Přehled ověřených výroků

Z výroční zprávy za rok 2013 (.pdf, str. 23) vyplývají tyto údaje o přepravených osobách:

201320122011celkem přepravených osob (tis.)351 454352 274354 566

Jedná se o souhrnné číslo pro cestující využívající tramvajovou, trolejbusovou, autobusovou a lodní městskou hromadnou dopravu.

Trend poklesu cestujících je tedy zřejmý. Zlevnění roční předplatní jízdenky na MHD je prvním bodem předvolebního programu Zelených v Brně. Ve zvláštní sekci pak obšírněji vysvětlují své pohnutky k tomuto kroku.

Zda tento krok povede přímo k změně trendu poklesu cestujících, nelze předem zcela odhadnout, nicméně fakta obsažená v obou částech výroku (popis trendu a to, že Zelení navrhují konkrétní opatření) odpovídají skutečnosti.

Václav Láska opravdu upozorňoval na podezřelé vyvádění prostředků z Dopravního podniku hl. m. Prahy. Ten si jej najal v roce 2012. " Výsledkem mé právní analýzy byl jednoznačný závěr, že v dopravním podniku v letech 2007–2011 působila organizovaná zločinecká struktura," uvedl Láska na základě analýzy stovek smluv DPP. Ročně podle něj byly vyváděny miliardy korun údajně skrze právnickou kancelář Šachta & Partners (dnes MSB Legal). Za tato vyjádření advokátní komora požadovala po Láskovi pokutu 200 tisíc korun. Pokuta byla v červnu zrušena.

V souvislosti s kauzou pak byl v únoru letošního roku zadržen Ivo Rittig a další tři osoby za podezření z praní špinavých peněz.

Vzhledem ke stále probíhajícímu šetření ovšem není možné ověřit, zda do údajných machinací byli zapleteni také politici ODS či ČSSD. Výrok je proto neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože kritika ÚSTR v dubnu 2013 při odvolání tehdejšího ředitele Hermana přicházela ze strany sociálních demokratů zejména od dvou vrcholových politiků, jmenovitěLubomíra Zaorálka a Jiřího Dientsbiera.

Dienstbier tehdy kritizoval ÚSTR například za to, že byl institucí závislou na ODS, která ji dle jeho slov"přes své lidi využívala k vedení politického boje".

"Máme tady něco, co se špatně založilo, nedobře to funguje a má to celou řadu vad." Takto zase v pozadí jednání o odvolání tehdejšího ředitele ÚSTR Daniela Hermana komentovalčinnost této instituce Lubomír Zaorálek.

Byl to také Zaorálek, který již v roce 2010 přišel s kritikou tehdy odstupujícího ředitele ÚSTR Pavla Žáčka. Konkrétně kritizoval, že Žáček zneužíval svého postavení v ÚSTR "k vytahování kompromitujících údajů o svém nástupci historikovi Jiřímu Pernesovi". Zaorálkovi se tehdy nelíbilo, že na nového ředitele média vytáhla informace (které získala díky jejich vypuštění z archívu ÚSTR) o jeho minulosti jako kandidáta na spolupracovníka s STB nebo Pernesovo navštěvování Večerní univerzity marxismu a leninismu.

Je však potřeba poznamenat, že situace vzniklé kolem ÚSTR v roce 2010 a 2013 jsou v mnoha věcech značně odlišné.

Spory vzniklé v minulém roce vyplynuly z přeměn v členství Rady ÚSTR, o něž se zasloužil Senát, ve kterém tehdy většinově vládla ČSSD. Kritika z řad nových členů rady (zejména Šustrové, Jelínka, Benešové a Uhla) spočívala v nespokojenosti se způsobem, jakým Herman instituci řídí. Kritika však byla mnohými považována za nepodloženou a byla označována jako výsledek zpolitizování činnosti ÚSTR ze strany ČSSD.

