Na počet obyvatel má ČR více poslanců a i v těch nových volbách, kde bude mít o jednoho méně, jich má pořád víc, než kolik by náleželo, když bychom to srovnali třeba s Německem nebo těmi velkými zeměmi.
Výrok Zuzany Roithové je hodnocen jako pravdivý, neboť ve srovnání se 4 nejlidnatějšími zeměmi EU má Česká republika na počet obyvatel skutečně více europoslanců.
Přehled počtu poslanců Evropského parlamentu pro jednotlivé členské země na období 2014–2019 je dohledatelný na webu EP. Tento přehled také jasně ukazuje, že oproti současnému období se počet europoslanců pro ČR snižuje z 22 na 21.
V tomto výroků srovnáme počet poslanců na počet obyvatel v České republice a dále ve 4 největších zemích (myšleno nejlidnatějších): EU, Německu, Francii, Spojeném království a Itálii.
ZeměPočet europoslanců1 poslanec na počet obyvatel Německo 96 836 809Francie 74 884 277Spojené království 73 849 876Itálie 73 814 160ČR 21 500 259
Je axiomem, na který si nikdy nesmíme nechat sáhnout, že centrální banka bude vždy nezávislá na vládě, máme to, zaplať pánbůh, i v ústavě.
Nezávislost ČNB v Ústavě ČR explicitně uvedena není, lze ji ovšem odvodit z rozhodnutí ÚS a nezávislosti bankovní rady.
Hlava šestá Ústavy ČR uvádí: ,, Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu; do její činnosti lze zasahovat pouze na základě zákona. Postavení, působnost a další podrobnosti stanoví zákon.
Nezávislost ČNB je přímo ukotvena v §9 odstavce 1 zákona 6/1993 Sb.:,, Česká národní banka, bankovní rada ani žádný člen bankovní rady nesmějí při výkonu pravomocí... vyžadovat anipřijímat pokyny od prezidenta republiky, Parlamentu, vlády a jiných orgánů České republiky, dále od orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie, od vlád členských států Evropské unie nebo od jakéhokoli jiného subjektu."
Nezávislost ČNB jako ústavní princip můžeme pak odvodit z článku 62, písm. k) Ústavy, která prezidentu republiky svěřuje nezávislé na jiné moci jmenuje členy ČNB, a rovněž z rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2001, který jednak potvrdil výlučnou ústavní pravomoc prezidenta při jmenování guvernéra ČNB a také zrušil na Havlův návrh některá zákonná ustanovení, která měla vést k omezení nezávislosti centrální banky (podrobněji se tématu věnuje např. Český rozhlas). V samotném nálezu ÚS (.doc) se lze dočíst, že "nezávislost ČNB je ústavní hodnotou, jež vyplývá jak z článku 98 Ústavy." Ačkoliv tak sice v textu Ústavy nezávislost ČNB není zakotvena zcela explicitně, lze ji dovodit z ostatních ústavních opatření a potvrzuje ji Ústavní soud.
Václav MORAVEC: Tedy Antonín, Antonín, promiňte, Antonín Lébl není oficiálním kandidátem. Andrej BABIŠ Není. My nemáme žádného kandidáta, já jsem dal na vědomí, že přesto nejede vlak, že pražská organizace tam má pana Hulinského. A pan ministr Chládek mě ujistil, že udělá nějakou komisi, která bude řešit transparentně peníze do českého sportu. A s tím jsem se uspokojil.
24. ledna 2014 Andrej Babiš pro deník Insider uvedl, že Antonín Lébl by mohl být kandidátem hnutí ANO na pozici náměstka pro oblast sportu na Ministerstvu školství (dále "MŠMT").
1. února již však nový ministr školství Marcel Chládek ČTK sdělil, že se s Andrejem Babišem dohodl, že hnutí ANO bude moci nominovat svého člena na některý z dalších ministerských postů.Také se při této příležitosti zmínil o záměru zřídit tzv. národní radu pro sport, která by měla být zárukou transparentního čerpání a přerozdělování prostředků pro sport. To, zda dal Andrej Babiš na vědomí, že "přes to nejde vlak, že pražská organizace tam má pana Hulinského," se nám nepodařilo dohledat.
Pokud bude mít Česká republika své členy rozpočtového výboru (byl jím například Vladimír Remek)...
Bývalý europoslanec Vladimír Remek byl členem rozpočtového výboru od 16. 7. 2009 do 15. 12. 2013.
Necítím se ohrožený, ale Petr Nečas byl výjimka. Tak jak jsem se díval do historie, tak premiéři a i úspěšní premiéři, které Česká republika měla, tak v zásadě využívali možnosti tedy ochrany ze strany ochranné služby a popravdě řečeno...
Předseda vlády by musel ochranku výslovně odmítnout, nezjistili jsme pak, že by to kromě Nečase některý premiér udělal.
Zákon o Policii ČR dává vládě možnost (§49) stanovit seznam ústavních činitelů s nárokem na ochranu. Vláda svým nařízením (č. 468/2008 Sb., dříve č. 138/1998 Sb.) nejméně posledních 15 let premiéra do tohoto seznamu osob zařazovala. Vládní nařízení pak vůbec nepočítají s možností odmítnout, v praxi je však ochrana na souhlasu osoby závislá a právě Petr Nečas (Lidovky.cz) ji díky tomu odmítnout mohl.
Nepodařilo se nám dohledat, že by služby Útvaru pro ochranu ústavních činitelů odmítl nějaký další předseda vlády ČR. Kupř. Jiřího Paroubka měla ochranka hlídat ještě několik měsíců po demisi (Novinky.cz). Soudíme tedy, že Nečas opravdu představoval výjimku.
