Máme 27 milionů nezaměstnaných lidí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Martin Schulz nadsadil počet nezaměstnaných o jeden milion, k dispozici jsou však pouze předběžné statistiky nezaměstnanosti. Výrok proto ještě v rámci tolerance spadá do kategorie pravda.
Při hodnocení tohoto výroku vycházíme z dat Eurostatu, který uvádí, že v únoru roku 2014 bylo v Evropské unii (všech 28 států) 25,920 milionů nezaměstnaných (jedná se přitom o odhadovaný údaj).
A já jsem teďka v Bruselu na poradě, poradě ministrů financí celé Evropské unie navrhl vlastně ten systém reverse charge, který nám vlastně zabezpečí to, abysme účinně bojovali proti daňovým únikům.
Andrej Babiš skutečně podle tiskové zprávy Ministerstva financí ČR dne 20. června 2014 na zasedání ministrů financí členských zemí Evropské unie ECOFIN " přednesl návrhna uplatnění institutu přenesení daňové povinnosti (reverse charge) u DPH na veškeré zboží a služby na přechodnou dobu. " Dále tisková zpráva uvádí, že přijetí " tohoto návrhu by fakticky vyloučilo podvody s DPH a zjednodušilo dodržování daňových předpisů pro plátce DPH i daňové orgány. " Na stránkách TV Newsroom Evropské komise je také možné shlédnout jeho rozhovor s médii. Andrej Babiš termín Brusel evidentně užil jako synonymum pro instituci Evropské unie, protože samotné zasedání Rady se konalo v Lucemburku. Za klíčové při hodnocení výroku považujeme, zda byl daný návrh Andrejem Babišem přednesen a zda se týká tématu, který zmiňuje.
Rada Evropy ho (pozn. Hashima Thaçiho) právem podezírá nejen z obchodu s orgány odebranými srbským zajatcům, ale také z obchodu s drogami.
Vyjádření Richarda Falbra přinesl zpravodajský list ČTK České noviny 3. února 2014.
Na začátku je třeba zdůraznit, že na rozdíl od Richarda Falbra ponecháme hodnocení jestli je Hashim Thaçi podezírán právem nebo nikoli na rozhodnutí soudu. Hodnotili jsme tedy pouze faktickou část výroku, která je pravdivá - Hashim Thaçi je totiž skutečně je podezřelý z napojení na organizovaný zločin, z obchodování s lidskými orgány a z dalších zločinů.
Hashim Thaçi byl obviněn z toho, že byl v 90. letech jednou ze špiček organizovaného zločinu v Kosovu. Měl být zapojen - mimo jiné - do obchodu s lidskými orgány. To tvrdí zpráva (anglicky) vypracovaná pro Radu Evropy, kterou vypracoval Dick Marty, a která byla předložena 12. prosince 2010. Sám Dick Marty k Thaciho obvinění řekl následující: „Netvrdím, že Thaci osobně řídil obchodování s orgány. Nedokážu si ale představit, že by o tom nevěděl."
Z únosů a obchodu s lidskými orgány byl Thaçi obviněn také již v roce 2008 bývalou žalobkyní Mezinárodního soudního tribunálu v Haagu pro zločiny spáchané v bývalé Jugoslávii Carlou del Ponte. Soud pod patronátem Evropské unie dosud nerozhodl.
..spoustu lidí ztratilo důvěru jak v evropské instituce, tak i v instituce národní..
Eurobarometr (.pdf, str. 5) potvrzuje, že důvěra v Evropskou unii i národní parlamenty a vlády výrazně za posledních deset let poklesla.
Zatímco na podzim 2004 se ještě EU těšila 50% a národní parlamenty 38% důvěře, nyní Unii důvěřuje 31 % a parlamentům 25 % občanů.
My musíme jednat (o novém evropském komisaři). My jsme o tom zatím nejednali.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle premiéra Sobotky jednání o výběru nového českého eurokomisaře teprve začnou a to nejpozději do dvou týdnů.
Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO, získalo ovšem stejné množství mandátů jako ČSSD a TOP 09.
O novém eurokomisaři se tak bude prvotně jednat v rámci koaliční rady.
Já jsem měl nabídku kandidovat jako lídr sociální demokracie do europarlamentu a já jsem dal přednost možnosti pracovat v české vládě, to jsou dvě varianty, které přede mnou ležely.