Situace kolem odvolání Pavla Žáčka v roce 2010 však nabývala komplexnějších rozměrů. Kritika činnosti ÚSTR tehdy přicházela z širší společnosti. Petici za odvolání Žáčka sepsanou aktivistou Stanislavem Pencem tehdy podepsal mimo jiné i exprezident Václav Havel, předseda Strany zelených Ondřej Liška, výtvarník David Černý, architekt Zdeněk Lukeš nebo historik Petr Blažek, jenž v ústavu dříve pracoval. Jádrem kritiky bylo "nakládání ústavu s historickými kauzami". Týkalo se to zejména kauzy bratří Mašínů, kteří měli plánovat atentát na komunistického prezidenta Klementa Gottwalda. Ctirad Mašín s Milanem Paumerem sice po letech připustili, že je něco podobného napadlo, sami však přiznávají, že to nemysleli vážně. Největší rozruch ale vyvolala kauza kolem údajného udavačství spisovatele Milana Kundery.

Je pravdou, že Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy na svém webu zveřejňuje informace o jednotlivých vypsaných a realizovaných zakázkách. V archivu lze dohledat zakázky od března 2012. Nejsme však schopni posoudit, zda se jedná o veškeré zakázky záchranné služby.

V sekci veřejné zakázky (dále rozděleny na dodávky, služby a stavební práce) jsou dohledatelné aktuální zakázky, ostatní jsou v archivu (viz výše).

V sekci sponzoři jsou dohledatelní partneři jediné konkrétní akce (.pdf). Jde o " 3. ročník metodického cvičení krizové připravenosti ‚Pražská 155 ".

Co však na webu absentuje, jsou výroční zprávy (včetně hospodaření). Dostupná je pouze ročenka (.pdf) za rok 2013, kde je sice popsáno hospodaření od roku 2009 do roku 2013 (str. 36), avšak jedná se o souhrnná čísla, která toho moc neřeknou.

Výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť na webu pražské záchranky nejsou dohledatelné výroční zprávy, které by alespoň částečně popisovaly celkové hospodaření.

Na základě níže uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Základ financování kampaně Václava Hampla tvoří příspěvek KDU-ČSL ve výši 500 tisíc Kč. Výdaje placené z tohoto příspěvku lze dohledat na transparentním účtu KDU-ČSL. Bylo potvrzeno i spojení financování se SZ, která obdobně financovala kampaň Václava Lásky, jenž kandidoval za obvod č. 21. Dále se jistým dílem na financování kampaně podíleli i jednotliví přispěvatelé, jejichž seznam lze nalézt zde.

Podle Transparency International navíc Václav Hampl dostal nejlepší možné hodnocení, tedy známku 1.0 za průhlednost své kampaně.

Na základě dokumentu Evropské komise (anglicky, pdf, strana 3) má k 1. 7. 2014 dvě snížené sazby − resp. dvě a více snížených sazeb (nebo super snížených sazeb) − celkem 17 členských zemí EU. Jedná se tedy o většinu členských zemí, a proto hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý. Dvě snížené sazby má Belgie, Řecko, Chorvatsko, Kypr, Litva, Maďarsko, Malta, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Finsko a Švédsko (celkem 12 zemí). Dvě snížené sazby plus jednu super sníženou sazbu DPH má Francie, Irsko a Lucembursko (celkem 3 země) a jednu sníženou a jednu super sníženou sazbu má Španělsko a Itálie (celkem 2 země).

Členská zeměSuper snížená sazbaSnížená sazbaZákladní sazbaMezisazba Belgie -6/122112Bulharsko-920-ČR-1521-Dánsko--25-Německo-719-Estonsko-920- Řecko -6,5/1323- Španělsko 41021- Francie 2,15,5/1020- Chorvatsko -5/1325- Irsko 4,89/13,52313,5 Itálie 41022- Kypr -5/919-Lotyšsko-1221- Litva -5/921- Lucembursko 36/121512 Maďarsko -5/1827- Malta -5/718-Nizozemsko-621-Rakousko-102012 Polsko

5/823- Portugalsko -6/132313 Rumunsko

5/924-Slovinsko-9,522-Slovensko-1020- Finsko -10/1424- Švédsko -6/1225-UK-520-

Úsvitem navrhovanou hmotnou, trestní a osobní odpovědnost politiků detailně rozebíráme v následujícím výroku. Zde se zaměříme na povinnost řádného hospodáře a pojem hmotné odpovědnosti samotný.

De facto identický výrok Tomia Okamury jsme již ověřovali v předchozí diskusi s výsledným hodnocením nepravda. Na tomto hodnocení trváme i tentokrát, níže naleznete naše odůvodnění.

