Karel Schwarzenberg
...jeho politika (Vladimira Putina - pozn. Demagog.cz) byla už během posledních let tu ukrajinskou narušovat. To dělal nejdříve hospodářskými prostředky. Jak zdvihal prudce nebo snížil ceny ropy, plynu a tak dále. Uzavíral export ukrajinský do Ruské federace, otevíral.
O konfliktech Ruska a Ukrajiny o cenu plynu se obecně ví minimálně od počátku roku 2009, kdy byla velká část Evropy ohrožena výpadkem dodávek ruského plynu, který proudí na západ přes Ukrajinu. Tento konflikt skončil podpisem nové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem, na základě které se cena plynu zvýšila ze 179,5 dolarů v roce 2008 na přibližně 250 dolarů za 1000 metrů krychlových. Podobně vyhrocený konflikt proběhl již v roce 2006.
Rusko naopak nabídlo Ukrajině slevu na konci roku 2013, kdy ukrajinská vláda odmítla podepsat asociační dohodu s Evropskou unií. Další zdražení následovalo v dubnu 2014, kdy se vyhrotila situace mezi Kyjevem a Moskvou.
V roce 2013 Rusko dále zablokovalo ukrajinský export do Ruska. Kreml blokádu zdůvodňoval nálezem toxických látek v cukrovinkách. Už tehdy ale Ukrajina vyjádřila obavy, že Rusko takto penalizuje její sbližování s Evropskou unií.
Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok jako pravdivý.
Petr Fiala
27. června prohlasovala koalice komplexní pozměňující návrh v ústavně právním výboru. Poslancům byl doručen 3. července. 7. července byla svolána mimořádná schůze sněmovny. My máme dvanáct dní na to, abychom tuto změnu projednali. Abychom se s ní seznámili.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti.
Ústavně právní výbor Sněmovny se novelou služebního zákona zabýval hned několikrát, naposled na své 13. schůzi (.doc) 27. června 2014, kde byl hlasy koalice schválen komplexní pozměňující návrh. Ten byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 71/8 3. července 2014. O čtyři dny později, 7. července, pak předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček svolal (.pdf) mimořádnou schůzi na 15. července, na kterou je novela služebního zákona zařazena jako bod 6. Poslanci tak mají 12 dní (od 3. do 15. července) na to, aby se s návrhem, který má 83 stran, seznámili.
Jaroslav Kubera
U nás za pouhý nájem se neplatí (daň).
Kubera ve svém výroku mluví o situaci, kdy si lázeňští hosté, a zejména pak jejich doprovod, pronajímají od soukromníků byty po dobu pobytu ve městě. Primátor Teplic říká, že tito pronajímatelé z této činnosti žádné daně neplatí, popř. řeknou, že to byl kamarád. Tuto konkrétní situaci nejsme schopni přirozeně posoudit.
Nicméně není pravdou, že by nájemné nepodléhalo zdanění. Tyto situace řeší zákon 568/1992 Sb., o daních z příjmu, konkrétně § 9 Příjmy z nájmu. Jak vysvětluje server finance, existuje řada různých způsobů, jak ke zdanění přistupovat podle druhu nemovitosti. V každém případě ale není pravda, že by nájemce nepodléhal zdanění.
Pokud dotyčný pronajímatel daně z Kuberou popsané činnosti neplatí, je to reálně možné, nicméně tím porušuje zákon, protože ten mu ukládá daňovou povinnost, jež je v České republice nastavena.
Pavel Grasse
Například, když se stavěla Šantovka, u náhonu kolem ulice Domovina se nemyslelo na vodáky, chybí tu tak nyní například břehy na vystupování.
Investigativní prohlídkou náhonu Mlýnského potoka podél ulice Domovina jsme zjistili, že v této části skutečně chybí břehy pro vystupování vodáků. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
první úsek náhonu
druhý úsek náhonu
třetí úsek náhonu
čtvrtý a závěrečný úsek náhonu
Jaroslav Malý
Moje kampaň je zcela transparentní, u řady mých protikandidátů jsem na jejich webu nenašel informace o transparentním účtu. Všechny moje výdaje a příjmy jsou vedeny na transparentním účtu, v současný stav (vyřčeno 15. 10., pozn. Demagog) 758 000 korun vydaných a jdou z prostředků jak podpory ČSSD (...), tak z darů, a dokonce mých vlastních prostředků.
Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou. Malý skutečně zveřejňuje všechny položky na transparentním účtu ČSSD. Výhrada se týká celkové vydané výše, nicméně podle dopočítané sumy má Malý nižší výdaje, než sám uvádí.
Na účtu ČSSD pro senátní volby jsou zachyceny všechny bankovní převody v rámci financování senátních voleb pro celou ČSSD. U každého kandidáta však lze přesně určit, na co daný výdaj šel a v rámci čí kampaně. Lze tedy dohledat i přesnou výši nákladů Jaroslava Malého (dopočítali jsme celkovou výši cca 650 tisíc korun, Malý tedy své výdaje ještě nadhodnocuje).
Co se týče ostatních kandidátů do Senátu za volební obvod Hradec Králové, pak
na internetovém profilu Oldřicha Vlasáka lze pouze zjistit, jaké osobnosti jej podporují. Transparentní účet či odkaz na něj chybí.
