Přehled ověřených výroků

Karel Schwarzenberg se skutečně opakovaně před volbami vyjádřil, že koalice TOP09 s ČSSD není možná. Odvolával se přitom na Miloše Zemana, který předem odmítl jmenovat premiéra, který by svou vládu opíral o koalici sociálních demokratů s pravicovou TOP09.

Proč nechcete jít s ČSSD? V Německu se pravolevá koalice stává realitou.

U nás to prozatím není možné. Aby mohla být koalice funkční, strany musejí být zhruba stejně veliké. Jakmile se do koalice vydá strana mnohem slabší, zničí ji to. S naší sociální demokracií spojenectví udělat nejde, protože ani nevím, s kým by se tam člověk měl domlouvat, jestli s panem Haškem, Sobotkou, nebo přímo s Milošem Zemanem.

(Hodpodářské noviny, 23. října 2013)

TOP 09 by se s ČSSD nedohodla?

Jak známo, pan prezident nám to zakázal. Pan prezident si sociální demokracii dostatečně podmanil, a tak o tom neuvažuji. Výslovně dvakrát řekl, že toto nepřijme.

Se sociální demokracií byste byli ochotni se dohodnout, pokud by to Zeman dovolil?

Pokud by to byla samostatná demokratická strana, je možné s ní hovořit. Ale jak říkám – existují předpoklady, že tahle možnost nebude.

(Týden, 19. října 2013)

Co koalice s ČSSD?

Zeman jim to zakázal, tak to nepřipadá v úvahu. Jak si podmanil sociální demokracii, tak oni budou poslušní jeho zákazu.

(Právo, 12. října 2013)

Vládu ČSSD jste vyloučili. Za žádných okolností byste do ní nešli?

Není to aktuální, neboť pan prezident, jak známo, zakázal sociální demokracii s námi uzavřít koalici. Teď to vůbec není aktuální. On opakovaně řekl, že...

No, ale volby, respektive povolební koalice uzavírají politické strany, nikoli pan prezident.

Zjistil jsem, že pan prezident má převeliký vliv na sociální demokracii. Takže očekávám, že žádnou nabídku nedostaneme.

(Interview Daniely Drtinové, 7. října 2013)

Ruská federace byla v roce 2012 největším dovozcem ropy do Evropské unie. Její dovoz tvořil 31,38 % veškerého dovozu. Současně také Rusko v roce 2010 bylo největším dovozcem plynu do Evropské unie. Celkový export z RF tvořil 31,8 % z veškerých dodávek.

Země, které jsou nejvíce závislé na dovozu plynu z Ruské federace, jsou například Finsko, Slovensko, Litva, Lotyšsko, Estonsko a Bulharsko. Tyto země jsou 100% závislé na dovozu plynu z Ruské federace. Plné závislosti se blíží také Rumunsko, Polsko a Česká republika.

Největším dovozcem ropy a plynu z Ruské federace je Spolková republika Německo.

Vzhledem k tomu, že je Ruská federace největším dovozcem ropy a zemního plynu do Evropské unie, je EU určitou měrou na dovozu z Ruské federace závislá.

Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Dle námi dohledaných informací a po kontaktu tiskového oddělení KSČM hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Návrh zákona o referendu o církevních restitucím byl Filipem předložen Poslanecké sněmovně 19. prosince 2013. První čtení bylo zahájeno 14. února 2014, ale jeho projednání bylo odročeno. Tato část výroku je tedy pravdivá.

Po kontaktu tiskového oddělení strany jsme dostali odpověď, že vedoucím této skupiny je poslankyně Zuzana Bebarová-Rujbrová. Avšak žádné další podrobnosti o tomto návrhu zákona o změně církevních restitucí z dílny KSČM nebyly poskytnuty.

Koaliční smlouva (.pdf) bod 7.1 uvádí: “ Poslední rok předškolního vzdělávání zavedeme v zásadě jako povinný.V otázce povinné přípravy dítěte na základní vzdělávání od 5 let prosazujeme varianty které jsou v souladu s legislativou pro první stupeň základní školy ”.

