Přehled ověřených výroků

Operační programy v období 2014–2020 budou jiné než v předcházejícím období, tudíž bude jiné i čerpání financí. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.

V programovém období 2007–2013 existovalo osm tematických operačních programů (TOP) a sedm regionálních operačních programů (ROP).

V novém programovém období 2014–2020 bude větší prostor dán integrovaným nástrojům (.pdf, s. 17), jako jsou Integrované územní investice (ITI), Integrované plány rozvoje území (IPRÚ) a Komunitně vedený místní rozvoj (CLLD). Všechny tyto nástroje jsou realizovány v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

ITI (.pdf, s. 124) budou uskutečňovány v metropolitních oblastech celostátního významu. Mezi ně patří i olomoucká aglomerace, vymezená třemi městy – Olomouc, Prostějov, Přerov.

Vzhledem k tomu, že se jedná o polycentrickou aglomeraci (.pdf, s. 124), nositel ITI je určen na základě dohody mezi partnery (v tomto případě jsou řídícím orgánem ITI zástupci měst Olomouc, Prostějov, Přerov).

Pokud tedy hovoříme o čerpání dotací z ITI, budou se na jejich správě podílet zmíněná tři města společně, což je novinkou oproti předchozímu programovému období. Výrok Martina Majora hodnotíme jako pravdivý.

Podle dat z ÚAMK (aktualizace k 30. 7. 2014) stojí jeden litr nafty v České republice 36,120 Kč. Po přepočtu na koruny je cena nafty v Rakousku 35,926 Kč, v Polsku pak 35,415 Kč. Výrok Tomia Okamury tedy hodnotíme jako pravdivý.

Je pravdou, že Jiří Tyc, kterého zmiňuje ministr financí Andrej Babiš, je zaměstnancem dceřiné firmy ČEZu Energoservis. Tato firma, jak je ve výroku uvedeno, se pak skutečně mimo další činnosti zaměřuje na údržby a investice. Ačkoliv nelze zcela souhlasit s výrokem, že Jiří Tyc řídí tuto firmu, je jedním z nejvíce postavených zaměstnanců, konkrétně pak zastává pozici ředitele jedné z divizí, a to ETE - Jaderná elektrárna Temelín.

Co se týká části, že jej doporučila paní Veverková, tak zde nejsme schopni z veřejně dostupných zdrojů výrok vyvrátit, ani potvrdit. Paní Drábová nám e-mailem ovšem potvrdila, že Jiřího Tyce neoficiálně odsouhlasila jako člověka kompetentního na post v dozorčí radě ČEZu.

Z těchto důvodů výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, že Jiří Tyc sice přímo neřídí celou servisní firmu Energoservis, nicméně je na velmi vysoké pozici, a bude tedy patrně expertem na danou problematiku.

Plzeňská ODS si skutečně prošla rozsáhlou krizí. Po odchodu Jiřího Pospíšila záhy stranické sdružení opustilo i několik dalších zastupitelů. Dřívější zastupitelé města Plzně a členové ODS Jan Michálek a Jiří Uhlík tak letos kandidují na kandidátce hnutí Občané patrioti jako nezávislí kandidáti. Hnutí vede bývalý radní rovněž dříve za ODS Marcel Hájek. Na sólovou dráhu se z ODS vydal bývalý starosta centrálního obvodu Jiří Strobach, a to s hnutím Jiří Strobach – náš starosta.

Co se týče aktivistických skupin, některá menší uskupení (konkrétně Strana zelených, Česká pirátská strana, Plzeňská aliance a hnutí Změna) se pro účely podzimních komunálních voleb spojila do útvaru Společně za Plzeň.

Na jejich kandidátce se pak objevuje místní aktivista a nezávislý kandidát Petr Vaněk, další ze známých plzeňských aktivistů Martin Marek je jedničkou na kandidátce Změny pro Plzeň. Nezávisle pak fungují výše zmínění Občané patrioti a množství jiných uskupení.

