Tomio Okamura
My nemáme žádné radní (ve veřejnoprávních médiích, pozn. Demagog).
Veřejnoprávními médii v České republice jsou Česká televize, Český rozhlas a Česká tisková kancelář. Všechna mají ze zákona svou radu, která je volena Poslaneckou sněmovnou.
Rada ČT – ta je volena Poslaneckou sněmovnou, jíž podávají návrhy (.pdf – zákon o ČT, § 4 bod 2) na kandidáty nejrůznější organizace a sdružení (tato praxe byla veřejně diskutována skrze to, zda nejde pouze o zástěrku, přes níž si politické strany dosadí do Rady ČT své nominanty).
Poslední volba proběhla 26. března, kdy bylo dovoleno 6 radních. Celou volbu popisuje Mediář.cz. Před touto volbou byli stávající radní na svých postech i před tím, než se Úsvit vůbec dostal do Poslanecké sněmovny, tudíž předchozí radní k tomuto hnutí nepatřili. Z nově zvolených členů je poměrně jasná profilace exposlankyně KSČM Levé či Vratislava Dostála z Deníku referendum (jenž má blízko k ČSSD). Z radních, kteří zůstali na svém postu, lze jmenovat také Josefa Pavlatu (bývalý dlouholetý senátor ODS). Politické pozadí volby popisuje server Idnes.cz.
Je tedy zřejmé, že někteří radní mají za sebou politickou minulost provázanou s některou konkrétní stranou, resp. jsou vnímáni jako příznivci nějaké strany/hnutí. Nicméně nejsme schopni korektně a autoritativně posoudit, jakou profilaci mají všichni z nich. I přes to výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ani v jedné z rad není člověk, který by měl přímo blízko k hnutí Úsvit či Okamurovi.
Do Rady ČRo byli po volbách 2013 dovoleni 3 členové, 2 z nich (radní Dohnálková a Vejvoda –Mediář.cz) v březnu 2014 a Ivan Vodochodský (mimo jiné krajský zastupitel Královéhradeckého kraje za Koalici pro KH kraj) v květnu letošního roku.
Sedmičlenná Rada ČTK je dovolena v tomto složení, ani v ní není přímý zástupce hnutí Úsvit či jeho nominant.
Tomáš Hudeček
Dneska na internetu najdete všechny smlouvy, které jsou od 100 tisíc výš. To znamená cokoli, co schválí rada od 100 tisíc, je na internetu.
Na základě informací z internetového portálu hlavního města Prahy hodnotíme výrok jako pravdivý. Dodejme, že Praha zveřejňuje v elektronické podobě všechny uzavírané smlouvy. Smlouvy nad 100 tisíc korun pak od roku 2013 podléhají schválení radou města.
Martin Štěpánek
My ty lidi, které máme v tom našem programu sociální inkluze, uzavírají tzv. sociální smlouvu, kde máme přesně práva a povinnosti, to znamená, že město jim pomáhá, ale chce po nich aktivitu. Třeba povinnosti přijmout legální zaměstnání, které v určitém rozsahu třeba při spolupráci s úřadem práce jim umíme sehnat. Pakliže ji někdo nevezme, je bez milosti vyloučen z toho programu.
Výrok Martina Štěpánka je hodnocen jako pravdivý, neboť korektně popisuje nastavení programu sociální inkluze včetně tzv. sociální smlouvy a povinností, jež z ní vyplývají.
Principy zmíněné sociální smlouvy uvádí město Ostrava na svém webu.
" Vybraným rodinám, které mají trvalé bydliště ve vyloučené lokalitě v jednom z těchto obvodů (Moravská Ostrava a Přívoz, Mariánské Hory a Hulváky, Vítkovice, Radvanice a Bartovice), bude nabídnut podpis tzv. sociální smlouvy, která klientovi zajistí podporu města při řešení jeho pracovního uplatnění, získání dostatečné kvalifikace pro výkon povolání a řešení bytové problematiky. Principy sociální smlouvy, resp. povinnosti klienta lze shrnout v bodech následovně:1) Dodržení všech podmínek uvedených ve Smlouvě o podnájmu (poskytnutí bytu třetí osobě, dodržování veřejného pořádku, neohrožování veřejného zdraví, péče o společné prostory v místě bydliště a veřejná prostranství v bezprostřední blízkosti místa bydliště, apod.); 2) Intenzivní spolupráce s neziskovými organizacemi, které působí v rámci programu a účast na všech aktivitách směřujících k integraci a zlepšení kvality života; 3) Participace na aktivitách směřujících ke zlepšení pozice klienta i osob žijících s ním ve společné domácnosti na trhu práce, aktivní hledání pracovního uplatnění a svědomité plnění pracovních povinností v případě získání zaměstnání; 4) Zajištění pravidelné školní docházky dětí, participace rodičů na procesu vzdělávání jejich dětí (spolupráce rodičů se vzdělávacími institucemi, domácí příprava, apod.); 5) Dodržování harmonogramu povinných očkování u svých nezletilých dětí. Nedodržení výše uvedeného je podnětem ke zrušení přidělení bytu a k zániku podnájmu. " Média již v minulosti informovala o tom, že byly z programu inkluze škrtnuty některé rodiny (resp. jednotlivci - přišli o byt), a to právě z důvodu, že v rozporu se smlouvou odmítly přijmout práci, která jim byla nabízena. Informovaly o tom jednak Novinky.cz (listopad 2013), jednak Moravskoslezský deník (červenec 2013).
