Přehled ověřených výroků

Václav Láska dlouhodobě, především od vstupu do Strany zelených, řeší téma korupce v české politice, kam mimo jiné patří také financování politických stran. Strana zelených se pak chystá podpořit zákon o financování politických stran, jehož spoluautorem byl právě Václav Láska už před vstupem do Strany zelených. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok předsedy hnutí Úsvit je hodnocen na základě stenoprotokolů z poslanecké sněmovny jako pravdivý.

Tento výrok se týká hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Urbana, které se stalo velkým procedurálním sporem v poslanecké sněmovně na konci července, neboť se opakovalo (opozice se domnívá, že protiústavně) na základě zpochybnění, které bylo učiněno až po zhruba hodině (jednací řád umožňuje zpochybnění "bezprostředně" po hlasování).

Jak dokládají stenoprotokoly z jednání o tomto návrhu (šlo o návrh zákona o tzv. zelené naftě), Okamura popisuje okolnosti kolem poslance Šincla korektně. Samotné hlasování je zachyceno na tomto stenoprotokolu zcela dole, pokračování pak zde.

Zcela konkrétně se pak událo následující:

" Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Návrh na zamítnutí tohoto návrhuzákona podán nebyl, byl podán pouze jediný pozměňovací návrh, a to ve druhém čtení od pana poslance Milana Urbana. Měli bychom tedy hlasovat o tomto pozměňovacím návrhu. Své stanovisko jsem sdělil ve svém předchozím vstupu.Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji Pan ministr ho také řekl. Raději ho ale vyzvu, aby řekl své stanovisko k pozměňovacímu návrhu pana poslance Urbana ještě nyní před hlasováním. (Nesouhlas.) Nesouhlas. Dobře.

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 65 a ptám se, kdo je pro tento návrh? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 65. Z přítomných 164 pro 86, proti 52. Návrh byl přijat.

Jiný návrh nebyl přednesen. Budeme hlasovat o návrhu zákona jako celku.

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb., o spotřební dani, ve znění pozdějších předpisů podle sněmovního tisku 215 ve znění schváleného pozměňovacího návrhu."

Zahájil jsem hlasování pořadové číslo 66 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 66. Z přítomných 167 pro 126, proti 27. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

Děkuji panu místopředsedovi vlády ministru Andreji Babišovi, děkuji panu zpravodaji a končím bod č. 22.Prosím o klid. Mám tady faktické poznámky, ale to bylo asi při hlasování - pan kolega Votava, Zaorálek a Šincl. Nejsou, dobře.

Dalším bodem našeho jednání je bod číslo

23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 353/2003 Sb.,
o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 208/ - třetí čtení..."

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Tématem ochranného léčení se z právního hlediska zabýval prof. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., který ve svém článku píše: "Zpravidla bude vhodné, aby se léčená osoba po ústavním léčení podrobila ještě ambulantnímu doléčení. Opačná změna bude přicházet v úvahu, např. jestliže léčená osoba nebude dodržovat stanovený režim léčby nebo bude jinak narušovat její průběh. Tyto otázky by měly být objasněny v návrhu zdravotnického zařízení na změny formy ochranného léčení, popř. je-li návrh podán jinou oprávněnou osobou nebo rozhoduje-li soud bez návrhu ve zprávě zdravotnického zařízení, ve kterém je ochranná léčba vykonávána. O změně způsobu výkonu ochranného léčení rozhoduje ve veřejném zasedání okresní soud, v jehož obvodu je zdravotnické zařízení, ve kterém se ochranné léčení vykonává."

Tato slova potvrzuje také web projektu Ligy lidských práv Férová nemocnice. Ten v případě neplnění podmínek ambulantní léčby uvádí: "Neplníte-li podmínky ambulantního ochranného léčení, může soud změnit formu ochranného léčení na ústavní. Musí být ale splněna podmínka, že váš pobyt na svobodě je v důsledku neplnění podmínek ambulantní ochranné léčby nebezpečný. Pokud soud nařídí změnu formy, může vás nechat vyhledat policí a ta vás dopraví do příslušného zařízení."

Pokud je osoba, které bylo uloženo ochranné léčení, při pobytu na svobodě nebezpečná, musí předseda soudního senátu podle § 351 odst. 2 trestního řádu nařídit její bezodkladné dodání do zdravotnického zařízení.

V poslední době se objevila tvrzení prezidenta republiky Miloše Zemana, že věří ruskému ministrovi zahraničí Lavrovovi v otázce nepůsobení ruských vojáků ve východní části Ukrajiny. Prezident považuje konflikt za občanskou válku. Tento názor vyvolal v zemi různé reakce. Zeman samotný ovšem na summitu NATO ve Walesu následně svá slova popřel, když prohlásil, že "na východě Ukrajiny se vede hybridní válka a takzvaní 'dobrovolníci' na straně separatistů jsou ruští vojáci."