Výrok Vladimíra Duchka je tedy v obou částech pravdivý, ODS se roztříštila do několika dalších uskupení a veřejnost se nyní skutečně aktivizuje v několika skupinách.

Pravomoci Senátu jsou poměrně široké. Jednou z těch nejdůležitějších je kompetence přijímat v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny zákonná opatření ve věcech, která nesnesou odkladu, a obecně vzato zastupovat absentující prvek zákonodárné soustavy. Například v roce 2013 po rozpuštění Poslanecké sněmovny takto Senát vydal celkem 4 zákonná opatření. Jeho souhlas se například vyžaduje při jmenování ústavních soudců, navrhuje kandidáty na funkce Veřejného ochránce práv, volí členy Rady Ústavu pro studium totalitních režimů a je jediný, kdo může (se souhlasem Poslanecké sněmovny) podat žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu.

K hodnocení druhé části výroku jsme analyzovali poslední funkční období Senátu ČR. Doposud má ve svém devátém funkčním období, čítající nyní necelých 21 měsíců (slib senátoři složili 21. listopadu 2012), na kontě 23 schůzí a celkově 37 jednacích dní. Schází se tedy přibližně jednou do měsíce průměrně na 1,5 dne.

Přesto, zejména kvůli první části výroku, hodnotíme tvrzení poslance Okamury jako nepravdivé.

Veřejnoprávními médii v České republice jsou Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Všechna mají ze zákona svou radu, která je volena Poslaneckou sněmovnou.

Rada ČT – ta je volena Poslaneckou sněmovnou, jíž podávají návrhy (.pdf – zákon o ČT, § 4 bod 2) na kandidáty nejrůznější organizace a sdružení (tato praxe byla veřejně diskutována skrze to, zda nejde pouze o zástěrku, přes níž si politické strany dosadí do Rady ČT své nominanty).

Poslední volba proběhla 26. března, kdy bylo dovoleno 6 radních. Celou volbu popisuje Mediář.cz. Před touto volbou byli stávající radní na svých postech i před tím, než se Úsvit vůbec dostal do Poslanecké sněmovny, tudíž předchozí radní k tomuto hnutí nepatřili. Z nově zvolených členů je poměrně jasná profilace exposlankyně KSČM Levé či Vratislava Dostála z Deníku referendum (jenž má blízko k ČSSD). Z radních, kteří zůstali na svém postu, lze jmenovat také Josefa Pavlatu (bývalý dlouholetý senátor ODS). Politické pozadí volby popisuje server Idnes.cz.

Je tedy zřejmé, že někteří radní mají za sebou politickou minulost provázanou s některou konkrétní stranou, resp. jsou vnímáni jako příznivci nějaké strany/hnutí. Nicméně nejsme schopni korektně a autoritativně posoudit, jakou profilaci mají všichni z nich. I přes to výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ani v jedné z rad není člověk, který by měl přímo blízko k hnutí Úsvit či Okamurovi.

Do Rady ČRo byli po volbách 2013 dovoleni 3 členové, 2 z nich (radní Dohnálková a Vejvoda –Mediář.cz) v březnu 2014 a Ivan Vodochodský (mimo jiné krajský zastupitel Královéhradeckého kraje za Koalici pro KH kraj) v květnu letošního roku.

Sedmičlenná Rada ČTK je dovolena v tomto složení, ani v ní není přímý zástupce hnutí Úsvit či jeho nominant.

