Daniel TAKÁČ: Prodlužování doby pojištění je také nezbytné? Miroslav KALOUSEK: Prodlužování věku odchodu do důchodu myslíte. Ano. Daniel TAKÁČ: No, prodlužuje se i doba, po kterou musíte být pojištěn, aby vznikl nárok na důchod, obé věci. Miroslav KALOUSEK: To s tím prostě souvisí. Je to trend, je to trend v celé Evropě
K prodlužování odchodu do důchodu, stejně tak i k prodlužování doby pojištění, které s důchody úzce souvisí, dochází po celé Evropě.
K prodlužování věku pro odchod do důchodu dochází a docházelo například v Německu, Polsku, Francii, Španělsku a podobně.
V nedávné době Evropská komise České republice doporučila prodloužení odchodu do důchodu, které ovšem česká strana odmítla.
Výrok Miroslava Kalouska hodnotíme jako pravdivý.
My navyšujeme hlavně teda, hlavní sdělení je, že nenavyšujeme daně, to jsme slíbili a to děláme. Navyšujeme náklady o 63 miliard, ano?
Jedním z bodů programu hnutí ANO bylo nezvyšování daní, což se vládní koalici s výhledem např. na příští rok daří plnit. Ministr financí v rámci svého výroku ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2015 uvedl částku 63 mld. Kč. Dále je v rozhovoru s Miroslavem Kalouskem konkretizováno, že 44 mld. Kč z této částky odpovídá investičním výdajům (Státní fond dopravní infrastruktury).
Výdaje pro Státní fond dopravní infrastruktury jsou navrženy ve výši 43 mld. Kč, zbývajících 16 mld. Kč pak odpovídá vládou odsouhlasenému navýšení výdajových rámců pro příští rok o tuto částku (z původně odsouhlasených 1 153 mld. Kč).
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dneska na vstup do Eurozóny musíme splnit některá kritéria, ale někteří členové, co už tam jsou, je nedodržují.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na data Eurostatu.
Pro přijetí společné měny eura (vstup do eurozóny) musí státy splnit konvergenční kritéria.
Státy, které jsou uvnitř eurozóny, jsou již svázány společnou měnovou politikou. Mohou však nezávisle provádět fiskální politiku a určovat své rozpočty.
Saldo veřejných rozpočtů je právě jedním z konvergenčních kritérií společně s velikostí veřejného zadlužení.
Státy by pak měly dodržovat hranici deficitu veřejných rozpočtů max. 3 % HDP.
Jak je vidět z dat Eurostatu (xls.), toto kritérium by nedodrželo 7 států, které používají euro.
Kritérium veřejného dluhu, kdy tento dluh by neměl překročit hladinu 60 % HDP, nesplnilo dle Eurostatu hned 13 z 18 členů eurozóny.
Je však třeba podotknout, že konvergenční kritéria se na již členské státy nijak nevztahují. Členské státy jsou vázány cíly stanovenými v Paktu stability a růstu. To ovšem nic nemění na podstatě výroku, který na základě výše uvedeného hodnotíme jako pravdivý.
Museli jsme udělat koaliční kompromis, což znamená, že u některých těchto bodů dochází buď k časovému posunu, anebo budou muset být realizovány jiným způsobem, než jsme původně předpokládali. To je například otázka výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci. Protože koaliční partneři nesouhlasili s tím, aby vláda toto učinila okamžitě. Dohodli jsme se na kompromisu a tuto otázku předložíme tripartitě.
Zavést znovu vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci byl jeden z předvolebních slibů ČSSD. Nicméně, finální podoba koaliční smlouvy mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL uvádí, že výplata nemocenské v prvních třech dnech nemoci bude obnovena, pokud bude takové dohody dosaženo v tripartitě (.pdf, čl. 5.2, s. 17). Sobotka tedy korektně popisuje stav okolo prosazování výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci.
Ona ji teprve bude zavádět teď tato vláda (zavádění minimální mzdy spolkovou vládou v Německu, pozn. Demagog.CZ)
Na počátku dubna tohoto roku schválila vláda Angely Merkelové zavedení minimální mzdy, zákon ještě musí posvětit Spolkový sněm, kde ale vládní koalice disponuje většinou.
