My jsme teďka přišli do sněmovny a navrhli jsme zákon, abysme urychleně vykoupili pozemek.
Vládní koalice předložila Poslanecké sněmovně svůj návrh novely zákona o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury 24. dubna tohoto roku. Návrh byl ve sněmovně schválen 20. června.
Součástí novely je změna přístupu k vykupování pozemků. Nově by vlastníci půdy mohli při urychleném jednání získat až osminásobek ceny navrhované znalcem. Podle kritiků povede novela ke spekulacím s pozemky a několikanásobně zdraží výstavbu dálnic.
Václav MORAVEC: Pane ministře, kdy dáte návrh zákona o zpřísnění financování politických stran k dispozici? Jiří DIENSTBIER: Máme podle legislativního plánu termín do září tohoto roku. Hlavním gestorem je Ministerstvo vnitra. Já tam mám jako ministr pro legislativu spolugesci pro tento legislativní úkol.
Plán legislativních prací vlády na rok 2014 skutečně obsahuje uvedený termín pro podání příslušné legislativy. Odpovídají také jednotlivé gesce, jak je Dienstbier popisuje.
Konkrétně plán uvádí (viz. září 2014):
"Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů (financování politických stran)Předkladatel: ministr vnitraSpolupředkladatel: ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu".
Já vidím, že třeba na veřejně prospěšné práce jsme vydali 1,7 miliardy nebo tady máme určeno, na společensky účelná pracovní místa, což jsou místa pro skupiny ohrožené na trhu práce, takové ty kategorie padesát plus, matky po rodičovské dovolené, mladí lidé a tak dále, jedna miliarda.
Pod Aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) patří"podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným". Pod konkrétní opatření APZ spadají i veřejně prospěšné práce i společensky účelná pracovní místa jak zmiňuje Michaela Marksová-Tominová. Kompletní seznam nástrojů pak obsahuje
a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) příspěvek na zapracování, f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, g) poradenství.
Konkrétní čísla, která budou součástí Plánu boje proti nezaměstnanosti, jsou ovšem prozatím nedohledatelná. Plán má být, podle slov Michaely Marksové-Tominové dříve v této debatě, zveřejněn v horizontu měsíců a dílčí akční plán předložen již na dubnové jednání tripartity.
Podívejte se jenom na množství peněz, které sem připluly od vstupu. Odborníci, novináři, experti píší, že to je 330 miliard korun.
Podle údajů Ministerstva financí ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 zaplatila Česká republika do rozpočtu EU 342,8 mld. Kč a získala 676,2 mld. Kč, čistá pozice tedy činí ke konci roku 2013 333,4 mld. Kč.
Eurozóna prošla krizí. EU prošla také krizí. Ale navzdory veškerým předpokladům se nerozpadla (...) a když se dneska podíváme na výsledky zemí jako je Řecko nebo Španělsko, tak i tyto státy se stabilizují.
V návaznosti na světovou hospodářskou krizi prošly též ekonomiky zemí Evropské unie krizí. Z hlediska fungování eurozóny se však tato krize transformovala též do dluhové krize některých států zvláště v jižní části EU. Vzdání se autonomní monetární politiky (směrem k Evropské centrální bance) při současném odlišném vývoji jednotlivých ekonomik se ukázalo jako problematické. Řešením, se kterým EU přišla, byla série balíčků a mechanismů zajišťující financování států, kterým hrozí neschopnost splácet vlastní závazky (též zde, anglicky)). Nyní se zaměříme na ve výroku zmíněné země:
V Řecku došlo k propadu reálného hrubého domácího produktu v roce 2008 v hodnotě -0,2 %. Tato ekonomika procházela recesí až do konce roku 2013. Nejvyšší míra propadu reálného HDP přišla v letech 2011 a 2012, ve kterých se ekonomika propadla o 7,1 %, resp. 7,0 %. V již zmíněném roce 2008 dosahovala výše veřejného dluhu v Řecku 112,9 % HDP a v roce 2013 se tento ukazatel vyšplhal až na úroveň 175,1 % HDP. V roce 2014 však již řecké ministerstvo financí počítá se zastavením propadu reálného HDP (tzv. kladná nula). Zároveň se podařilo nabídnout tranši řeckých vládních dluhopisů, o kterou byl výrazný zájem ze strany investorů. Stále však zůstává v Řecku vysoká úroveň nezaměstnanosti.
Ve Španělsku začal propad reálného HDP v roce 2009 o 3,8 %, což byl zároveň nejrychlejší propad v rámci krize. V roce 2011 dosáhl růst HDP úrovně 0,1 %, ale poté se na roky 2012 a 2013 opět ekonomika Španělska propadla do recese. Španělsko v roce 2008 vykazovalo veřejný dluh ve výši 40,2 % HDP, v roce 2013 však tento ukazatel dosáhl hodnoty 93,9 % HDP. Od 3. čtvrtletí roku 2013 však španělské HDP opět roste, což naznačuje vymanění se z recese. Dle prognóz by španělská ekonomika měla v roce 2014 růst o 1,2 %. Nezaměstnanost však stále zůstává na vysoké úrovni.
Pro přehled úroků desetiletých vládních dluhopisů a dalších informací o proběhnuvších nabídkách tranší více viz zde.
Výrok tak hodnotíme jako pravdivý, protože dle výše zmíněného indicie naznačují, že dochází k vymanění se z recese a stabilizaci obou ekonomik.
On mě pronásledoval až ke dveřím bytu, ten jeho, kameraman jejich mi překážel v cestě, no, a samozřejmě potom ještě ukázali, kde bydlím...
