A ještě navíc jim (zemědělcům, pozn. Demagog.CZ) dneska zpřísňujeme pravidla v rámci společné zemědělské politiky, na parametry osobního postupu, takže tam musí být zajištěno nějaké minimální střídání tří plodin, nemůžou totiž třeba jenom dvě plodiny na tom honu, minimální výši té dané plodiny v tom, u toho zemědělského podniku
Součástí nových pravidel pro Společnou zemědělskou politiku (SZP) pro rok 2014 je tzv. zelená platba neboli "greening". Tato platba tvoří 30 % z přímých plateb a jednou z podmínek pro získání této podpory je "diverzifikace plodin (nejméně 3 plodiny v osevním postupu, nejméně 5 % jedné a nejvíce 70 % jedné)".
Výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
To bylo těch 700 lidí pouze na aktivní politiku zaměstnanosti.
V červenci 2013 schválila vláda materiál, na jehož základě mělo úřady práce posílit 700 lidí. Tehdejší ministr práce a sociálních věcí František Koníček k tomu řekl: "Jde mi o organizační, personální i technickou stabilizaci úřadu práce s posílením akcentu na aktivní politiku zaměstnanosti."
Zároveň byl navýšel rozpočet resortu, aby bylo na platy nových zaměstnanců.
K posílení mělo dojít v rámci stabilizace Úřadů práce po přesunu výplaty některých dávek na Úřady práce a dalšímu nárůstu objemu práce, kdy úřady byly přetíženy.
Již tehdy byl tento krok kritizován Lenkou Kohoutovou.
BK: Jak se Andrej Babiš na vládě věnoval projednávání této věci? Znovuzavedení zelené nafty? MJ: Tak on vždycky říkal, že se bude zdržovat hlasování u tohoto tématu, což vždy dodržel.
Byť Jurečka korektně uvádí, že Babiš se při projednávání znovuzavedení tzv. zelené nafty na vládě zdržel, výrok je hodnocen jako zavádějící, neboť to je sám Babiš, který z pozice ministra financí konkrétní řešení předkládá.
Prvně se o znovuzavedení tzv. zelené nafty jednalo 2. dubna letošního roku z popudu ministra zemědělství. Kabinet přijal rozhodnutí, že tuto vratku daně obnoví, a pověřil vypracováním návrhu Babiše a Jurečku, a to v poměru 15 pro, 1 se zdržel.
Dohledáme-li záznam (.doc, str. 4, usnesení 201) z tohoto jednání vlády, zjistíme, že Babiš se skutečně ze zmíněného hlasování zdržel s odkazem na svůj střet zájmů, který vyplývá z vlastnictví největšího agrokomplexu v zemi a na znovuzavedení zelené nafty by mohl mít podnikatelský záměr.
Záznam uvádí: " b) vzala (myšlena Vláda ČR) na vědomí sdělení 1. místopředsedy vlády pro ekonomiku a ministra financí, že se při hlasování o přijetí navrženého usnesení zdržel hlasováníz důvodu možného střetu zájmů." Opětovně se vláda věnovala tématu tzv. zelené nafty 28. května. Ministr Babiš předložil (předkladatelem je Ministerstvo financí) z pověření vlády materiál (.doc), v němž bylo znovuzavedení vratky daně zpracováno. Vláda tento návrh přijala poměrem 11 pro, 1 se zdržel (celkem 12 přítomných). Záznam z jednání neuvádí, kdo se zdržel. Nicméně vzhledem k Babišově prohlášení z 2. dubna lze usuzovat, že se zdržel opět on.
Dále spíše pro informaci k Babišovým postojům k věci dodáváme poměrně slavný záznam jeho vystoupení v pořadu Máte slovo z roku 2012, který se tzv. zelenou naftou zabýval.
Ty ceny (řepky olejné, pozn. Demagog.cz) jsou vysoké a jsou také vysoké díky tomu, že se zvyšuje globálně cena oleje
To, zda jsou ceny řepky vysoké/nízké, je příliš subjektivní. Jedná se také o poměrně složitou problematiku, samotné řepky se např. pěstuje více druhů (.pdf, s. 5). Analýza vývoje cen na světových trzích by také byla tématem spíše na rozsáhlejší odbornou studii, kterou Demagog.cz suplovat nemůže. Z těchto důvodů tedy výrok hodnotíme jako neověřitelný.
Od r. 2004 prošly ceny řepky jarní např. na burze ICE dynamickým vývojem, kdy se v různých obdobích střídaly fáze vzestupu a propadu.
Marian Jurečka v diskuzi konkrétněji dále hovoří o horizontu 2‒3 let.
Vývoj cen řepkového oleje do r. 2012 lze nalézt např. zde (.pdf, s. 9).
Pro ilustraci také uvádíme tabulku vývoje cen řepky ozimé na Plodinové burze Brno.
