My máme dneska 1 bilion eur, které se nám podle Evropské komise ztrácí v daňových únicích a v různých daňových transakcích.
Tvrzení o tom, že “Daňové úniky a neplnění daňových povinností každoročně připraví hospodářství EU o 1 bilion eur” skutečně uvádí například Evropská komise v doprovodné zprávě k Akčnímu plánu boje proti daňovým podvodům a únikům, která zavádí opatření jak tuto částku snížit.
Stejnou částku uvádí pak například i Hospodářský a měnový výbor Evropského parlamentu.
A já jsem teďka v Bruselu na poradě, poradě ministrů financí celé Evropské unie navrhl vlastně ten systém reverse charge, který nám vlastně zabezpečí to, abysme účinně bojovali proti daňovým únikům.
Andrej Babiš skutečně podle tiskové zprávy Ministerstva financí ČR dne 20. června 2014 na zasedání ministrů financí členských zemí Evropské unie ECOFIN " přednesl návrhna uplatnění institutu přenesení daňové povinnosti (reverse charge) u DPH na veškeré zboží a služby na přechodnou dobu. " Dále tisková zpráva uvádí, že přijetí " tohoto návrhu by fakticky vyloučilo podvody s DPH a zjednodušilo dodržování daňových předpisů pro plátce DPH i daňové orgány. " Na stránkách TV Newsroom Evropské komise je také možné shlédnout jeho rozhovor s médii. Andrej Babiš termín Brusel evidentně užil jako synonymum pro instituci Evropské unie, protože samotné zasedání Rady se konalo v Lucemburku. Za klíčové při hodnocení výroku považujeme, zda byl daný návrh Andrejem Babišem přednesen a zda se týká tématu, který zmiňuje.
Já vám neřeknu to souhrnné, protože já to tady mám vždycky rozdělené po jednotlivých programech, ale jak říkám, to jsou řádově miliardy a například příspěvek pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, to byly asi tři miliardy. V roce 2013 je tady vidět, že na tu celou APZ, aktivní politiku zaměstnanosti, bez těch zdravotně postižených, byly vynaloženy čtyři miliardy, což s těmi zdravotně postiženými dělá osm miliard.
Státní rozpočet (.pdf) pro rok 2013 počítal v kapitole 313 - Ministerstvo práce a sociálních věcí (strana 12) s výdaji na aktivní politiku zaměstnanosti ve výši 5,4 miliardy, příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením pak dalších 3,7 miliardy, dohromady plánovaná částka přesáhla 9 miliard. Není však zatím k dispozici závěrečný účet, nedá se tedy ověřit, zda skutečně vynaložených bylo ministryní zmíněných 8 miliard.
Rozpočet (.pdf) pro rok 2014 pak v této kapitole (strana 12) plánuje přibližně 4,6 miliardy na AZP a 3,6 miliardy na zaměstnávání osob se zdravotním postižením.
Kvůli nedostupnosti skutečných výdajů za rok 2013 nicméně hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Německá ekonomika 35 % svého objemu získává z exportu, 60 % německého exportu jde do Evropské unie.
Podle portálu Trading Economics míří skutečně 60 % německého exportu do zemí EU (40 % zboží a služeb je pak vyváženo do zemí eurozóny).
Stejný server pak uvádí za rok 2012 podíl německého exportu na HDP ve výši 51,79 % (stejný údaj uvádí např. i Světová banka). Jelikož se tedy Martinem Schulzem uváděný údaj o podílu vývozu na německé ekonomice výrazně odchyluje od skutečnosti, výrok hodnotíme jako nepravdivý.
Až 70 % legislativy je ovlivňováno Bruselem. Za těch 10 let co jsme v EU, přijala Evropská unie 500 směrnic, 3 500 nařízení, 5000 různých rozhodnutí a to se všechno projevuje u nás.
Otázce vlivu Evropské unie na národní legislativu se věnovalo několik zahraničních článků. Vzhledem k tomu, že je obtížné definovat onen „vliv“, natož vyrukovat s konkrétními čísly, která by průkazně dokazovala konkrétní závěry, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
Annette Elisabeth Toellerová ve svém článku zmiňuje fakt, že konkrétní hodnoty dávají smysl pouze v případě, že rozlišíme různé oblasti politiky. Dále tvrdí, že: „Současnéúdaje o evropeizaci v různých oblastech nejsou srovnatelné mezi zeměmi, protože jsou založeny na různě postavených portfoliích.“
Ve Velké Británii se touto otázkou zabýval také fact-check FullFact.org, který vycházel mj. ze studie knihovny Dolní sněmovny, která konstatuje, že „je možné odůvodnit jakoukoliv míru mezi 15 % a 50 %.“ A dodává: „Neexistuje žádný přesný, racionální a použitelný způsob, jak vypočítat procento národní legislativy ovlivněné Evropskou unií.“
K druhé části výroku se nám nepodařilo dohledat aktuální data. Server Euroskop.cz nabízí jen statistiku od našeho vstupu do EU po rok 2012.
Ale co je strašně důležitý je, že, i když my vykážeme tady v roce 2014 a 15 dvakrát sto miliard deficit, tak náš dluh se nezmění. Zůstane 1 683. To znamená, dluh 2013, 14, 15 bude úplně stejný (...) A víte proč? Protože já jsem zavedl restriktivní řízení likvidity státu. To znamená, že ty dluhopisy, které byly emitovány předtím, nám bohatě stačí na to, i když vykážeme 200 miliard deficit.
Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jedná se totiž o výhled do budoucna, který v tuto chvíli nemůžeme verifikovat. Tato prognóza však není nesplnitelná.
