Nebo když jsem řešil známou kauzu, jestli si pamatujete, Portugalec a čeští hráči, únos dítěte, kdy jako on odletěl s dítětem do Portugalska, říkal jsem, tohle je téma, o které má řeč Evropská unie, nikoho to moc nezajímalo...
Tématem se zabýval jak premiér, tak další poslanci z řad ODS i opoziční ČSSD. Celá kauza navíc vyústila v novelizaci občanského soudního řádu, Pospíšil tedy zavádí v tvrzení, že věc nikoho nezajímala.
Jiří Pospíšil hovoří o sporu rodičů o opatrovnictví dcery, v němž nejprve český soud přikázal poslat šestiletou dceru k jejímu otci do Portugalska (matka přitom tvrdila, že se jednalo o únos), nakonec pak portugalský soud přiřkl dceru zpět matce do Česka.
Jiří Pospíšil se v této době skutečně kauzou zabýval. Nepodařilo se nám sice dohledat, že by hovořil přímo o spojitosti tématu s Evropskou unií, nicméně vyjádřil se v podobném duchu, jak informovala ČTK a portál Novinky: "Jde o velmi složitou právní oblast, kde se střetáváme s mezinárodním prvkem, a ne každý soudce může být specialista na tuto oblast," uvedl ministr. Kontakt se soudem v zahraničí, který řeší stejný případ, bude zajišťovat styčný soudce." Změnu v této oblasti prosazoval i tehdejší ministr Nečas, změnu v rozhodování soudů prosazovaly např. i poslankyně Dundáčková a Čurdová.
K tomu, co Jiří Pospíšil v kauze "řešil", uvádí server E15, že bývalý ministr spravedlnosti zřídil pracovní skupinu, která měla problematiku mezinárodních únosů zhodnotit a navrhnout řešení. Členy byli dva soudci, právnička z Nadace Naše dítě a zástupce MPSV. Podle portálu Eprávo také v reakci na kauzu došlo z iniciativy Ministerstva spravedlnosti rovněž ke zřízení institutu styčného soudce pro haagskou Úmluvu o únosech dětí.
Pospíšil (resp. vláda) pak následně navrhl i novelu občanského soudního řádu, která.mj. řešila i zrychlení práce soudů v případech mezinárodních únosů dětí. Zákon byl pak Sněmovnou jednohlasně schválen (Jiří Pospíšil na hlasování přítomen nebyl) a následně vyhlášen jako zákon 218/2009 Sb. Není tedy pravdou, že by celá věc "nikoho moc nezajímala", výrok je proto zavádějící.
...v roce 2013 poprvé po 10 letech státní dluh klesl.
Ač se v roce 2013 poprvé od 90. let snížil státní dluh, konkrétně ke třetímu čtvrtletí 2013 byl dluh nižší o 14,2 mld. Kč oproti stavu na začátku roku 2013, celkově se za tento rok státní dluh zvýšil z 1 667,6 mld. Kč (rok 2012) na 1 683,3 mld. Kč. Přírůstek státního dluhu je však nejnižší od roku 1996.
Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, pokles proběhl pouze kvartálně, nikoliv za celý fiskální rok. Kvartálně navíc český dluh klesl i v minulosti, například 2004 jak ukazuje statistika Eurostatu.
Podrobněji se k tématu vyjadřuje například Ihned.
Německo, Německo má více než 100 zástupců médií v Bruselu a ve Štrasburku, více než 100.
Podle serveru cleareurope.eu a textu Garetha Hardinga z dubna tohoto roku bylo v roce 2012 v Evropském parlamentu 113 akreditovaných žurnalistů pracujících pro německá média. Novější data se nám nepodařilo dohledat. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Je to 10 let, co jsme v Evropské unii. Když se domlouvalo euro, tak lidé hlasovali v referendu o přistoupení k EU, bylo to součástí...
Česká republika vstoupila do Evropské unie k 1. květnu 2004. Je to tedy skutečně 10 let, co jsme v Evropské unii.
