Přehled ověřených výroků

Skrze osobu svého premiéra česká vláda skutečně již dlouho vyjadřuje obavy nad tím, že pokud dojde k plošným hospodářským sankcím zaměřeným proti Rusku - bude to mít dopad i na vývoj evropského hospodářství.

Premiér se takto vyjádřil například na dubnové tiskové konferenci po společném jednání české a slovenské vlády. Negativně se proti hospodářským sankcím proti Rusku vymezil také ministr financí Andrej Babiš.

Projekt státní pokladny byl spuštěn k 1. lednu 2013 a účelem bylo lépe řídit likviditu státu a jemu podřízených institucí. Na projektu pracovalo ministerstvo především v době, kdy bylo řízeno Miroslavem Kalouskem, systém ale využívá i ministr Babiš.

V revizi dokumentu Strategie financování a řízení státního dluhu (.pdf) z července 2013 se tak dočteme, že likvidita na účtu státní pokladny bez zahrnutí rezervy byla těsně před spuštěním systému téměř 70 miliard korun, ke 30. červnu pak již 136 miliard (strana 5). V textu se dále dočteme, že již během prvního pololetí bylo z těchto peněz 25,6 miliardy použito na financování splátek pokladničních poukázek. Samotná revize pak vznikla kvůli snížení plánované výpůjční potřeby o 110 miliard korun, která měla být financována právě za použití rezervy na účtu státní pokladny (strana 7).

Výrok je zavádějící, jelikož Michálek naznačuje, že povinné subjekty mají povinnost zveřejňovat smlouvy, což není pravda.

Hlavní město Praha je majoritním akcionářem akciové společnosti Pražské služby. Povinné subjekty jsou dle § 2 zákona č. 106/1999 Sb. státní orgány, územní samosprávné celky a jejich orgány a veřejné instituce. Pražské služby jsou však skutečně povinny zveřejňovat informace. Vyvozujeme tak z judikatury Nejvyššího správního soudu, jenž v rozsudku ze dne 6. 10. 2009, č. j. 2 Ans 4/2009-93, publ. pod č. 1972/2010 Sb. NSS judikoval, že akciová společnost ČEZ, která je většinově vlastněna státem, je povinna informace zveřejňovat. Tato judikatura se dle našeho názoru dá analogicky vztáhnout i na Pražské služby, a. s., jež jsou většinově vlastněny hlavním městem Praha.

Nicméně i za předpokladu, že by se daný judikát vztahoval na Pražské služby, zákon jim neukládá povinnost, aby samy od sebe informace jako smlouvy zveřejňovaly, jak naznačuje Michálek. Subjekty jsou povinovány poskytnout takovéto informace na základě žádosti podle zákona 106/1999 Sb., o tomto případě ovšem Michálek nehovoří.

Společnost Pražské služby na svých webových stránkách skutečně žádné smlouvy nezveřejňuje. V sekci Info pro akcionáře lze sice nalézt například výroční zprávy a záznamy z jednání valné hromady, ovšem úplné znění smluv, o kterých se v těchto dokumentech hovoří, zveřejněno není.

Tisková mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová nám prostřednictvím e-mailu sdělila: " Hnutí ANO senátním kandidátům přispělo na kampaň částkou 400 tis., ti by pak měli stejnou částku investovat sami, veškeré faktury jdou přes centrálu ANO, účty jejich kampaní budou zveřejněny na stránkách hnutí. Senátní kandidáti, pokud víme, transparentní účty nemají ".

Okamura se od Víta Bárty, který (neúspěšně) kandidoval za hnutí Úsvit ve sněmovních volbách 2013, distancuje dlouhodobě. Jak ovšem v prosinci minulého roku odhalil portál Idnes, spojení mezi Věcmi veřejnými zůstává živé i po volbách, alespoň v personální rovině. Nejméně šest lidí – většinou dříve vysoce postavených ve VV – je spojeno s aktuálními poslanci za stranu Úsvit (Vít Bárta mezi nimi ovšem nefiguruje).

Dodejme také, že v dolní komoře nyní zasedají čtyři poslanci nominovaní za Věci veřejné. Tři z nich jsou podle portálu Naši politici doposud ve Věcech veřejných, vyjma Jiřího Štětiny, který je bez politické příslušnosti.

