Bohuslav Sobotka
Museli jsme udělat koaliční kompromis, což znamená, že u některých těchto bodů dochází buď k časovému posunu, anebo budou muset být realizovány jiným způsobem, než jsme původně předpokládali. To je například otázka výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Protože koaliční partneři nesouhlasili s tím, aby vláda toto učinila okamžitě. Dohodli jsme se na kompromisu a tuto otázku předložíme tripartitě.
Zavést znovu vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci byl jeden z předvolebních slibů ČSSD. Nicméně, finální podoba koaliční smlouvy mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL uvádí, že výplata nemocenské v prvních třech dnech nemoci bude obnovena, pokud bude takové dohody dosaženo v tripartitě (.pdf, čl. 5.2, s. 17). Sobotka tedy korektně popisuje stav okolo prosazování výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci.
My máme 80 % exportu do zemí Eurozóny.
Česká republika v letech 2012 a 2013 vyvážela (.pdf - zdroj ČSÚ) do zemí Eurozóny zhruba 63 % svého exportu. V roce 2012 šlo přesně o 63,4 % z celkového vývozu, v loňském roce to pak bylo 62,8 %. Dodáváme, že Sobotkou zmíněných 80 % platí pro vývoz České republiky do všech členských zemí Evropské unie, nikoli pouze do zemí platících eurem.
Jiří Dienstbier
Já jsem měl nabídku kandidovat jako lídr sociální demokracie do europarlamentu a já jsem dal přednost možnosti pracovat v české vládě, to jsou dvě varianty, které přede mnou ležely.
Jiřímu Dienstbierovi byl opravdu nabídnut post lídra kandidátky do Evropského parlamentu. Stejně tak mu bylo nabídnuto i místo ve vládě, což již na konci minulého roku potvrdil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.
Miroslav Kalousek
Dovolím si jenom vám připomenout, ať vám to spočtou, že ten letošní rozpočet, rozpočet té Rusnokovy vlády, má historicky nejnižší podíl investic vůči předcházejícím letům. Že všechny ty Kalouskovy takzvaně úsporné škrtací rozpočty měly mnohem větší poměr investic, než má ten letošní Rusnokův. To jsou ověřitelná čísla z vašich otevřených zdrojů.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů Eurostatu a zákona o státním rozpočtu na rok 2014.
Podíl investic, neboli tvorba hrubého fixního kapitálu, jak se tento ukazatel označuje, na HDP klesal podle dat Eurostatu setrvale od roku 2009 a zatím nejnižší úrovně dosáhnul v roce 2013. Data za rok 2014 ještě nemá Eurostat k dispozici, ale jak vyplývá z důvodové zprávy ke státnímu rozpočtu (.pdf, strana 25), počítal rozpočet Rusnokovy vlády na rok 2014 s dalším poklesem investic.
"Kapitálové výdaje jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 74 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2013 dochází k poklesu výdajů o 21,1 mld. Kč. Největší pokles výdajů se týká Ministerstva dopravy, který vyplývá jednak z poklesu výdajů krytých příjmy z rozpočtu EU (-4,2 mld. Kč), jednak přesunu částky 8,3mld.Kč (bez prostředků EU) v roce 2014 do neinvestiční dotace SFDI s určením na opravy a údržbu celostátních a regionálních drah. Příjemcem dotace bude SŽDC."
Michaela Marksová
To bylo těch 700 lidí pouze na aktivní politiku zaměstnanosti.
V červenci 2013 schválila vláda materiál, na jehož základě mělo úřady práce posílit 700 lidí. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí František Koníček k tomu řekl: "Jde mi o organizační, personální i technickou stabilizaci úřadu práce s posílením akcentu na aktivní politiku zaměstnanosti."
Zároveň byl navýšel rozpočet resortu, aby bylo na platy nových zaměstnanců.
K posílení mělo dojít v rámci stabilizace Úřadů práce po přesunu výplaty některých dávek na Úřady práce a dalšímu nárůstu objemu práce, kdy úřady byly přetíženy.
Již tehdy byl tento krok kritizován Lenkou Kohoutovou.
Martin Schulz
My máme teď velký problém s daňovými útěky. Každý rok se v 28 zemích ztratí 2 biliony eur.
Podle webových stránek (angl.) o daňové a celní unii Evropské komise se odhadované ztráty díky daňovým únikům pohybují ve výši okolo 1 bilionu eur (anglicky " trillion " je v českém překladu " bilion ", viz např. slovník Lingea) ročně. S takovými údaji pracuje také server Euroskop. Částka uváděna Martinem Schulzem je tedy odlišná a výrok hodnotíme jako nepravdivý.
...koalice se shodla na tom, že by měl být stanoven limit pro dárce (pol. stranám – pozn. Demagog.cz), tedy jak pro fyzické, tak právnické osoby.
