Přehled ověřených výroků

Andrej Babiš

My tam vyvážíme (do EU) 80 procent českého exportu.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 23. dubna 2014
Pravda

V roce 2013 činil export České republiky do Evropské unie 81% celého vývozu země.

V průběhu desetiletého členství České republiky v Evropské unii nikdy neklesl český export do Evropské unie pod 80%, Nejčastěji se pohybuje mezi 80% a 85%. Tyto údaje jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu.

Na základě údajů z Českého statistického úřadu hodnotíme výrok jako pravdivý.

Pravda

Ministr Jurečka se skutečně v červnu sešel se zástupci obchodních řetězců a jednal s nimi mimo jiné i o navýšení podílu českých potravin na pultech. Ten se v současné době pohybuje mezi 40 až 75 procenty. Ministr po setkání řekl: "Velmi důležité je, aby nabízely kvalitní zboží českých výrobců a producentů, protože zákazníci takové potraviny vyžadují. Také by to podpořilo české zemědělce."

Státní zemědělská a potravinářská inspekce, která se zabývá mimo jiné kontrolou kvality potravin, pak může podle § 17 zákona 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích, udělit pokutu ve výši až 50 milionů korun, pokud obchodník například "poruší povinnost dodržet požadavky na bezpečnost potravin stanovenou přímo použitelnými předpisy Evropských společenství upravujícími požadavky na potraviny", případně podle odstavce § 17 a) téhož zákona, který se zabývá klamavým značením potravin.

Výše uvedené informace potvrzují slova ministra Jurečky a jeho výrok tak hodnotíme jako pravdivý.

Pravda

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.

Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.

"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."

Nepravda

Výrok pronesl prezident Zeman při návštěvě Jihočeského kraje 17. února 2014.

Tvrzení, že Budějovický Budvar je jediným národním podnikem, deklarovala i Česká televize. Obchodní rejstřík ale subjektů této právní formy (národní podnik) registruje vícero. Je to například Žatecký chmel sídlící v Žatci, dále KOMENIUM či TIPOS se sídlem v Praze. Dva posledně jmenované jsou sice v likvidaci, ale stále existentní.

Speciální formu Budějovického Budvaru potvrzuje i to, že je vyňat z působnosti zákona o majetku ČR (§54 odst. 1,) který nahradil dřívější hospodářský zákoník a nejspíš pro něj předpokládal zvláštní právní úpravu. Judikatura Vrchního soudu ale potvrdila, že jen kvůli zániku či nahrazení zákoníku, který dal národním podnikům vzniknout, není třeba tuto právní formu, respektive společnosti této formy, rušit.

Status národního podniku byl Českému akciovému pivovaru (přímému předchůdci Budějovického budvaru) přidělen Benešovými dekrety při vlně znárodňování roku 1945, konkrétně dekretem č. 100/1945 (§12an), což potvrzuje i sám Budějovický Budvar. Stalo se tak poté, co jej během války spravovali nacisté.

K tomu, proč si Budvar ponechává právní formu národního podniku, se generální ředitel pro Českou televizi vyjádřil takto: „Pokud by došlo k privatizaci nebo k transformaci podle stávající legislativy; tak nám by to významně zhoršilo pozici při ochraně duševního vlastnictví podniku mimo Českou republiku." Obává se tedy nikoliv privatizace ze strany Anheuser Busch, ale toho, že by (například i v dlouhotrvajícím sporu (pdf) s touto společností) podnik neobstál v ochraně značky.

Na základě výše zmíněných faktů tedy musíme hodnotit výrok jako nepravdivý.

Pravda

Jednotný vnitřní trh Evropské unie znamená odstranění vnitřních tarifních omezení mezi členskými státy a stejně tak i postupné odstranění netarifních omezení.

Nejčastěji uplatňovanou formou netarifního opatření je preferování "domácích" firem před těmi zahraničními a to například prostřednictvím státních podpor (dotace, státní zakázky, daňové zvýhodnění, atd.). Přesto, že se Evropská unie snaží postupně omezovat i tyto netarifní bariéry, existuje možnost výjimek, kdy jsou pro daný členský stát netarifní omezení volného obchodu buď dočasně (podpora v důsledku přírodních katastrof), či trvale (ochrana kulturního bohatství) dovolena.