Do vstupu zákona v platnost platí současný stav, kdy se minimální mzdy pro jednotlivá odvětví dohadují v kolektivních smlouvách.
A stejně jsem se domluvil s hejtmany, panem Haškem. Pan Kalousek jim vzal RUD, ano (...) To je rozpočtové určení daní, snížil jim příjem o 3,5 miliardy. A já jim to vracím od prvního ledna 2016.
Podíl na výši daní alokovaný pro kraje se skutečně v roce 2012 během funkce Miroslava Kalouska jakožto ministra financí snížil. Původní procentuální podíl pro kraje byl ve výši 8,92 % z celkově vybraného DPH, ten se však v roce 2012 a v následujících letech snížil na 7,86 %. To podle zdrojů Asociace krajů ČR znamená výpadek daňových příjmů z DPH pro kraje ve výši cca 3,3 mld. Kč pro rok 2014. Meziročně s vyšším výnosem DPH tento výpadek roste.
Dle současného návrhu by mělo skutečně krajům přibýt financování v odhadované výši zhruba 4 mld. Kč, a to v roce 2016, jak Babiš avizuje. Podmínkou je však zachování trendu zvyšování výběru DPH.
Ale my budeme zvyšovat odpočitatelnou položku pro rodiny s dětmi v každém případě. Protože to je další z bodů koaliční smlouvy, který tam je.
V koaliční smlouvě (.pdf) v bodu 2.4 Změny v daňovém zatížení od roku 2015 do konce volebního období vláda doslova uvádí: " Od roku 2015 postupné zvyšování slevy na dani na druhé a další dítě s cílem podstatně zvýšit slevu na dani na druhé a další dítě do konce volebního období." Zda vládní koalice zmíněný bod prosadí a zavede, není součástí hodnocení, neboť nemůžeme predikovat budoucí možný vývoj. Je nicméně pravdou, že zmíněné opatření je součástí koaliční smlouvy.
Zde ovšem to bývá v koalicích takto, že nejsilnější strana určuje především také evropskou politiku.
Dle níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý. V ČR je koordinací evropských politik pověřen Úřad vlády ČR (konkrétně Sekce pro evropské záležitosti a v jejím rámci Odbor koordinace evropských politik), klíčovou meziresortní institucí je pak Výbor pro EU. Předseda vlády může pověřit řízením tohoto výboru tajemníka pro evropské záležitosti, čímž je mu následně i podřízen. Právě tímto pak může předseda vlády, a tedy i nejsilnější strany koalice výrazně ovlivnit evropskou politiku.
Ze 16 miliard, které minulý rok všechny členské země nevyčerpaly, Česko nevyčerpalo 10 miliard.
Česká republika přijde za uplynulý rok o 10 miliard korun z evropských fondů, které nestihla ze svého limitu vyčerpat. Ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová uvedla, že se celkově na úrovni EU za rok 2013 nepodařilo vyčerpat částku 16 miliard v přepočtu na české koruny.
Evropský parlament je skutečně jediným voleným orgánem, protože Evropská komise je vlastně dosazeným orgánem a další orgány jsou také byrokraticky dosazené.
Vzhledem k povaze hlavních institucí Evropské unie hodnotíme výrok jako zavádějící.
Evropský parlament je skutečně jedinou institucí EU, do které jsou zástupci přímo voleni evropskými občany. Nicméně označení všech ostatních institucí jako byrokraticky dosazených už se za přesné označit nedá. S tímto označením můžeme souhlasit u Evropské komise, kde naprostou většinu činnosti vykonávají úředníci. Další hlavní instituce Evropské unie - Evropská rada a Rada Evropské unie jsou však naopak zcela politické. Tvoří je zástupci národních exekutiv (premiéři či prezidenti v Evropské radě a ministři či jejich náměstci v Radě EU) jednotlivých členských států. Ti jsou sice primárně voleni do národních úřadů, činnost v orgánech EU je však v rámci popisu práce funkcí, do nichž byli občany zvoleni.