Evropská unie dlouhá léta ignorovala daňové ráje, které přitom jsou uprostřed Evropské unie, uvnitř jednotlivých členských zemí. Teprve velká finanční krize v minulých letech Evropu přiměla, aby se pohnula.
Mezi takzvané daňové ráje se skutečně často počítají i některé z členských zemí EU, především Nizozemsko, Kypr či Lucembursko. Podle portálu Euroskop.cz sice Unie "již v roce 2007 deklarovala, jaké kroky k potírání daňové kriminality zvolí", konkrétní kroky však byly definovány až v akčním plánu z roku 2012.
Uvedená data tedy dávají Bohuslavu Sobotkovi za pravdu. Krize v eurozóně začala již kolem roku 2009.
Ta expertní skupina, která několik měsíců s církvemi jednala, tak dospěla k několika závěrům, které podle mého názoru teď můžeme vtělit do legislativní úpravy. A to je například otázka zveřejňování hospodaření církví, posílení transparentnosti, aby bylo jasné, co se s těmi prostředky a tím majetkem, který je církvím vydáván, děje.
Česká televize skutečně informovala, že jedním z výstupů expertní komise bylo to, že "církve souhlasí se zveřejňováním svého hospodaření a jsou ochotny se podřídit finančnímu auditu."
(...) my tady máme v současné době rekordní počet nezaměstnaných, máme tady 39 tisíc volných pracovních míst a 625 tisíc registrovaných nezaměstnaných. Z toho je jasně vidět, že i ti lidé, kteří skutečně chtějí pracovat, tak prostě nemohou.
Protože Český statistický úřad uvádí údaje do konce roku 2013, využili jsme k ověření server Kurzy.cz, kde jsou zveřejněny aktuálnější statistiky. V únoru 2014 bylo evidováno 625 390 nezaměstnaných osob, hladina míry nezaměstnanosti činila 8,6 % a počet volných míst byl 38 301.
Podle grafu vývoje míry nezaměstnanosti od roku 1999 na serveru Kurzy.cz byla nejvyšší míra nezaměstnanosti v únoru 2004, kdy dosahovala hladiny 10,9%. Avšak na přepočet počtu nezaměstnaných osob je hodnota 625 390 z únoru 2014 skutečně nejvyšší, přestože podíl nezaměstnaných nyní činní 8,6 %. Vliv na procentuální hodnoty má celkový počet obyvatel a změna metodiky výpočtu nezaměstnanosti z roku 2012.
Já jsem prostě odmítnul s ním o tom mluvit vůbec, protože to je nesmysl. Když řval, že beru peníze za nic, tak to je nesmysl a on se ani jako novinář nepředstavil, nepamatuji se, že by se představil jako novinář.
Jednalo se o jednu z afér, které jsou s osobou europoslance Ransdorfa spojovány. Nizozemský novinář Tom Staal ho v reportáži obvinil, že se pouze zapsal do prezenční listiny, avšak v budově Evropského parlamentu se zdržel pouhých pět minut, a proto není správné, aby mu bylo za tento den vyplaceno 300 eur, na které má nárok. Miloslav Ransdorf se bránil tím, že se dopoledne téhož dne zúčastnil na půdě konference pořádané europoslankyní Tatjanou Ždanokovou. Ta jeho účast na této konferenci písemně potvrdila. V reportáži skutečně není zachyceno, že by se Tom Staal představil, a proto na základě dostupných zdrojů hodnotíme výrok jako pravdivý.
..spoustu lidí ztratilo důvěru jak v evropské instituce, tak i v instituce národní..
Eurobarometr (.pdf, str. 5) potvrzuje, že důvěra v Evropskou unii i národní parlamenty a vlády výrazně za posledních deset let poklesla.
Zatímco na podzim 2004 se ještě EU těšila 50% a národní parlamenty 38% důvěře, nyní Unii důvěřuje 31 % a parlamentům 25 % občanů.
Já jsem ho snížil (schodek státního rozpočtu) ze 120 na 100 (miliard), pan Kalousek navrhoval 120.
Schodek státního rozpočtu na rok 2014 byla stanoven na 112 miliard korun, na rok 2013 to bylo 100 miliard korun a na rok 2012 105 miliard korun. Bývalý ministr financí Miroslav Kalousek, který stál u vyjednávání o těchto rozpočtech schodek státního rozpočtu 120 miliard nenavrhoval. Naopak při jednání o rozpočtu na rok 2013 počítá Kalousek se schodkem 2,9 % HDP, tedy 100 miliard korun. Rovněž při vyjednávání o rozpočtu na rok 2014 Kalousek kritizoval navýšení schodku na 112 miliard a požadoval jeho snížení. Miroslav Kalousek dále do budoucna předpokládá růst schodku, v roce 2015 by měl vzrůst na 110 miliard a v roce 2016 na 115 miliard.
