Václav MORAVEC: Podívejte se na příklad lidovců a mecenáše Sekyry. Lidovci to oficiálně přiznali a jaké s tím teď mají problémy, jestli náhodou developer Sekyra nebude ovlivňovat právě to. Tomio OKAMURA Oni to totiž přiznali až na výtku od člena jiné politické strany, který na to upozornil.
Debata o tom, že KDU-ČSL sponzoroval developer Luděk Sekyra, se skutečně začala vést veřejně až v listopadu 2013 na základě výroku Andreje Babiše o tom, že někteří členové ANO mají s tímto sponzorem lidovců problém. Ovšem KDU-ČSL sponzorský dar Luďka Sekyry ve výši jednoho milionu korun přiznala už v září 2013 na svém transparentním účtu. Kdokoliv si tak mohl už před medializací této skutečnosti zjistit, že developer Sekyra lidovce sponzoroval a v jaké výši.
Andrej Babišřekl v listopadu 2013 Právu: „Lidovci mají problém s mou lustrací, někteří naši členové zase mají problém, že KDU-ČSL financuje přítel Františka Mrázka pan Luděk Sekyra. Předseda lidovců Pavel Bělobrádek nebyl v médiích ani schopen říci, kolik miliónů jim dal. Doufám, že zprůhlední své financování. Bylo by špatné, kdyby byly strany řízené ze zákulisí“.
Předseda KDU-ČSL pakkontroval ke sponzoringu Luďka Sekyra takto: „Letos to bylo v řádech milionů korun. Něco dal na transparentní účet, něco, jak jsem byl upozorněn, šlo i na náš běžný účet. Takže všechno je dohledatelné a transparentní“.
Jak jsme již zmínili, KDU-ČSL zveřejnila dar Luďka Sekyry na svém účtu už před výtkou Adreje Babiše a developerovo jméno a částku, kterou věnoval, lze také nalézt ve výroční zprávě (.pdf, str.19) o hospodaření lidovců za rok 2013. Výrok Tomia Okamury se tedy nezakládá na pravdivých faktech.
Dneska je to tak, že někdo v Německu má ten zisk a přijde s těmi penězi někam, kde jsou ty daně výhodnější.
V kontextu daného výroku je zřejmé, že Schulz používá Německo jako ilustrativní případ pro členský stát EU. Tento princip je ale ve většině zemí EU stejný.
Zejména u velkých korporací často dochází k vyvádění zisků, ať už do tzv. daňových rájů, nebo do zemí, kde jsou pro danění lepší podmínky. Známý je případ řetězce Starbucks, který daň z většiny příjmů ze svých západoevropských poboček platil v Nizozemsku. Mezi další mediálně propírané "hříšníky" patřil Amazon či Google.
Například z českého Zákona o dani z příjmů vyplývá, že právnické osoby platí daň ve státě, ve kterém mají sídlo. Je však samozřejmě možné fyzicky či virtuálně přesunout sídlo firmy do zahraničí a na trhu nejen u nás dnes působí množství firem, které pomáhají toto offshorové sídlo zařídit. V takovém případě firma platí daň z příjmů dle sídla firmy, ačkoliv těžiště jejího podnikání leží například v České republice či Německu.
U velkých korporací, jako například výše zmíněný Starbucks, dochází k interním převodům zisků pomocí například různých licenčních poplatků či přefakturovávání nákladů, které mají odvést zisk do země s výhodným zdaněním. Tomu se snaží státy zamezit kontrolou tzv. transfer pricingu, tedy kontroly, zda vnitropodnikové marže a poplatky nejsou příliš vysoké.
Programy pro boj s různými formami daňových úniků, hlavně omezení tzv. daňových rájů, má i Evropská unie.
Co Vám, Petře Hannigu, říká sousloví Strategie Evropa 2020? Je to vlastně, teď bylo od 2007 do 2014 a teď bude vlastně období 2014 - 2020.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý z důvodu záměny strategie Evropa 2020 a víceletých finančních rámců.
Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu. V tomto dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle, které by měly pomoci zvýšit konkurenceschopnost EU v globálním prostředí při zachování principů udržitelného rozvoje.
Období, o nichž mluví Petr Hannig, můžeme spojit s víceletými finančními rámci - nedávno doběhnutým pro období 2007 - 2013 a na konci roku 2013 přijatým novým rámcem pro roky 2014 - 2020. Víceletý finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby. Stanoví také jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu.
A Jan Keller měl druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů ze všech kandidátů, kteří v eurovolbách kandidovali.
Výrok na základě dat webu volby.cz hodnotíme jako pravdivý. Jan Keller skutečně získal po Jiřím Pospíšilovi druhý nejvyšší počet preferenčních hlasů.
KandidátPřednostní hlasyJ.Pospíšil77 724
J. Keller
57 812
P.Telička
50 784
Šel jsem, šel jsem postupnými kroky, a opravdu se to podařilo, reverse charge jsem prosadil u všech komodit, kde to evropská směrnice umožňuje.