Nejprve je nutné podívat se z hlediska práva na pojem "péče řádného hospodáře". Ten do českého práva poprvé " zavedl " (nikoliv přesně definoval) dnes již neúčinný obchodní zákoník, který byl nahrazenzákonem o obchodních korporacích (částečně samozřejmě také novým občanským zákoníkem).

V souhrnu můžeme říci, že dle původního obchodního zákoníku je pojem "péče řádného hospodáře" chápán (.pdf, str.10–11) jako:"základní míra péče, kterou musí členové představenstva akciové společnosti, jednatelé společností s ručením omezeným, komplementáři komanditní společnosti, členové dozorčích rad, společníci veřejné obchodní společnosti a likvidátoři vynaložit při výkonu svých funkcí, a to při plnění všech povinností vyplývajících pro ně ze zákona nebo zakládajících dokumentů" – definice převzata z diplomové práce PÉČE ŘÁDNÉHO HOSPODÁŘE (.pdf) Markéty Keilové z Masarykovy univerzity z roku 2007, pro srovnání předchozí odkaz na e.pravo.cz.

Přestože se pojem péče (a zásady) řádného hospodáře v posledních několika letech objevil i v jiných zákonech (viz dále), než je původní obchodní zákoník, zákonodárce nikde tento pojem nevymezuje (ani v předpisech na obchodní zákoník navazujících). Nalezení jeho obsahu tedy zůstává především na judikatuře, odborné veřejnosti (viz naše citace) a také na podnikatelské praxi samotné.

Nyní musíme konstatovat, že obecně se tedy "péče řádného hospodáře" vztahuje na všechny politiky (starosty, hejtmany, poslance, zastupitele, členy vlády atd.), kteří jsou za stát či územně samosprávný celek (ÚSC) účastni v kontrolních orgánech právnických subjektů (soukromoprávní subjekty s majetkovou účastí státu či ÚSC), jež jsou zřízeny na základě výše uvedených zákonů, ale i dalších zákonů (viz dále), které pracují se zásadami a znaky poměrně obtížně vymezeného pojmu "péče řádného hospodáře". Tomio Okamura se však zásadně mýlí, když tvrdí, že jsou z něho (ve výše nastíněném kontextu a vymezení pojmu) vyloučeni např. ministři či hejtmani.

Ve vztahu k (veřejnému) majetku veřejnoprávních korporací (nikoliv soukromoprávních osob s majetkovou účastí státu) – státu (protože ten je veřejnoprávní korporací) či ÚSC – je však vymezení pojmu a zásad odpovídajících "péči řádného hospodáře" často i daleko přísnější, nežli je tomu ve výše nastíněném případě (dnes účinného) zákona o obchodních korporacích či občanského zákoníku.

Obecně jsou zásady odpovídající pojmu "péče řádného hospodáře" v této oblasti vymezeny a rozprostřeny mezi několik zákonů. Typicky se jedná o zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, či tzv. velká rozpočtová pravidla (zákonč. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů), zákon č. 77/1997 Sb., o státním podniku atd. ve vztahu ke státnímu majetku. Dále tzv. "malá rozpočtová pravidla" (zákonč. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) a zákony o krajích, obcích, či hl. města Prahy, ve vztahu k majetku ÚSC.

Více o celé materii hovoří stanovisko vlády ČR (.pdf). Ta posoudila návrh vydání zákona o péči řádného hospodáře u svěřeného majetku veřejnoprávních korporací, který předložila skupina poslanců hnutí Úsvit v čele s Tomiem Okamurou.

Naše odůvodnění však nekončí. Je nutné definovat i pojem hmotná odpovědnost, který předseda hnutí Úsvit používá naprosto bezprecendentně a nesprávně.

Hmotná odpovědnost je specifický právní statut, který upravuje vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (a to samozřejmě i státním zaměstnancem, nikoliv však zaměstnancem ÚSC, který má svoji vlastní úpravu) ve věci: ..."hospodaření s prostředky svěřenými zaměstnavatelem, povinnosti střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Odpovědností zaměstnavateli za škodu, kterou zaměstnaneczpůsobí zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním..." (viz předchozí odkaz) a je upraven zákoníkem práce (tzv. "dohoda o hmotné odpovědnosti" musí mít např. písemnou podobu, jinak je neplatná atd.).

