Jsem členem poradního orgánu Evropské komise.
Pavel Telička je bývalým členem takového orgánu, jak sám přiznává např. v rozhovoru pro Parlamentní listy či iHNed.cz.
16. února 2014 v rozhovoru pro server Parlamentní listy sám Telička uvedl: " Se společníky jsme se rozhodli vypovědět všechny kontrakty a 7. ledna jsme se rozhodli zahájit proces likvidace firmy. Další aktivity rovněž postupně utlumuji. Ze stejného důvodu jsem rezignoval na členství v klíčovém poradním orgánu Komise, byť to komise nevyžadovala." 19. prosince 2013 se Telička pro server iHNed vyjádřil podobně: "Moje působení v poradenské firmě bylo v souladu se všemi psanými i nepsanými etickými pravidly a nebylo ani na závadu, abych byl dlouhá léta členem poradního orgánu Evropské komise nebo jejím koordinátorem pro transevropské sítě..."
Je to dáno tím, že je tam ta podpora u té spotřební daně a celkově ty ceny, například řepky v Evropě díky tomu za poslední roky vystoupaly.
Za posledních deset let se ceny řepky na burze ICE měnily v několika různých vlnách. Za rok 2013 dochází navíc k výraznému propadu ceny.
Jedná se však pouze o jeden druh obchodované řepky (.pdf, str. 5) a nepodařilo se nám najít vývoj event. jiných burzovních indexů této komodity, výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Známý případ farmy Bolka Polívky. Ta dostala dotaci z evropských peněz přes 20 milionů korun, nakonec zbankrotovala, byla prodána za nějakých myslím 11 milionů korun. Z těch 11 milionů už veřejnost, naše peníze zpátky těch 27 milionů nedostaneme.
Penzion Olšany s.r.o. (dříve vedený jako FARMA Bolka Polívky, spol. s.r.o.) byl prodán v únoru 2014 za 11,5 milionu Kč.
Vzhledem k tomu, že informace týkající se částky získané z fondů Evropské unie se v různých médiích velmi liší (Lidovky.cz informovaly o 24 milionech a Aktuálně.cz o 11,6 milionech), čekáme na vyjádření příslušného Regionálního operačního programu a Ministerstva pro místní rozvoj. Z tohoto důvodu výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.
Všimněte si, že pan ministr hovoří o Chorvatsku, ze zemí staré patnáctky, znovu zdůrazňuji, to nemá nikdo. Nikdo to zatím nezavedl.
Miroslav Kalousek hovoří o registračních pokladnách, vybavených elektronickým připojením na daňový úřad. Takovéto pokladny samy zasílají úřadu údaje o proběhlých transakcích. Jde tedy o tzv. elektronickou evidenci tržeb, která není totožná jako samotné registrační pokladny, o kterých byl jeden z předcházejících výroků Miroslava Kalouska.
Chorvatský zákon o fiskalizaci, který výrazně proměnil systém daňové evidence v zemi, opravdu tyto pokladny zavedl. Zákon (chor., případně zde v angl. znění) v čl. 16 odst. 2 ukládá povinnost vybavovat pokladny internetovým připojením k datovému výměníku Ministerstva financí.
Implementací registračních pokladen v evropských zemích se zabývá např. loňská publikace OECD (.pdf, .angl, str. 37-43). V této publikaci ani jinde jsme však nenalezli informace o tom, že by některá ze zemí "staré patnáctky" EU podobný systém zavedla.
Na základě upozornění čtenáře dodáváme, že pokladny napojené na úřad se používají kromě Chorvatska již např. v Bulharsku (dle čl. 118 zákona - .doc, angl., str. 43 - o dani z přidané hodnoty) či v Maďarsku (zpráva - angl. - maď. asociace pro ICT).
Já jsem prosadil zákon o trestní odpovědnosti firem, takže už jsou dneska odsouzeny k trestu smrti firmy, které se chovaly korupčně.
Zásluhy za vznik zákona č. 418/2011 Sb. (Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim) jsou přisuzovány tehdejšímu ministru vnitra Radku Johnovi, který ho prosadil do vládní strategie protikorupčních opatření (např. zde či zde). Tento zákon nabyl účinnosti ode dne 1. ledna 2012 a do poloviny února 2014 bylo zahájeno trestní řízení s celkem 70 firmami. Dosud byly vydány 3 rozsudky pravomocně uznávající vinu, přičemž další dvě společnosti byly odsouzeny pravomocnými trestními příkazy. Jedna firma byla naopak obžaloby pravomocně zproštěna.