Kontaktovali jsme Víta Bártu s žádostí o reakci na Okamurova slova, výrok hodnotíme prozatím jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě informací poslaných magistátem Teplic.

Ten v e-mailu mimojiné uvádí:

„Člen ZM Teplice Ing. Michal Kasal byl jedním z členů, kteří podepsali žádost o svolání mimořádného zastupitelstva.“

Původní poslanecký návrh novely služebního zákona se skutečně výrazně změnil. První čtení proběhlo 22. ledna 2014, aktuální verze projednávaná v Poslanecké sněmovně je skutečně pozměňovacím návrhem.

To, zda-li je aktuální pozměňovací návrh "úplně jiný zákon", nejsme schopni posoudit. Faktem je, že oproti původnímu návrhu nedošlo ke shodě například v penalizaci za kárné provinění (novela zachovává 15 % oproti navrhovaným 25 %, bod 46) či v podmínkách pro funkci generálního ředitele (návrh v bodě 35 žádá šest let praxe, novele postačuje věk a zkušenost s nižšími pozicemi ve státní službě). Návrh dále v bodech 40 a 43 žádá přiznání podílů na právnických osobách a cenných papírů uchazeči o místo ve státní službě či skončení pracovního poměru za určitých podmínek již při spáchání přestupku, což ale novela zcela vypustila. Texty se notně rozcházejí také v otázce vzdělávání státních zaměstnanců, příplatků a odměn obecně.

Dáváme tedy ke srovnání původní návrh, aktuální pozměňovací návrh a nynější znění služebního zákona a ohledně pravdivostní hodnoty označujeme výrok jako neověřitelný.

Výrok je označen jako zavádějící. Tisková mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová nám prostřednictvím e-mailu sdělila: " Hnutí ANO senátním kandidátům přispělo na kampaň částkou 400 tis., ti by pak měli stejnou částku investovat sami, veškeré faktury jdou přes centrálu ANO, účty jejich kampaní budou zveřejněny na stránkách hnutí. Senátní kandidáti, pokud víme, transparentní účty nemají."

Systém financování tedy není postaven tak, že by si kandidát financoval kampaň v libovolné výši a hnutí ANO by stejnou částku doplácelo. Reálně je to tak, že hnutí dává na kampaň částku ve fixní výši a tutéž částku pak doplácí sám kandidát.

Díky tomu, že senátní kandidáti nevlastní transparentní účty, nemůžeme ověřit, kolik peněz bylo vydáno na předvolební kampaň Antonína Prachaře a jaký podíl z částky pocházel z jeho vlastních zdrojů.

Ve svém programovém prohlášení se současná vláda " zavazuje, že bude svou činností usilovat o věcné a časové naplnění priorit ". Mezi ně patří i aktivní členství v Evropské unii.

Je pravdou, že v posledních dnech vrcholí přetahovaná o post evropského komisaře. Zejména ČSSD a ANO stále pevně stojí za svými nominanty. Od voleb do Evropského parlamentu již byli mimo Věru Jourovou prezentováni celkem čtyři kandidáti. ČSSD navrhovala Pavla Mertlíka, ANO Pavla Teličku, KDU-ČSL Zuzanu Roithovou a Petra Blížkovského. Mezi neoficiální kanidáty, o nichž se pouze spekuluje či spekulovalo, patří například Štefan Füle, Martin Povejšil či Radek Špicar.

Před 4 lety skutečně pražští politici v představenstvech a dozorčích radách městských firem byli hojně zastoupeni. Politici byli, jak informoval Idnes.cz, v představenstvech dozorčích rad společností vlastněných městem i v říjnu 2011. Např. zastupitel za ODS Pavel Hurda to odůvodňoval tím, že nemůže odstoupit okamžitě, protože by tím ohrozil fungování společnosti.

V březnu 2012 informovaly Lidové noviny, že je Pavel Hurda stále členem představenstva Pražské plynárenské. Článek také obsahuje seznam deseti politiků, kteří představenstva opustili. K odvolání dalších politiků došlo v květnu 2013.

Na začátku února 2014 byl do předsednictva Dopravního podniku jmenován člen TOP 09 Jiří Špička. V tomto týdnu vyšel článek o politicích v představenstvech rovněž na serveru Aktuálně.cz, který informoval také o dvou spolustranících primátora Hudečka.

Pravdou je, že politici v dozorčích radách nejspíše nefigurují v takové míře jako dříve.