Přehled ověřených výroků

Penzion Olšany s.r.o. (dříve vedený jako FARMA Bolka Polívky, spol. s.r.o.) byl prodán v únoru 2014 za 11,5 milionu Kč.

Vzhledem k tomu, že informace týkající se částky získané z fondů Evropské unie se v různých médiích velmi liší (Lidovky.cz informovaly o 24 milionech a Aktuálně.cz o 11,6 milionech), čekáme na vyjádření příslušného Regionálního operačního programu a Ministerstva pro místní rozvoj. Z tohoto důvodu výrok prozatím hodnotíme jako neověřitelný.

Vzhledem k v současnosti chybějící veřejně dostupné analýze hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Faktem je, že nedostatek kapacit úřadů práce je dlouhodobým problémem. Úřady práce nestíhají kontrolovat, zda jsou příjemci dávek po jisté době stále ještě v tísni, a tím pádem v celém systému chybí mechanismus na kontrolu oprávněnosti výplaty dávek. Pracovat s klienty úřady práce nestíhají vůbec. V současné době se nedostatek kapacit úřady práce snaží kompenzovat spoluprací s dalšími orgány a najímáním brigádníků.

1200 nových úředníků je požadavkem ze stranu Úřadu práce ČR, o kterém, dle tiskové mluvčí Mgr. Kateřiny Beránkové, musí nejdříve rozhodnout několik orgánů na různých úrovních, a až poté bude možné tuto analýzu poskytnout veřejnosti.

V kontextu daného výroku je zřejmé, že Schulz používá Německo jako ilustrativní případ pro členský stát EU. Tento princip je ale ve většině zemí EU stejný.

Zejména u velkých korporací často dochází k vyvádění zisků, ať už do tzv. daňových rájů, nebo do zemí, kde jsou pro danění lepší podmínky. Známý je případ řetězce Starbucks, který daň z většiny příjmů ze svých západoevropských poboček platil v Nizozemsku. Mezi další mediálně propírané "hříšníky" patřil Amazon či Google.

Například z českého Zákona o dani z příjmů vyplývá, že právnické osoby platí daň ve státě, ve kterém mají sídlo. Je však samozřejmě možné fyzicky či virtuálně přesunout sídlo firmy do zahraničí a na trhu nejen u nás dnes působí množství firem, které pomáhají toto offshorové sídlo zařídit. V takovém případě firma platí daň z příjmů dle sídla firmy, ačkoliv těžiště jejího podnikání leží například v České republice či Německu.

U velkých korporací, jako například výše zmíněný Starbucks, dochází k interním převodům zisků pomocí například různých licenčních poplatků či přefakturovávání nákladů, které mají odvést zisk do země s výhodným zdaněním. Tomu se snaží státy zamezit kontrolou tzv. transfer pricingu, tedy kontroly, zda vnitropodnikové marže a poplatky nejsou příliš vysoké.

Programy pro boj s různými formami daňových úniků, hlavně omezení tzv. daňových rájů, má i Evropská unie.

Ke zvýšení důchodového věku došlo novelou Zákona o důchodovém pojištění z roku 2011. Miroslav Kalousek tento zákon ve Sněmovně podpořil.

Postupné zvyšování počtu nutných pojištěných let bylo v zákoně zakotveno již v roce 2008 vládní novelou, pro kterou Miroslav Kalousek (tehdy ještě v barvách KDU-ČSL) taktéž hlasoval.

Na základě dohledaných informací hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Marksová-Tominová byla jmenována do funkce ministryně 29. 1. 2014, spolu s dalšími členy koaličního kabinetu premiéra Bohuslava Sobotky.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako pravdivý na základě údajů z Českého statistického úřadu dostupných na stránce volby.cz.

Volby do poslanecké sněmovny v roce 2013 skutečně vyhrála ČSSD se ziskem 1 016 829 hlasů, což představuje 20,45 % celkového počtu platných hlasů. Politické hnutí ANO se umístilo ve volbách na druhém místě s 927 240 hlasů, tedy 18,65 % platných hlasů. Rozdíl mezi výsledky je 1,8 procentního bodu.

Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO se ziskem 244 501 hlasů, vyjádřeno v procentech pak 16,13 %. Strana ČSSD v těchto volbách získala 214 800 hlasů, tedy 14,17 %. Rozdíl v těchto číslech je 1,96 procentního bodu.

Přestože tento rozdíl v procentních bodech nepředstavuje zcela totožné číslo, s určitou mírou tolerance můžeme výrok Andreje Babiše označit za pravdivý.