Se vstupem do EU akceptovala Česká republika i primární právo Evropské unie v celém jeho rozsahu, pokud nebyla v rámci přístupové smlouvy dojednána výjimka. Výjimku z povinnosti přijmout v nespecifikovaném časovém období euro si Česká republika nevyjednala, jak je patrné z přístupové smlouvy (.pdf) samotné nebo z kratšího dokumentu (.pdf) shrnujícího podstatné body smlouvy pro ČR, vypracovaného Ministerstvem zahraničních věcí.
Znění otázky v referendu bylo následující: "Souhlasíte s tím, aby se Česká republika stala podle smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii členským státem Evropské unie?" I otázka samotná tedy explicitně odkazuje na podmínky vyjednané v rámci smlouvy o přistoupení, a tedy i o závazku budoucího přijetí eura. Výrok Ivana Bartoše proto hodnotíme jako pravdivý.
Tak já se snažím, aby ministerstva návrhy zákonů předkládaly co nejdříve. Stejně jako jsem chtěl minulý týden po panu ministrovi Němečkovi, aby už co nejdříve přišel na vládu se zákonem, kterým od prvního ledna příštího roku budeme rušit poplatky v ambulancích a poplatky za recept. Tak stejně tak chci po panu ministrovi Babišovi, aby připravil návrh zákona, kterým například reálně už zavedeme znovu zelenou naftu, to je potřeba provést novelou spotřební daně.
Je pravda, že ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček pracuje na návrhu zákona o zrušení poplatků ve zdravotnictví. Plánuje, že tento zákon zruší poplatky za recept a za návštěvu lékaře. Zůstanou tak pouze platby za ošetření na pohotovosti.
Ministr Němeček minulý týden sám uvedl, že tento návrh zákona chce co nejdříve poslat na vládu. Zda ho k rychlejšímu podání nabádal Bohuslav Sobotka, se nám bohužel nepodařilo ověřit. Výrok je proto hodnocen jako neověřitelný.
Tzv. zelená nafta již byla předmětem jednání Sobotkova kabinetu. Konkrétně 2. dubna byl na vládě přijat návrh na zachování zmíněné vratky daně. Premiér sdělil na tiskové konferenci po jednání vlády, že by vláda chtěla znovunastavení tzv. zelené nafty již během tohoto roku, ministr zemědělství upřesnil termín tak, že by to mělo být do žní, kdy je spotřeba nafty největší. Již 2. dubna Sobotka mluvil o tom, že zmíněná novela bude " brzy předložena do legislativního procesu ". Mimo výše uvedeného Babiše je zmíněn jako spolugestor také ministr Jurečka.
V obou případech je dohledatelná skutečnost, že dané návrhy by měly být zavedeny v poměrně krátkém časovém horizontu. Nepodařilo se nám ovšem dohledat informace o Sobotkově osobním zapojení, resp. o jeho urgencích směrem k oběma ministrům. V případě zelené nafty by měl být jmenován také ministr zemědělství.
Například při diskusi se zaměstnavateli z řad zdravotně postižených, kdy také vloni, ale byla sice zvýšena mzda na osm tisíc, ale když byla mzda zvýšena na 8,5 tisíce, tak u lidí se zdravotním postižením nebyla zvýšena.
K navýšení minimální mzdy došlo Nařízením vlády ze dne 16. července 2013, kterým se změnilo původní Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.
Výše základní sazby minimální mzdy skutečně vzrostla (účinností dnem 1. srpna 2013) na částku 8 500 Kč. Avšak sazba minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance (tedy propro poživatele invalidních důchodů) byla ponechána na částce 8 000 Kč. Více o problematice najdete např. na serveru mesec.cz či pravniradce.ihned.cz.
Fond dopravní infrastruktury byl naplňován 110, 114 mld. korun a dnes je naplňován 40 mld. korun.
V letech 2004 - 2014 Státní fond dopravní infrastruktury pracoval s různě vysokým rozpočtem, ale nikdy se jeho výše nepohybovala v hodnotě okolo 110 miliard korun.
S nejvyššími rozpočty pracoval Státní fond dopravní infrastruktury v letech 2008 (pdf str. 4), 2009 (pdf str. 2) a 2010 (pdf str. 2). V těchto letech se jeho rozpočet pohyboval okolo 100 miliard korun.
