Lubomír Zaorálek
Zpravodajské služby, a to je věc, kterou vím, i když to není moje oblast, že v roce 2008 se začala rozsáhlá tři roky trvající reforma zpravodajských a způsobu jejich fungování a zpracovávání informací.
O plánované reformě zpravodajských služeb informoval již v roce 2007 web ePrávo.cz a v březnu následujícího roku se reformou zabývaly také týdeníky Respekt a Týden.
Výrok je hodnocen jako zavádějící. Jisté kroky k nastartování reformy zpravodajských služeb skutečně proběhly, jednalo se ovšem o dílčí změny a žádná komplexní reforma jako taková prozatím neproběhla.
Bezpečnostní rada státu 5. března 2008 schválila koncepci reformy tajných služeb, která měla mít za následek vznik rozvědky a kontrarozvědky namísto dosavadního Vojenského zpravodajství, Bezpečnostnía informační služby („kontrarozvědka“) a Úřadu pro zahraniční styky a informace („rozvědka“). ÚZSI je podřízen ministerstvu vnitra, VZ ministerstvu obrany. Po reformě by však všechny zpravodajské služby spadaly pod vládu a došlo by tak k propojení civilních a vojenských tajných služeb.
V dubnu 2008 jednání o reformě přerušili poslanci z bezpečnostního výboru Poslanecké sněmovny. Své výhrady vyslovila také armáda. Ministr vnitra Ivan Langer se tehdy rozhodl reformu odložit. Jako problematické bylo také hodnoceno to, že na rozdíl od BIS a VZ není ÚZSI nikým kontrolován. Od roku 2008 proběhlo 9 dílčích novel zákona o zpravodajských službách České republiky, žádná ale neměla charakter reformy.
O reformě se začalo znovu hovořit v červenci 2010, tedy nedlouho poté, co byla jmenována vláda Petra Nečase. Premiér Nečas změny v tajných službách podpořil, ale řekl také, že nepatří mezi priority jeho vlády. K reformě za jeho vlády nedošlo.
Situace se změnila po nástupu Sobotkovy vlády, která mezi svými prioritami v programovém prohlášení uvádí následující: „Posílení parlamentní kontroly zpravodajských služeb České republiky.“ Po půl roce jejího fungování se však začínají ozývat hlasy z koaličních lavic proti reformě.
Martin Major
Z právního pohledu se u tramvajové trati jedná o veřejně prospěšnou stavbu. Ale nikdy jsem za svoji politickou kariéru nemusel přistupovat k vyvlastňování. Jsem hrdý, že jsme se vždy s vlastníky domluvili. Možnost vyvlastnit tady však je.
Podle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), § 2 odst. 1 písm. l) je tramvajová trať veřejně prospěšnou stavbou, neboť je to stavba pro veřejnou infrastrukturu určená k rozvoji obce. Ve výše zmíněném zákoně v § 170 odst. 1 písm. a) se uvádí, že k vyvlastnění lze přikročit v případě veřejně prospěšné stavby dopravní a technické infrastruktury. Nepovedlo se nám také najít žádnou stavbu, na jejímž vyvlastnění by se Martin Major podílel, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.
Petr Štěpánek
Existuje ještě koncepce bydlení. A ta zmiňuje potřebu výstavby bytů a hlavní město Praha za poslední 4 roky nepostavilo ani jeden byt.
Petr Štěpánek zmiňuje existenci koncepce bydlení. Na webových stránkách hlavního města Prahy skutečně existuje Koncepce (.pdf) bytové politiky hlavního města Prahy pro rok 2004 a navazující období. Ta byla přijata usnesením č. 19/12 dne 24. června 2004.
Koncepce skutečně uvádí, na str. 41, potřebu výstavby nových bytů v nejbližších letech:
“Aby došlo ke znatelnému snižování deficitu bytů a napětí na trhu s byty bylo by potřeba, bez ohledu na formu vlastnictví, postavit v několika nejbližších letech v Praze ročně min. 6000 bytů”. Na jiném místě stejné strany pak: “Na celkové výstavbě bytů by se měla obecní výstavba v nejbližších letech podílet až do 20 %, přičemž její objem těžko může klesnout pod hranici 500 obecních bytů ročně”.
Český statistický úřad (.xls, řádek 4013 Praha) popisuje bytovou výstavbu ve všech obcích ČR od roku 1997 do roku 2013. Zde je popsána výstavba bytů, není však rozlišeno, zda tyto jednotky postavilo město či soukromý investor/fyzická osoba.
Podle analýzy (.pdf) Michala Němce z června 2014 bylo v letech 2011–2013 ročně dokončováno mezi 3–4 tisíci bytů, za rok 2010 bylo dokončeno přes 6 tisíc bytů na území hlavního města Prahy (viz str. 23). Nicméně analýza nerozlišuje vlastnickou strukturu dokončených bytů, a proto nelze určit, které byty patří přímo městu Praze. Proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Tomáš Hudeček
Ministerstvo vnitra nezveřejňuje jedinou smlouvu.
Výrok je označen jako nepravdivý, protože Ministerstvo vnitra na svých webových stránkách průběžně zveřejňuje uzavřené smlouvy. Nejstarší smlouvu lze nalézt z roku 2011 a nejnovější pak z roku 2014.
Bohuslav Sobotka
Když se bavím o rodinách s dětmi, vy jste jim sebrali porodné na druhé dítě. My jim to porodné na druhé dítě vracme.