Státní dluh je součtem všech finančních pasiv státu (úvěrů, emitovaných dluhopisů, pokladničních poukázek apod.). Změna jeho výše není přímo navázaná na deficit (či přebytek) státního rozpočtu. Stát může své výdaje financovat z dalších zdrojů. Ministr Babiš dále v pořadu prohlásil, že nezvyšování nominální výše státního dluhu chce dosáhnout pomocí řízení likvidity státu prostřednictvím systému Státní pokladny. Díky sdílení volných finančních prostředků a plánování výdajů je pak možné volné prostředky použít pro financování státních výdajů. V této souvislosti je potřeba připomenout, že systém Státní pokladny spustil v roce 2013 již Miroslav Kalousek.
Za určitých podmínek je tak skutečně možné, aby současná výše dluhu zůstala zachována i při schodkových rozpočtech.
Dneska paní Marksová-Tominová vyhlásila, jak chce vláda podporovat (i v souladu s tímto dokumentem) to, že bude zaměstnávat mladé lidi a bude podporovat zaměstnavatele. Já bych chtěla upozornit, že KSČM v roce 2004 dala do zákona o zaměstnanosti, ona dokonce 2 roky platila a potom vláda ODS, Strany zelených a Lidovců tuto klauzuli zrušili.
Projev ministryně Marksové-Tominové se zaměřuje na podporu zaměstnavatelů v zaměstnávání mladých lidí do 30ti let.
Původní znění zákona o zaměstnanosti z roku 2004 skutečně v § 33 odst. 1 písm. b a c demonstrativně vyjmenovává podporu mladých lidí do 25 let a absolventů vysokých škol jako jedny z cílových skupin pro zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání.
Šlo o vládní návrhkoalice ČSSD - KDU-ČSL - Unie Svobody.
Ani první (.doc), ani druhá série (.doc) pozměňovacích návrhů tento paragraf nikterak nezasáhly. Není tedy jasné, jak by KSČM mohla do podoby zákona zasáhnout, ať už ve fázi jeho tvorby, nebo jeho projednávání. K žádné novele zákona roku 2004 nedošlo.
Navíc v závěrečném hlasování v Poslanecké sněmovně pro tento návrh zástupci KSČM nezvedli ani jednu ruku. Celý klub (až na pár výjimek) se zdržel hlasování.
Vládní novela č. 382/2008 druhé Topolánkovy vlády toto skutečně modifikovala na podporu osob do 20 let a zcela vyškrtla podporu absolventů. Stalo se tak ale 3 roky po vstoupení zákona v platnost. Klauzule samotná byla v platnosti více než čtyři roky.
Vzhledem k tomuto a skutečnosti, že nemáme doklad o tom, že by se na jejím zakomponování do zákona podílela KSČM, hodnotíme výrok jako nepravdivý.
A ještě navíc jim (zemědělcům, pozn. Demagog.CZ) dneska zpřísňujeme pravidla v rámci společné zemědělské politiky, na parametry osobního postupu, takže tam musí být zajištěno nějaké minimální střídání tří plodin, nemůžou totiž třeba jenom dvě plodiny na tom honu, minimální výši té dané plodiny v tom, u toho zemědělského podniku
Součástí nových pravidel pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) pro rok 2014 je tzv. zelená platba neboli "greening". Tato platba tvoří 30 % z přímých plateb a jednou z podmínek pro získání této podpory je "diverzifikace plodin (nejméně 3 plodiny v osevním postupu, nejméně 5 % jedné a nejvíce 70 % jedné)".
Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Byla to právě Evropa, která donutila Řecko k tomu, že třetinu svého rozpočtu dávalo na výdaje na zbrojení.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť Řecko nevydává tak obrovský podíl veřejných výdajů na obranu.
Podíl výdajů na obranu Řecka vzhledem k celkovým veřejným výdajům v procentech:
2003
2004
20052006
2007
2008
2009
2010
20112012
7,837,03
6,73
5,51
5,68
5,93
6,48
4,67
4,62
4,48
Data: Eurostat
Lze vidět, že v posledních 11 letech nepřesáhl tento podíl ani 8procentní hranici.
Informace o tom, že by EU nutila Řecko vydávat velké výdaje na obranu, se nepodařilo dohledat.
Řecko skutečně dlouhodobě podporuje své ozbrojené složky a má velmi početnou a tudíž i drahou armádu.
V roce 2011 bylo Řecko na druhém místě v Evropě právě ve výdajích na zbrojení, pokud je počítáme jako podíl ku HDP. (pdf., tabulka 3).
Řecko předběhla pouze Velká Británie.
Jisté podněty k řeckým výdajům na obranu by mohly mít Francie s Německem, které mají právě s Řeckem armádní kontrakty.
Výrok poslankyně Konečné hodnotíme jako nepravdivý kvůli naprosto mylným údajům o řeckých armádních výdajích.
...viz třeba naše předsednictví, které najednou v polovině skončilo, kdy pan Paroubek potopil Topolánkovu vládu, nemohl to nechat ještě, řekněme, 3 měsíce doběhnout, a to nám v Evropě způsobilo fakt velkou ostudu, jo.
Česká republika předsedala Radě EU v první polovině roku 2009. U moci byla tehdy vláda Mirka Topolánka, které se opozice snažila vyjádřit nedůvěru celkem pětkrát - vyšlo to právě napopáté a to 24. března 2009. Topolánkova vláda zůstala v demisi do 8. května, kdy prezident jmenoval novou vládu, úřednickou.
Protože pád vlády během předsednictví byl neobvyklý (ačkoliv Unie podobné případy pamatuje), reakce ze zahraničí na sebe nenechaly dlouho čekat. Zahraniční média jako Financial Times nebo BBC označila pád vlády za chybu a očekávala, že to obrazu Česka uškodí. Evropští politici se navíc obávali, že nastálá situace poškodí celou Evropskou unii.
