Přehled ověřených výroků

Dostupné informace potvrzují tvrzení M. Peciny . Národní centrum kybernetické bezpečnosti: "Dne 19. října 2011 přijala vláda České republiky usnesení č. 781 o ustavení Národního bezpečnostního úřadu gestorem problematiky kybernetické bezpečnosti a zároveň národní autoritou pro tuto oblast."

Klára Samková opravdu spolupracuje s Tomiem Okamurou na některých kauzách.

Advokátka Klára Samková ohlásila ústavní stížnost, směrovanou vůči údajným nedostatkům v zákoně o přímé volbě prezidenta ČR. Zároveň se stala právní zástupkyní Tomia Okamury a autorkou jeho ústavní stížnosti, kterou se domáhala odkladu voleb a prověření některých zákonných opatření týkajících se přímé prezidentské volby. Součástí stížnosti je i požadavek na zrušení změny související části ústavy, v níž je stanoven požadavek 50 tisíc podpisů občanů pro zaregistrování kandidatury.

Předseda hnutí Úsvit Tomio Okamura také navštívil ve věznici nacionalistu Vlastimila Pechance, který si tam odpykává trest 17 let za vraždu Roma Oty Absolona. Podle Okamury byl Pechancův proces zmanipulovaný a usiluje o jeho opětovné otevření. V tom mu má pomoci právě advokátka Klára Samková.

Sama Klára Samková nám ke svému výroku napsala následující: "Pana Okamuru zastupuji ve všech jeho žalobách na ochranu osobnosti. V současné době jsou vedeny proti Ornelle a Monice Štikovým, proti časopisu Reflex, v dalších sporech a výrocích jsem jeho stálou poradkyní v právním vztahům k médiím...Ty dvě jmenované jsou stále živé probíhající kauzy, tedy dosud neskončené".

Výrok tedy na základě výše uvedených informací hodnotíme jako pravdivý.

O čísle půl milionu živnostníků využívajících výdajové paušály hovoří např. články uveřejněné na zpravodajském serveru ČT 24 (články z 9.1. 2012 a 24.3. 2012), portálu Ihned.cz (článek z 21. 1. 2012), severu měšec.cz (článek z 16.1. 2012). Statistiky orgánů veřejné správy zabývajících se problematikou živnostenského podnikání – především Ministerstvo financí či Generální finanční ředitelství – se nám nepodařilo nalézt. I přesto s ohledem na četnost zdrojů potvrzujících výrok jej označujeme jako pravdivý.

Ověření daného výroku je problematické ve dvou aspektech. Zaprvé Petr Fiala přesně nevymezuje skupiny, které zahrnuje mezi státní úředníky. Druhým problémem jsou chybějící data ze státního závěrečného účtu ČR za rok 2012, který nebyl v době ověřování k dispozici.

Srovnání v první tabulce vychází právě ze státních závěrečných účtů shrnujících jednotlivé aspekty plnění státního rozpočtu. Z uvedených dat je patrné, že během vlád, kterých se účastnila ODS mezi lety 2006 a 2013 skutečně došlo k poklesu počtu zaměstnanců ve státní správě, a to o 11 997 zaměstnanců k roku 2011.

Rok

2006

2007

2008

2009

Počet zaměstnanců ve státní správě celkem

163 751

163 219

159 620

160 687

Rok

2010

2011

Rozdíl oproti roku 2006

Počet zaměstnanců ve státní správě celkem

159 854

151 754

-11 997

Zdroj: Ministerstvo vnitra (. pdf), Ministerstvo financí (. pdf)

Druhá tabulka se vztahuje k objemu mzdových prostředků vyčleněných pro státní správu. Zde však na rozdíl od deklarovaného poklesu tohoto objemu vidíme oproti roku 2006 naopak nárůst o více než 2 mld. Kč. Při bližším pohledu pak zjistíme, že k určitému poklesu dochází teprve od roku 2010. Výraznějšímu poklesu mzdových nákladů nenasvědčuje ani srovnání jinak definovaných skupin “státních úředníků” (srov. . pdf; . pdf; . pdf). Vzhledem k chybějícím datům však nemůžeme ani tuto část výroku jednoznačně potvrdit nebo zamítnout.

Pro srovnání přinášíme data ČSÚ, který dlouhodobě sleduje počty zaměstnanců a objemy jejich mezd ve všech sektorech hospodářství.

Rok

2006

2007

2008

2009

Plnění závazných objemů mzdových prostředků ve státní správě celkem

52 960 473 770

57 038 912 280

58 304 856 430

60 739 118 790

Rok

2010

2011

Rozdíl oproti roku 2006

Plnění závazných objemů mzdových prostředků ve státní správě celkem

59 727 688 160

54 979 210 910

+2 018 737 140

Zdroj: Ministerstvo financí (. pdf; . pdf; . pdf)

Třetí tabulka srovnává data z kategorie vládních institucí v rámci nepodnikatelské sféry. Ani v tomto případě se trend poklesu objemu mzdových prostředků nepotvrzuje.

