Dovolím si jenom vám připomenout, ať vám to spočtou, že ten letošní rozpočet, rozpočet té Rusnokovy vlády, má historicky nejnižší podíl investic vůči předcházejícím letům. Že všechny ty Kalouskovy takzvaně úsporné škrtací rozpočty měly mnohem větší poměr investic, než má ten letošní Rusnokův. To jsou ověřitelná čísla z vašich otevřených zdrojů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.
Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.
"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."
Například Švédové ji nemají (minimální mzdu, pozn. demagog.cz). Nemají všechny státy. Ano.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Švédsko je skutečně jednou ze zemí (údaje Eurostatu z ledna 2014), které minimální mzdu nemají. Mezi členskými zeměmi EU, kde "zákonná" minimální mzda taktéž absentuje, patří také Dánsko, Itálie, Rakousko a Finsko. "V těchto zemích jsou výše minimálních mezd určeny buďto jednáním mezi sociálními partnery na úrovni podniků, popř. na individuální úrovni. Často jsou také užívány tzv. sektorové dohody, které jsou často aplikovány na všechny zaměstnance, což představuje de facto (v praxi) minimální mzdy." (cit. Eurostat 2014)
Pro ilustraci problematiky "minimálních mezd" viz tato mapa vycházející opět z dat Eurostatu:
Ano, já si mnohokrát, to jsem řekl několikrát, mnohokrát si kladu otázku, jestli jsem měl nebo neměl ustoupit na to, že druhý pilíř nebude povinný, ale dobrovolný, my jsme v tom zůstali osamoceni, skutečně férový by to bylo, kdyby to bylo povinné pro všechny.
Není příliš velkým tajemstvím, že ČSSD i KSČM jsou dlouhodobě a stabilně proti druhému pilíři. Rovněž Věci veřejné lobbovaly za dobrovolný druhý pilíř, podle některých zdrojů (například Měšec.cz, blog Jana Macháčka, komentátora Respektu, či jiné) se dokonce o prosazení opt-outu zasadily právě ony. Při podzimních parlamentních volbách se již za druhý pilíř postavily jen strany ODS a TOP 09. Zatímco TOP 09 o povinný charakter druhého pilíře usilovala až do poslední chvíle, ODS se nakonec slovy svého tehdejšího předsedy Petra Nečase vyjádřila, že: "(...) nyní na to ale není zralá doba" (zdroj: ČTK). Proto v konečném důsledku TOP 09 nenašla dostatečnou podporu pro zavedení povinného vstupu do druhého pilíře důchodového spoření.
Kalouskův výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
VM: Lisabonská reformní smlouva rozlišuje celkem 3 typy dělby pravomocí mezi členskými státy EU28 a mezi orgány Unie. (odpověď) Hannig: Tak je tam Evropský parlament, který tedy schvaluje všechny ty záležitosti, co připravuje Evropská komise, která je vlastně dalo by se říct jakoby vláda, a potom je tam Rada Evropy.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý vzhledem k faktu, že Rada Evropy není orgán Evropské unie a navíc ze strany Hanniga jde v tomto případě o záměnu jednotlivých pojmů.
Na začátku je třeba upozornit, že Petr Hannig v odpovědi nemluví o dělbě pravomocí mezi členskými státy a EU, ale zaměřil se na orgány Evropské unie. Mezi ně zařadil Evropský parlament, Evropskou komisi a Radu Evropy.
Evropská komise má jako jediná právo legislativní iniciativy. To znamená, že je to skutečně ona, kdo připravuje návrhy nové legislativy, v tomto smyslu by se tedy dala přirovnat k vládě. Většina evropské legislativy je schvalována tzv. řádným legislativním postupem, do kterého je ve stejné míře zapojen Evropský parlament a Rada Evropské unie.
Právě s Radou EU Petr Hannig zřejmě zaměnil Radu Evropy. Rada Evropy je mezinárodní organizací, která zajišťuje spolupráci členských států zejména v oblasti podpory demokracie a ochrany lidských i sociálních práv a svobod. Rada Evropy není orgánem, ani součástí Evropské unie.
Evropští poslanci schvalují rozpočet Evropské unie.
Celý proces schvalování rozpočtu Evropské unie je ve velmi přehledné podobě dohledatelný na webu Evropského parlamentu. Ten popisuje nezastupitelnou úlohu EP v tomto procesu.
Evropský parlament je skutečně jediným voleným orgánem, protože Evropská komise je vlastně dosazeným orgánem a další orgány jsou také byrokraticky dosazené.
Vzhledem k povaze hlavních institucí Evropské unie hodnotíme výrok jako zavádějící.
