Zdeněk Schwarz
Co se týče kampaně, tak moji kampaň platí tím, že kandiduji za ODS, ODS a ta má transparentní účet a transparentně zveřejňuje, jakým způsobem hradí kampaň svým kandidátům do Senátu.
ODS sice má na kampaň do Senátu zřízen svůj transparentní účet, nicméně ten nezveřejňuje fakticky nic. Jde o souhrn několika transakcí, z nichž není zřejmé, na co přesně výdaje jdou (mimochodem přímo na Schwarzovu kampaň nebyla podle něj vynaložena ani koruna – z " normálního " transparentního účtu pak také není jasné, na co mají být vynakládány jednotlivé peníze).
ODS tedy skutečně má transparentní účet k senátním volbám, nicméně se jedná spíše o pro forma aktivitu, jejíž reálný význam je fakticky nulový.
Oldřich Vlasák
Mně nezbývá než jednat s protikandidáty, což už se samozřejmě stalo, většina těch protikandidátů mě podpořila do druhého kola. Jsem velmi rád, že mě podpořil vítěz komunálních voleb v Hradci Králové, pan primátor Fink.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Část výroku o jednání s protikandidáty nelze z veřejně dostupných zdrojů ověřit. Před druhým kolem senátních voleb Oldřicha Vlasáka podpořil kromě nově zvoleného primátora Zdeňka Finka i Pavel Křížek, jenž kandidoval za SZ. Na webové stránce Oldřicha Vlasáka mu vyjadřuje podporu také Jiří Oliva z TOP 09. Podpořili jej tedy pouze 3 z 10 protikandidátů prvního kola senátních voleb, což nelze považovat za většinu.
Když jsem byl primátorem v Hradci Králové, tak jsme zvítězili v soutěži o nejlepší kvalitu života ve městě.
Výrok byl označen jako nepravdivý, protože město Hradec Králové se umístilo na první pozici v žebříčku nezávislé studie (MasterCard česká centra rozvoje) měst podle kvality života poprvé v roce 2010. Oldřich Vlasák byl primátorem v Hradci Králové od 28. 11. 1998 do 26. 10. 2004. Město tedy tuto soutěž vyhrálo v době, kdy byl primátorem Otakar Divíšek a Oldřich Vlasák byl pouze členem zastupitelstva města, v němž působí od roku 1990 dodnes.
Poprvé zmiňovaná studie vyšla v roce 2008 a v době založení byla první svého druhu. Město Hradec Králové se nikdy dříve než v roce 2010 neumístilo na prvním místě v jakékoli jiné soutěži, jež by hodnotila kvalitu života ve městě.
Marta Semelová
Problém je i u dětí, které vycházejí z dětských domovů, tam to není (jejich budoucí bydlení) vůbec řešeno.
Do péče dětského domova mohou být svěřeny děti do věku 18 let nebo 26 let v případě stálé přípravy na povolání (např. studium VŠ).
Po ukončení pobytu mohou takoví mladí lidé využít podle zákona o sociálních službách institut tzv. domu na půl cesty, což je služba sociální prevence poskytující ubytování pro děti a mládež do 26 let věku opouštějící školská zařízení pro výkon ústavní péče. Po dovršení 26 let už skutečně není další bydlení těchto osob nijak řešeno.
Semelová sama mlhavě zmiňuje dále v diskuzi azylové domy a domy na půli cesty, nicméně nijak nekonkretizuje jejich význam v této problematice. Její tvrzení, že problém u těchto dětí není řešen vůbec, není pravdivé.
Antonín Prachař
Paní Seitlová zapomněla říct třetího podporovate, stranu Pirátů.
Jitku Seitlovou opravdu v senátní kampani podpořila i Česká pirátská strana.
Martin Štěpánek
Ty doplatky jsou obrovské. Je to zhruba na osobu někde 3300−3500 na jednu osobu, nikoliv na rodinu. Je velmi výhodné ubytovávat velmi početné rodiny a velký počet lidí na malém prostoru.
Navzdory tomu, že se nám část výroku nepovedlo ověřit, hodnotíme ho jako pravdivý. Doplatek na bydlení skutečně může pobírat více osob obývajících stejný byt. Zda jsou doplatky „obrovské“, nehodnotíme z důvodu subjektivnosti takového výroku.