Petr Fiala
A ta obehraná písnička pana předsedy, sedm let jste vládli a my to teď napravujeme (...) Ale prosím vás, mezitím tu byla Rusnokova vláda, kterou jste vy podporovali a vy už jste půl roku u vlády.
Petr Fiala mluví o "obehrané písničce". Tedy o tom, že vládli 7 let, je tím míněna první a druhá vláda Mirka Topolánka a vláda Petra Nečase, které ovšem trvali dohromady necelých šest let.
Vlády s účastí ODS od roku 2006 (vyjma Fischerovy vlády, kterou ODS podporovala také):
První vláda Mirka Topolánka: 4.9.2006 − 9.1.2007 Druhá vláda Mirka Topolánka: 9.1.2007 − 8.5.2009 Vláda Petra Nečase: 13.7. 2010 − 10.7.2013
ČSSD skutečně podporovala úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, o čemž svědčí i fakt, že tato strana hlasovala pro důvěru vládě.
Současná vláda Bohuslava Sobotky je u moci od 29. ledna 2014. 29. července to bude půl roku.
Znění výroku tedy odpovídá realitě a výrok je hodnocen jako pravdivý.
Martin Major
Některé kroky už jsme udělali, zúžili jsme představenstvo (Sigmy Olomouc – pozn. Demagog.cz) ze sedmi členů na pět.
Je pravdou, že letos v červenci po příchodu primátora Olomouce Martina Majora došlo k zúžení představenstva SK Sigmy Olomouc. Nepřesný je ovšem uvedený počet členů představenstva, neboť došlo ke snížení z devíti lidí na sedm. Vzhledem k tomu, že k prezentované změně došlo a liší se "pouze" čísla, hodnotíme výrok jako zavádějící.
Karel Schwarzenberg
Obráběcí stoje budou dále povoleny, za to nám bude především vděčný německý průmysl, poněvadž oni jsou největší vývozci obráběcích strojů do Ruské federace.
Že by se další kolo zvažovaných sankcí EU vůči Rusku nemělo týkat obráběcích strojů, potvrdil premiér Sobotka. Informoval o tom například Český rozhlas.
Dle ruské zpravodajské služby ITAR-TASS (rus.) bylo v roce 2013 Německo největším importérem obráběcích strojů do Ruska s obratem 766 mil. USD, následováno bylo Itálií a Čínou.
...co se na středním východě děje, že se zhroutil systém, který byl vytvořen po první světové válce, kde byli úředníci francouzského a anglického ministerstva zahraničí, narýsovali hranici Sýrie, k Sýrii přidali kus Mezopotámie, narýsovali Irák, zapomněli národ 35 milionů, skoro tak jako Poláků, Kurdy naprosto zohlednit, ačkoli se jim to taky slibovalo.
Možnost vytvoření samostatného Kurdistánu byla po skončení první světové války garantována dohodou ze Sèvres. V článku 64 této smlouvy bylo stanoveno, že po uplynutí jednoho roku její platnosti může být konán plebiscit o nezávislosti oblastí obývaných Kurdy. Tato podoba smlouvy však nakonec nebyla ratifikována a byla nahrazena smlouvou z Laussane, která ale práva Kurdů nijak nezohledňovala. Tento rozdíl je jasně patrný z dobových map zde a zde.
V současnosti je velikost kurdské populace odhadována v rozmezí 25 až 35 milionů osob. Určení přesnějšího počtu je vzhledem k vnitřní heterogenitě tohoto etnika a teritoriálnímu rozdělení jeho příslušníků do několika nezávislých států velmi problematické. Kurdskou menšinu (AJ) lze tedy nalézt zejména na východě Turecka, v Iráku, Íránu, Sýrii a Arménii.
