku tu banku.
Na základě dostupných zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý, jelikož Evropský parlament 10. září 2013 odhlasoval změnu směrnice 2008/48/ES týkající se spotřebitelských úvěrů na bydlení.
K této reformě hypotéčních úvěrů došlo na základě zprávy (.pdf) španělského sociálnědemokratického poslance Antolína Sáncheze Preseda z roku 2011, která apelovala na větší ochranu spotřebitele, v rámci které by měl mít spotřebitel možnost mimo jiné změnit věřitele během splácení hypotéky. S tím souvisí také možnost převíst půjčkyv cizí ,ěněna domácí měnu. Dále se také zabývala nastavením flexibilních smluv a splátek, finanční informovaností a poradenstvím a větší transparentností trhu.
Pavel Svoboda
Do sanace bank šly samozřejmě hlavně peníze členských států.
Sanace soukromých bank byla jedním z prvků řešení hospodářské krize v některých zemích EU, ať již členů eurozóny (typicky - Irsko, Španělsko atd.), tak i nečlenů (Velká Británie, Dánsko a další). V České republice pak bankovní sektor výraznější problémy nezaznamenal.
Na základě dohledaných dat tedy hodnotíme výrok jako pravdivý, protože součástí řešení problémů bankovního sektoru v mnoha členských zemích EU byla skutečně i státní pomoc.
Michaela Marksová
To bylo těch 700 lidí pouze na aktivní politiku zaměstnanosti.
V červenci 2013 schválila vláda materiál, na jehož základě mělo úřady práce posílit 700 lidí. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí František Koníček k tomu řekl: "Jde mi o organizační, personální i technickou stabilizaci úřadu práce s posílením akcentu na aktivní politiku zaměstnanosti."
Zároveň byl navýšel rozpočet resortu, aby bylo na platy nových zaměstnanců.
K posílení mělo dojít v rámci stabilizace Úřadů práce po přesunu výplaty některých dávek na Úřady práce a dalšímu nárůstu objemu práce, kdy úřady byly přetíženy.
Již tehdy byl tento krok kritizován Lenkou Kohoutovou.
Uvedu vám příklad, to se týká všech posluchačů, dneska nám strašně roste, naštěstí díky té promíšenosti té nové generace v rámci Evropy, obrovské množství manželství, kdy jaksi jeden je, pardon, manžel je Čech, manželka je Němka a tak dále, a vznikají potom spory, když se rozvádějí, co s dítětem, jo. A na to třeba ta Evropská unie dneska reaguje a upravila celou řadu zajímavých kolizních norem, které fakt pomáhají tyhle spory a problémy řešit.
Europoslanec Pospíšil byl tázán na přidanou hodnotu EU mimo rámec zóny volného obchodu, hodnotíme tedy použití slova „dneska“ jako nadnesené, neb není cílem hodnotit momentální situaci. Evropská unie skutečně přinesla několik zásadních právních norem k úpravě mezinárodního práva soukromého, konkrétně rodinného sektoru. Jde například o přímo účinné nařízení upravující výživné nebo o tzv. nařízení Brusel IIa. Související evropské normy také uvádí základ mezinárodního práva soukromého v Česku, zákon o mezinárodním právu soukromém, a to ve svém druhém paragrafu.
Jiřímu Pospíšilovi dáváme tedy za pravdu.
My navyšujeme hlavně teda, hlavní sdělení je, že nenavyšujeme daně, to jsme slíbili a to děláme. Navyšujeme náklady o 63 miliard, ano?
Jedním z bodů programu hnutí ANO bylo nezvyšování daní, což se vládní koalici s výhledem např. na příští rok daří plnit. Ministr financí v rámci svého výroku ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2015 uvedl částku 63 mld. Kč. Dále je v rozhovoru s Miroslavem Kalouskem konkretizováno, že 44 mld. Kč z této částky odpovídá investičním výdajům (Státní fond dopravní infrastruktury).
Výdaje pro Státní fond dopravní infrastruktury jsou navrženy ve výši 43 mld. Kč, zbývajících 16 mld. Kč pak odpovídá vládou odsouhlasenému navýšení výdajových rámců pro příští rok o tuto částku (z původně odsouhlasených 1 153 mld. Kč).
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
