Já jsem ho snížil (schodek státního rozpočtu) ze 120 na 100 (miliard), pan Kalousek navrhoval 120.
Schodek státního rozpočtu na rok 2014 byla stanoven na 112 miliard korun, na rok 2013 to bylo 100 miliard korun a na rok 2012 105 miliard korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který stál u vyjednávání o těchto rozpočtech schodek státního rozpočtu 120 miliard nenavrhoval. Naopak při jednání o rozpočtu na rok 2013 počítá Kalousek se schodkem 2,9 % HDP, tedy 100 miliard korun. Rovněž při vyjednávání o rozpočtu na rok 2014 Kalousek kritizoval navýšení schodku na 112 miliard a požadoval jeho snížení. Miroslav Kalousek dále do budoucna předpokládá růst schodku, v roce 2015 by měl vzrůst na 110 miliard a v roce 2016 na 115 miliard.
Václav MORAVEC: Vy nerozumíte tedy argumentům a námitkám těch, kteří budou v pondělí demonstrovat odpoledne před Ministerstvem zahraničí? Bohuslav SOBOTKA: Já vím, že to je například pan Bursík, nebo pan Schwarzenberg. Ale pan Bursík s panem Schwarzenbergem mi před měsícem radili, aby Česká republika zavedla jednostranné hospodářské sankce vůči Rusku. V situaci, kdy to žádná evropská země neudělala.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací z médií a povaze schválených sankcí.
Martin Bursík vyzval s několika dalšími exministry Bohuslava Sobotku k zavedení sankcí vůči Rusku již 15. března. Karel Schwarzenberg k sankcím vyzývá opakovaně v různých rozhovorech, např. zde (z 8. dubna) a zde (z 19. března).
Evropská unie schválila 17. března sankce vůči představitelům Ruska a některým proruským představitelům Ukrajiny. V dubnu byly sankce ještě rozšířeny. Tyto sankce jsou však stále zaměřeny proti jednotlivcům, ne proti Rusku jako takovému, ani proti ruským firmám.
Ministryně práce navrhuje zvýšení minimální mzdy o 500 korun od prvního ledna příštího roku.
Ministryně práce skutečně veřejně oznámila záměr zavést zvýšení minimální mzdy o 500 Kč například v Otázkách Václava Moravce 6. dubna. Podporu tomuto závěru po jednání tripartity dala i vláda.
Když si přečtete náš volební program, který je společný pro všechny zelené strany v Evropské unii, které společně kandidují, tak tam uvidíte celý soubor velmi konkrétních návrhů jak demokratizovat a otevřít evropské instituce.
Na základě Společného manifestu Evropské strany Zelených hodnotíme výrok jako pravdivý.
Ve zmíněném dokumentu (.pdf, str. 16) skutečně najdeme celý oddíl nazvaný " Za životaschopnější demokracii ", v jehož rámci je vyjmenováno několik návrhů, které by podle názoru Zelených pomohly větší demokratizaci a otevřenosti evropských institucí. Je to například posílení iniciativy občanů, větší možnost podávat žaloby u ESD, vyšší kontrola občanů nad politikami EU, ať už přímá nebo skrze posílené národní parlamenty, a další.
Jedna věc je udělat nějaký plán, druhá věc je, že řada těch programů, to bylo vidět i v tom příspěvku, již celou dobu běží (v boji proti nezměstnanosti, pozn. demgagog.cz)
Přehled, který by mapoval všechny aktuální programy na podporu zaměstnanosti, v současné době neexistuje. Na stránkách Úřadu práce ČR je však možné dohledat přehledy programů v současnosti probíhajících nebo již ukončených v jednotlivých krajích. Zde uvádíme např. informace o programech v Ústeckém kraji, přehled realizovaných projektů z Evropského sociálního fondu (ESF) v Karlovarském kraji nebo příklad projektu z ESF v kraji Jihomoravském.
Čech umře, nechá chalupu v Chorvatsku. Jak to budeme v dědictví řešit. Opět kolizní norma, kterou připravila Evropská unie, na ty jsem se také dovolil, se svým dovolením jako ministr spravedlnosti podílet, která stanoví pravidla, jak ty problémy řešit.
"Normy kolizní řeší střet dvou právních řádů. Regulují právní vztahy s tzv. cizím prvkem. Stanoví dle práva kterého státu je třeba postupovat v rozmanitých právních vztazích s cizím prvkem. Tímto cizím prvkem může být např. předmět právního vztahu (kupř. nemovitost na území jiného státu)." (Jaromír Harvánek - Teorie práva, str. 163)
Takovou kolizní normou je také Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. Dle harmonogramu bylo toto nařízení Radě EU předáno 15. října 2009 a ta se jím zabývala na svých zasedáních 3. dubna 2010, 9. června 2011 a 14. prosince 2011. Schváleno bylo 7. června 2012.