Tehdejší ministr práce a sociálních věcí František Koníček se v souvislosti s chystanou změnou legislativy vyjádřil takto: „Chceme tak docílit toho, aby se na jeden byt či jiný než bytový prostor v součtu poskytoval pouze jeden doplatek na bydlení“. V prohlášení MPSV se dále píše: „Novela by dále měla upřesnit výši odůvodněných nákladů na bydlení podílem všech osob, které užívají jeden byt nebo jiný než bytový prostor, i když tito lidé společně nehospodaří a nemají k sobě vyživovací povinnost." Z dohledaných údajů tedy vyplývá, že bylo skutečně možné přidělit doplatek na bydlení i více osobám v jednom bytě. V průběhu letošního roku pak byly v jednání dokonce 2 novely zákona, které by měly situaci změnit - senátní a vládní.
V tomto případě je také třeba rozlišovat příspěvek na bydlení a tzv. doplatek na bydlení. Martin Štěpánek pravděpodobně hovoří o doplatku na bydlení, který se vyplácí pouze ve specifických podmínkách, kdy se lidé nacházejí v hmotné nouzi nebo nejsou schopni ani s příspěvkem na živobytí pokrýt výdaje na bydlení. Doplatek na bydlení je často vyplácen právě v případě lidí žijících v ubytovnách, protože není navázán na trvalý pobyt. Výše příspěvku však může být různá, záleží na příjmech jednotlivce či rodiny a na dalších dávkách, které pobírá.
Průměrná výše (.pdf, str. 24) doplatku na bydlení v Moravskoslezském kraji byla v roce 2012 3192 Kč. V roce 2013 pak činila průměrná výše tohoto doplatku na území České republiky 3608 Kč. Průměrnou výši doplatku v Moravskoslezském kraji v roce 2013 se nám bohužel ani po kontaktování Úřadu práce v Ostravě nepodařilo zjistit.
Výše obou námi dohledaných typů příspěvků na bydlení je závislá na mnoha dalších parametrech a nelze tedy říci, že by se obecně pohybovala mezi 3300−3500 Kč, jak tvrdí Martin Štěpánek. Není však vyloučeno, že v určitých případech tohoto rozpětí dosahovat může.
Orientační výši příspěvku na bydlení a doplatku na bydlení lze dopočítat v online kalkulačce. Pro ilustraci uvádíme také příklad výpočtu příspěvku na bydlení (avšak dle tabulkových hodnot z r. 2013).
Václav Hampl
V Česku zatím naštěstí tyto případy (myšlena je tragédie ve Žďáru – pozn. Demagog.cz), je to vlastně poprvé, z Ameriky slýcháváme tyto případy častěji a tam taky míra zabezpečení těch škol je podstatně větší.
Výrok Václava Hampla je hodnocen jako nepravdivý. V České republice se bohužel vyskytly některé případy podobné neštěstí, jež se událo ve Žďáru nad Sázavou.
Co se týče různých situací z USA, smrtící útoky ve školách se skutečně stávají a mívají i značný počet obětí. Několik nejvážnějších případů uvádí Policejní noviny.
Je pravdou, že podobné incidenty jsou v ČR naštěstí spíše ojedinělé a s významně menšími následky. Nicméně v posledních letech se jich několik vyskytlo, a to i takových, při nichž přišel o život člověk. Souhrnný seznam podobných incidentů vydal server Lidovky.cz.
Jana Drápalová
My jsme rozšiřovali kapacitu (školek) už v roce 2011 (v Novém Lískovci) a v roce 2013 jsme otevírali další třídy pro 25 dětí. U nás vlastně problém s kapacitou školek vůbec nenastal. Naopak ještě pomáháme dalším MČ, takže k nám chodí děti z Bosonoh a ze Starého Lískovce.
Kapacity předškolní výuky v městské části Brna Nový Lískovec byly skutečně v roce 2011 navýšeny. Informuje o tom Lískáček (.pdf, str. 1), zpravodaj městské části Brno – Nový Lískovec ve svém prvním, lednovém čísle z roku 2012. Rovněž byla v letech 2012 a 2013 navýšena kapacita o 50 a 25 míst v ZŠ Svážná v Novém Lískovci, jak uvádí oficiální webové stránky města Brna.
