Přehled ověřených výroků

Plán legislativních prací vlády na rok 2014 dokládá, že jednotlivé zákonné předlohy, které má kabinet v plánu přijmout, začínají březnem letošního roku. Lze tedy konstatovat, že skutečně začínají vládě nabíhat postupně termíny pro předkládání různých opatření. Např. nyní v květnu by měla koalice překládat návrhy zákonů o významné tržní síle, o Českém rozhlase nebo o státní sociální podpoře.

Česká televize skutečně informovala, že jedním z výstupů expertní komise bylo to, že "církve souhlasí se zveřejňováním svého hospodaření a jsou ochotny se podřídit finančnímu auditu."

Na základě rozhodnutí ÚOHS (.pdf) nesměl Úřad práce ČR od 1. ledna 2014 vyplácet nepojistné sociální dávky prostřednictvím systému poskytovaného společností Fujitsu Technology Solutions. Na základě této skutečnosti uzavřelo MPSV rámcovou smlouvu, účinnou do 31.12.2014, se společností OKsystem, která má výplatu těchto dávek zajišťovat.

Ministryně Marksová-Tominová zde hovoří o situaci ohledně nového výběrového řízení na dodavatele systému zajišťujícího výplatu nepojistných sociálních dávek.

Tisková zpráva (.pdf), o které hovoří ministryně, byla vydána 26. února 2014. V ní náměstkyně pro informační technologie zmiňuje to stejné, co Marksová-Tominová. Tedy že vysoutěžit veřejnou zakázku a převést systém výplat sociálních dávek je záležitostí, která vyžaduje delší časový úsek (soutěž na veřejné zakázky takového rozsahu trvá běžně i rok, převedení systému a s tím spojené další úkony mohou trvat od půl roku do dvou let).

Na základě zjištěných informací tedy výrok ministryně práce a sociálních věcí hodnotíme jako pravdivý.

Článek serveru Euroskop k nasazení jednotek členských států říká:

"Je-li zapotřebí konkrétní operativní činnost, přijme Rada rozhodnutí o společné akci. Na tomto právním základě jsou postaveny nejdůležitější a nejviditelnější aktivity EU v oblasti SZBP. Pomocí akce Rada jmenuje zvláštní vyslance pro určitý region nebo také vyšle do problematické oblasti vojenskou nebo policejní misi pod hlavičkou společné bezpečnostní a obranné politiky. Každé takové rozhodnutí musí být velmi přesně definováno a jsou v něm vymezeny ‚cíle, rozsah, prostředky, které budou Unii poskytnuty, podmínky jejich provádění, a je-li to nezbytné, doba trvání‘. Členské státy si tak udržují kontrolu nad svými závazky."

Přehled civilních a vojenských misí je možné zhlédnout zde.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ačkoliv jsme v předchozích odůvodněních (např. u Petra Fialy) podobné výroky o vlivu bruselských norem na český právní řád podobné výroky hodnotili jako neověřitelné, ve světle nových skutečností nyní přistupujeme k hodnocení nepravda.

Tomuto tématu se obšírně věnuje náš blog.Hlavní myšlenkou článku je, že "Neexistuje žádný přesný, racionální a použitelný způsob, jak vypočítat procento národní legislativy ovlivněné Evropskou unií." Míra vlivu se radikálně liší podle různých právních odvětví, navíc je toto číslo často zaměňováno s poměrem, kterým se Evropský parlament podílí na přijímání legislativy Evropské unie.

Tomuto tématu se také věnuje článek v MF Dnes "Brusel nám opravdu všechny zákony nediktuje" ze dne 14. 5. 2014, který publikoval Robert Zbíral, jenž působí na Právnické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Citujeme z tohoto článku (vyšel pouze v tisku, Demagog.CZ má k dispozici celou verzi):

"Od data vstupu byly unijní podněty každý rok stabilně základem pro zhruba 35 % českých zákonů, jde tedy o mnohem nižší číslo, než se nám snaží politici a někteří odborníci namluvit. (...) Zákony si totiž nejsou svou důležitostí rovny, alespoň z pohledu vlivu na život běžného občana. Působení Unie se nápadně liší podle tematických oblastí. Nejvyšších podílů dosahuje u zákonů týkajících se životního prostředí, zemědělství a průmyslu (včetně regulací trhů), v těch se blíží skutečně 80 procentům. Na druhé straně spektra se nacházejí zákony spadající do oblastí práce a sociálních věcí, školství, veřejné správy a částečně daní (podíl kolem 20–30 procent). Jestliže tuto informaci poměříme s žebříčkem otázek, které nejvíce zajímají veřejnost (výše daní, sociální dávky a důchody, nezaměstnanost, zdravotnictví, školství), jde o záležitosti nejméně postižené dopadem unijní legislativy."

Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová v únoru uvedla, že ČR je v čerpání peněz z evropských fondů za období 2007 - 2013 skutečně nejhorší v rámci celé EU.

Výrok hodnotíme na základě rozsudků Evropského soudního dvora jako pravdivý.

Myšlenka omezení počtu sídel je dlouhodobým zájmem EP a je jasně zmíněna v usnesení z 29. března 2012 (.pdf, str. 105).

V roce 2011 přijal Evropský parlament usnesení o rozvrhu plenárních zasedání na rok 2012 a 2013, přičemž omezil délku plenárních zasedání, která probíhají ve Štrasburku. Francie a Lucembursko napadly toto usnesení u Soudního dvora EU jako porušení primárních smluv.

