Přehled ověřených výroků

Výrok Víta Bárty jsme původně hodnotili jako neověřitelný. Mimo jiné jsme poukazovali na to, že je problematické definovat, které trestné činy spáchali mafiáni, a které nikoliv. Víta Bártu jsme oslovili, zda by mohl svá slova upřesnit a doložit, z jakých údajů vycházel. Ten nám odpověděl následovně:

Ve svém tvrzení jsem vycházel především z hodnotících zpráv o činnosti ÚOKFK za roky 2011 a 2012. Pokud se podíváte do dokumentu, který vám zasílám v příloze, zjistíte, že ve všech níže zmíněných kategoriích se práce ÚOKFK oproti minulým létům nepoměrně zlepšila, a to i přes to, že si tehdejší ředitel útvaru plk. Tomáš Martinec stěžoval v rozhovoru na snížené prostředky na provoz ( více zde http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/ekonomika/Sef-protikorupcniku-Martinec-Kazda-firma-prodava-svoji-praci-Proc-ne-i-my-241107)

Zpráva o činnosti konstatuje, že se zlepšilo zajišťování výnosů, došlo k nárůstu trestního stíhání soudců a žalobců, počtu stíhaných osob a návrhů na podání obžaloby. Zvedl se také celkový počet spisů, zabránilo se ale také většímu množství daňových úniků v oblasti pohonných hmot a došlo také k většímu poštu ukončených spisů. To vše podle mě dostatečně svědčí o tom, že práce policie, zvláště pak Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, je nejlepší v porevoluční historii.

Jinak co se definice mafiána týče, ta opravdu neexistuje, ale podle mého soudu si jej všichni diváci dokáží dostatečně představit.

S pozdravem

Vít Bárta

Prezentace činnosti Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality za rok 2011 (.ppt) a 2012 (.ppt) skutečně dokládají, že počet obvinění za trestné činy, které jsou v gesci tohoto útvaru vyšetřujícího nejzávažnější formy korupce a hospodářské a finanční kriminality, skutečně vzrostl, stejně jako počet zajištěných prostředků pachatelům těchto trestných činů.

Počet osob stíhaných za korupční trestné činy.

2009622010

94

2011

159

2012

122

Zajištěné výnosy z trestné činnosti (Policie ČR celkem) v mil. Kč

20091312

2010

1283

2011

4301

2012

5839

Z toho přibližně třetina připadá na ÚOKFK.

Na základě upřesňujících informací měníme hodnocení výroku na pravda.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě slov předsedy strany Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury: „Podpoříme vládu, aniž do ní otevřeně vstoupíme, která podpoří přijetí zákona o obecném závazném referendu, jehož realizace nebude omezena procenty hlasujících a počet podpisů občanů pod zákonodárnou iniciativu nebude vyšší než 100 tisíc ”.

Výrok prezidenta je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o návrzích majetkových přiznání od roku 1998 doposud.

Miloš Zeman v roce 1998 vedl jako předseda ČSSD tuto stranu do předčasných voleb. Ve volebním programu (.pdf – str. 8 – "Stabilizační fáze", bod 2) strany je dohledatelný také slib na zavedení zákona o přiznání majetku nad stanovenou hranici.

V následném volebním období 1998–2002 pak stál Zeman v čele jednobarevné vlády ČSSD.

V programovém prohlášení Zemanovy vlády (.pdf – str. 37) je popsán následující bod: " Součástí reformy správy daní bude i obnovení majetkových přiznání u majetků přesahujících 10 mil. Kč formou vládního návrhu novely zákona o správě daní a poplatků".

Zemanův kabinet se pak pokusil prosadit zmíněné opatření během svého vládnutí, a to celkem dvakrát.

První pokus se odehrál na konci roku 1999, nicméně návrh byl zamítnut v Poslanecké sněmovně již v průběhu prvního čtení. Druhý návrh vlády Miloše Zemana byl předložen do Sněmovny v červnu 2001, byl postoupen do druhého čtení a tam zamítnut.

Miloš Zeman mluvil také o potřebě přijmout zákon o prokázání původu majetku v rámci kampaně k prezidentským volbám. V diskuzi v ČT 7. ledna 2013 (čas 83:25) uvedl na dotaz Václava Moravce, jaký čin by byl pro Zemana v případě zvolení nejdůležitější: " Je to zákon o prokázání původu příjmů a majetku včetně možnosti zabavení nelegálně získaného majetku. Je to zákon, který jsem prosazoval už v poslanecké sněmovně, která ho třikrát odmítla (ve skutečnosti to bylo dvakrát – pozn. Demagog.cz) , ale budu ho prosazovat počtvrté, popáté i pošesté ".