V současnosti se rozpočet pohybuje okolo 60 miliard korun. Konkrétně je rozpočet na rok 2014 (pdf str. 2/29) 71 091 809 000 korun.
Na základě údajů Státního fondu dopravní infrastruktury hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Pro lepší přehlednost tabulka s rozpočty Státního fondu dopravní infrastruktury pro jednotlivé roky:
rokvýše rozpočtu200442 440 000 000 Kč2005
52 353 000 000 Kč200655 671 000 000 Kč200771 675 000 000 Kč200899 118 049 000 Kč2009101 763 716 000 Kč2010103 685 713 000 Kč201178 238 649 000 Kč201258 267 203 000 Kč201364 495 699 000 Kč201471 091 809 000 Kč
Zdroj: http://www.sfdi.cz
Dneska paní Marksová-Tominová vyhlásila, jak chce vláda podporovat (i v souladu s tímto dokumentem) to, že bude zaměstnávat mladé lidi a bude podporovat zaměstnavatele. Já bych chtěla upozornit, že KSČM v roce 2004 dala do zákona o zaměstnanosti, ona dokonce 2 roky platila a potom vláda ODS, Strany zelených a Lidovců tuto klauzuli zrušili.
Projev ministryně Marksové-Tominové se zaměřuje na podporu zaměstnavatelů v zaměstnávání mladých lidí do 30ti let.
Původní znění zákona o zaměstnanosti z roku 2004 skutečně v § 33 odst. 1 písm. b a c demonstrativně vyjmenovává podporu mladých lidí do 25 let a absolventů vysokých škol jako jedny z cílových skupin pro zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání.
Šlo o vládní návrhkoalice ČSSD - KDU-ČSL - Unie Svobody.
Ani první (.doc), ani druhá série (.doc) pozměňovacích návrhů tento paragraf nikterak nezasáhly. Není tedy jasné, jak by KSČM mohla do podoby zákona zasáhnout, ať už ve fázi jeho tvorby, nebo jeho projednávání. K žádné novele zákona roku 2004 nedošlo.
Navíc v závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně pro tento návrh zástupci KSČM nezvedli ani jednu ruku. Celý klub (až na pár výjimek) se zdržel hlasování.
Vládní novela č. 382/2008 druhé Topolánkovy vlády toto skutečně modifikovala na podporu osob do 20 let a zcela vyškrtla podporu absolventů. Stalo se tak ale 3 roky po vstoupení zákona v platnost. Klauzule samotná byla v platnosti více než čtyři roky.
Vzhledem k tomuto a skutečnosti, že nemáme doklad o tom, že by se na jejím zakomponování do zákona podílela KSČM, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Společné (armádní) vedení máme momentálně v NATO.
Česká republika je jedním z 28 členů NATO. Rozhodnutí v rámci NATO jsou přijímána na základě všeobecného konsenzu členských zemí.
Evropská unie společné vojenské vedení prozatím nemá, ačkoliv se o tom hovoří.
Byl zajímavý výzkum nedávno v Hospodářských novinách, 75 % českých podnikatelů, kteří živí tu zemi, chtějí Evropskou unii, chtějí mít možnost vyvážet bez cla do západní Evropy, chtějí exportovat a chtějí také euro.
Pospíšilův výrok je hodnocen jako pravdivý na základě průzkumu Svazu průmyslu a dopravy a České spořitelny, který popsaly zhruba před měsícem Hospodářské noviny.
Jiří Pospíšil mluví o článku " České firmy si vstup do Evropské unie pochvalují", který vyšel v Hospodářských novinách 30. dubna letošního roku (celý je dostupný na webu Svazu průmyslu a dopravy). Tento text popisuje průzkum, který si nechal Svaz spolu s Českou spořitelnou zpracovat mezi českými podnikateli.
Z průzkumu vyplývá, že možnost vstupu na jednotný trh bez celních bariér je hodnocena velmi vysoko. Co se týká možného přijetí eura, text uvádí:
" Přibližně pětina oslovených společností si myslí, že by Česko nemělo nikdy přijmout euro a vstoupit do eurozóny.Naopak, čtvrtina z nich se domnívá, že „včera už bylo pozdě“. Celkově by chtělo dříve či později v Česku platit eurem plných sedmdesát pět procent společností."