Rozsudek ze dne 13. prosince 2012 ruší usnesení EP, jež se týkají rozvrhu parlamentních zasedání na roky 2012 a 2013. Podle protokolu č. 6 Smlouvy o EU (.pdf, str. 673), který byl přijat na summitu v Edinburku v roce 1992, je sídlo EP ve Štrasburku, Generální sektretariát sídlí v Lucemburku a zasedání probíhají také v Bruselu. Podobný rozsudek (.pdf) byl vydán i 1. října 1997.

Dle čl. 341 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf, str. 193) mají pravomoc určit sídla orgánů EU pouze členské státy.

Princip určení sídel orgánů EP je tedy zakotven v primárních smlouvách a bez souhlasu členských států nemohou být sídla rušena či změněna.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, neboť údaj bilion korun za dosažení podpory OZE je podle dostupných informací nadhodnocen. Byl zmíněn Alenou Vitáskovou jako možný "černý scénář", pokud nebudou dotace na nové zdroje obnovitelné energie od roku 2014 utlumeny, což se ovšem stalo.

Údaje ohledně podílu obnovitelných zdrojů (OZE) se různí. Eurostat má poslední údaje za rok 2012 a uvádí, že tehdy to bylo 11,2 % z celkové spotřeby. Energetický regulační úřad uvádí za rok 2012 číslo 12,48 % cekové spotřeby a v roce 2013 pak 14,53 %, čímž by Česká republika splnila svůj závazek, který činil minimálně 13 % do roku 2020.

V roce 2009 došlo k velkému boomu solárních elektráren a stát nestihl včas reagovat snížením výkupních cen energie. To vedlo k navýšení výdajů na obnovitelné energie.

Celkové náklady na dosažení dosavadního podílu OZE se nám nepodařilo dohledat. Podle odhadu Aleny Vitáskové z ERÚ by však celkové náklady na podporu OZE mohly činit do roku 2034 874,3 miliard korun, pokud se podaří v letošním roce zastavit podporu pro nově zapojené zdroje, více než bilion korun pak, pokud by k zastavení podpory došlo až v roce 2020.

Energetický regulační úřad (otázka 3) ovšem uvádí, že "V souladu s novelou zákona č. 165/2012 Sb. zákonem č. 310/2013 Sb. byla zastavena od 1. 1. 2014 podpora pro výrobu elektřiny pro nové výrobny nebo výrobní zdroje elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie, s výjimkou malých vodních elektráren. V souladu s platným zákonem ERÚ nestanovil pro rok 2014 v cenovém rozhodnutí č. 4/2013 podporu pro nové výrobny využívající sluneční záření, bioplyn, skládkový plyn a kalový plyn z ČOV a biokapaliny."

Je tedy nepochybné, že k omezení podpory došlo a "černý scénář", který popisovala Vitásková, naplněn nebude.

Česká televize pak uvádí, že v roce 2013 byla podpora OZE vyčíslena na 44,4 miliardy, z toho 11,7 miliardy šlo ze státního rozpočtu, zbytek zaplatili spotřebitelé.

Dle údajů Ministerstva financí odvedla Česká republika do rozpočtu Evropské unie (od 1. května 2004 do 31. prosince 2013) celkově 342,8 mld. Kč a naopak z rozpočtu EU obdržela 676,2 mld. Kč, což vytváří kladnou čistou pozici ČR vůči EU v hodnotě 333,4 mld. Kč. S ohledem na vývoj čisté pozice byl rekordním rokem rok 2013, ve kterém platby do rozpočtu EU byly rovny 41,7 mld. Kč a příjmy z tohoto rozpočtu 125,7 mld. Kč, což vytvořilo kladné saldo čisté pozice ve výši 84,1 mld. Kč.

Na konci října 2013 vydala komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmström prohlášení, ve kterém se vyslovuje pro sjednocení minimálních pravidel pro vlastnictví a nošení zbraní a pro obchodování s nimi v EU s cílem omezit nedovolené používání střelných zbraní. Návrh je reakcí na skutečnost, že v jednotlivých státech jsou pravidla různá a vzhledem k otevřenému trhu existuje reálné riziko, že nesouladu v pravidlech může někdo využít k získání zbraní nelegálním způsobem pro trestnou činnost. Tyto cíle byly převedeny do tzv. sdělení. Nejedná se o legislativní návrh, ale o pouhý dokument s cílem vést diskusi se zainteresovanými stranami včetně Evropského parlamentu a Rady EU o možných budoucích legislativních návrzích. Stanovisko EK v češtině je ke stáhnutí zde (.pdf). Navrhovaná opatření by v případě jejich přijetí do podoby závazných předpisů vedla v některých členských státech EU ke zpřísnění zákonů týkajících se nákupu, prodeje a držení zbraní.

Z obsahu uvedeného sdělení nelze odhadnout, zda by přijetí nové evropské legislativy v konečném důsledku vedlo v ČR k omezování nákupu, prodeje a vlastnictví zbraní.

Co se týká zmíněných 300 tisíc lidí, jde přibližně o počet všech držitelů zbrojních průkazů v České republice.

Nelze tedy hovořit o tom, že by Cecilia Malmström chtěla zabavovat zbraně takřka všem držitelům zbrojního průkazu v Česku. Jedná se o pouhou pobídku k dialogu o regulaci, u které navíc není jisté, že by byla závazná i pro Českou republiku. Výrok je proto nepravdivý.

Hodnocením jsme změnili z původního "neověřitelné" na základě podkladů od Zastoupení Evropské komise v ČR, za což jim tímto děkujeme.