to je zhruba 1,2 miliardy korun ročně (vratka na spotřební dani za tzv. zelenou naftu, pozn. Demagog.CZ)
Finanční vyčíslení návrhu na znovuzavedení vratky na zelenou naftu se podle informací Ministerstva zemědělství pohybuje řádově na úrovni 1,3 mld. korun. Jurečka navrhl na jednání vlády 2. dubna znovu zavést tuto vratku na úrovni 40 % daně u klasické motorové nafty a 57 % u směsné nafty s bio příměsí (ČTK/ČT24).
Materiál s konkrétním návrhem (.doc) pak vypracovalo Babišovo ministerstvo financí a předložilo jej vládě 28. května. Zde je konkrétní vyčíslení stanoveno přesně na úroveň roku 2013, kdy vratka naposledy fungovala (oproti předchozím rokům ve snížené podobě). Konkrétně jde o 1,28 miliardy korun (str. 13).
Spíše pro forma návrh obsahuje také možnost vratku nezavádět, nicméně ji sám v textu rozporuje a odmítá.
Evropská unie je největší jednotný trh na světě, největší a nejbohatší ekonomický prostor světa.
Výrok hodnotíme na základě informací z webu EU jako pravdivý. „Evropský jednotný trh má největší HDP ze všech ekonomik na světě,“ uvádí stránky. Překonává totiž všechny ostatní společné trhy, ekonomické a měnové unie i samostatné státy. Zároveň je v něm zapojeno nejvíce států.
Rozloha EU je přes 4 miliony km² a při 495 milionech obyvatel jde o třetí nejlidnatější oblast na světě po Číně a Indii. Přesto s pouhými 7 % světové populace evropský jednotný trh tvoří okolo 20 % světových vývozů a dovozů.
A naším cílem je, aby to bylo součástí novely zákona (tzv. majetková přiznání - pozn. Demagog.cz) o dani z příjmů, která bude schválena ještě v letošním roce.
Legislativní plán vlády na rok 2014 obsahuje zmíněný závazek v září. Konkrétně uvádí: " Návrh právní úpravy řešící problematiku rozporu mezi příjmy poplatníka a jeho skutečným majetkem (zákon o prokazování původu majetku) Předkladatel: 1. místopředseda vlády pro ekonomiku a ministr financí."
No, tak my jako sociální demokraté jsme v minulých letech několikrát předložili konkrétní návrhy zákonů, které řešily otázku prokazování původu majetku.
Tento výrok premiéra je hodnocen jako pravdivý, neboť ČSSD skutečně opakovaně předkládala zákon o prokázání původu příjmů a to již od volebního období 1998-2002.
ČSSD skutečně o přijetí tohoto zákona usiluje dlouhodobě. Již Zemanův kabinet se pokusil prosadit zmíněné opatření během svého vládnutí a to celkem dvakrát. První pokus se odehrál na konci roku 1999, nicméně návrh byl zamítnut v Poslanecké sněmovně již v průběhu prvního čtení. Druhý návrh vlády Miloše Zemana byl předložen do Sněmovny v červnu 2001, byl postoupen do druhého čtení a tam zamítnut.
V minulém volebním období předložila ČSSD novelu zákona o přiznání k registrovanému majetku dvakrát. Do Sněmovny byly tyto návrhy předloženy 8. září 2010 a 8. září 2011. V obou případech byl tento návrh zamítnut již v 1. čtení, kdy neprošel přes hlasy tehdejší koalice. Hlasování dopadla následovně - první návrh; druhý návrh.
Já jsem vždycky byl stoupencem ekonomické integrace, pro mě Evropská unie byla především ekonomickou integrací. (...) Já mám a vždycky jsem měl výhrady k té politické nadstavbě.
Jan Zahradil se skutečně v tomto duchu vyjádřil např. v roce 2000 v rozhovoru pro Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, kdy mj. řekl: " Myšlenka jednotného trhu, pokud bychom ji očistili od snahy ochránit evropský trh před jinými trhy a nikoli ho naopak s těmi trhy propojit, je dobrá. I komunitární legislativa České republice určitě prospěje, protože je náš právní rámec nedostatečný. Zákony týkající se úpravy pravidel hospodářské soutěže, úpravy státní pomoci a desítky dalších zákonů jsou jednoznačně ve prospěch legislativního a institucionálního rámce v ČR. Pro ODS je vnitřní trh jádrem integrace, pochybnosti máme spíš o politických aspektech integračního procesu, především o tvorbě Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, o způsobu rozhodovacího procesu v EU a o tom, zda se má EU ubírat cestou nadnárodní unifikované entity, nebo má být svazkem dobrovolně spolupracujících národních států." Tomuto tématu také věnoval svůj projev na ideové konferenci ODS 7. února 2005.
To, že, to, že nejsou, to, že nejsou (nemocniční poplatky - pozn. Demagog.cz), je odpovědnost této vlády, která se rozhodla, že k 1. 1. tohoto roku nezavede, shodli se na tom pánové Sobotka, Babiš, Bělobrádek, prosadili si to.
Situace s nemocničními poplatky byla poněkud složitější, než Miroslav Kalousek popisuje. Poplatek byl zrušen rozhodnutím Ústavního soudu v době, kdy se rozpouštěla Sněmovna. Ze sledu událostí však vyplývá, že současná vláda měla možnost dosáhnout znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, ale neučinila tak.