Výrok předsedy vlády je hodnocen jako pravdivý, koaliční smlouva skutečně zmíněný bod obsahuje.

Koaliční smlouva obsahuje v bodu 2.5 Zlepšení výběru daní (.pdf) následující závazek: " Daňový řád nebo zvláštní zákon o prokázání původu majetku - v odůvodněných a zákonem přesněstanovených případech - umožní správci daně požadovat, aby fyzická osoba prokázala, že její majetek odpovídá příjmům vykázaným v minulosti touto fyzickou osobou ke zdanění („přenesení důkazního břemene“). Tato právní úprava nebude nahrazovat samostatnou úpravu aplikovatelnou na politikya vysoké představitele státní správy v rámci zákona o střetu zájmů."

Odlišné pozice mezi jednotlivými jmenovanými aktéry české zahraniční politiky vůči EU "v minulých letech" (Pod tímto pojmem si můžeme představit např. minulé volební období, i když spory na tomto poli obecně přicházejí s nástupem Václava Klause do prezidentské funkce - viz např. Belko, M., Kořan, M. & Hrabálek, M. 2007. Česká zahraniční politika: aktéři, struktura, proces. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav.) můžeme ilustrovat např. na postoji k řešení tzv. Dluhové krize v eurozóně.

Jedním z nástrojů užitých k řešení vysokého veřejného zadlužení části zemí eurozóny bylo zřízení tzv. Evropského stabilizačního mechanismu (tzv. " Euroval 2 "). Podporu jeho zřízení deklarovali premiér Petr Nečas i ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Naopak proti se vyslovoval Václav Klaus, jenž dodatek k Lisabonské smlouvě, který umožnil jeho zřízení, neratifikoval. Učinil tak až prezident Miloš Zeman.

Dalším z nástrojů bylo podepsání tzv. Smlouvy o fiskální unii (.pdf) (známý "fiskální pak"), kde eskaloval spor mezi min. zahraniční Karlem Schwarzbergerem na jedné straně a premiérem Petrem Nečasem a prezidentem Václavem Klausem na straně druhé.

Tyto a mnohé další "nesoulady" daných aktérů dávají premiéru Sobotkovi za pravdu.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť podle premiéra Sobotky jednání o výběru nového českého eurokomisaře teprve začnou a to nejpozději do dvou týdnů.

Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězilo hnutí ANO, získalo ovšem stejné množství mandátů jako ČSSD a TOP 09.

O novém eurokomisaři se tak bude prvotně jednat v rámci koaliční rady.

Fiskální pakt (pdf.) neboli Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii, byl podepsán 25 členskými státy Evropské unie na zasedání Evropské rady v březnu 2012. Pakt tehdy odmítla podepsat pouze Velká Británie a Česká republika.

Účelem fiskálního paktu je zajistit, aby členské státy dodržovaly přísnější rozpočtovou kázeň, vzájemně koordinovaly své hospodářské politiky a celkově, aby se zlepšila správa eurozóny. Podrobněji o jednotlivých požadavcích zde.

Tento pakt v minulých letech vyvolával na české politické scéně spory. Vláda nakonec schválila přistoupení k fiskálnímu paktu EU na konci března tohoto roku. Podle dřívějšího vyjádření Sobotky by se ale Česko hlavními opatřeními paktu řídilo až po přijetí eura.

Celkový státní dluh Česka je dle Eurostatu (pdf.) v rámci členských zemí EU osmým nejnižší (nikoli tedy nejnižší, jak Kalousek v pořadu uvedl) a dosahuje 47 % k HDP. Nejnižší státní dluh má Estonsko (10,0%) následované Bulharskem, Lucemburskem, Lotyšskem, Rumunskem, Litvou a Švédskem.

Zároveň míra nezaměstnanosti v České republice je šestá nejnižší z osmadvaceti zemí Evropské unie. Informace zveřejnil Eurostat ve své aktuální zprávě o regionální nezaměstnanosti v EU, kde se mj. uvádí, že průměrná nezaměstnanost v Česku je 7%.

Podle stejného zdroje (pdf.) má Česká republika ze všech zemí EU nejmenší procentu obyvatel ohrožených chudobou (15,4%). Téměř stejná situace panuje i v Nizozemsku (15,7 %) a ve Švédsku (16,1 %). V osmadvacítce států Evropské unie je ohroženo chudobou průměrně 24,3 % obyvatel.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý na základě Kalouskova prohlášení o tom, že Česká republika je nejméně zadluženou zemí v EU.