Výrok Bohuslava Sobotky o znovuzavedení porodného na druhé dítě hodnotíme jako pravdivý. Záměr zrušit porodné na další dítě byl zveřejněn v Koaliční smlouvě (pdf) mezi ODS, TOP 09 a VV z roku 2010. Konkrétně se o něm píše na straně 5: "Porodné bude vypláceno pouze na první dítě a pouze u rodin, které budou mít příjem menší než 2,4 násobek životního minima." Konkrétně se pak jednalo o zákon č. 347/2010 Sb., § 44 (Sbírka zákonů, pdf).
Současná vláda Bohuslava Sobotky rozhodla o změně ve vyplácení porodného. Tisková zpráva MPSV (pdf) z 2. července 2014 uvádí, že rodiny budou mít nárok na porodné i na druhé narozené dítě. Zároveň se má zvyšovat koeficient pro výplatu porodného ze současných 2,4 násobku životního minima na 2,7 násobku.
Česká vláda dlouhodobě upozorňovala na fakt, že zavádění plošných hospodářských sankcí je hůl, která má dva konce.
Skrze osobu svého premiéra česká vláda skutečně již dlouho vyjadřuje obavy nad tím, že pokud dojde k plošným hospodářským sankcím zaměřeným proti Rusku - bude to mít dopad i na vývoj evropského hospodářství.
Premiér se takto vyjádřil například na dubnové tiskové konferenci po společném jednání české a slovenské vlády. Negativně se proti hospodářským sankcím proti Rusku vymezil také ministr financí Andrej Babiš.
Jaroslav Malý
Obešel jsem všechny své protikandidáty a mám velice význačnou podporu, například v protikandidátce, kterou byla Aneta Maclová za KDU-ČSL, protože naše programy se ve zdravotnické i sociální sféře velice podobají. A má celou řadu podpor význačných osobností.
Jaroslava Malého podle jeho webu podpořila pro druhé kolo kandidátka KDU-ČSL Anna Maclová a kandidát hnutí Doma v Hradci Jiří Hladík.
Anna Maclová kandidovala s programem, jehož hlavní body byly:
Při srovnání s programem Jaroslava Malého vidíme průnik v podpoře domácí a hospicové péče, dostupného bydlení, zkrácených úvazků a tvorby pracovních míst. Dá se tedy říci, že shoda ve zdravotnické a sociální oblasti je skutečně poměrně vysoká, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Liana Janáčková
Systém veřejných zakázek přece nejde ovlivňovat tím, že tam bude někdo (jako příjemce), kdo tu pomoc zrovna potřebuje. To je konkurenční prostředí a my ani nemůžeme vybrat někoho s nějakými podmínkami, že tam bude subdodavatel takový a takový.
Systém zadávání veřejných zakázek se řídí zákonem o veřejných zakázkách. Ten v § 101 počítá s možností přednostního výběru dodavatele zaměstnávajícího osoby se zdravotním postižením, což jako výjimka prolamuje obecnou zásadu rovnosti dodavatelů při výběru, vyjádřenou v § 6.
Zvýhodnění osob se zdravotním postižením při výběru (sub)dodavatele je tedy v zákoně explicitně dovoleno.
Preference ostatních sociálně znevýhodněných by bylo třeba konfrontovat právě s § 6 odst. 1, tedy čelit podmínce rovnosti a zákazu diskriminace (v tomto případě by se jednalo o diskriminaci pozitivní). Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý, neboť nejméně v jednom konkrétním případě lze nastavit podmínky tak, že se zvýhodní jistý dodavatel, a to plně v souladu s platnou legislativou.
Marta Semelová
Podle některých studií až 2 tisíce dětí do 18 let jsou na ulici mezi bezdomovci.
Výrok hodnotíme jako zavádějící. Ač není vyloučeno, že může existovat neoficiální studie uvádějící takovýto údaj, oficiální statistika uvádí řádově nižší údaje.
Oficiální data, která publikoval Český statistický úřad v jedné ze svých statistik (.pdf) týkajících se bezdomovectví uvádí, že v kategorii 0–19 let se mezi bezdomovci nachází 645 lidí bez domova. V roce 2012 publikovalo na toto téma statistiky také Sdružení azylových domů v ČR, které uvedlo počet 397. Český statistický úřad v roce 2011 publikoval statistiku, podle níž je v České republice 11 496 lidí bez domova.
Petr Fiala
Vláda, když nastoupila, tak říkala, jak bude vystupovat v evropských otázkách jednotně, jak se nebude opakovat žádná nejasnost v evropské politice. A co teď vidíme? Přetahování se o tučnou kořist, která leží v Bruselu, a to je křeslo eurokomisaře. Slyšíme tady různá jména. Teď nově paní Jourovou, mezi tím jsme slyšeli pět dalších, ale na žádném se vláda neshodla, vláda žádné neprosazuje.
Ve svém programovém prohlášení se současná vláda " zavazuje, že bude svou činností usilovat o věcné a časové naplnění priorit ". Mezi ně patří i aktivní členství v Evropské unii.
Je pravdou, že v posledních dnech vrcholí přetahovaná o post evropského komisaře. Zejména ČSSD a ANO stále pevně stojí za svými nominanty. Od voleb do Evropského parlamentu již byli mimo Věru Jourovou prezentováni celkem čtyři kandidáti. ČSSD navrhovala Pavla Mertlíka, ANO Pavla Teličku, KDU-ČSL Zuzanu Roithovou a Petra Blížkovského. Mezi neoficiální kanidáty, o nichž se pouze spekuluje či spekulovalo, patří například Štefan Füle, Martin Povejšil či Radek Špicar.