S výše popsanými zásadami "péče řádného hospodáře" však takto definovaná a v českém právu zakotvená "hmotná odpovědnost" nemá – a ani nemůže (alespoň prozatím) – mít absolutně nic společného, neboť starostové, hejtmani, ministři atd. nejsou zaměstnanci státu či ÚSC a zodpovídají se pouze svým voličům.

Na závěr je tedy nutné konstatovat, že všichni politici jsou samozřejmě za "nevhodnou péči o veřejný majetek" odpovědní (nikoliv však "hmotněodpovědní", neboť hmotná odpovědnost je specifický právní vztah, jak jsme popsali výše) za porušení různě ve výše uvedených právních předpisech vymezených a specifikovaných "zásad péče řádného hospodáře", a to dle příslušných sankcí uvedených v těchto či v jiných zákonech (např. i v trestnímzákoně, protože ten samozřejmě obsahuje přečiny a zločiny proti majetku či hospodářské trestné činy).

Velkými volebními tématy v Plzni jsou zadluženostměsta a projektPlzeň – evropské hlavní město kultury 2015. V posledních letech se rovněž řešil název nového plzeňského divadla.

Změna pro Plzeň na svém webu prezentuje jako svá hlavní témata následující: Plzeň bez hazardu, petice za divadlo Miroslava Horníčka v Plzni, park v Komenského ulici – MO Plzeň 1.

Obyvatelé Plzně podepisovali petici, aby se divadlo nejmenovalo podle prvního polistopadového prezidenta Václava Havla, nýbrž aby neslo jméno Miroslava Horníčka. Jak je patrné, členem petičního výboru byl i sám Marek. Primátor Plzně Martin Baxa v reakci na to začal prosazovat neutrální název divadla – Nové divadlo. Nové divadlo bylo s tímto názvem otevřenov září 2014.

Hazard byl rovněž velkým tématem letošních podzimních voleb, kdy TOP 09 usilovala o referendum o hazardu v termínu komunálních voleb. Straně se ovšem nepodařilo získat dostatek podpisů lidí pro to, aby bylo referendum vyhlášeno. TOP 09 byla ve snahách o referendum podporována také hnutím Změna pro Plzeň a Stranou zelených.

Zastupitelstvo odmítlo návrh na vyhlášení referenda již v dubnu 2014. Na tomto jednání byl také předložen návrh na nulovou toleranci hazardu, což iniciovala právě Změna (informace k tomuto jednání jsou dostupné na webu města – jednání zastupitelstva, bod 44).

30. ledna předložila skupina poslanců hnutí Úsvit návrh zákona o celostátním referendu. V první části (.pdf) " celostátní referendum " čl. 1 b) se uvádí, že " v celostátním referendu lid České republiky rozhoduje o návrhu zákona, včetně ústavního ".

Vláda České republiky tento návrh projednala na svém zasedání 26. února a vyslovila s ním nesouhlas – celé vyjádření vlády je dostupné na webu Poslanecké sněmovny.

Dodejme, že návrh zamítla Poslanecká sněmovna, nikoliv vláda (což vychází z ústavního pořádku České republiky), a to již v 1. čtení. Proti zamítnutí tohoto návrhu hlasovalo 33 poslanců (převážně Úsvit a KSČM).

Významný průlom v možnosti v České republice hazard regulovat učinil 11.dubna 2013 svým nálezem Ústavní soud - konkrétně jde o nález sp. zn. Pl. ÚS 6/13. Vyhověl návrhu města Klatovy, přičemž toto město mělo ve sdružení Brnění partnera, kterému byla dle městského webu za konzultace v oblasti hazardu následně i vyplacena odměna.

Možnost regulovat hazard tak je možná především díky rozhodnutí Ústavního soudu na návrh města Klatovy a následně i měst dalších (např. Židlochovice a Frýdlant nad Ostravicí). K tomuto rozhodnutí ovšem přispěla i angažovanost Brnění o.s., které proti hazardu dlouhodobě bojuje a spolupracovalo v této otázce i s dotčenými městy.

Dalším z příkladů angažovanosti v problematice může být příručka pro obecní samosprávy Hazard ve vaší obci lze konečně regulovat. Ta městům dává návod, jak hazard v té dané obci regulovat.

Na základě těchto příkladů angažmá Brnění v problematice regulace hazardu je výrok hodnocen jako pravdivý.