Princip reverse charge neboli režim přenesení daňové povinnosti je účinný nástroj pro boj proti únikům DPH. Ve zkratce to znamená, že povinnost vyměřit a odvést daň má kupující (oproti prodávajícímu v běžném režimu). V České republice se v současnosti reverse charge uplatňuje při
Tento seznam musí být v souladu se směrnicí 2006/112/ES, o společném systému daně z přidané hodnoty, kde jsou v článcích 198 a 199 (strana 39) vymezeny služby a zboží, na které se smí reverse charge uplatnit. Z této směrnice vyplývá, že Česká republika neuplatňuje reverse charge na všechny komodity, kde to směrnice umožňuje. Neuplatňuje ho například při "dodání zboží poskytovaného jako záruka jednou osobou povinnou k dani jiné takové osobě při realizaci této záruky".
Máme teď 20 milionů nezaměstnaných.
Při hodnocení tohoto výroku vycházíme z dat Eurostatu, který uvádí, že v únoru roku 2014 bylo v Evropské unii (všech 28 států) 25,920 milionů nezaměstnaných. Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý.
Když jsem přišel na Úřad vlády, tak vypadl první, a to je kauza Promopro, která se ve skutečnosti odehrála před pěti lety. Ale finanční úřad vyměřil pokutu Úřadu vlády teď, ve výši půl miliardy korun.
Dle níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý. V roce 2009, během českého předsednictví, firma ProMoPro zajišťovala audiovizuální techniku. Vyšetřování zakázky probíhající od roku 2011 prokázalo, že byla značně předražená a společnosti byly poskytnuty výhodnější podmínky než ostatním soutěžitelům. Za porušení rozpočtové kázně tak Úřad vlády obdržel 3. dubna 2014 pokutu od Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ve výši 550,896 milionu korun jako sankční odvod do státního rozpočtu.
Pro doplnění dodejme, že Úřad vlády má v plánu se proti této pokutě odvolat.
My jsme dnes měli koaliční jednání, odešel jsem chudší o 4,6 miliardy.
Z vyjádření Andreje Babiše vyplývá, že se jedná o náklady související se zvýšením slev na druhé, třetí a další dítě. Dle vyjádření zástupců KDU-ČSL by dopady, při započtení dopadů těchto prostředků na zvýšení spotřeby, měly přibližně být 900 milionů Kč pro rok 2015, 1,5 miliardy Kč pro rok 2016 a 2,5 miliardy Kč pro rok 2017.
V součtu výše uvedená částka dosahuje 4,9 miliardy Kč, což přibližně odpovídá částce uváděné Andrejem Babišem. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Ale pakliže ta právnická osoba by měla, jasně by bylo zřejmé, že ty peníze tady daní, že je přeprověřená, že tam nejsou žádné úniky, že ta činnost je legální a hlavně aby bylo vidět skutečně, dneska je problém přece to skryté financování politických stran, že oni dostávají nějaké sponzoringy. My takové velké sponzory žádné nemáme.
Financování hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamury lze online procházet pouze na transparentním účtu tohoto hnutí, který byl založen před podzimními volbami 2013. Zde ovšem nejsou za posledních pět měsíců téměř žádné aktivity. Strana dále nezveřejnila online výroční zprávu o svém financování za rok 2013, takže ekonomické aktivity hnutí nelze zkontrolovat a prokázat tak, že Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury nemá žádné velké sponzory.
Václav MORAVEC: Promiňte, paní ministryně, pro mě konkrétní je, že mi řeknete počet lidí, kteří se na tom sociálním šetření, práci v terénu budou podílet. Vy jste zatím řekla obecné fráze. Michaela MARKSOVÁ: Ano, to je těch 1200 lidí, o kterých hovoří paní generální ředitelka Bílková, kteří nám teďka chybí na úřadech práce tak, aby se to sociální šetření a ta práce s lidmi mohla efektivně dělat, to je takový úplný základ
Vzhledem k v současnosti chybějící veřejně dostupné analýze hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.
Faktem je, že nedostatek kapacit úřadů práce je dlouhodobým problémem. Úřady práce nestíhají kontrolovat, zda jsou příjemci dávek po jisté době stále ještě v tísni, a tím pádem v celém systému chybí mechanismus na kontrolu oprávněnosti výplaty dávek. Pracovat s klienty úřady práce nestíhají vůbec. V současné době se nedostatek kapacit úřady práce snaží kompenzovat spoluprací s dalšími orgány a najímáním brigádníků.
1200 nových úředníků je požadavkem ze stranu Úřadu práce ČR, o kterém, dle tiskové mluvčí Mgr. Kateřiny Beránkové, musí nejdříve rozhodnout několik orgánů na různých úrovních, a až poté bude možné tuto analýzu poskytnout veřejnosti.