Ve Skandinávii mají vyšší daně než u nás a mají mnohem vyšší spokojenost.
Podle světového výzkumu (strana 22) spokojenosti, publikovaného v roce 2013, se skutečně skandinávské země umístily v první pětici (společně se Švýcarskem a Nizozemskem, Česko 39.). Co se týče sazeb daně z příjmu, ta je pro fyzické osoby skutečně vysoká, Švédsko má horní sazbu nejvyšší v EU (56,6 %), Dánsko 55,6 %, Norsko pak až 54,3 % - v Česku tato sazba činí 22% pro osoby s příjmem nad přibližně 100 000 korun měsíčně.
Pro právnické osoby už takové rozdíly nejsou. Zatímco v České republice odvádí firmy 19 % z příjmu, v Dánsku je to 25 %, ve Švédsku 22 % a v Norsku 28 %.
Výrok tedy na základě výše uvdených údajů hodnotíme jako pravdivý
My když jsme zakládali stranu, tak jsme se chtěli vyvarovat těm nešvarům, které jsme pozorovali v jiných stranách (...) A zavedli jsme systém takzvaných primárek. Takže u nás ti kandidáti jsou vybíráni v primárkách.
Svobodní své kandidáty vybírají skutečně v primárních volbách. Před letošní kampaní jich vyžili také, což lze dokládat ze samotného webu strany. Ve stanovách (.pdf) Svobodných jsou body zabývající se volbami ve straně také. Obecný princip hlasování je popsán následovně:
"Volby se konají elektronicky (korespondenčně) s prodlouženou dobou hlasování tak, aby bylo umožněno hlasování všem, kdo mají právo hlasovat. Zvoleni jsou ti, kdo získali nejvyšší počet odevzdaných platných hlasů bez ohledu na počet hlasujících. Je-li počet kandidátů menší nebo roven počtu volených, hlasuje se o každém kandidátovi zvlášť „pro návrh“ a „proti návrhu“, vtakovém případě je kandidát zvolen, pokud variantu „pro návrh“ podpoří více hlasujících."
Zákon o státní službě nemá žádný vliv na lustrační zákon. Poprvé byl projednáván ve sněmovně 12. března 2002 a pan Kalousek hlasoval dvakrát pro to, aby ministr nepotřeboval lustrační osvědčení.
Tento výrok zazněl po schůzce Andreje Babiše s prezidentem Milošem Zemanem na Hradě, v období před jmenováním členů vlády.
Výrok hodnotíme v kontextu tvrzení Miloše Zemana, že služební zákon nevyžaduje lustrační osvědčení od ministrů.
Služební zákon 218/2002 z roku 2002 ani současná novela služebního zákona, projednávaná ve Sněmovně, otázku lustrační zákon skutečně sama o sobě neupravuje. Otázka lustrací je řešena až doprovodným zákonem č. 309/2002, který upravuje lustrační zákon tak, že z jeho působnosti vyjímá členy vlády (část 47.). Doprovodný zákon zde odkazuje na § 9 odst. 1 služebního zákona, který hovoří o „představených" pracovnících, v odst. 3 jsou pak vyjmenovány služební místa určená pro představené a ministerská pozice mezi nimi chybí. Samotný zákon o státní službě tedy skutečně žádný vliv na lustrační zákon nemá, tento vliv je zprostředkován až zákonem doprovodným.
Právě tento zákon skutečně Miroslav Kalousek celkem 2x (12. března a 13. června 2002) v hlasování podpořil.
Služební zákon byl v Poslanecké sněmovně projednáván poprvé 1. března 2001 a nikoli 12. března 2002, jak tvrdí Andrej Babiš (tehdy prošel třetím čtením ve Sněmovně). Kvůli této chybě a nepřímé souvislosti služebního zákona se zákonem lustračním hodnotíme výrok jako pravdivý s výhradou.
Tento postoj podpořil i výsledek referenda, které přijetí eura odmítlo (ve Švédsku, pozn.).
Zmíněné prohlášení podporují informace z webu Euroskop. Uvádí, že Švédsko se dlouhodobě vyhýbá (přes svůj závazek) jednotnou měnu přijmout a 14. září 2003 proběhlo v této otázce také referendum. To dopadlo tak, že 55,9 % lidí bylo proti přijetí eura ve Švédsku. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Já bych připomněl, že jsme byli schopní jako čeští europoslanci, celá ta dvaadvacítka, organizovat ty úterní snídaně právě tady během těch štrasburgských zasedání, kdy se nás tam většina byla schopná sejít, na které jsme si zvali ministry, náměstky ministrů, na které jsme si zvali ředitele důležitých státních podniků, třeba jsme tady měli ředitele Českých drah a tam docházelo k té interakci, k té výměně názorů a k tomu, že jsme z nich ty české pozice nakonec dostali.
Při hodnocení tohoto výroku vycházíme ze zpráv v médiích. Podle těch si ještě v roce 2009 stěžoval europoslanec Richard Falbr na nejednotnost českých europoslanců a dával za příklad slovenské europoslance, kteří se podle něj pravidelně scházejí před štrasburskou schůzí na snídani.
Od té doby však začaly fungovat podobné schůzky i mezi 22 českými europoslanci. Zprávy hovoří o tradičních úterních snídaních, kterých se v posledních letech zúčastnili například ředitelé veřejnoprávních médií, generální ředitelé Českých drah a SŽDC, zástupci Ministerstva dopravy, ministr pro evropské záležitosti nebo zástupci ČEPS a Svazu chemického průmyslu.
Ze zpráv vyplývá, že europoslanci si se svými hosty vyměňovali stanoviska k aktuální agendě, která pak mohli použít při tvorbě legislativy. Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