V červenci 2013 vydal Ústavní soudnález, ve kterém označil zvýšení poplatků z 60 na 100 korun za den za neústavní, a ke konci roku 2013 je zrušil.
Kvůli rozpuštění Sněmovny a předčasným volbám pak úřednická vláda připravila zákon, který vracel výši poplatku na původních 60 korun. Do Sněmovny však mohl být předložen až po předčasných volbách a ustavení nové sněmovny v listopadu 2013.
V prosinci pak ČSSD definitivně odmítla znovuzavedení poplatků k 1. lednu 2014, když jménem klubu ČSSD, ANO 2011 a KSČM vetovala zrychlené projednání návrhu. Shodu všech tří koaličních stran na tom, že nebudou znovu zavádět poplatek v nemocnici, pak stvrdila až koaliční smlouva (strana 19).
Já jsem napsal knihu o fungování byrokracie.
Jan Keller skutečně napsal knihu Sociologie organizace a byrokracie, která „seznamuje s vývojem a současným stavem bádání v oblasti velkých a komplexních moderních organizací“.
je pozoruhodné, že vlastně za těch vašich dvou předchozích vlád výrazně vzrostl veřejný dluh
Ministryně Marksová-Tominová se patrně odkazuje na poslední dvě vlády vedené premiérem z ODS - Nečasovu (2010-2013) a Topolánkovu (2007-2009). Jak vyplývá z následující tabulky (zdroj ČSÚ, .xls), během těchto let skutečně výrazně vzrosla jak výše nominálního dluhu, tak jeho poměr k HDP. V roce 2013 pak poměr dluhu k HDP poprvé od roku 1996 klesl.
RokStátní dluh
(mld Kč)Státní dluh
(% HDP)2007829,324,42008999,826,020091 178,231,320101 344,135,520111 499,439,220121 667,643,420131 683,343,3
Bankovní unie chce předcházet dalším krizím.
Bankovní unie by měla vytvářet společný dohled nad bankami v EU, který by zajistil lepší ochranu vkladatelů, obnovil důvěru v euro a finanční sektor a ochránil by jej před dalšími šoky. Zajištění finanční stability by tak mělo být jedním z klíčů, jak předcházet finanční krizi. Bankovní unie má být jednou z částí dlouhodobé koncepce hospodářské a fiskální integrace. Podle Evropské komise jsou hlavními prvky bankovní unie bankovní pravidla platná v celé EU, jednotný bankovní dohled, společná pravidla, která zabrání krachům bank, a jednotný systém pojištění vkladů.
V současnosti o ní jednají vrcholní představitelé států Unie, kteří se dohodli na zřízení společného fondu pro záchranu evropských bank. Supervizorem bankovní unie by měla být Evropská centrální banka. Vytvoření mechanismu je plánováno na podzim 2014. Evropská centrální banka uvádí následující:
„Cílem bankovní unie je vybudování integrovaného finančního rámce pro zajištění finanční stability a minimalizaci nákladů vznikajících selháním bank. Bude sestávat z jednotného mechanismu stability a nových integrovaných rámců pro pojištění vkladů a řešení problémů úvěrových institucí.
Bankovní unie bude založena na komplexním a podrobném jednotném souboru pravidel pro finanční služby. Další rozpracování tohoto jednotného souboru pravidel a monitorování toho, jak je prováděn, spadá do působnosti Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA).“
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože stabilizace finančního sektoru, která je jedním z cílů bankovní unie, je prvkem pro zabránění vzniku dalších finančních krizí.
Dneska je to tak, že někdo v Německu má ten zisk a přijde s těmi penězi někam, kde jsou ty daně výhodnější.
V kontextu daného výroku je zřejmé, že Schulz používá Německo jako ilustrativní případ pro členský stát EU. Tento princip je ale ve většině zemí EU stejný.
Zejména u velkých korporací často dochází k vyvádění zisků, ať už do tzv. daňových rájů, nebo do zemí, kde jsou pro danění lepší podmínky. Známý je případ řetězce Starbucks, který daň z většiny příjmů ze svých západoevropských poboček platil v Nizozemsku. Mezi další mediálně propírané "hříšníky" patřil Amazon či Google.
Například z českého Zákona o dani z příjmů vyplývá, že právnické osoby platí daň ve státě, ve kterém mají sídlo. Je však samozřejmě možné fyzicky či virtuálně přesunout sídlo firmy do zahraničí a na trhu nejen u nás dnes působí množství firem, které pomáhají toto offshorové sídlo zařídit. V takovém případě firma platí daň z příjmů dle sídla firmy, ačkoliv těžiště jejího podnikání leží například v České republice či Německu.
U velkých korporací, jako například výše zmíněný Starbucks, dochází k interním převodům zisků pomocí například různých licenčních poplatků či přefakturovávání nákladů, které mají odvést zisk do země s výhodným zdaněním. Tomu se snaží státy zamezit kontrolou tzv. transfer pricingu, tedy kontroly, zda vnitropodnikové marže a poplatky nejsou příliš vysoké.
Programy pro boj s různými formami daňových úniků, hlavně omezení tzv. daňových rájů, má i Evropská unie.