Server zapisdoms.brno.cz uvádí, že v Novém Lískovci fungují tři mateřské školy, v současnosti bylo přihlášeno 165 dětí a přijato 91 dětí. Drápalová číselné údaje vysvětlila po našem dotazu tím, že se do mateřských škol v Novém Lískovci hlásily i děti mladší tří let, ale dvouleté děti nejsou pro prioritou z důvodů finančních či kvůli mateřským dovoleným.
Čísla ověřil Demagog.cz ještě ve statistice serveru zapisdoms.brno.cz, která vykazuje, že dvouletých dětí se letos hlásilo do mateřských škol v Novém Lískovci 48, ani jedno z dětí přijaté nebylo ze zřejmě výše uvedených důvodů. Tříletých dětí se z městské části Nový Lískovec hlásilo 59 z toho bylo 58 přijatých, dalších 10 dětí bylo přijato z jiných městských částí Brna. Čtyřleté, pětileté a šestileté děti z Nového Lískovce byly přijaty všechny. Kapacitní problémy tedy Nový Lískovec pro děti ze své městské části nemá a přijímá i děti z jiných městských částí.
Bohuslav Sobotka
My jsme se s Jiřím Dienstbierem dohodli, že teď už to jeho agenda (služební zákon, pozn. Demagog) skutečně nebude.
Jiří Dienstbier se skutečně od dalšího průběhu přípravy služebního zákona distancoval, a to i po jednání s premiérem Bohuslavem Sobotkou. Svůj postoj Dienstbier následně obhajoval na zvláštní tiskové konferenci věnované tomuto tématu. Jak ministr uvedl, nadále bude přípravu zákona primárně zaštiťovat Ministerstvo vnitra, kterému byly předány veškeré podklady zpracované v dosavadním průběhu legislativního procesu Úřadem vlády. Vzhledem k aktuálně dostupným vyjádřením obou členů vlády hodnotíme výrok jako pravdivý.
My jsme také dělali obstrukce a koalice používala metody, které posléze ukázaly jako neústavní. Když prosazovala své balíčky (...) tak se snažila například prosadit ty zákony tím, že vyhlásila stav legislativní nouze. Nakonec Ústavní soud řekl, že to není v pořádku.
ČSSD prováděla obstrukce například při schvalování zdravotnické reformy nebo při hlasování o takzvané sociální, zdravotní a důchodové reformě.
" Poté, co poslanci ČSSD a KSČM šest dnů blokovali jednání sněmovny, prosadila tehdy vládní koalice sloučení rozpravy ke všem zákonům, omezila délku projevů a rozhodla jednat i o víkendu a v noci. " (Aktuálně)
Námitka, že některé metody koalice byly protiústavní, jsme již v rámci výroku Bohuslava Sobotky ověřovali. Připomeňme naše hodnocení:
Bohuslav Sobotka podle všeho odkazuje na užití institutu legislativní nouze vládní většinou k prosazení zákona č. 347/2010 Sb. Ten byl následně zrušen nálezem Ústavního soudu ze dne 1. března 2011 sp. zn. Pl. ÚS 55/10 pro zneužití institutu legislativní nouze za účelem rychlého a snadného prosazení vůle většiny a omezení práv parlamentní menšiny.
" (…) Ústavní soud dospěl k závěru, že v posuzovaném případě všechna rozhodnutí orgánů Poslanecké sněmovny činěná k návrhu vlády, jakož i samo rozhodnutí o trvání stavu legislativní nouze a o trvání podmínek pro projednání napadeného zákona ve zkráceném jednání (…) byla učiněna v rozporu se shora vysvětlenými aspekty charakterizujícími ústavní demokratický princip. Proto bylo možné ústavní přezkum uzavřít již v této fázi konstatováním, že v procesu přijímání napadeného zákona byly porušeny čl. 1 odst. 1 a čl. 6 Ústavy České republiky a čl. 22 Listiny.“
Právě Bohuslav Sobotka byl jedním z navrhovatelů ústavní stížnosti a zároveň zastupoval skupinu navrhujících poslanců před Ústavním soudem.