Byl tam velice podobný monitoring například e-mailové korespondence. Toho, jakým způsobem pracují přesto, že dostávali, řekněme, omezené například kilometry pro využití služebního vozidla, aniž by někdo zkoumal, jak velký je ten jejich revír, který mají svěřený a tam těch parametrů takových bylo vícero (mluví se o údajné "šikaně" zaměstnanců v Lesích ČR, pozn. Demagog.CZ)
Z veřejně dostupných zdrojů se nám nepodařilo uvedený výrok Mariana Jurečky potvrdit ani vyvrátit.
Oslovili jsem Ministerstvo zemědělství a Lesy ČR, dle jejich odpovědi výrok event. upřesníme.
Pokud se podívám na Úřad vlády, tak jestli jsem si na Úřad vlády, kde je, kde je přes pět set zaměstnanců, přivedl možná dvacet svých nejbližších spolupracovníků, možná ani toto číslo, je možná přehnané.
Podle informací, jež Demagog.CZ dostal od tiskového odboru Úřadu vlády, pracuje momentálně na Úřadě vlády pouze 483 zaměstnanců a ne přes 500, jak uvedl premiér Bohuslav Sobotka.
" Mapa moci ", kterou zpracoval server iHNed.cz, ukazuje, že na Úřadu vlády po nástupu Bohuslava Sobotky skutečně nedošlo k žádnému velkému personálnímu zemětřesení. K 20. březnu (k tomuto datu jsou nejnovější data) byli vyměněni 4 lidé - konkrétně vedoucí sekretariátu premiéra, vedoucí Úřadu vlády, náměstek vedoucího Úřadu vlády a vrchní ředitel Sekce ekonomické a správní a ředitel Odboru hospodářské správy.
V rámci Úřadu vlády byl také nově ustaven Odbor poradců a poradkyň předsedy vlády, který má celkem 36 členů, a jde tedy o vyšší číslo, než které uvádí premiér Sobotka ve svém výroku. Je ovšem třeba poznamenat, že někteří z těchto poradců budou vykonávat tuto práci jako čestnou funkci bez nároku na mzdu. Celkový rozpočet na poradce by měl být nižší, než tomu bývalo v době vlády Petra Nečase. A navíc se nebude jednat přímo o pracovníky Úřadu vlády.
Sobotka sice nadhodnocuje počet pracovníků Úřadu vlády, nicméně výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť po nástupu nové vlády nedošlo skutečně podle dostupných informací na Úřadu vlády k výrazným personálním změnám.
Evropští poslanci schvalují rozpočet Evropské unie.
Celý proces schvalování rozpočtu Evropské unie je ve velmi přehledné podobě dohledatelný na webu Evropského parlamentu. Ten popisuje nezastupitelnou úlohu EP v tomto procesu.
DD: Vy jste řekl, že (k soudu) pojedete, ale pak jste tam nejel. AB: Ne, ne, já jsem tam byl, 6. 6. 2013 jsem vypovídal 70 minut.
O tom, že vicepremiér Babiš byl prvnímu jednání před slovenským soudem přítomen, informovala ČTK prostřednictvím Českých novin - svého zpravodajského serveru. Dále například také místní média jako server Pluska.sk. Dalšího, říjnového jednání, se nezúčastnil a byl pouze zastoupen advokátem. Na zatím poslední jednání 30. ledna se (přes původně avizovanou absenci) prokazatelně dostavil, článek o tom napsaly například Webnoviny.
Přítomný skutečně nebyl na druhém jednání ve věci, které ale bylo pro absenci svědků odročeno na výše zmíněný 30. leden. Nutno ovšem říct, že vypovídal již na jednání prvním a jeho osobní účast nutná.
Protože (...) jednou jsme tam vyslali pana Kužvarta (do Evropského parlamentu), který na první tiskovce odpovídal na otázky novinářů "I am very optimistic", a když to řekl pošesté (smích Daniely Drtinové), tak jsme zjistili, že nemluví anglicky. Tak potom ho ČSSD stáhla a poslali pana Teličku.
Prvním kandidátem na eurokomisaře za Českou republiku byl v roce 2004 skutečně Miloš Kužvart.
Jeho posledním a vrcholným vystoupením jako kandidáta na eurokomisaře, se stala tisková konference, na které novináři přítomni v Bruselu ptali na jeho názory na evropskou ústavu. Miloš Kužvart se totiž zmohl pouze na větu: "I am very optimistic." S těmito slovy si vystačil na veškeré další dotazy. Po tomto mezinárodním faux pas se o čtyři dny později sám vzdal kandidatury
Tři dny po Kužvartově rezignaci oznámila vláda premiéra Vladimíra Špidly, že nominuje na tuto pozici někdejšího hlavního vyjednavače Česka s Evropskou unií Pavla Teličku.