Tenhle záměr potvrdil ministr Chládek i v rozhovoru pro deník Právo (dostupné na novinky.cz): “ U nás se vždycky reformy dělaly tak, že se s nimi začínalo odprostřed, jako třeba maturita. Já si myslím, že by se mělo začínat odspoda. Poslední rok před školou by měl být povinný ”.

Od padesátých let minulého století je oficiální státní ekonomickou doktrínou a ideologií Severní Korey tzv. čučche (ang. juche), což se dá volně přeložit jako ideologie absolutní soběstačnosti (ať už v rovině politické nebo ekonomické). Tato ideologie se postupem času stala v KLDR téměř náboženstvím.

Jak vyplývá z uvedených faktů, Severní Korea se pokouší o soběstačnost přes půl století, což potvrzuje pravdivost tvrzení Hynka Fajmona.

Výrok je hodnocen na základě informací z Mladé fronty DNES a ČTK jako pravdivý.

Jindřich Forejt, šéf protokolu Hradu, se na konci roku dostal do pozornosti médií s jeho údajným užíváním vysokoškolských titulů, kterých nikdy nedosáhl. Shrnující text je dostupný např. na serveru Idnes.cz.

Miloš Zeman mluví o výjimce z vysokoškolského vzdělání. O této výjimce a její nutnosti pro Forejta informuje v článku Chlubí se prestižní školou, žádnou však nedostudoval Mladá fronta DNES 19. prosince 2013. Výňatek z tohoto článku, který je dostupný pouze v tištěné podobě, lze dohledat na webu Deník.cz (zdroj ČTK).

Citujeme: " Vládní nařízení o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě hovoří jasně: protokolář by měl mít vysokoškolský titul. Alespoň s ohledem na finanční ohodnocení. Měsíčně v průměru bere zhruba 80 tisíc korun, přitom všichni, kteří jsou zařazeni ve třinácté platové třídě, musí mít magisterský titul.Zaměstnavatel může udělit výjimku až na čtyři roky. Je tedy velmi pravděpodobné, že ji dostává i Forejt. Hrad tuto informaci nepotvrdil, ale ani nevyvrátil.‚Všechny zákonem dané podmínky jsou samozřejmě dodržovány,‘vzkázal jen mluvčí Hradu Jiří Ovčáček.Na dotazy, zda Hrad bude mlžení Jindřicha Forejta nějakým způsobem řešit, už neodpověděl."

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi počítá (v §15) s tím, že stát uzavře celkem 17 smluv o vypořádání s jednotlivými institucemi a v průběhu následujících 30 let jim vyplatí celkem 59 miliard (jednotlivé splátky budou navýšeny o inflaci).

Jedna z církví, Bratrská jednota batpistů pak smlouvu a s ní spojenou finanční náhradu odmítla (Český rozhlas), nicméně zbylá částka, cca 58,8 mld. Korun je stále velmi blízká Machem uvedeným 60 miliardám.

Vyrovnáním s církvemi se pak stát skutečně zadlužil: uvedený zákon (v §16) doslova uvádí, že stát se smlouvami dostane do postavení dlužníka dle občanského zákoníku.

Rozhlas.cz potvrzuje slova Jiřího Rusnoka: „Ministerstvo obrany se nepotřebných letounů L-159 snaží zbavit skoro deset let. Oslovilo desítky zemí, ale bez úspěchu. Až začátkem letošního roku o bitevníky projevila zájem americká firma Draken International. […] [M]ají zájem koupit až 28 těchto bitevníků“.

Společnost Draken International (ang.) skutečně spolupracuje s americkou armádou a je rovněž poměrně významná, protože je vlastníkem největší soukromé flotily taktického letectva na světě.

V roce 2012 se rezort obrany snažil prodat 8 letounů ve veřejné obchodní soutěži. Maximální nabídka tehdy činila 5,85 mil. Kč, a výrok je tudíž i v této části pravdivý.