Z videa je zřejmé, že se nizozemští reportéři skutečně snažili europoslance Miloslava Ransdorfa zastavit a šli s ním skutečně až ke dveřím. Na videu je zachyceno také okolí jeho bytu, tudíž je možné, že někdo mohl rozpoznat přesnou lokalitu, ve které se byt nachází.
Dneska na vstup do Eurozóny musíme splnit některá kritéria, ale někteří členové, co už tam jsou, je nedodržují.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na data Eurostatu.
Pro přijetí společné měny eura (vstup do eurozóny) musí státy splnit konvergenční kritéria.
Státy, které jsou uvnitř eurozóny, jsou již svázány společnou měnovou politikou. Mohou však nezávisle provádět fiskální politiku a určovat své rozpočty.
Saldo veřejných rozpočtů je právě jedním z konvergenčních kritérií společně s velikostí veřejného zadlužení.
Státy by pak měly dodržovat hranici deficitu veřejných rozpočtů max. 3 % HDP.
Jak je vidět z dat Eurostatu (xls.), toto kritérium by nedodrželo 7 států, které používají euro.
Kritérium veřejného dluhu, kdy tento dluh by neměl překročit hladinu 60 % HDP, nesplnilo dle Eurostatu hned 13 z 18 členů eurozóny.
Je však třeba podotknout, že konvergenční kritéria se na již členské státy nijak nevztahují. Členské státy jsou vázány cíly stanovenými v Paktu stability a růstu. To ovšem nic nemění na podstatě výroku, který na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.
BK: Kdo to kontroluje toto střídání? MJ: Státní zemědělský intervenční fond. To je platební agentura, která vyplácí dotace a zároveň je kontroluje.
Státní zemědělský intervenční fond mimo jiné administruje a kontroluje dodržování "opatření zaměřených na udržitelné využívání zemědělské půdy" (osa II, bod 2.1).
Podle Zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu fond "rozhoduje o poskytnutí dotace a kontroluje plnění podmínek poskytnutí dotace".
Stát se tady sám dobrovolně zavázal někdy v roce, nevím, 50 nebo 52, že bude přispívat na provoz církví, protože jim v roce 48 odebral veškerý majetek, ze kterého do té doby si církve hradily samy svůj provoz. Dneska jsme došli do nějakého stavu, kdy říkáme, bude tady odluka církví od státu, církve si budete za 16 let financovat naprosto sami.
Výrok hodnotíme na základě dohledané legislativy z roku 1949 a současné úpravy tzv. církevních restitucí jako pravdivý.
Zmíněný závazek (formou přijatého zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem) byl skutečně přijat, a to v roce 1949, v účinnost vstoupil 1. listopadu tohoto roku. Tento zákon měl zajistit církvím finanční fungování, které by bylo díky zestátněnému majetku církví jinak nemožné.
Od 1. ledna 2013 platí zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (tzv. církevní restituce). Ten církvím přisuzuje možnost nabýt zpět znárodněný majetek, případně získat odškodnění za majetek, který již není možné vrátit.
V zákoně je také stanovena doba, po níž nastane odluka církví od státu. Ta je stanovena na 17 let od doby účinnosti zákona, aktuálně se tedy jedná o Jurečkou uvedených 16 let.
Upravuje to paragraf 17 zákona:
"§ 17 Příspěvek na podporu činnosti dotčených církví a náboženských společností (1) Po dobu 17 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona (dále jen „přechodné období“) stát vyplácí dotčeným církvím a náboženským společnostem příspěvek na podporu jejich činnosti (dále jen „příspěvek“). (2) V prvních třech letech přechodného období se výše příspěvku rovná částce poskytnuté dotčené církvi a náboženské společnosti na základě zákona č. 218/1949 Sb., o hospodářském zabezpečení církví a náboženských společností státem, ve znění pozdějších předpisů, v roce 2011. (3) Výše příspěvku se od čtvrtého roku přechodného období každoročně snižuje o částku odpovídající 5 % částky vyplacené v prvním roce přechodného období. (4) Příspěvek se vyplácí na kalendářní rok, a to vždy nejpozději do 31. ledna kalendářního roku, na který je určen. (5) Příspěvek není předmětem daně, poplatku ani jiného obdobného peněžitého plnění."
Ale co je strašně důležitý je, že, i když my vykážeme tady v roce 2014 a 15 dvakrát sto miliard deficit, tak náš dluh se nezmění. Zůstane 1 683. To znamená, dluh 2013, 14, 15 bude úplně stejný (...) A víte proč? Protože já jsem zavedl restriktivní řízení likvidity státu. To znamená, že ty dluhopisy, které byly emitovány předtím, nám bohatě stačí na to, i když vykážeme 200 miliard deficit.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jedná se totiž o výhled do budoucna, který v tuto chvíli nemůžeme verifikovat. Tato prognóza však není nesplnitelná.
Státní dluh je součtem všech finančních pasiv státu (úvěrů, emitovaných dluhopisů, pokladničních poukázek apod.). Změna jeho výše není přímo navázaná na deficit (či přebytek) státního rozpočtu. Stát může své výdaje financovat z dalších zdrojů. Ministr Babiš dále v pořadu prohlásil, že nezvyšování nominální výše státního dluhu chce dosáhnout pomocí řízení likvidity státu prostřednictvím systému Státní pokladny. Díky sdílení volných finančních prostředků a plánování výdajů je pak možné volné prostředky použít pro financování státních výdajů. V této souvislosti je potřeba připomenout, že systém Státní pokladny spustil v roce 2013 již Miroslav Kalousek.
Za určitých podmínek je tak skutečně možné, aby současná výše dluhu zůstala zachována i při schodkových rozpočtech.
