Každý si může program TOP 09, který byl v evropských volbách, přečíst a on zase tak eurohujerský nebo eurooptimistický úplně není. Je tam jednoznačně napsáno, že zachováváme vlastní národní daňovou politiku, že budeme hájit zájmy v České republiky a jsme připraveni případně vetovat evropské návrhy, pokud půjdou v rozporu nebo budou proti zájmům České republiky.
V rámci zachování národní daňové politiky TOP 09 ve svém programu píše: "V oblasti přímých daní podporujeme standardizaci účetních předpisů a postupů, které by přinesly snížení administrativních nákladů. Budeme však hájit právo členského státu stanovit si zcela nezávisle sazby i základy přímých daní."
Pro hájení zájmů České republiky je TOP 09 připravena udělat: "všechno pro to, aby ČR byla silným hráčem na půdě EU, hráčem schopným vytvářet funkční spojenectví k prosazování svých zájmů. Na druhou stranu se nebudeme rozpakovat použít právo veta v případech ohrožujících naše národní zájmy, pokud se nám nepodaří vyjednat řešení s těmito zájmy slučitelné. Za účelem účinného prosazování našich zájmů považujeme za důležitou spolupráci všech českých zástupců v institucích EU, tedy europoslanců, členů vlády zasedajících v Radě EU, českých diplomatů a expertů působících v pracovních skupinách Rady EU i Čechů působících jako kariérní úředníci v institucích EU. Budeme iniciovat vytvoření koordinačního mechanismu, který bude identifikovat témata společného zájmu důležitá pro ČR a doporučí českým zástupcům v institucích EU jednotný postup."
Všechny body, které Jiří Pospíšil zmínil ve svém výroku, jsou skutečně obsaženy ve volebním programu TOP 09, proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Nakolik je program "eurohujerský" či "eurooptimistický" nehodnotíme, jedná se o subjektivní konstatování. Hodnocení se týká toho, zda program TOP09 obsahuje zmíněné body.
Evropská unie vyšla vstříc těm členským zemím při čerpání v minulém období a řekla dobrá, nechcete, abychom vám koukali pod prsty, tak si tu kontrolu řešte sami. Celou dobu, co tam seděl ministr Kalousek, tak to spadalo pod zodpovědnost ministerstva financí a ukázalo se, že ministerstvo financí nehrálo a to se ukázalo i v tom posledním auditu, tu roli, kterou to hrát mělo, a proto unikaly peníze tam, kam neměly.
V minulé finanční perspektivě Evropské unie (pro roky 2007-2014) byla kontrola skutečně svěřena do rukou ministerstva financí. Stránky ministerstva pro místní rozvoj uvádí ohledně řízení fondů EU následující: " Centrální harmonizační jednotka pro finanční kontrolu fungující v rámci Ministerstva financí centrálně odpovídá za provádění auditů k ověření účinného fungování řídícího a kontrolního systému realizace podpory z fondů EU. " V tomto období také působil Miroslav Kalousek jako ministr financí, nejprve ve druhé vládě Mirka Topolánka a posléze ve vládě Petra Nečase. Pokud jde o chybnou roli ministerstva financí, Ondřej Liška odkazuje na poslední audit Evropské komise, který prokázal pochybení ze strany krajů i kontroly samotného ministerstva, což připustil i Miroslav Kalousek. Odpovědnost podle něj však nesly regionální rady.
Václav MORAVEC: Pane ministře, kdy dáte návrh zákona o zpřísnění financování politických stran k dispozici? Jiří DIENSTBIER: Máme podle legislativního plánu termín do září tohoto roku. Hlavním gestorem je Ministerstvo vnitra. Já tam mám jako ministr pro legislativu spolugesci pro tento legislativní úkol.
Plán legislativních prací vlády na rok 2014 skutečně obsahuje uvedený termín pro podání příslušné legislativy. Odpovídají také jednotlivé gesce, jak je Dienstbier popisuje.