Článek k tématu vydal například server ihned.cz pátého září. Avšak přestože se objevují protichůdná tvrzení, přítomnost ruských vojáků na Krymu potvrdil sám Vladimir Putin. Ten podle agentury Reuters (článek v angličtině) oznámil v ruské stání televizní stanici Rossija státní vyznamenání některých ruských vojáků, kteří se na obsazení Krymu podíleli. Informaci převzal ze zpravodajských agentur například server Eurozpravy.cz.

Putin ve svém projevu již 19. března mluvil o posilování ruského kontingentu na území Krymu.

Co se týče příměří na Ukrajině, to je zatím velmi křehké a na trvalý mír to skutečně prozatím nevypadá.

V koaliční smlouvě na straně 25 stojí následující: " Zasadíme se o vytvoření závazných standardů pro nominaci zástupců státu do obchodních společností a státních podniků včetně stanovení zásad pro odměňování jejich managementu. " (pdf)

Koaliční smlouva na straně 31 obsahuje zmínku o personálním složení: " Členové vlády budou v personální politice svých ministerstev respektovat zásadu vysoké odbornosti a morální bezúhonnosti. " (pdf)

Andrej Babiš porušil všechny nepsané dohody a zvyková práva, podle kterých se vládní strany v posledních letech dělily o vliv v ČEZu. Andrej Babiš dosadil do Dozorčí rady ČEZu pět vyslanců z ministerstva financí místo plánovaných tří a na KDU-ČSL již žádné místo nezbylo, přestože se původně počítalo se dvěma jejich zástupci. Bohuslav Sobotka podpořil v tomto sporu KDU-ČSL.

Výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý. Ačkoliv se totiž mezi lety 2009–12 snižovaly prostředky pro investice, stát stále investoval (př.: [1] [2] [3]).

V letech 2009–12 docházelo ve státním rozpočtu ke snižování kapitálových výdajů, tedy potažmo i investic. Avšak není možné říci, že se od roku 2010 neinvestovalo, neboť mezi lety 2009–12 výdaje i přes 15% pokles stále dosahovaly 113,62 mld. Kč. Zda bude nová vláda investovat více, není zatím ověřitelné.

RokSkutečné kapitálové výdaje státního rozpočtu2009

133,16 mld. Kč2010 130,22 mld. Kč2011 118,87 mld. Kč2012 113,62 mld. Kč Zdroje: Státní závěrečný účet za rok 2010; Státní závěrečný účet za rok 2011; Návrh státního závěrečného účtu České republiky za rok 2012 (.pdf; oddíl C, str. 2)

Na základě informací z rejstříku ÚFIS a z webu města hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Pojem dluhová služba, tak jak ho vymezuje Ministerstvo financí, zahrnuje zaplacené úroky a splátky vydaných dluhopisů, jistiny úvěru či leasing. Takzvaný ukazatel dluhové služby se pak počítá porovnáním těchto nákladů dluhové služby na dluhovou základnu, kterou tvoří příjmy města.

Údaje v naší tabulce pocházejí z ÚFISu (2010, 2011, 2012), ze Závěrečného účtu města Plzně za rok 2009 (.xls, odtud i čísla za rok 2007 a 2008), ze Závěrečného účtu za rok 2013 (.pdf, tyto údaje ještě nejsou dostupné v ÚFISu) a Rozpočtu města Plzně na rok 2014 (.pdf).

xxx20072008200920102011201220132014 (rozpočet) Příjem celkem (po konsolidaci) 25 541 831,07 a)5 791 117,51 a)5 230 389,00 a)5 811 609,715 387 279,575 852 834,555 214 450,00 d)5 511 999,00 g) Úroky 320 537,75 b)21 926,29 b)26 438,38 b)40 430,3144 871,5047 078,7459 684,00 e)66 870,00 h) Uhrazené splátky dluhopisů a půjčených prostředků 4130 916,10 c)158 124,63 c)351 905,26 c)350 924,63260 579,7792 841,2877 407,00 f)58 532,00 i) Dluhová služba celkem/3 4/5151 453,85180 050,92378 343,64391 354,94305 451,27139 920,02137 091,00125 402,00 Ukazatel dluhové služby (v %)/5 : 2/62,733,117,236,735,672,392,632,28

a) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 1, ř. Příjmy v daném roce
b) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 3, ř. Placené úroky
c) Závěrečný účet za rok 2009, list str. 4, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček
d) Závěrečný účet za rok 2013, str. 32, ř. Příjmy v daném roce
e) Závěrečný účet za rok 2013, str. 34, ř. Placené úroky
f) Závěrečný účet za rok 2013, str. 35, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček
g) Rozpočet na rok 2014, str. 34, ř. Příjmy v daném roce
h) Rozpočet na rok 2014, str. 36, ř. Placené úroky
i) Rozpočet na rok 2014, str. 37, ř. Splátky – splátky úvěrů, půjček