Jiřímu Dienstbierovi byl opravdu nabídnut post lídra kandidátky do Evropského parlamentu. Stejně tak mu bylo nabídnuto i místo ve vládě, což již na konci minulého roku potvrdil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Tady je možná potřeba dodat, že už do té doby v Německu byla minimální mzda v řadě těch kolektivních smluv, takže ono to úplně není, že ta země stanovuje.
Podle statistik Eurostatu bylo v červenci 2013 Německo jednou ze sedmi zemí evropské "28", které neměly státem garantovanou minimální mzdu.
Jak uvádí portál MPSV, minimální mzda v Německu funguje na bázi kolektivních smluv dohodnutých mezi zaměstnavateli a zástupci odborových organizací v jednotlivých odvětvích hospodářství.Portál odkazuje na statistickou ročenku (de, .pdf), která shrnuje podmínky pro jednotlivá odvětví.
Jsem členem poradního orgánu Evropské komise.
Pavel Telička je bývalým členem takového orgánu, jak sám přiznává např. v rozhovoru pro Parlamentní listy či iHNed.cz.
16. února 2014 v rozhovoru pro server Parlamentní listy sám Telička uvedl: " Se společníky jsme se rozhodli vypovědět všechny kontrakty a 7. ledna jsme se rozhodli zahájit proces likvidace firmy. Další aktivity rovněž postupně utlumuji. Ze stejného důvodu jsem rezignoval na členství v klíčovém poradním orgánu Komise, byť to komise nevyžadovala." 19. prosince 2013 se Telička pro server iHNed vyjádřil podobně: "Moje působení v poradenské firmě bylo v souladu se všemi psanými i nepsanými etickými pravidly a nebylo ani na závadu, abych byl dlouhá léta členem poradního orgánu Evropské komise nebo jejím koordinátorem pro transevropské sítě..."
My navyšujeme hlavně teda, hlavní sdělení je, že nenavyšujeme daně, to jsme slíbili a to děláme. Navyšujeme náklady o 63 miliard, ano?
Jedním z bodů programu hnutí ANO bylo nezvyšování daní, což se vládní koalici s výhledem např. na příští rok daří plnit. Ministr financí v rámci svého výroku ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2015 uvedl částku 63 mld. Kč. Dále je v rozhovoru s Miroslavem Kalouskem konkretizováno, že 44 mld. Kč z této částky odpovídá investičním výdajům (Státní fond dopravní infrastruktury).
Výdaje pro Státní fond dopravní infrastruktury jsou navrženy ve výši 43 mld. Kč, zbývajících 16 mld. Kč pak odpovídá vládou odsouhlasenému navýšení výdajových rámců pro příští rok o tuto částku (z původně odsouhlasených 1 153 mld. Kč).
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
Podívejme se na to, co píší ekonomové a experti, že nám hrubý domácí produkt díky členství v Evropské unii v prvních sedmi letech rostl minimálně o jedno procento více, než by rostl, kdybychom nebyli členy Evropské unie, cituji teďko zprávu Úřadu vlády.
Jiří Pospíšil odkazuje na studii (.pdf) publikovanou Sekcí pro evropské záležitosti Úřadu vlády České republiky. Součástí této studie skutečně bylo testování vlivu členství České republiky v EU na růst HDP. Vedle samotné studie byla též k tématu vydána přehledná infografika (.pdf).
Autoři studie daný přínos vyčíslili tak, že "[p]odle konvergenčního modelu vytvořeného pro tuto studii byl vstup do EU spojen s vyšším růstem HDP o 2,0 procentní body pro průměrnou přistupující zemi. Ačkoli tento model bere do úvahy různé exogenní efekty, model byl uzpůsoben konzervativnímu scénáři pro zemi typu České republiky a efekt byl rozložen do delšího časového rozmezí a byl postupně snižován až do úplného vymizení. V tomto konzervativním rozložení modelu Česká republika v letech 2002 až 2013 rostla v průměru o 1,1 procentního bodu rychleji, než by rostlabez vstupu do EU." (s. 7).
Model byl navíc konstruován tak, že zohledňoval také odeznění pozitivního efektu příspěvku k růstu po roce 2011 (s. 17). Na to Jiří Pospíšil ve svém výroku taktéž poukazuje.