Konkrétně plán uvádí (viz. září 2014):
"Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (financování politických stran)Předkladatel: ministr vnitraSpolupředkladatel: ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu".
Já jsem pro Lisabonskou smlouvu v Evropském parlamentu nehlasoval, já jsem nepodporoval zavedení té funkce Vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku.
Výrok hodnotíme na základě hlasování Evropského parlamentu a mediálních vyjádření jako pravdivý.
Funkce vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, kterou zastává Catherine Ashtonová, byla zřízena Lisabonskou smlouvou.
Při jejím hlasování Zahradil vystoupil na rozpravě s příspěvkem, v němž považuje jeden bod smlouvy za „velkou chybu“, a jeho „podporu tedy tato část rozhodně nemá“. Hlasování se poté zdržel (.pdf, str. 76). Evropský parlament přesto Lisabonskou smlouvu 20. února 2008 schválil většinou 525 hlasů.
Jan Zahradil kritizuje, že se EU „léta snaží arbitrárně – a neúspěšně – uplácat cosi jako společnou zahraniční politiku“ a „vytváří pro ni nové funkce (naposled tzv. ‚vysoký představitel‘).“ Jednotnou evropskou zahraniční a bezpečnostní politiku odsoudil i při dalších příležitostech [1] [2].
Paní ministryně Marksová na Ministerstvu práce a sociálních věcí teprve teď musela zveřejnit informaci o tom, že nešťastně připravená změna informačního systému připravila stát zbytečně o jednu miliardu korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí skutečně vydalo v dubnu tiskovou zprávu, ve které tvrdí, že “vlivem mrhání prostředky v oblasti IT technologií v uplynulých třech letech mohly být způsobeny škody dosahující miliardy korun”. Odvolává se přitom na audit, který provedl tým náměstkyně ministryně pro informační technologie Ivy Merhautové.
Zmíněnou miliardu podle něj tvoří výdaje za tři roky, které resort platil za paralelní provoz původního a nového systému pro úřady práce, za vícenáklady na přechod mezi systémy i za náklady na pracovníky. Audit zároveň uvádí, že „není zajištěn provoz a rozvoj zásadních IT služeb, nebyly zahájeny přípravy výběrových řízení“.
Na nesrovnalosti v zakázkách na IT systémy na MPSV již dříve upozorňoval Nadační fond proti korupci či NKÚ, a nejedná se tedy o úplně novou skutečnost. Nově však byla vyčíslena auditem částka, o kterou měla tato zakázka připravit státní rozpočet.
Prostě, i když se vám to třeba nezdá, tak ta kvalita života se dramaticky zlepšuje a věk, průměrný věk se zvyšuje, za posledních 20 let se zvýšil o 7 let.
Názory na posuzování na kvality života se různí a neexistuje tedy přesná definice, podle které by se dala kvalita života určit
Podle údajů Českého statistického úřadu (.pdf) je sice pravda, že se průměrný věk postupně zvyšuje, není však pravda, že se za posledních dvacet let zvýšil o sedm let. Od roku 1994 se průměrný věk zvýšil o 4,5 roku. V tabulce uvádíme pro porovnání několik dat, více na stránkách ČSÚ. Výrok tedy z několika důvodů hodnotíme jako zavádějící.
rok198919942000200520102013Průměrný věk36,137,038,840,040,841,5muži34,435,337,138,439,340,0ženy37,838,640,341,542,342,9
..spoustu lidí ztratilo důvěru jak v evropské instituce, tak i v instituce národní..
Eurobarometr (.pdf, str. 5) potvrzuje, že důvěra v Evropskou unii i národní parlamenty a vlády výrazně za posledních deset let poklesla.
Zatímco na podzim 2004 se ještě EU těšila 50% a národní parlamenty 38% důvěře, nyní Unii důvěřuje 31 % a parlamentům 25 % občanů.