V říjnu 2013 pak kandidovali Zemanovci do Sněmovny s programem (.pdf) Program 300: POTŘEBA ZMĚNY. Tento volební manifest připravil z velké části sám Miloš Zeman, neboť finální podoba vycházela z volebního programu Zemanovců z roku 2010, který psal Miloš Zeman. Konkrétně pak v tomto programu je bod: "Protože pokračuje rozkrádání státního i veřejného majetku, připravíme zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Budeme usilovat o to, aby jakýkoliv majetek, získaný nelegálním způsobem, byl v duchu platných zákonů zabaven".

Na základě informací získaných z médií hodnotíme výrok ministra v demisi Zdeňka Žáka jako pravdivý.

Ministerstvo dopravy připravovalo tendr na centrální registr vozidel dva roky, podle něj měla být vybrána firma, která provoz registru zajistí. Řádné výběrové řízení nakonec realizováno nebylo a tendr získala bez soutěže firma ATS-Telcom na přelomu ledna a února 2012, a to údajně z důvodů omezeného rozpočtu a časové tísně, do které se ministerstvo dostalo s ohledem na co nejrychlejší spuštění systému. V té době stál v čele ministerstva Pavel Dobeš. V dubnu 2013 byl provoz centrálního registru vozidel dočasně svěřen firmám ICZ a Telefónica. Zakázka na provoz CRV vyprší v dubnu 2014 a podle slov Zdeňka Žáka: „by tedy měla být řádně vysoutěžena“.

Výrok hodnotíme na základě volebního programu strany jako pravdivý V části Stát program říká: " Dějiny českého státu nezačínají v roce 1993, ani v roce 1918, ale o celé tisíciletí dříve. Tendenci budovat po první světové válce zcela nový stát bez návaznosti na předchozí politické a právní tradice, považujeme za jeden z nejvážnějších omylů československé politiky."

Martin Roman skutečně v roce 2008 řekl, že Česká republika bude po roce 2015 trpět nedostatkem elektrické energie.

Jeho tvrzení vycházelo ze závěrů Pačesovy komise, která předpokládala, že se po roce 2015 začne projevovat nedostatek uhlí a bude nutné na tento problém určitým způsobem reagovat. Jedním z řešení bylo i posilování jaderné energetiky.

Jaderná elektrárna Temelín v období leden–prosinec 2012 vyrobila 15 000 GWh elektřiny.

Celkový vývoz elektrické energie z České republiky tvořil v roce 2012 28 707 GWh elektřiny.

Martin Roman v roce 2008 řekl, že se po roce 2015 začne Česká republika potýkat s nedostatkem elektrické energie z vlastních zdrojů. Pravděpodobně vycházel z údajů od Pačesovy komise.

Podle údajů za rok 2012 Česká republika skutečně vyváží skoro dvakrát tolik elektrické energie, jako vyrobí celý Temelín.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dat Eurostatu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Nezaměstnanost mladých (do 25 let) v ČR podle tohoto úřadu činila v říjnu 18,6 %. Průměr EU je 23.7 %. Ve Španělsku je je to 57.4 %. Pokud se však podíváme na údaje za celý rok 2013 jsou čísla uvedená Oldřichem Vlasákem v toleranci.

Na základě níže uvedených zdrojů je výrok Jan Kellera hodnocen jako pravda.

Co do počtu obyvatel je Česká republika na 11. místě ze všech 28 členských států Evropské unie. Avšak co do počtu europoslanců je skutečně jen osm států větších než ČR. Řecko, Maďarsko, Portugalsko a Belgie mají stejně poslanců. V současné době je jich 22, od dalšího volebního období to bude 21 europoslanců.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Petr Nečas oficiálně podal demisi 17. června 2013, což je osm měsíců od dnešního dne (18. únor 2014). Volby do Poslanecké sněmovny se však konaly ne před třemi, ale před téměř čtyřmi měsíci, a to ve dnech 25.–26. října 2013.

Je třeba zmínit, že srovnávání recidivy napříč zeměmi je některými studiemi považováno za poněkud sporné. Ovšem ze získaných informací je patrné, že míra recidivy je skutečně nízká například ve Skandinávii, která je proslulá svým jiným přístupem k vězeňství.

Průměrná evropská míra recidivy se v minulosti dle článku Daily Mail, který se odkazuje na výzkum provedený v severských státech, pohybovala kolem 70–75 %, zatímco v Norsku dosahovala jen 20 %.