Tisková zpráva Evropské komise obsah tohoto nařízení shrnuje následovně: "Nový právní předpis významně zjednoduší dědická řízení s mezinárodním prvkem, neboť obsahuje jediné kritérium, na jehož základě se určí jak příslušný orgán, tak rozhodné právo pro taková dědictví: tímto jediným kritériem je obvyklé místo pobytu zesnulého. Umožňuje také občanům, aby s plnou právní jistotou rozhodli o své pozůstalosti. Právní předpis rovněž zavádí evropské dědické osvědčení, jež lidem umožní prokázat bez dalších formalit status dědice či správce dědictví po celém území Unie. Tato novinka představuje významný pokrok oproti stávající situaci, kdy občané jen velmi těžce uplatňují svá práva. Výsledkem budou rychlejší a levnější řízení, která občanům ušetří čas a peníze vynakládané na právní poplatky." (.pdf)
Vzhledem k tomu, že Jiří Pospíšil byl v období mezi 13. červencem 2010 a 27. červnem 2012 ministrem spravedlnosti, a zastupoval tak Českou republiku na zasedání Rady EU, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jako jednu ze svých priorit si úpravu kolizních norem dědického práva vetkl Jiří Pospíšil již jako ministr spravedlnosti v době našeho předsednictví v Radě EU.
A stejně jsem se domluvil s hejtmany, panem Haškem. Pan Kalousek jim vzal RUD, ano (...) To je rozpočtové určení daní, snížil jim příjem o 3,5 miliardy. A já jim to vracím od prvního ledna 2016.
Podíl na výši daní alokovaný pro kraje se skutečně v roce 2012 během funkce Miroslava Kalouska jakožto ministra financí snížil. Původní procentuální podíl pro kraje byl ve výši 8,92 % z celkově vybraného DPH, ten se však v roce 2012 a v následujících letech snížil na 7,86 %. To podle zdrojů Asociace krajů ČR znamená výpadek daňových příjmů z DPH pro kraje ve výši cca 3,3 mld. Kč pro rok 2014. Meziročně s vyšším výnosem DPH tento výpadek roste.
Dle současného návrhu by mělo skutečně krajům přibýt financování v odhadované výši zhruba 4 mld. Kč, a to v roce 2016, jak Babiš avizuje. Podmínkou je však zachování trendu zvyšování výběru DPH.
Já i tady jsem kolikrát hlasoval jaksi jinak, než třeba má strana.
Jiří Pospíšil je poslancem od roku 2002. Do doby opuštění ODS byl celou dobu členem poslaneckého klubu této strany. V tomto období proběhla tisíce hlasování a není možné postihnout, nakolik hlasoval v souladu s tímto klubem. Souhrnná data o nejrůznějších hlasováních analyzuje sdružení Kohovolit.eu, které jsme požádali o informaci, nakolik Pospíšil ve skutečnosti se svými stranickými kolegy ne/hlasoval. Prozatím však výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Pro informaci dodáváme data, nakolik se Pospíšil v minulém volebním období vůbec jednotlivých sněmovních hlasování účastnil (via Kohovolit.eu).
Data od voleb 2010 jsou přístupná k části volebního období:
(Volby 2010 — začátek roku 2011 — 46% účast; Rok 2011 — 52% účast; Leden — květen 2012 (.xls) — 50% účast). Dodejme, že v tomto období Pospíšil zastával také post ministra spravedlnosti.
Jsem rád, že to říkáte, právě tito odpůrci občanského zákoníku říkají, že náš Nový občanský zákoník je příliš archaický a příliš inspirovaný rakouským zákonem. Víte, jaký platí v Rakousku zákoník z roku 1811, 1811, tento zákon na našem území platil téměř 150 let a byl inspiračním zdrojem a i jistým návratem k tomu, co v této zemi desítky let platilo a komunisté to zrušili.
Výrok Jiřího Pospíšila hodnotíme jako pravdivý, neboť v Rakousku skutečně stále platí zákon z roku 1811, který na českém území platil 150 let.
V roce 1811 byl v rakouské části Rakouska-Uherska (včetně českých zemí) vyhlášen tzv. Všeobecný zákoník občanský, který v Rakousku platí dodnes a z většiny nebyl ani novelizován. Na českém území platil od jeho počátku, po celou dobu první republiky, během války i po ní. Jeho platnost byla ukončena na konci roku 1950, kdy byl nahrazen tzv. středním občanským zákoníkem.
Od 1. června 1811, kdy vyšel rakouský zákoník v platnost na českém území, až po jeho zrušení na konci roku 1950 uběhlo bez šesti měsíců celých 150 let. V Rakousku dokonce platí dodnes. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
A když se podíváte na to, proč Česká republika volným pádem padala na žebříčku konkurenceschopnosti v minulých letech, ten pád byl velmi dramatický, tak jedním z hlavních důvodů je kvalita našich institucí.
Česká republika se skutečně již od roku 2009 v žebříčku propadá. Podle poslední zprávy (.pdf) Světového ekonomického fóra (WEF), které také sestavuje žebříček konkurenceschopnosti zemí, se Česká republika propadla o 7 míst na 46. příčku ze 148 hodnocených zemí.
WEF uvádí (.pdf, str. 6) i důvody tohoto pádu: "Přetrvávají obavy o kvalitu veřejných institucí v zemi. Co se týče důvěry občanů v politiky se Česká republika zařadila na 146. místo, níže se umístila jen Argentina a Libanon. Z důvodu rostoucího zadlužení se mírně zhoršilo makroekonomické prostředí, avšak vzhledem k dosaženému 55. místu, lze Českou republiku ve srovnání se zbytkem Evropy hodnotit jako stabilní. České podniky lze díky zavádění nových technologií hodnotit jako poměrně sofistikované a inovativní. Celková konkurenceschopnost by mohla vzrůst v případě zkvalitnění vzdělávacího systému a zavedením větší flexibility na trhu práce."
Podle zprávy (.pdf, žebříček na str. 29) pro roky 2012-2013 se Česká republika nacházela na 39. místě a v předešlém období na 38. místě.