Tzv. brněnský holding je skutečně jedním z hlavních bodů ANO 2011 v jejich brněnském programu. Má jít o “ nástroj profesionálního řízení městských firem ”.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý z následujících důvodů:

1) Trest odnětí svobody na dva roky (např. v případě usmrcení z nedbalosti může být vyšší – až šest let) může viník (zde autonehody) obdržet ve specifickém případě těžkého ublížení na zdraví dle § 147 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb. trestního zákoníku. V tomto případě se dále šetří podmínka toho, zda jednáním viníka dopravní nehody nedošlo k porušení některé z tzv. důležitých povinností stanovených zákonem o silničním provozu (viz níže). 2) Payne absolutně nezohledňuje náhradu škody poškozenému (zmíněné "poplatky poškozenému"), a to jak v trestněprávní, tak občanskoprávní rovině (viz níže). 3) Kandidát mystifikuje též v otázce "ostatních států Evropy". Problematika je obdobně upravena např. na Slovensku (viz níže).

První bod hodnocení, věnující se specifickému trestu dva roky odnětí svobody, nejlépe odůvodňuje následující část článku ze serveru e-právo, jež se zabývá přestupky a trestněprávními důsledky dopravních nehod:

"V rámci samotného šetření skutkového stavu dopravní nehody se mimo jiné šetří i zavinění nehody konkrétním viníkem. Dojde-li na základě šetření policejní nebo jiný správní orgán k závěru, že konkrétní osoba porušila některou z povinností stanovených zákonem o silničním provozu, bude tato osoba zpravidla obviněna ze spáchání přestupku proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dle ustanovení § 22 a 23 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a hrozí jí dle § 11 a násl. tohoto zákona některá ze sankcí od napomenutí, přes pokutu či zákaz řízení až po propadnutí věci. Nadto je třeba upozornit, že ve stanovených případech se řidiči motorového vozidla, kterému byla příslušným orgánem uložena sankce za přestupek, navíc zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. V případě dopravní nehody, při které dojde k ublížení na zdraví jiné osoby, se současně šetří, zda jednáním jejího viníka nedošlo k porušení některé z tzv. důležitých povinností stanovených zákonem o silničním provozu. Je-li tento předpoklad potvrzen, může být proti této osobě zahájeno trestní stíhání pro trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti dle ustanovení § 148 odst. 1 trestního zákoníku, případně v závislosti na míře újmy i těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti dle § 147 odst. 1 a 2 trestního zákoníku, resp. trestného činu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 a 2 trestního zákoníku, za což pachateli hrozí trest až šesti let odnětí svobody. Klíčovým při posuzování rozdílů a okolností poranění a jejich důsledků je pro soudy vždy lékařský nález či posudek, nikoli pouze skutečnost, jak se poškozený po útoku zdravotně cítil. V souvislosti se způsobením těžké újmy na zdraví, případně smrti, je nutné podotknout, že dobu, po kterou nebyl postižený léčen z důvodu vyčkávání na lékařský zákrok nelze zahrnovat do obsahu zaviněného následku, za který je odpovědný viník nehody.Pokud jde o porušení tzv. důležité povinnosti stanovené zákonem o silničním provozu, pak je třeba uvést, že za porušení důležité povinnosti není dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu České republiky (kupř. rozhodnutí sp.zn. 6 Tdo 538/2002) v souvislosti s ustanovením § 148, resp. § 147 trestního zákoníku automaticky považováno porušení jakéhokoli ustanovení pravidel silničního provozu, jež mají za následek ublížení na zdraví či smrt, nýbrž jen porušení takové relevantní povinnosti, jejíž vědomé nerespektování má za dané situace zpravidla za následek nebezpečí pro lidský život nebo zdraví, kdy jejím porušením může snadno dojít k takovému následku.

Následně výčet „důležitých povinností“ není možné učinit taxativně, neboť je každé jednání posuzováno ve světle konkrétní situace. Typickými příklady, které soudy považují za porušení důležité povinnosti jsou kupříkladu:

• řízení motorového vozidla pod vlivem návykové látky;
• řízení motorového vozidla bez potřebného oprávnění;
• hrubě nepřiměřeně rychlá jízda;
• řízení vozidla za snížené viditelnosti se silně znečištěným čelním sklem a světlomety;
• předjíždění v místech, kde je to zakázáno;
• nesledování technického stavu vozidla;
• nevěnování se plně řízení;
• jízda ve vzdálenosti od vozidla, která nebyla s ohledem na rychlost vozidel bezpečná; aj.

