Ale však investoval ČEZ 260 miliard investoval, ano. To znamená za poslední léta a investoval 70 miliard do zahraničí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož ČEZ mezi lety 2009–2013 investoval dokonce více než 260 mld. Kč. Náklady na zahraniční expanzi byly 72 miliard od roku 2005.
Investiční výdaje ČEZ
rokinvestiční výdaje*
2013> 44 mld. Kč (.pdf, str. 28)*201259 mld. Kč 201154 mld. Kč (.pdf, str. 78)201062 mld. Kč200957 mld. Kč (.pdf, str. 93)2009–13> 276 mld. Kč *) za rok 2013 pouze hodnota investicí do dlouhodobého majetku – CAPEX; výroční zpráva za rok 2013 dosud nebyla vydána
Jako vytahujete takové, jako ten dokument (materiál Hodnoty a pravidla naší služby – pozn. Demagog.cz) nebyl žádný oficiální dokument vlády, který jste četl, byl to prostě takový seznam jaksi pravidel, které by lidé měli obecně dodržovat v kolektivu pracovním a vůbec, aby spolu mohli dobře fungovat.
Kvůli neformální podobě dokumentu výrok hodnotíme jako pravdivý.
Dokument " Mise vlády - hodnoty a pravidla naší služby " uvádí, že jeho "obsahem je patnáct bodů vyjadřujících různé právní, morální a etické hodnoty, které se vztahují ke spolupráci jednotlivých členů vlády a k činnosti kabinetu jako celku." Dokument zdůrazňuje hodnoty jako ctění dobrých mravů, dodržování daného slova či odhodlání a výdrž. Ačkoliv se nachází na webu vlády ve stejné sekci jako např. Legislativní pravidla vlády či Protikorupční strategie, z jeho charakteru je patrné, že se jedná o soubor spíše morálních či společensky obecně platných – tedy právně nevymahatelných – doporučení a nelze jej tak zaměňovat s jinými oficiálními stanovisky vlády.
Pane redaktore, vy mě bavíte, já jsem koupil asi 500 firem a většina firem byla v dezolátním stavu.
Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť nejsme schopni dohledat všechny firmy, které Andrej Babiš koupil a tím pádem ani popsat jejich stav v době tohoto nákupu.
Samotný koncern Agrofert, který Babiš vlastní, tvoří asi 200 firem. Tyto společnosti podnikají v sektoru chemie, zemědělství, potravinářství, pozemní techniky, obnovitelných zdrojů a nově i lesnictví, těžby a zpracování dřeva.
Mimo tento koncern nejsme schopni dohledat zbývajících cca 300 firem, které měl Babiš koupit a ani popsat jejich stav v době tohoto nákupu. Výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Já si například nemyslím, že bychom měli jít hlasovat v referendu o přijetí eura, protože to už je náš závazek. V případě, že budeme splňovat podmínky, tak euro převzít.
Na základě uvedených zdrojů je výrok hodnocen pravdivě.
Dle Aktu o podmínkách přistoupení (článek 4, .pdf) České republiky a dalších států, které vstupovaly v roce 2004 do EU, je pro ČR zavazující přijmout euro. Není však stanoveno datum, kdy ČR euro přijme. Nejdříve však musí splnit tzv. Maastrichtská kritéria.
Paní redaktorko, to je taky nefér. Kdybyste ten návrh citovala celý, tak tam se zvyšuje počet těch sprch pro každého. Ale denně by si ji mohl, čili zvyšuje se to na čtyřikrát týdně zadarmo ze stávající jedné až dvou a kdo by chtěl víc než čtyřikrát, a zase pro mě by bylo nejlepší, kdyby to bylo každý den, protože to beru jako normální, že se člověk umyje.
Podle návrhu novely Davida Ratha by mělo dojít k navýšení počtu bezplatných sprch pro každého na čtyři týdně, výrok je tedy pravdivý.
David Rath ve svém návrhu novelizace zákonů č. 293/1993 Sb a č. 141/1961 Sb. (.pdf, str. 4) uvádí k péči o zdraví a hygieně ve výkonu vazby: "K udržení zdraví a hygieny věznice zajistí sprchování teplou vodou minimálně čtyřikrát týdně, jedenkrát vždy ve dnech pracovního volna nebo klidu. Na žádost obviněného probíhá sprchování teplou vodou denně, přičemž si obviněný každé další sprchování nad počet čtyřikrát týdně hradí."
Týdenní počet bezplatných sprch ve výkonu trestu odnětí svobody by měl být pět. Nad tento počet by si obdobně obviněný platil sprchy sám, viz § 16 (.pdf) bod 6 zmíněné novely zákona č. 141/1961 Sb.
Vím, že třeba někdo protestoval proti vyvěšení vlajky Evropské unie na Pražském hradě. Ale já jsem to řekl předem před prezidentskými volbami, takže lidé museli počítat s tím, že nejenom tento, ale i další sliby splním.
Výrok prezidenta Miloše Zemana hodnotíme na základě informací dostupných z médií jako pravdivý.
Miloš Zeman během prezidentské kampaně přislíbil na Hradě symbolicky vyvěsit vlajku Evropské unie v případě svého vítězství ve volbách. Své stanovisko později zopakoval několik dní po svém zvolení, když v rozhovoru pro Právo vyslovil přání vyvěsit vlajku společně s předsedou Evropské komise José Manuelem Barrosem.
Akt vyvěšování vlajky se konal začátkem dubna a přímo proti němu protestovalo několik skupin odpůrců, mj. představitelé neparlamentních stran Suverenita a Strany svobodných občanů.
