Přehled ověřených výroků

Pravdivost tohoto výroku vyplývá z § 5 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V tomto zákoně se píše: „O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky“.

Řeč je o Milanu Bajgarovi, bývalém členovi dozorčí rady ČEZ. Bajgar je podle serveru Lidovky lékař a ředitel rehabilitačního centra Čeladná, kde je skutečně propagátorem tzv. terapie tmou. Bajgar se tedy skutečně s trochou nadsázky dá označit za "léčitele tmou", výrok je tedy pravdivý.

Výrok je označen jako pravdivý, koncepce pro řešení problematiky bezdomovectví uvádí jako hlavní důvod bezdomovectví ztrátu bydlení v souvislosti s neschopností splácet dluhy za bydlení či jiné další dluhy. Dalšími příčinami je návrat z výkonu trestu nebo z léčení závislostí. V neposlední řadě lze nalézt bezdomovce, kteří přicházejí z dětských domovů. Minoritu pak tvoří cizinci a přistěhovalci. Zmíněná koncepce také říká, že více než 80 % současných bezdomovců začalo svou profesní dráhu ekonomickou aktivitou, zbylých 20 % nikdy nepracovalo.

Výrok hodnotíme jako zavádějící. Kandidátka na senátorku Jitka Seitlová se zavázala podpořit všechny návrhy Rekonstrukce státu (RS). Ve svých programových prioritách ale uvádí pouze některé z těchto návrhů.

RS předkládá devět zákonů, jimiž jsou "politika bez tajných sponzorů, majetková přiznání politiků, smlouvy na internetu, zrušení anonymních akcií, konec trafik ve státních firmách, odpolitizování státní správy, nezávislé vyšetřování korupce, zákony bez přílepků a rozšíření pravomocí NKÚ".

Ve volebním programu na oficiálním webu Jitky Seitlové těmto zákonům obsahově odpovídají pouze tři sliby, a "to boj proti korupci a všem právním předpisům, které pro korupci vytváří podmínky"(podle RS: nezávislé vyšetřování korupce),"transparentnost jednání a rozhodování o veřejných penězích a ve veřejné správě" (podle RS: politika bez tajných sponzorů), "posílení demokratických principů v politice i řízení státu, jako jsou limity financování volebních kampaní" (podle RS: majetková přiznání politiků).

Ostatní návrhy nejsou v jejím programovém prohlášení na webu explicitně zahrnuty nebo jsou vzhledem k ověřovanému tvrzení zavádějící (Heslo "budu prosazovat příznivější podmínky pro podnikání a zaměstnanost, stabilní daňový systém a přehledné právní prostředí" nelze chápat jako podnět ke zrušení anonymních akcií nebo konci trafik ve státních firmách). Výrok je proto hodnocen jako zavádějící.

Tomáš Hudeček ve svém výroku patrně naráží na zákaz veřejné podpory – tedy čl. 107 smlouvy o fungování EU, který hovoří o státních podporách. Evropské právo zde pracuje s nedovolenou (veřejnou) podporou. Město např. nemůže majetkově podpořit obchodní společnost, pokud by tím mohlo narušit hospodářskou soutěž zvýhodněním určitého podniku (jenž by tak mohl například mít zvýhodněné postavení při získání nějaké zakázky). Na druhé straně zná "evropská právní úprava" výjimky z této nedovolené podpory (tj. podpora může být za určitých okolností v souladu s právem EU).

V otázce, zda je možné vložit majetek do vlastní akciové společnosti, je situace komplikovanější. Města zakládají vlastní obchodní společnosti, včetně akciovek – například městská část Praha 4 založila 4-Majetkovou, a.s. Města také vstupují do právnických osob, např. koupí podíl ve společnosti vlastnící fotbalový klub apod. Samozřejmě město může nakoupit akcie jako investici. Nelze si například představit situaci, že by město nemohlo sanovat vlastní akciovou společnost, která jako jediný subjekt poskytuje veřejnou dopravu ve městě apod.

Výrok tedy hodnotíme jako zavádějící, přičemž: a) není jasné o jakém "vyvádění majetku" (typu podpory) primátor Hudeček hovoří, b) i přesto, že je v kontextu evropského práva striktně zakázána veřejná podpora, existují z tohoto pravidla výjimky.

Ke zvyšování snížené sazby DPH z 5 % až na 15 % došlo v letech 2008−2013. Tedy v době, kdy vládli jednak premiéři ODS Topolánek a Nečas a dále pak také Jan Fischer jako úřednický předseda vlády.

Právě Fischerova vláda v rámci úsporného balíčku ministra financí Eduarda Janoty také zvyšovala daně (zmiňovanou sníženou sazbu z 9 % na 10 %) a pro zákon, který toto zvýšení umožňoval, hlasovali tehdy i poslanci sociální demokracie (i Bohuslav Sobotka).

Je tedy pravdou, že vlády s účastí ODS v minulých letech zvyšovaly DPH, nicméně sociální demokraté jedno zvýšení podpořili také, tudíž se na zvyšování daní na léky částečně podíleli.

Výrok je hodnocen jako nepravdivý. Pokuta za odhozenou láhev by byla v ČR hodnocena jako přestupek proti veřejnému pořádku. Na základě zákona o přestupcích č. 200/1900 Sb. podle § 47 Přestupky proti veřejnému pořádku lze za znečištění veřejného prostranství, veřejně přístupného objektu nebo veřejně prospěšného zařízení uložit pokutu do výše 20 000 Kč.

Odhazování odpadků ve Velké Británii je na místě pokutováno 75 librami. V Londýně je tento přestupek pokutován 80 librami. Maximální pokutu, kterou je možné uložit, je 2 500 liber.