Každá dopravní nehoda je však vždy posuzována samostatně s ohledem na její okolnosti a soud při tomto posuzování, zda byly naplněny znaky daného trestného činu, musí mimo jiné zkoumat existenci příčinné souvislosti mezi porušením důležité povinnosti a následkem jednání."

Druhý bod hodnocení rozporoval tzv. "poplatky poškozenému". Těmi je pravděpodobně myšlena náhrada škody poškozenému (zde nemajetkové škody – zdraví) způsobené trestným činem, na níž trestní zákoník pamatuje. Náhrada škody poškozenému v kontextu trestněprávní odpovědnosti se pak nevylučuje ani s odpovědností občanskoprávní, konkrétně s ustanoveními občanského zákoníku. Povinnost peněžité náhrady za ublížení na zdraví stanovuje především § 2958 a § 2962 násl. občanského zákoníku.

Třetí bod hodnocení: "Všechny ostatní státy v Evropě to řeší dlouhodobými poplatky poškozenému...", nejlépe vyvrátíme odkazem na článek Zákonný postih vinníka dopravnej nehody Ministerstva vnútra Slovenskej republiky, který popisuje celou problematiku na Slovensku. Ta je velmi obdobná výše popsanému řešení problematiky v ČR.

Olomouc skutečně již řadu let podrobuje své finance kontrole agentury Standard & Poor’s (podle magistrátu již od roku 1997, web S&P uvádí rok 1998). Aktuální rating je A- pro dlouhodobé závazky (třetí nejvyšší možné hodnocení, .pdf, en; znamená, že subjekt je velmi pravděpodobně schopný dostát svým závazkům, je však více ohrožen případnými nepříznivými změnami například v ekonomickém prostředí než subjekty s vyšším hodnocením AA či AAA) a A-2 pro krátkodobé závazky (druhé nejvyšší možné hodnocení; definice stejná jako výše). Toto hodnocení platí pro závazky jak v domácí, tak cizí měně. Městu byl navíc udělen pozitivní výhled do budoucna, což znamená, že hodnocení se může ještě zlepšit.

V doprovodné zprávě (.pdf, en) z května 2014, kde agentura potvrdila stávající hodnocení, pak S&P konstatuje, že ačkoliv vývoj hospodaření je poněkud horší, než se očekávalo v roce 2013, dá se stále pro roky 2014–2016 počítat se zlepšením. Zpráva hodnotí dluh i likviditu města jako přiměřené, kritizuje však například nedostatky v dlouhodobém plánování, kdy je rozpočet upravován několikrát během fiskálního roku.

I přes výše zmíněné výtky si město drží tento rating od roku 2012, kdy byl výhled zlepšen z hodnoty "stabilní" na "pozitivní". V roce 2006 bylo hodnocení pro závazky v lokální měně ještě o stupeň lepší než nyní.

V oficiálním programovém prohlášení vlády takovou dohodu nenajdeme. Mohlo k ní však dojít během jednání vlády za dobu jejího fungování. S žádostí o vyjádření jsme proto kontaktovali zbylé dvě koaliční strany − ANO 2011 a KDU-ČSL − a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Do doby, než obdržíme vyjádření oslovených stran, můžeme konstatovat pouze následující: Ani v programovém prohlášení, ani v přiložené koaliční smlouvě není bod věnující se privatizaci státních a polostátních společností, který by byl zobecnitelný na všechny státní a polostátní společnosti nebo konkrétně Letiště Praha. Dodejme ale, že privatizace pražského letiště je de facto zapovězena předpisem č. 69/2010 Sb.

Jediná zmínka k tomuto tématu je v koaliční smlouvě (.pdf), která je jako příloha vládního programového prohlášení. Na straně 32 nalezneme bod: "Nebudeme privatizovat státní lesy."