Jelikož Kurdům bylo vytvoření nezávislého státu skutečně přislíbeno, hodnotíme daný výrok jako pravdivý. Drobnou nepřesností v argumentaci je pouze zmínka o tom, že by si úředníci evropských velmocí nebyli této problematiky vědomi, což lze při bližším pohledu na citované mírové smlouvy vyvrátit.
Máme ještě jednu novelu ve Sněmovně, kterou budeme projednávat v září, a které jsem spolupředkladatelem a to je, že taxativně vyjmenováváme věci denní potřeby, které není možné zabavit. Protože dnes je v zákoně velice vágně uvedeno, že se nesmí zabavovat věci, které jsou nutné k denní potřebě. (...) A tady musím pochválit Jeronýma Tejce, který je tím hlavním autorem.
Informace o tom, kdy je na programu projednávání této novely, není bohužel veřejně dostupná. Tato informace nicméně není podstatou výroku.
Je pravdou, že v Poslanecké sněmovně je návrh novely občanského soudního řádu (.pdf), jejímž hlavním autorem je Jeroným Tejc (viz první strana dokumentu) a spolupředkladatelem Tomio Okamura. Tato novela skutečně konkretizuje věci, které jsou vyloučeny z výkonu rozhodnutí (tedy není možné je „zabavit”), neobsahuje však taxativní výčet. Návrh novely operuje například s pojmy „jiné předměty podobné povahy ” (§ 322 odst. 1 písm. d) či „jiné věci, které povinný... potřebuje vzhledem ke své nemoci nebo tělesné vadě " (§ 322 odst. 1 písm. e,) což značí, že tento výčet je možné ad hoc podle dané situace rozšířit a není tedy čistě taxativní.
Navíc nahlédnutím do momentálně účinné právní úpravy zjistíme, že neobsahuje údajně vágní spojení věci nutné k denní potřebě. Je nutné dodat, že v praxi se takto věci vyloučené z výkonu rozhodnutí souhrnně nazývají. Vzhledem k obsahové podobnosti dosavadní úpravy a návrhu novely (ke srovnání viz str. 9–10 návrhu novely) lze však očekávat, že toto označení by v praxi setrvalo.
Okamura tedy skutečně ve spolupráci s poslancem Tejcem předkládá zmíněný návrh. Výrok je ale hodnocen jako zavádějící, neboť návrh novely neobsahuje čistě taxativní výčet a zároveň dosavadní úprava nepracuje s „vágním” výrazem věci nutné k denní potřebě.
Lubomír Zaorálek
Základní strategie Ministerstva zahraničí v této chvíli je taková, že jsme, a já jsem to dokonce řekl ve vystoupení, které jsem měl k podnikatelům, že vzhledem k tomu, že si ani nejsme jisti, pokud ta situace bude pokračovat, třeba solventností ruských bank. Jako ve schopnosti splácet ty pohledávky, které tam budou mít ruští partneři. Tak naopak doporučujeme, aby se zabývali alternativními trhy. A dokonce jsme nabídli v tom službu zásadní. Ministerstvo zahraničí je připraveno, dokonce jsme vytipovali ty komodity, které mohou být nejvíce ohrožené v nejkratší době.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na tiskovou zprávu Ministerstva zahraničí ČR. Podle ní se ministr zahraničí Zaorálek společně s ministrem průmyslu a obchodu Mládkem skutečně setkali s českými podnikateli a diskutovali dopady ruských sankcí.
Na této schůzi se probírala následující strategie: „Naší snahou není se od ruského trhu odvrátit, ale musíme počítat se všemi scénáři. Aktivně proto hledáme alternativní trhy pro obory a výrobky, na které sankce dopadnou. Zároveň jsme vybraným zastupitelským úřadům dali pokyn, aby podpořily české firmy při pronikání na nové trhy. Pomoc firmám při zvládnutí této výzvy je zásadní prioritou.“
Říká se o mně, že jsem přišel do politiky hned ze školy, což není úplně pravda. Věnoval jsem se asi tři roky práci v advokacii.
Na základě životopisu zveřejněného Martinem Majorem na webu statutárního města Olomouc hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Martin Major dokončil studium práv na Univerzitě Palackého v roce 2004. Členem zastupitelstva statutárního města Olomouc se však stal již v roce 2002 a členem zastupitelstva Olomouckého kraje v roce 2004. Není tedy pravdou, že by do politiky nešel přímo ze školy. Ba co víc, městským zastupitelem se stal dva roky před koncem svého studia. Podle tohoto životopisu se advokacii věnuje od roku 2004 doposud.
