Přehled ověřených výroků

O vstupu ČR do eurozóny rozhodne Vláda České republiky, Evropský parlament o zmíněné otázce skutečně rozhodovat nebude.

Proces vstupu popisuje např. Jan Filáček z ČNB: " Od chvíle, až vláda rozhodne o termínu přijetí eura, uplynou do přijetí eura zhruba tři roky. Důvodem je, že Česká republika musí splnit kurzové maastrichtské kritérium, které vyžaduje dvouleté úspěšné členství v tzv. kurzovém mechanismu ERM II. Teprve po úspěšném setrvání v tomto mechanismu a po splnění dalších kritérií bude jisté, že Česká republika zavede euro, a lze tak začít s finální fází technických příprav, jako je ražba národních eurových mincí. "

První připomínkové řízení probíhalo v květnu 2008, kdy "se k návrhu mohla mimo povinných připomínkových míst vyjádřit i nejširší veřejnost, a to prostřednictvím elektronické pošty. Za tímto účelem byla zřízena a fungovala elektronická adresa obcanskyzakonik@msp.justice.cz" Připomínek se sešlo (.pdf) celkem 520.

V prosinci 2010 pak proběhlo druhé připomínkové řízení, kdy "Ministerstvo návrh rozeslalo nejen celé řadě povinných připomínkových míst, ale i dalším resortním organizacím a subjektům, včetně územních i profesních samospráv, nestátních neziskových organizací, zájmových spolků apod. K návrhu se mohla vyjádřit také odborná i laická veřejnost (skrze opětovně spuštěnou elektronickou adresu obcanskyzakonik@msp.justice.cz." Tentokrát na Ministerstvo dorazilo (.pdf) dalších 241 připomínek.

Co se týče úprav, tak "v rámci meziresortního připomínkového řízení bylo k návrhu nového občanského zákoníku uplatněno zhruba 2500 připomínek. Z toho 1300 připomínek bylo označeno připomínkovými místy jako zásadní. Vypořádání připomínek proběhlo na dvou úrovních – nejprve na úrovni ředitelů odborů, případně jimi pověřených zaměstnanců, a následně na úrovni náměstků příslušných ministrů, kde byly projednány zásadní rozpory." Jednalo se konkrétně například o zahrnutí úpravy (.pdf) bytového spoluvlastnictví.

Nepodařilo se nám zjistit, po jakou dobu byl skutečně návrh normy na webu, nicméně skutečně byl ve velké míře připomínkován a upravován, výrok je proto pravdivý.

O tom, že myšlenku národního obchodního řetězce propagoval prezident Zeman již v květnu loňského roku, svědčí reportáž Deníku z Agrárního fóra 2013 a později tento návrh dle ČTK (dostupné na webu České televize) zazněl i v srpnu na výstavě Země živitelka, kde prezident řekl: "Podle mého názoru jedna z možných cest, jak tento rozdíl překonat a dosáhnout spravedlivějšího rozdělení zisku v onom kombinátu prvovýrobce, potravinář, obchod, je vytvoření národního obchodního řetězce například na bázi již existujícího COOP." O měsíc později jeho nápad podpořili také sociální demokraté a komunisté, avšak během koaličních jednání tuto ideu odmítli poslanci z hnutí ANO.

Síť COOP sdružuje velké množství samostatných právnických osob, nad nimiž stojí dvě centrály, a to COOP Centrum družstvo a COOP Morava s.r.o.. Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť síť má skutečně soukromé vlastníky.

Na základě dostupných zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý, jelikož Evropský parlament 10. září 2013 odhlasoval změnu směrnice 2008/48/ES týkající se spotřebitelských úvěrů na bydlení.

K této reformě hypotéčních úvěrů došlo na základě zprávy (.pdf) španělského sociálnědemokratického poslance Antolína Sáncheze Preseda z roku 2011, která apelovala na větší ochranu spotřebitele, v rámci které by měl mít spotřebitel možnost mimo jiné změnit věřitele během splácení hypotéky. S tím souvisí také možnost převíst půjčkyv cizí ,ěněna domácí měnu. Dále se také zabývala nastavením flexibilních smluv a splátek, finanční informovaností a poradenstvím a větší transparentností trhu.

Hana Marvanová skutečně externě zastupovala Ministerstvo spravedlnosti při snaze odvolat vrchního státního zástupce Rampulu.

Kromě této kauzy zastupovala Marvanová přímo Pospíšila při kauze nákupu objektu ve Vidnavě. V neposlední řadě můžeme jmenovat nabídku, kterou měl Pospíšil dostat po svém odchodu z ODS (ČTK/Deník):

" Exministr, který se angažuje ve správní radě Nadace Jana a Medy Mládkových, prý má nabídku externí bezplatné spolupráce od Hany Marvanové, která se má stát náměstkyní nové ministryně spravedlnosti Heleny Válkové (ANO 2011). 'Rád bych s ní konzultoval změny, které budou nutné v občanském zákoníku, a rád bych se podílel, pokud bude zájem, na přípravě nového zákona o státním zastupitelství a tak dále.' uvedl Pospíšil."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na konci minulého roku opravdu došlo k oživení české ekonomiky. Navíc je prognóza růstu v porovnání s realitou posledních dvou let skutečně pozitivní.

Reálný ekonomický růst ČR (xls.):

2007

2008

2009

2010

2011

2012

20135,7

3,1

-4,5

2,51,8

-1,0

-0,9

Jak lze vidět z tabulky, ekonomický růst ČR byl v minulém roce záporný.

K obratu došlo v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy ekonomika meziročně rostla o 1,2 %.

Prognóza ČNB očekává pro letošní rok ekonomický růst 2,2 %, což je po dvouletém poklesu pozitvní výhled.

Na základě níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý.

Návrh Cecilie Malmström skutěčně směřuje k určité standardizaci pravidel na poli střelných zbraní. Dle memoranda Evropské komise jde především o přesné nastavení regulí držení zbraní, nákup, prodej, jejich vývoz a dovoz do EU. Stanovisko Evropské komise v češtině je ke stáhnutí zde (.pdf).

Dle údajů Ministerstva financí se již mezi léty 2004 až 2012 příjmy z rozpočtu Evropské unie v kapitole Strukturální akce rovnaly celkově téměř 328 mld. Kč. Strukturální akce se dále rozpadá na subkapitoly Strukturální fondy a Fond soudržnosti. Mezi další kapitoly příjmů z rozpočtu EU patří Zemědělství, Vnitřní politiky, Předvstupní nástoje a Kompenzace. Celkově od vstupu do EU (do 31. prosince 2013) ČR obdržela 676,2 mld. Kč.

Slovensku a Rumunsku se skutečně podařilo vyjednat na půdě Evropské rady v únoru 2013 výjimku z čerpání evropských fondů ve formě prodloužení čerpání ze dvou let na tři. Výjimku definitivně schválilo hlasování Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu. Žádné další země výjimku nevyjednaly a nedostaly, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Je pravda, že projekt společné evropské armády je zatím nerealizovaným plánem v rámci evropské Společné bezpečnostní a obranné politiky. V rámci SBOP nyní fungují pouze evropské bojové skupiny, které však ještě nebyly nasazeny.

Členské země EU si tedy svou bezpečnost musí zajišťovat samy. Řada evropských států, včetně České republiky, je také členy aliance NATO, ve které funguje princip kolektivní obrany.