Když zmiňujete vícerychlostní Evropu (...) už od Amsterdamské smlouvy posílená spolupráce de facto vícerychlostní Evropu přináší, máme Schengenský prostor, do kterého některé země nevstoupily, a máme Eurozónu, ze které mají některé země dokonce výjimku. Čili ta vícerychlostní Evropa je realitou.
Na základě informací o principu posílené spolupráce a zmíněných politik výrok hodnotíme jako pravdivý.
Princip posílené spolupráce skutečně zavedla Amsterodamská smlouva. Posílená spolupráce znamená, že je možné spustit v rámci Evropské unie spolupráci, do které se nezapojí všechny členské státy - státy, které si přejí zůstat mimo tuto spolupráci, to tak mohou udělat bez toho, aby politiku zablokovali.
Na tomto principu skutečně funguje Schengenský prostor, kterého se plně neúčastní Dánsko, Irsko a Velká Británie. Stejně tak se všechny státy neúčastní Eurozóny (např. Česká republika není členem Eurozóny). Trvalou výjimku zakotvenou v zakládajících smlouvách má vyjednanou Dánsko a Velká Británie (často uváděné Švédsko nemá vyjednanou výjimku, pouze dlouhodobě neplní Maastrichtská kritéria).
Dnes máme zákon, že majitel pozemku se má o ten pozemek starat s péčí řádného hospodáře.
Pojem "péče řádného hospodáře" se uvádí především v souvislosti s právní úpravou obchodních korporací.
Podle paragrafu 17 zákona o nové pozemkové reformě " přídělce je povinen na přidělené půdě osobně pracovati s péčí řádného hospodáře." Připomeňme, že v kontextu diskuse se hovoří především o zanedbávání pozemku kupř. nárůstem plevelu. Nutnost pečovat o pozemek se tak dá dovodit i z dalších norem.
Ekologický právní servis uvádí, že výkon vlastnického práva lze omezit již z dikce Listiny základních práv a svobod a dále pak nový občanský zákoník ukládá, že " vlastník věci se tak musí zdržet všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku." Poškozený také může využít sousedskou žalobu. Úpravu a omezení sousedských práv lze odvodit také z judikatury Nejvyššího soudu (zásada vzájemnosti a míra přiměřená poměrům).
Sáhnout lze i do zákona o přestupcích, zákona o obcích a zákona o rostlinolékařské péči (podrobněji zde).
Václav Moravec: Ale podíváte-li se na to, jak pomalu pokračuje v přípravě definitivního řešení informačních systémů na Úřadu práce Ministerstvo práce a sociálních věcí, neukazuje se, že například ministryně práce a sociálních věcí je spíš slabým článkem, než krizovým manažerem? Bohuslav SOBOTKA: Já si to určitě nemyslím, protože ministerstvo prosadilo už celou řadu konkrétních opatření. Chci jenom připomenout, že paní ministryně má teď v Parlamentu, a ten zákon prošel prvním čtením, změnu systému valorizace penzí. A podařilo se jí zajistit pro příští rok finanční prostředky na to, aby se důchody v průměru zvýšily o 205 korun. Což je výrazná změna oproti té politice, která tady byla v minulosti. Paní ministryně vede intenzivní diskuzi o převodu sociálních služeb na kraje.
Vládla skutečně předložila do Parlamentu novelu zákona, která vrací valorizaci penzí na původní úroveň (o třetinu růstu mezd a o celou inflaci; opatřením Nečasovy vlády se v letech 2013 až 2015 měly důchody valorizovat pouze o jednu třetinu inflace, nikoliv o celou, jako tomu bylo dříve). Novela prošla prvním čtením v Poslanecké sněmovně.
Zároveň si ministryně Marksová-Tominová zajistila u ministra financí příslušné navýšení rozpočtu, počítá se se 7,1 miliardy korun.
Ministryně také podle médií jednala na tripartitě o převodu sociálních služeb na kraje.
Na základě výše uvedeného tedy hodnotíme výrok jako pravdivý.