Jak je z tabulky patrné, v posledních letech se naopak dluhová služba snižuje (po nárůstu v roce 2009), a to jak v absolutních číslech, tak v ukazateli, který porovnává náklady dluhové služby s celkovými příjmy města. To je způsobeno nízkými splátkami jistiny, samotná částka zaplacených úroků skutečně roste.

Výrok je označen jako pravdivý, jelikož předmětem návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, je problematika týkající se úpravy sazeb daně z přidané hodnoty – zavádí se druhá snížená sazba DPH ve výši 10 %.

V tomto vládním návrhu, jenž byl schválen 2. července 2014, se však nehovoří o časovém omezení doby, po kterou by měla tato druhá snížená sazba platit, ani o rušení jakékoli jiné sazby DPH. Nicméně veřejně se k možnosti vrátit se ke dvěma sazbám vyjádřila náměstkyně ministra financí Simona Hornochová v Otázkách Václava Moravce 21. září. Doslova uvedla:

" Václav MORAVEC, moderátor--------------------
Umíte odhadnout, jak dlouhé tedy bude to provizorium existence třech sazeb daně z přidané hodnoty v Česku?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
No, my uvažujeme už o tom, že by se snížily právě v souvislosti se zavedením třeba té velmi diskutované elektronické evidence tržeb, to znamená, pak by to byl rok 2016.

Václav MORAVEC, moderátor
--------------------
Jinak řečeno, by to bylo provizorium jednoho, maximálně dvou let? Ty tři sazby DPH?

Simona HORNOCHOVÁ, náměstkyně ministra financí
--------------------
Ta třetí sazba DPH samozřejmě." Podobné prohlášení dal také ministr Babiš pro server Idnes. Uvedl : " Já určitě souhlasím, že jedna sazba by byla ideální. Určitě by bylo dobré, abychom snížili druhou sazbu tam, kde jsme začali a kde ODS a TOP 09 ji navýšily z 10 na 15 procent. Určitě třetí sazba není ideální, ale my na to vůbec nejsme připraveni. Ten rozpočet není na to připraven“. Dále řekl: „Zkusme se o tom bavit možná v roce 2016, pokud se nám povede finanční a celní správu dát do pořádku." Je tedy patrné, že ve veřejném prostoru proběhla informace o dočasnosti třetí sazby DPH, jež je otázkou jednoho nebo dvou let. Výrok je tedy hodnocen jako pravdivý.

ODS má transparentních účtů více – jeden "normální/dlouhodobý", jeden "pro budoucnost"a také jeden speciální na senátní volby.

Z centrálního transparentního účtu, o němž Vlasák mluví, od jeho založení neodešlo přímo na kampaň Vlasáka (na jeho účet) nic, na účet ODS Hradce Králové odešlo celkově 200 tisíc. U této částky ovšem nelze potvrdit, zda tyto prostředky jdou na kampaň Oldřicha Vlasáka a také zda-li pocházejí od drobných sponzorů.

ODS má na kampaň do Senátu zřízen svůj transparentní účet, nicméně z něj nelze dohledat konkrétní informace. Jde o souhrn několika transakcí, z nichž není zřejmé, na co přesně výdaje jdou (senátní účet eviduje v souvislosti s ODS Hradcem Králové odešlé platby ve výši 115 tisíc).

Problematické je (z hlediska kontextu o transparentnosti kampaně), že centrální účet uvádí 2 platby ve úhrnné výši 200 tisíc korun. Není však vůbec specifikováno, za co tyto prostředky měly být využity – např. inzerce, tisk, billboardy, reklamní předměty etc. Stejný problém je s transparentním účtem pro senátní kampaň ODS.

ODS tedy skutečně má transparentní účet k senátním volbám, nicméně se jedná spíše o pro forma aktivitu, jeho reálný význam je fakticky nulový.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací poslaných magistátem Teplic.

Ten v e-mailu mimojiné uvádí:

„Člen ZM Teplice Ing. Michal Kasal byl jedním z členů, kteří podepsali žádost o svolání mimořádného zastupitelstva.“