Základním předpisem upravujícím problematiku střetu zájmů je skutečně zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů.

Tento zákon mimo jiné upravuje omezení některých činností veřejných funkcionářů a neslučitelnost výkonu funkce veřejného funkcionáře s jinými funkcemi.

Veřejným funkcionářem se rozumí také poslanec a člen vlády, což odpovídá současné, respektive předpokládané budoucí situaci Andreje Babiše. Podle ustanovení § 4 zákona nesmí člen vlády (nevztahuje se však na poslance):

a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost, b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář.

Tato omezení se nevztahují na správu vlastního majetku. Veřejní funkcionáři jsou povinni uvedené činnosti ukončit bez zbytečného odkladu poté, co začali vykonávat svou funkci, nejpozději však do 30 dnů ode dne zahájení výkonu funkce. Není-li k ukončení činnosti z důvodů nezávislých na vůli veřejného funkcionáře možné dodržet lhůtu uvedenou v předchozí větě, veřejný funkcionář o této skutečnosti v dané lhůtě písemně informuje evidenční orgán a provede současně všechna potřebná opatření směřující k ukončení činnosti.

Podle obchodního rejstříku je Andrej Babiš např. předsedou představenstva (statutárního orgánu) a zároveň jediným akcionářem akciové společnosti AGROFERT.

Pokud by se tedy A. Babiš stal členem vlády, požadavkem zákona je, aby opustil v zákoně uvedené orgány právnických osob. Diskutabilnějším již může být, kudy vede hranice mezi podnikáním, které zákon o střetu zájmů neumožňuje, a správou vlastního majetku, kterou zákon povoluje.

Na základě rozboru předmětného zákona hodnotíme výrok Jiřího Rusnoka jako pravdivý.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se firmou Veřejné zakázky okrajově zabýval při řešení stížnosti na výběrové řízení na poskytovatele mýtného a uznal, že ze strany této firmy nedošlo k pochybení. Evropská komise později řešila stejnou záležitost a došla k závěru, že výběrové řízení proběhlo v pořádku. Tyto verdikty později podpořilo i rozhodnutí soudu. Výrok Zdeňka Žáka proto hodnotíme jako pravdivý.

Firma Veřejné zakázky s.r.o. je zmíněna v řízení (.pdf – bod 21) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci Poskytování služeb a dodávek vybrané infrastruktury k realizaci projektu výkonového zpoplatnění vybraných komunikací v ČR. Společnosti, které byly vyřazeny z výběrového řízení na poskytování mýtného, tehdy požádaly o přezkum rozhodnutí a stěžovaly si na sporné kroky ze strany zadavatele – Ministerstva dopravy.

Firmy napadly také průběh jednání hodnotící komise, zejména účast a způsob vystupování poradců zadavatele. Tuto funkci tehdy zastávala firma Veřejné zakázky. ÚOHS však v tomto ohledu neshledal, že by se Ministerstvo dopravy dopustilo pochybení, protože předmětem přezkumu byly jen výsledky práce komise a ne myšlenkové procesy členů komise. Je tedy pravdou, že ÚOHS firmu Veřejné zakázky prověřil.

Evropská komise také v souvislosti s mýtným zkoumala, zda Česká republika neposkytla firmě Kapsch při zakázce na dodávku systému elektronického mýtného nepovolenou veřejnou podporu. Nakonec došla k závěru, že výběrové řízení proběhlo v pořádku. Konstatovala však, že některá pochybení mohou lépe odhalit české soudy, na které se neúspěšná firma Autostrade také obrátila. Samotné rozhodnutí Komise se nám nepodařilo dohledat a není tedy jasné, zda se Komise při řešení stížností zabývala i rolí firmy Veřejné zakázky.

Krajský soud v Brně žalobu neúspěšné firmy Autostrade zamítl (.pdf) a uznal, že ani ze strany firmy Veřejné zakázky nedošlo při výběrovém řízení k pochybení.