Rok

2006

2007

2008

2009

Ústřední vládní instituce

88 218 986 000

95 535 348 000

100 188 912 000

103 768 634 000

Místní vládní instituce

89 383 882 000

93 650 264 000

97 793 774 000

103 241 839 000

Rok

2010

2011

2012

Rozdíl oproti roku 2006

Ústřední vládní instituce

102 549 166 000

98 087 746 000

101 507 046 000

+13 288 060 000

Místní vládní instituce

104 457 111 000

105 508 641 000

102 300 499 000

+12 916 617 000

Zdroj: ČSÚ (. pdf; . pdf; . pdf; . pdf; . pdf; . pdf; . pdf)

Na základě informací z České televize hodnotíme výrok Petra Macha jako pravdivý, přestože v některých krajích navyšuje volební potenciál o půl procenta (uvádí 5% asi v polovině krajů, přičemž 5% je pouze ve dvou krajích, v dalších dvou krajích pak 4,5%).

V Praze a Libereckém kraji dosahují Svobodní 5%. V Ústeckém kraji a na Karlovarsku 4,5%. V dalších třech krajích (v Moravskoslezském, Jihočeském a na Pardubicku) dosáhli Svobodní 4%. V polovině krajů se tedy Strana svobodných občanů pohybuje v rozmezí 4-5%.

Kraj

Volební potenciál

Praha

5%

Liberecký kraj

5%

Ústecký kraj

4,5%

Karlovarský kraj

4,5%

Moravskoslezský kraj

4%

Jihočeský kraj

4%

Pardubický kraj

4%

Oficiální tisková zpráva Pražského hradu potvrzuje informaci, že Miloš Zeman pobývá v Soči od čtvrtku 6. února. Stejný zdroj také potvrzuje informaci o pozvání do čínského Pekingu a setkání s čínským prezidentem.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť návrhy KSČM a Úsvitu mají sice některé společné body, nicméně se rozcházejí ve velmi významných otázkách, jako je např. možnost odvolávat politiky prostřednictvím referenda, měnit daně, odvody atd.

Vládní návrh zákona o celostátním referendu prozatím není zpracovaný, ale vláda se zavázala, že do konce roku připraví a předloží vlastní návrh ústavního zákona o celostátním referendu.

Podle návrhu zákona o celostátním referendu z dílny KSČM by se nemělo pomocí referenda rozhodovat:

• "o ústavně zaručených základních právech a svobodách
• o daních, odvodech, nebo jiných platebních povinnostech k veřejným rozpočtům a státním rozpočtu
• o výkonu moci soudní
• o ustavování jednotlivých osob do funkcí a jejich odvolávání z funkcí vyjma prezidenta republiky
• o změnách podstatných náležitostí demokratického právního státu"

Podle návrhu zákona o celostátním referendu z dílny Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury by se nemělo pomocí referenda rozhodovat:

• "o zrušení nebo omezení ústavně zaručených základních práv a svobod
• o rozhodnutí, které by bylo v rozporu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z mezinárodního práva
• o zásahu do výkonu moci soudní"

Návrhy Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury a KSČM se liší v tom, že KSČM nepočítá ve svém návrhu například s hlasováním o daních nebo o odvolatelnosti politiků.

Prezident Miloš Zeman navštívil jednání vlády premiéra Petra Nečase jednou, a to 20. března 2013, což potvrzují také záznamy z této schůze vlády.

Dne 21. února byla podepsána na Ukrajině dohoda o politickém řešení krize, která byla sjednána ministry zahraničních věcí Polska, Francie a Německa. Dohodu podepsali zástupci kyjevských demonstrantů s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem. Ruský ombudsman, zmocněnec ruského prezidenta Putina, skutečně odmítl tuto dohodu podepsat. Dle jeho vyjádření zůstalo několik otázek, na které nebyly dány jasné odpovědi.

Přestože v oficiálním prohlášení ruského Ministerstva zahraničí stojí, že jakákoliv důležitá rozhodnutí na Ukrajině, stejně jako ústavní reformy, by měly být schváleny v referendu, hodnotíme tento výrok jako neověřitelný. Nelze totiž dohledat, zda tento argument zazněl na jednání o dohodě, jestli tímto argumentem Vladimír Lukin podmiňoval odmítnutí podepsání dohody a jestli takové návrhy zazněly nebo nezazněly v předešlých jednáních od zástupců obou ukrajinských táborů.

ODS se řadí mezi čtveřici stran, které mají výrazně větší členskou základnu než zbytek politického spektra v České republice.

Aktuální počet členů ODS je 21 504.

V následující tabulce jsou sestupně uvedeny počty členů současných sněmovních stran z května tohoto roku:

StranaPočet členů

KSČM

53500

KDU-ČSL

29976

ČSSD

22881

ODS

21578

TOP 09

3810

ANO 2011

720Úsvit

9

U Úsvitu přímé demokracie se pak do její členské základny řadí pouhých devět osob, což je paradoxně méně, než kolik má strana poslanců.

Co se týče ostatních politických stran, v posledních parlamentních volbách jich kandidovalo celkově dvacet tři (jedno uskupení bylo vyškrtnuto). Jejich členská základna se pak pohybuje v řádu stovek u středně velkých ne-sněmovních politických stran, u těch menších se bude vší pravděpodobností jednat ještě o nižší číslo.