Evropa má svoje instituce, které se mnohem více než Parlament zabývají obranou politikou, bezpečnostní politikou, Evropská komise se tím zabývá více než Parlament, Vysoká představitelka pro zahraniční politiku a otázky bezpečnosti je přeci členkou Evropské komise, Rada se tím zabývá více, Rada komisařů se tím dokonce zabývá více
Zahraniční a bezpečnostní politikou se zabývá hned několik orgánů Evropské unie. Mimo některých výborů a podvýborů Evropského parlamentu je to Rada EU, mezi jejíž hlavní úkoly patří rozvíjení Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU a v jejímž rámci působí Rada pro zahraniční věci (Foreign Affairs Council, FAC; Radě předsedá Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, v současné době baronka Catherine Ashtonová), a Evropská komise, jejímž úkolem je mimo jiné zastupovat EU na mezinárodní scéně, např. při sjednávání dohod mezi EU a jinými zeměmi.
Tyto orgány tedy skutečně mají v rámci zahraniční a bezpečnostní politiky větší prostor než výbory Evropského parlamentu, které se spíše podílejí na tvorbě příslušné legislativy, dávají stanoviska a pozměňovací návrhy.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s jedinou výtkou, Vysoká představitelka pro zahraniční politiku je členkou Rady, nikoliv Komise.
(pokr. předchozího výroku) Ale do té doby nebudeme jenom přihlížet tomu, co se děje v těch takzvaných privátních sociálních ubytovnách. Teď je v Parlamentu senátní návrh zákona, který zavádí určité zpřísnění tak, abychom omezili zneužívání dávek. Další návrhy připravuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.
Zmíněný návrh novely zákona o pomoci v hmotné nouzi skutečně projednal a schválil Senát. Podle České televize pak Svaz měst a obcí jedná s Ministerstvem práce a sociálních věcí o možnosti využívat pro ubytování sociálně slabých volné byty obcí a bytových družstev.
My jsme v minulém volebním období jako většinová koalice vyhověli návrhu opozice, která chtěla rozšířit počet přednostně vystupujících řečníků, z logických důvodů, protože mají to všichni ministři.
Výrok zazněl na 5. schůzi Poslanecké sněmovny 21. ledna 2014.
Tehdejší poslanci vládní koalice skutečně hlasovali většinou pro přijetí novely zákona o jednacím řádu, který rozšiřoval počet přednostně vystupujících řečníků (čl. 1, bod 4). Nově tak mohli přednostně vystoupit i poslanci, jež jsou zároveň předsedové politických stran či hnutí. Co se týká zdůvodnění onoho rozšíření, tak právo přednostně vystoupit opravdu mimo další osoby už měli (§ 67) v té době všichni ministři. Z těchto důvodů hodnotíme výrok jako pravdivý.
Zajímavým faktem je, že do zmiňované novely byla vložena i část, která měla zabránit „přeběhlictví" a vytváření nových politických stran ve Sněmovně. Zmiňovaný předseda totiž má přednostní právo pouze, pokud k jeho politické straně náleží poslanci, jež jsou členy poslaneckého klubu ustaveného na začátku volebního období.
Co Vám, Petře Hannigu, říká sousloví Strategie Evropa 2020? Je to vlastně, teď bylo od 2007 do 2014 a teď bude vlastně období 2014 - 2020.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý z důvodu záměny strategie Evropa 2020 a víceletých finančních rámců.
Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu. V tomto dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle, které by měly pomoci zvýšit konkurenceschopnost EU v globálním prostředí při zachování principů udržitelného rozvoje.
Období, o nichž mluví Petr Hannig, můžeme spojit s víceletými finančními rámci - nedávno doběhnutým pro období 2007 - 2013 a na konci roku 2013 přijatým novým rámcem pro roky 2014 - 2020. Víceletý finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby. Stanoví také jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu.
Ty fondy vyjednává exekutiva, už jsou vyjednaný teď to čerpání na 7 let. Už my jsme toto začali.
Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na vyjednávání evropských fondů se skutečně podílí exekutiva, konkrétně Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které vystupuje v roli centrálního koordinátora využívání fondů EU v České republice. Pro výkon této funkce byl na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR zřízen Národní orgán pro koordinaci (NOK). Pravdou také je, že vláda Petra Nečase, v níž byl přítomen i Radek John, se podílela na vyjednávání evropských dotací pro nadcházející sedmileté období (2014-2020). " Evropská komise zveřejnila dne 6. října 2011 balíček šesti nových nařízení. Vyjednávání jejich definitivní podoby probíhalo déle než dva roky. Jejich finální verze byla schválena 17. prosince 2013. " Doplňujeme však, že v současné době není ještě zcela stanovena definitivní alokace zdrojů z evropských fondů pro toto období.
Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Mimochodem jedno z těch doporučení (v rámci Strategie Evropa 2020 - pozn. Demagog.cz) jste nezmínil, a které je úplně zásadní, je náklad práce. To, co brzdí vytváření pracovních míst, je velmi vysoké zdanění u nás, zdanění nikoli daněmi, ale odvody z práce.
Evropská komise na základě své Strategie Evropa 2020 dává každý rok členským zemím doporučení (ang.), na co se ve veřejném sektoru zaměřit. Doporučení za rok 2013 směřovala na oblasti snižování veřejného deficitu rozpočtu, reformu penzí a mj. také na oblast zdanění.