Výše popsané tedy znamená, že netarifní omezení nejsou namířena proti jednotlivým členským státům (například proti českým podnikatelům), ale jsou všeobecná. Není zcela přesné, že díky netarifním omezením nemohou čeští podnikatelé prodávat své zboží do Evropy, protože mohou, a stejně tak se tato problematická oblast netýká pouze českých podnikatelů, ale naopak všech podnikatelů v Evropské unii a problémem českých podnikatelů tak tedy může být spíše nedostatečná konkurenceschopnost, než bariéry v rámci vnitřního trhu EU.

Je tedy pravdou, že některá omezení stále přetrvávají a pro české podnikatele mohou být omezující. Existují však další překážky, např. nedostatečná konkurenceschopnost, nicméně výrok ministra financí je možno považovat za korektní.

Pravda

Na webu Evropského parlamentu se uvádí: " Evropský parlament má právo schválit či zamítnout Evropskou komisi. Od roku 1994 se kandidáti na místa komisařů musí dostavit ke slyšení v Parlamentu. Podle Lisabonské smlouvy navrhuje Evropská rada s přihlédnutím k volbám do Evropského parlamentu kandidáta na předsedu Komise. Evropský parlament pak rozhodne o zvolení nebo nezvolení kandidáta. "

Konkrétní případ grilování popsal v lednu 2010 Český rozhlas. Doslova uvedl, že "b ěhem tříhodinového výslechu mohou čelit i nepříjemným otázkám, například na jejich jazykové znalosti, politickou minulost či odbornou připravenost. Poslanci se zajímají také o jejich osobní názory".

Pravda

Evropská centrální banka skutečně snížila na zasedání 13. listopadu 2013 svoji hlavní úrokovou sazbu na 0,25 %. Touto sazbou se úročí likvidita poskytnutá bankám ve formě úvěrů.

Pravda

Senátní návrh zákona, o němž Dienstbier mluví, vznikl v roce 2011. Řeší jednak zastropování, o němž je řeč, upravuje také limity na kampaň, popř. specifikuje omezení, od koho může politická strana dar získat.

Zmíněný senátní návrh upravuje zastropování darů tak, že „(2) Celková hodnota darů od jednoho dárce nesmí za kalendářní rok převýšit částku 1 000 000 Kč“.

Nutno podotknout, že tento návrh nebyl přijat. Celý legislativní proces naleznete zde.

Jak uvádí Jiří Dienstbier, podobné limity skutečně existují i v jiných zemích, například v USA hodnota daru od jednotlivce pro kandidáta nesmí přesáhnout 2600 dolarů v jedněch volbách pro každého z kandidátů (americký systém ovšem zahrnuje další limity, například pro jednu stranu ročně je to 32 000 amerických dolarů). V Kanadě je tento limit 1200 kanadských dolarů ročně bez ohledu na to, kdo je příjemcem daru.

Studie (.pdf) Mezinárodního institutu pro demokracii a volby IDEA pak ukazuje, že limit existuje také například ve Španělsku, Francii, Polsku nebo Rusku (str. 19).

Pravda

Ve zprávě o činnosti Státní zemědělské a potravinářské inspekce za rok 2013 stojí:

"Nejnižší podíl nevyhovujících šarží s ohledem na zemi původu
byl zjištěn u potravin z České republiky (17 % nevyhovujících
šarží), vyšší procento bylo zjištěno u produkce pocházející ze
zemí EU (28 % nevyhovujících šarží) a nejvyšší procento u produkce
dovezené ze třetích zemí (38 % nevyhovujících šarží)."

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť rozdíl deseti procentních bodů je podle našeho názoru možné hodnotit jako výrazný.

Klára Samková

Společné (armádní) vedení máme momentálně v NATO.
Předvolební diskuze ČT k volbám do EP, 8. května 2014
Pravda

Česká republika je jedním z 28 členů NATO. Rozhodnutí v rámci NATO jsou přijímána na základě všeobecného konsenzu členských zemí.

Evropská unie společné vojenské vedení prozatím nemá, ačkoliv se o tom hovoří.