Tomio Okamura má patrně na mysli novelu zákona o majetku České republiky (.pdf), jejímž byl spolupředkladatelem a která byla poměrně jednoznačně zamítnuta 30. 4. 2014 v prvním čtení. Výraz celá Sněmovna je neurčitý, proti zamítnutí však opravdu hlasovali jen členové Hnutí Úsvit a několik dalších poslanců ostatních parlamentních stran, celkově v řádu jednotek.

Hmotná, trestní a osobní odpovědnost pro politiky je skutečně proklamována hned v druhém bodu programu Hnutí Úsvit.

Přesto hodnotíme výrok poslance Okamury jako zavádějící. Odkazujeme se v tomto případě na naše odůvodnění k dřívějšímu obdobnému výroku Tomia Okamury. Jednak hmotná odpovědnost je institutem využívaným v zaměstnaneckých vztazích, nikoliv ve vztahu k Okamurou jmenovaným funkcím. Dále je pak nepopiratelným faktem, že osoby v těchto funkcích v současné době odpovědné jsou, a to nejen podle trestního zákoníku (zde například dle § 220 za porušení povinnosti při správě cizího majetku), ale i podle jiných právních předpisů. Typicky se jedná o zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky, či tzv. velká rozpočtová pravidla (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů), zákon č. 77/1997 Sb. o státním podniku atd. Zde nejenže jsou uplatněny zásady péče řádného hospodáře, ale místy je úprava i přísnější.

Právě proto vyjádřila vláda nesouhlas s předloženým návrhem novely zákona o majetku České republiky. Úprava je podle ní nadbytečná a duplicitní, nevylepšuje ani nepřináší nic nového.

Výrok poslance Okamury je zavádějící, neboť vyvolává dojem, že se Poslanecká sněmovna postavila proti zavedení úpravy rozšiřující odpovědnost politiků, ministrů a hejtmanů. Tak to ale není. V hodnocení se rovněž promítlo opakovaně zcela mylné využití pojmu hmotná odpovědnost.

Na základě tiskových zpráv nejvyšších orgánů Evropské unie hodnotíme výrok Lubomíra Zaorálka jako pravdivý.

Evropská rada na svém zvláštním zasedání 30. srpna 2014 vyzvala (.pdf, ang., bod 12) Evropskou komisi, aby připravila návrh dalších sankcí proti Rusku v reakci na pokračující boje na Ukrajině. Evropská komise návrh připravila (ang.) k projednání 3. září a postoupila jej k jednání členským státům. (Informace o podobě navrhovaných sankcí např. agentura Reuters nebo idnes.cz.)

Předseda Evropské rady Herman van Rompuy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso ve společném dopise (.pdf, ang.) na téma chystaných sankcí uvádějí, že přijetí bude projednáno v pondělí 8. září, a to formální písemnou procedurou.

Kuberův výrok je o konání referenda o zákazu hazardu ve městě Teplice, které chtěla část občanů města v termínu komunálních voleb.

Soudní výhra, o níž Kubera mluví, je fakticky neuznání dostatku podpisů občanů města Teplice, kteří chtěli iniciovat referendum o zákazu hazardu ve městě v termínu komunálních voleb (kvůli relativně vysoké účasti z důvodu závaznosti/platnosti výsledku referenda – pozn. Demagog.cz).

I po postupném doplňování podpisových archů došel soud k tomu, že skupině pro referendum chybělo do jeho vypsání (při dosažení zákonem určeného počtu podpisů by bylo město nuceno referendum vyhlásit) 188 podpisů. Zastupitelstvo města však může o své vlastní vůli vyhlásit referendum také. Na svém jednání na konci srpna byl však tento navržený bod smeten. Referendum se tak konat v době komunálních voleb nebude.

Kubera argumentuje ve svém výroku tím, že za konání referenda spolu s komunálními volbami ušetří město milion a půl (s touto částkou pracuje primátor Kubera). Nicméně je téměř jisté, že zbývajících 200 podpisů pro konání referenda (kdy jej zastupitelstvo bude muset vyhlásit) aktivisté v době po volbách posbírají. Tím pádem buď donutí zastupitelstvo referendum vypsat (ještě se může změnit zásadně po volbách složení zastupitelstva a vypsat referendum o své vůli) v mezidobí mezi volbami, což městu přinese vyšší náklady. Další volby, které se konají za 2 roky (krajské a senátní), jsou potenciálně dalším termínem, kdy by mohlo ono referendum proběhnout, což ovšem opět žádnou úsporu nepřinese.

Kuberův výrok je hodnocen jako zavádějící. Jím deklarovaná úspora milionu a půl za konání referenda je iluzorní, neboť se stejně dříve či později bude konat a v kombinací s komunálními volbami by město za pořádání referenda vydalo méně, než pokud jej bude pořádat samostatně.

K úspoře za konání referenda by mohlo dojít za předpokladu, že by zákaz hazardu vyhlásilo samo město Teplice. Což je ovšem v rozporu s postoji primátora Kubery, jež v této diskuzi uváděl, a jde spíše o doplnění výčtu možností.

Kubera také uvedl 28. srpna (v souvislosti se zmíněným jednáním zastupitelstva) pro Žít Teplice, že pokud by město k hazardu přijalo vyhlášku, není nutné referendum, neboť vyhláška má vyšší právní sílu a ušetřilo by se (odtud také informace o milionu a půl). Tento argument by platil, pokud by obě skupiny prosazovaly stejné či alespoň podobné návrhy k regulaci hazardu. V tomto pořadu Českého rozhlasu však Kubera vystupoval jako odpůrce znatelné regulace, což je v přímém protikladu s požadavky aktivistů.