Evropský parlament je skutečně jedinou institucí EU, do které jsou zástupci přímo voleni evropskými občany. Nicméně označení všech ostatních institucí jako byrokraticky dosazených už se za přesné označit nedá. S tímto označením můžeme souhlasit u Evropské komise, kde naprostou většinu činnosti vykonávají úředníci. Další hlavní instituce Evropské unie - Evropská rada a Rada Evropské unie jsou však naopak zcela politické. Tvoří je zástupci národních exekutiv (premiéři či prezidenti v Evropské radě a ministři či jejich náměstci v Radě EU) jednotlivých členských států. Ti jsou sice primárně voleni do národních úřadů, činnost v orgánech EU je však v rámci popisu práce funkcí, do nichž byli občany zvoleni.
Podívejte se, my jsme v rámci té konsolidace, kterou jsme pokládali za nezbytné, skutečně DPH navýšili. Bylo to označováno všemi dnešními třemi vládními stranami za dramatickou chybu, kterou napraví.
Ke zvyšování DPH skutečně došlo, a to v následujících intervalech:
Zdroj: Aktuálně.cz
Ve chvíli, kdy bylo projednáváno zvyšování DPH, se proti tomuto kroku ostře postavila opozice. Většina politiků se ovšem omezila pouze na výroky typu, že se jedná o experiment na občanech, který zasáhne jak voliče pravice, tak i levice. Současný premiér Bohuslav Sobotka oznámil, že pokud se jeho straně podaří v příštích volbách zvítězit, bude se snažit snížit daň, a to minimálně u léků a potravin.
DPH se následně stalo výrazným tématem parlamentních voleb v roce 2013. Řada stran měla ve svém programu jeho snížení.
V kampani před parlamentními volbami ČSSD ve svém programu uvedla, že nebude dále zvyšovat DPH a že dojde ke zlevnění léků snížením DPH.
KDU-ČSL ve svém programu uvedla, že chce zachovat více pásem DPH a pokud dojde ke zlepšení ekonomické situace českého hospodářství, bude prosazovat zlevnění základních potřeb snížením DPH z 15 % na 10 %.
Hnutí ANO 2011 ve svém programu vedlo, že chce vrátit sníženou sazbu DPH na 10 % a v rámci Evropské unie bude hledat možnosti pro snížení sazby DPH u léků, knih a tiskovin na nulu.
DPH tedy skutečně zvýšila vláda Petra Nečase, ve které byl ministrem financí Miroslav Kalousek. V tu dobu opoziční ČSSD tento krok kritizovala. Další dvě strany současné koalice kritizovaly zvýšení daní (resp. slibovaly jejich snížení) ve svých předvolebních programech.
Václav Moravec: Ale podíváte-li se na to, jak pomalu pokračuje v přípravě definitivního řešení informačních systémů na Úřadu práce Ministerstvo práce a sociálních věcí, neukazuje se, že například ministryně práce a sociálních věcí je spíš slabým článkem, než krizovým manažerem? Bohuslav SOBOTKA: Já si to určitě nemyslím, protože ministerstvo prosadilo už celou řadu konkrétních opatření. Chci jenom připomenout, že paní ministryně má teď v Parlamentu, a ten zákon prošel prvním čtením, změnu systému valorizace penzí. A podařilo se jí zajistit pro příští rok finanční prostředky na to, aby se důchody v průměru zvýšily o 205 korun. Což je výrazná změna oproti té politice, která tady byla v minulosti. Paní ministryně vede intenzivní diskuzi o převodu sociálních služeb na kraje.
Vládla skutečně předložila do Parlamentu novelu zákona, která vrací valorizaci penzí na původní úroveň (o třetinu růstu mezd a o celou inflaci; opatřením Nečasovy vlády se v letech 2013 až 2015 měly důchody valorizovat pouze o jednu třetinu inflace, nikoliv o celou, jako tomu bylo dříve). Novela prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
Zároveň si ministryně Marksová-Tominová zajistila u ministra financí příslušné navýšení rozpočtu, počítá se se 7,1 miliardy korun.
Ministryně také podle médií jednala na tripartitě o převodu sociálních služeb na kraje.
Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
Evropa nemá žádnou armádu, každá země musí být připravena bránit se sama nebo v alianci, ve které jsme.
Je pravda, že projekt společné evropské armády je zatím nerealizovaným plánem v rámci evropské Společné bezpečnostní a obranné politiky. V rámci SBOP nyní fungují pouze evropské bojové skupiny, které však ještě nebyly nasazeny.
Členské země EU si tedy svou bezpečnost musí zajišťovat samy. Řada evropských států, včetně České republiky, je také členy aliance NATO, ve které funguje princip kolektivní obrany.
Je to dáno tím, že je tam ta podpora u té spotřební daně a celkově ty ceny, například řepky v Evropě díky tomu za poslední roky vystoupaly.
Za posledních deset let se ceny řepky na burze ICE měnily v několika různých vlnách. Za rok 2013 dochází navíc k výraznému propadu ceny.
Jedná se však pouze o jeden druh obchodované řepky (.pdf, str. 5) a nepodařilo se nám najít vývoj event. jiných burzovních indexů této komodity, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