Je skutečně pravdou, že zmíněný závazek obsahuje jak koaliční smlouva, tak i programové prohlášení vlády Bohuslava Sobotky. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.
Oba zmíněné dokumenty (koaliční smlouva i programové prohlášení vlády – obě .pdf) uvádí zmíněný bod, tedy zavedení limitu pro dárce politickým stranám. Konkrétně je tento závazek dohledatelný v části (u obou dokumentů stejně) 9.7 Rekonstrukce státu a opatření proti korupci. Konkrétně pak zmíněný příslib vypadá následovně:
" Zpřísníme systém financování politických stran zavedením výdajového limitu pro volebníkampaně a uzákoněním limitu pro dary od fyzických a právnických osob. Strany musejí být závislé na voličích, ne na komerčních sponzorech. Veškeré příjmy a výdaje volebních kampaní musí jít přes transparentní účty."
Jiří Pospíšil
Uvedu vám příklad, to se týká všech posluchačů, dneska nám strašně roste, naštěstí díky té promíšenosti té nové generace v rámci Evropy, obrovské množství manželství, kdy jaksi jeden je, pardon, manžel je Čech, manželka je Němka a tak dále, a vznikají potom spory, když se rozvádějí, co s dítětem, jo. A na to třeba ta Evropská unie dneska reaguje a upravila celou řadu zajímavých kolizních norem, které fakt pomáhají tyhle spory a problémy řešit.
Europoslanec Pospíšil byl tázán na přidanou hodnotu EU mimo rámec zóny volného obchodu, hodnotíme tedy použití slova „dneska“ jako nadnesené, neb není cílem hodnotit momentální situaci. Evropská unie skutečně přinesla několik zásadních právních norem k úpravě mezinárodního práva soukromého, konkrétně rodinného sektoru. Jde například o přímo účinné nařízení upravující výživné nebo o tzv. nařízení Brusel IIa. Související evropské normy také uvádí základ mezinárodního práva soukromého v Česku, zákon o mezinárodním právu soukromém, a to ve svém druhém paragrafu.
Jiřímu Pospíšilovi dáváme tedy za pravdu.
Andrej Babiš
(...) vnitřní trh, který je velký problém pro naše podnikatele - expotéry, protože je plno bariér netarifních, a oni nemůžou prodávat do Evropy, když teda tvrdíme, že je volný trh.
Jednotný vnitřní trh Evropské unie znamená odstranění vnitřních tarifních omezení mezi členskými státy a stejně tak i postupné odstranění netarifních omezení.
Nejčastěji uplatňovanou formou netarifního opatření je preferování "domácích" firem před těmi zahraničními a to například prostřednictvím státních podpor (dotace, státní zakázky, daňové zvýhodnění, atd.). Přesto, že se Evropská unie snaží postupně omezovat i tyto netarifní bariéry, existuje možnost výjimek, kdy jsou pro daný členský stát netarifní omezení volného obchodu buď dočasně (podpora v důsledku přírodních katastrof), či trvale (ochrana kulturního bohatství) dovolena.
Výše popsané tedy znamená, že netarifní omezení nejsou namířena proti jednotlivým členským státům (například proti českým podnikatelům), ale jsou všeobecná. Není zcela přesné, že díky netarifním omezením nemohou čeští podnikatelé prodávat své zboží do Evropy, protože mohou, a stejně tak se tato problematická oblast netýká pouze českých podnikatelů, ale naopak všech podnikatelů v Evropské unii a problémem českých podnikatelů tak tedy může být spíše nedostatečná konkurenceschopnost, než bariéry v rámci vnitřního trhu EU.
Je tedy pravdou, že některá omezení stále přetrvávají a pro české podnikatele mohou být omezující. Existují však další překážky, např. nedostatečná konkurenceschopnost, nicméně výrok ministra financí je možno považovat za korektní.
My navyšujeme hlavně teda, hlavní sdělení je, že nenavyšujeme daně, to jsme slíbili a to děláme. Navyšujeme náklady o 63 miliard, ano?
Jedním z bodů programu hnutí ANO bylo nezvyšování daní, což se vládní koalici s výhledem např. na příští rok daří plnit. Ministr financí v rámci svého výroku ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2015 uvedl částku 63 mld. Kč. Dále je v rozhovoru s Miroslavem Kalouskem konkretizováno, že 44 mld. Kč z této částky odpovídá investičním výdajům (Státní fond dopravní infrastruktury).
Výdaje pro Státní fond dopravní infrastruktury jsou navrženy ve výši 43 mld. Kč, zbývajících 16 mld. Kč pak odpovídá vládou odsouhlasenému navýšení výdajových rámců pro příští rok o tuto částku (z původně odsouhlasených 1 153 mld. Kč).
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