Internetový profil Přemysla Štáchy se nepodařilo nalézt vůbec, pouze zmínka o jeho kandidatuře na stránkách hnutí ANO.
Transparentní účet kandidátky za KDU-ČSL Anny Maclové je opět centrální účet KDU-ČSL pro volby.
To je také případem kandidáta za KSČM Lubomíra Štěpána. Jeho KSČM má více transparentních účtů.
Jiří Oliva za koalici TOP+STAN má také uveden centrální transparentní účet strany TOP09.
Martin Zrzavecký
Od roku 2006 se díky půjčkám od Evropské investiční banky pořídil pro město navíc majetek za 13,5 miliardy.
Výrok Martina Zrzaveckého hodnotíme jako neověřitelný. Plzeň díky půjčkám od Evropské investiční banky získala majetek v hodnotě miliard korun, ale zda se jedná o 13,5 miliard, není jasné.
Plzeň uzavřela s Evropskou investiční bankou (EIB) za posledních deset let tři smlouvy (.pdf, str. 3). První byla uzavřena v roce 2005, další v roce 2008 a poslední v roce 2009.
Financována byla vodohospodářská infrastruktura a infrastruktura města Plzně. První dva úvěry byly použity na kanalizaci. Z úvěru z roku 2009 vyčerpala Plzeň jen část peněz a ty byly použity (.pdf, str. 1) na stavbu divadla, fotbalového stadionu, atletického stadionu aj.
První půjčka byla využita na vodohospodářskou strukturu za 1,5 miliardy. Další projekty (od roku 2008), na něž Plzeň použila úvěr, jsou v hodnotě 3,5 miliardy Kč.
Z toho divadlo stálo celkem 880 milionů, fotbalový stadion 360 milionů a atletický stadion 107 milionů. To je celkem 1 347 000 000 Kč.
Půjčky tedy pomohly projektům, jejichž celkové náklady na stavbu byly 5 miliard Kč.
Kolik celkově stojí majetek, který byl získán na základě úvěrů od EIB, není možné zjistit bez podkladů. Ty však nejsou k dispozici.
Vladimír Duchek
ODS se rozpadla na několik místních uskupení a zároveň se veřejnost organizuje do několika aktivistických skupin.
Plzeňská ODS si skutečně prošla rozsáhlou krizí. Po odchodu Jiřího Pospíšila záhy stranické sdružení opustilo i několik dalších zastupitelů. Dřívější zastupitelé města Plzně a členové ODS Jan Michálek a Jiří Uhlík tak letos kandidují na kandidátce hnutí Občané patrioti jako nezávislí kandidáti. Hnutí vede bývalý radní rovněž dříve za ODS Marcel Hájek. Na sólovou dráhu se z ODS vydal bývalý starosta centrálního obvodu Jiří Strobach, a to s hnutím Jiří Strobach – náš starosta.
Co se týče aktivistických skupin, některá menší uskupení (konkrétně Strana zelených, Česká pirátská strana, Plzeňská aliance a hnutí Změna) se pro účely podzimních komunálních voleb spojila do útvaru Společně za Plzeň.
Na jejich kandidátce se pak objevuje místní aktivista a nezávislý kandidát Petr Vaněk, další ze známých plzeňských aktivistů Martin Marek je jedničkou na kandidátce Změny pro Plzeň. Nezávisle pak fungují výše zmínění Občané patrioti a množství jiných uskupení.
Výrok Vladimíra Duchka je tedy v obou částech pravdivý, ODS se roztříštila do několika dalších uskupení a veřejnost se nyní skutečně aktivizuje v několika skupinách.
Petr Vokřál
My ve svém programu chceme prosadit tzv. verzi brněnského holdingu, který by měl zastřešit de facto městské firmy a měl by je řídit manažerským způsobem. Chceme jednoznačně odpolitizovat dozorčí rady a orgány městských firem tak, aby to byly (...) skutečně fungující firmy, které budou generovat finanční prostředky pro město.
Tzv. brněnský holding je skutečně jedním z hlavních bodů ANO 2011 v jejich brněnském programu. Má jít o “ nástroj profesionálního řízení městských firem ”.
Pavel Šrámek
Na kandidátce na magistrát máme naprostou většinu kandidátů, kteří nikdy nebyli v žádných politických stranách.
V souvislosti s politickou minulostí kandidátů ANO na magistrát Plzně jsme při kontrole veřejně dostupných údajů nenarazili na informaci o příslušnosti k nějakému politickému subjektu u žádného z kandidátů. Nicméně tuto skutečnost vzhledem k metodické náročnosti a problematickému získávání informací tohoto druhu nelze vyloučit. Daný kandidát mohl být "řadovým" členem nějaké strany, což fakticky dohledat nejde.
Jana Drápalová
Zelení říkají, že dítě má mít místo ve školce v okamžiku, kdy dosáhne 3 roky.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou, neboť zelení sice ve svém brněnském programu garantují místa pro děti od dvou let věku. Avšak ve svém celostátním programu uvádí, že zavedou “zákonný nárok na místo pro dítě ve školce od tří let věku” a výrok je tedy možné hodnotit jako pravdivý.