Mimochodem, zatímco v koaliční smlouvě se mluví o finanční policii, v programovém prohlášení žádnou finanční policii nevidím.
Koaliční smlouva podepsaná vládními stranami ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL skutečně v sekci Boj s korupcí a organizovaným zločinem (strana 27) hovoří o Finanční policii, konkrétně říká: “ K posílení výkonnosti policie v oblastech finanční kriminality budeme posuzovat podmínky pro obnovení činnosti Finanční policie a zároveň zajištění apolitičnosti, nezávislosti a vyšší výkonnosti Finančně analytického útvaru Ministerstva financí ČR, jehož odpovědnosti a kompetence musí být spojeny s garantovanou apolitičností, vyšší analytickou i exekutivní výkonností ”.
Oproti tomu programové prohlášení této vlády už finanční policii přímo nezmiňuje a na téma boje proti finanční kriminalitě jen slibuje přijmout “ opatření nezbytná ke zlepšení efektivity výběru daní a cel, zamezí zneužívání a obcházení daňových předpisů, ” například “ komunikací mezi orgány daňové správy, Celní správou ČR, Finančním analytickým útvarem Ministerstva financí, Policií ČR a státním zastupitelstvím ”.
Výrok Miloše Zemana je tedy pravdivý.
Zprávy BIS jsou stejné, řekněme, za posledních pět šest let jsou neměnné. Když se na to podíváte na ty zprávy BIS, aspoň ty, které jsou zveřejněny, ty úseky, tak se to tam překlápí každý rok.
Poslanec Ondráček hovořil o zprávách Bezpečnostní informační služby (BIS) v souvislosti s informacemi o prorůstání korupce a mafií do státní správy a samosprávy. Výroční zprávy BIS skutečně po dobu posledních pěti let popisují problém korupčního a podobného ovlivňování veřejných institucí obdobně , proto výrok považujeme za pravdivý.
Výroční zpráva za rok 2012 BIS k tomuto tématu uvádí například následující: Bylo by však velmi zjednodušující se domnívat, že se uvedený problém týká jen „nejvyšších pater“ veřejné správy. Opak je pravdou, s tímto problémem se lze setkat na všech úrovních veřejné správy, pouze v různém rozsahu. Bez nadsázky jde o celospolečenský problém prostupující všemi oblastmi financovanými z veřejných rozpočtů. (...) Společným rysem v těchto případech byla existence neformálních vazeb mezi zástupci dotčených státních subjektů a skupinami osob, které se z jejich činnosti snažily získat prospěch. (kap. 3. 1.) Výroční zpráva za rok 2011 obdobně: Zakázky provázely snahy dalších podnikatelských, lobbistických nebo zprostředkovatelských subjektů a uskupení ovlivnit proces zadávání na úkor státu. Někteří zadavatelé a uchazeči postupovali netransparentně a nezákonně. Přetrvávalo zvýhodňování předem vybraných dodavatelů a ovlivňování zadávacích podmínek v jejich prospěch, k čemuž docházelo na základě úzkých vazeb na zástupce zadavatele. (kap. 2. 1.) Výroční zpráva za rok 2010 v podobném duchu: Mezi časté jevy patřily provázanost veřejného zadavatele a uchazeče o zakázku, snaha o přidělení veřejné zakázky bez výběrového řízení, úprava zadávacích podmínek ve prospěch předem vybraného zájemce, nadhodnocování zakázky, ovlivňování členů hodnotící komise, nebo zadávání zakázek na nepotřebné služby. (kap. 1. 2.) Výroční zpráva za rok 2009 uvádí např.: Nejvýraznějším negativním jevem při správě státního majetku byly snahy některých podnikatelských a vlivových skupin získat prostřednictvím lobbistů vliv na významná rozhodnutí při správě státního majetku, zejména na přidělování státních zakázek či dotací. (kap. 1. 2.) Výroční zpráva za rok 2008 v tomto nevybočuje: Přetrvávajícím jevem, který má zásadní negativní vliv na hospodaření se státním majetkem, je působení různých podnikatelsko – lobbistických skupin. Tyto skupiny využívají nestandardních praktik od lobbismu na hraně zákona, klientelismu, až po klasickou korupci. (kap. 1. 2.)
Já jsem mimochodem nezávislá, já nejsem členkou ANO
Jana Lorencová opravdu figurovala na druhém místě kandidátky hnutí ANO v Moravskoslezském kraji jako nezávislá.
Na přelomu let 2010–2011 se zavíraly ambasády v Kinshase, v Karakasu, Nairobi, San'á a v San José. Naopak v následujících letech se zakládala velvyslanectví v Jerevanu, Yangonu, Dakaru, Phnompenhu a Podgorici.
Výčet zrušených i založených velvyslanectví odpovídá údajům z Ministerstva zahraničních věcí a usnesení vlády, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Vláda skutečně 25. srpna 2010 rozhodla (.pdf), že budou do konce ledna následujícího roku zrušena velvyslanectví v konžské Kinshase, venezuelském Caracasu, keňském Nairobi, jemenském San'á a kostarickém San José. Ambasády byly poté k 1. únoru 2011 uzavřeny.
Následně byla v letech 2012 a 2013 založena velvyslanectví v Jerevanu, Yangonu (Rangúnu), Bogotě, Dakaru, Phnompenhu, Dauhá, Podgorici a zavřena a znovuotevřena byla ambasáda v Lucemburku.