Dle vyjádření Evropské komise má Česká republika příliš vysoké zdanění v oblasti práce. To podle Komise brzdí vytváření nových pracovních míst. Na druhou stranu jsou daň z nemovitosti či silniční daň pod evropským průměrem. Doporučení Komise tedy směřuje především k nápravě těchto nerovností.
Nečasova vláda nevyjednala výjimku jako Rumuni nebo Slováci, aby mohli o rok déle čerpat.
Slovensku a Rumunsku se skutečně podařilo vyjednat na půdě Evropské rady v únoru 2013 výjimku z čerpání evropských fondů ve formě prodloužení čerpání ze dvou let na tři. Výjimku definitivně schválilo hlasování Výboru pro regionální rozvoj Evropského parlamentu. Žádné další země výjimku nevyjednaly a nedostaly, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podívejte se, my jsme v rámci té konsolidace, kterou jsme pokládali za nezbytné, skutečně DPH navýšili. Bylo to označováno všemi dnešními třemi vládními stranami za dramatickou chybu, kterou napraví.
Ke zvyšování DPH skutečně došlo, a to v následujících intervalech:
Zdroj: Aktuálně.cz
Ve chvíli, kdy bylo projednáváno zvyšování DPH, se proti tomuto kroku ostře postavila opozice. Většina politiků se ovšem omezila pouze na výroky typu, že se jedná o experiment na občanech, který zasáhne jak voliče pravice, tak i levice. Současný premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že pokud se jeho straně podaří v příštích volbách zvítězit, bude se snažit snížit daň, a to minimálně u léků a potravin.
DPH se následně stalo výrazným tématem parlamentních voleb v roce 2013. Řada stran měla ve svém programu jeho snížení.
V kampani před parlamentními volbami ČSSD ve svém programu uvedla, že nebude dále zvyšovat DPH a že dojde ke zlevnění léků snížením DPH.
KDU-ČSL ve svém programu uvedla, že chce zachovat více pásem DPH a pokud dojde ke zlepšení ekonomické situace českého hospodářství, bude prosazovat zlevnění základních potřeb snížením DPH z 15 % na 10 %.
Hnutí ANO 2011 ve svém programu vedlo, že chce vrátit sníženou sazbu DPH na 10 % a v rámci Evropské unie bude hledat možnosti pro snížení sazby DPH u léků, knih a tiskovin na nulu.
DPH tedy skutečně zvýšila vláda Petra Nečase, ve které byl ministrem financí Miroslav Kalousek. V tu dobu opoziční ČSSD tento krok kritizovala. Další dvě strany současné koalice kritizovaly zvýšení daní (resp. slibovaly jejich snížení) ve svých předvolebních programech.
Paní komisařka Cecilia Malmström chce tady zabavit zbraně 300 tisícům lidí.
Na konci října 2013 vydala komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmström prohlášení, ve kterém se vyslovuje pro sjednocení minimálních pravidel pro vlastnictví a nošení zbraní a pro obchodování s nimi v EU s cílem omezit nedovolené používání střelných zbraní. Návrh je reakcí na skutečnost, že v jednotlivých státech jsou pravidla různá a vzhledem k otevřenému trhu existuje reálné riziko, že nesouladu v pravidlech může někdo využít k získání zbraní nelegálním způsobem pro trestnou činnost. Tyto cíle byly převedeny do tzv. sdělení. Nejedná se o legislativní návrh, ale o pouhý dokument s cílem vést diskusi se zainteresovanými stranami včetně Evropského parlamentu a Rady EU o možných budoucích legislativních návrzích. Stanovisko EK v češtině je ke stáhnutí zde (.pdf). Navrhovaná opatření by v případě jejich přijetí do podoby závazných předpisů vedla v některých členských státech EU ke zpřísnění zákonů týkajících se nákupu, prodeje a držení zbraní.
Z obsahu uvedeného sdělení nelze odhadnout, zda by přijetí nové evropské legislativy v konečném důsledku vedlo v ČR k omezování nákupu, prodeje a vlastnictví zbraní.
Co se týká zmíněných 300 tisíc lidí, jde přibližně o počet všech držitelů zbrojních průkazů v České republice.
Nelze tedy hovořit o tom, že by Cecilia Malmström chtěla zabavovat zbraně takřka všem držitelům zbrojního průkazu v Česku. Jedná se o pouhou pobídku k dialogu o regulaci, u které navíc není jisté, že by byla závazná i pro Českou republiku. Výrok je proto nepravdivý.
Hodnocením jsme změnili z původního "neověřitelné" na základě podkladů od Zastoupení Evropské komise v ČR, za což jim tímto děkujeme.
Nicméně výběr daní se zlepšoval. Zlepšoval se postupně.
Jak je patrné z tabulky Ministerstva financí (.xls, list A.1), daňové příjmy se sice v roce 2009 propadly z 743 na 660 miliard korun, od té doby ale zase postupně rostou.
Rok200520062007200820092010201120122013 Daně celkem626638716743660691706728754 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů287279318331255261257271271 Daně z majetku131316161416202119 Daně ze zboží a služeb 325346382396391413428436464 – částky v mld Kč
