Přehled ověřených výroků

Pravdivost tohoto výroku vyplývá z § 5 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby. V tomto zákoně se píše: „O výběru majetku a majetkových účastí státu na podnikání právnických osob vhodných k privatizaci rozhoduje vláda České republiky“.

V oficiálním programovém prohlášení vlády takovou dohodu nenajdeme. Mohlo k ní však dojít během jednání vlády za dobu jejího fungování. S žádostí o vyjádření jsme proto kontaktovali zbylé dvě koaliční strany − ANO 2011 a KDU-ČSL − a prozatím výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Do doby, než obdržíme vyjádření oslovených stran, můžeme konstatovat pouze následující: Ani v programovém prohlášení, ani v přiložené koaliční smlouvě není bod věnující se privatizaci státních a polostátních společností, který by byl zobecnitelný na všechny státní a polostátní společnosti nebo konkrétně Letiště Praha. Dodejme ale, že privatizace pražského letiště je de facto zapovězena předpisem č. 69/2010 Sb.

Jediná zmínka k tomuto tématu je v koaliční smlouvě (.pdf), která je jako příloha vládního programového prohlášení. Na straně 32 nalezneme bod: "Nebudeme privatizovat státní lesy."

Výrok je označen jako zavádějící. Tisková mluvčí hnutí ANO Lucie Kubovičová nám prostřednictvím e-mailu sdělila: " Hnutí ANO senátním kandidátům přispělo na kampaň částkou 400 tis., ti by pak měli stejnou částku investovat sami, veškeré faktury jdou přes centrálu ANO, účty jejich kampaní budou zveřejněny na stránkách hnutí. Senátní kandidáti, pokud víme, transparentní účty nemají."

Systém financování tedy není postaven tak, že by si kandidát financoval kampaň v libovolné výši a hnutí ANO by stejnou částku doplácelo. Reálně je to tak, že hnutí dává na kampaň částku ve fixní výši a tutéž částku pak doplácí sám kandidát.

Díky tomu, že senátní kandidáti nevlastní transparentní účty, nemůžeme ověřit, kolik peněz bylo vydáno na předvolební kampaň Antonína Prachaře a jaký podíl z částky pocházel z jeho vlastních zdrojů.

Kuberův výrok je o konání referenda o zákazu hazardu ve městě Teplice, které chtěla část občanů města v termínu komunálních voleb.

Soudní výhra, o níž Kubera mluví, je fakticky neuznání dostatku podpisů občanů města Teplice, kteří chtěli iniciovat referendum o zákazu hazardu ve městě v termínu komunálních voleb (kvůli relativně vysoké účasti z důvodu závaznosti/platnosti výsledku referenda – pozn. Demagog.cz).

I po postupném doplňování podpisových archů došel soud k tomu, že skupině pro referendum chybělo do jeho vypsání (při dosažení zákonem určeného počtu podpisů by bylo město nuceno referendum vyhlásit) 188 podpisů. Zastupitelstvo města však může o své vlastní vůli vyhlásit referendum také. Na svém jednání na konci srpna byl však tento navržený bod smeten. Referendum se tak konat v době komunálních voleb nebude.

Kubera argumentuje ve svém výroku tím, že za konání referenda spolu s komunálními volbami ušetří město milion a půl (s touto částkou pracuje primátor Kubera). Nicméně je téměř jisté, že zbývajících 200 podpisů pro konání referenda (kdy jej zastupitelstvo bude muset vyhlásit) aktivisté v době po volbách posbírají. Tím pádem buď donutí zastupitelstvo referendum vypsat (ještě se může změnit zásadně po volbách složení zastupitelstva a vypsat referendum o své vůli) v mezidobí mezi volbami, což městu přinese vyšší náklady. Další volby, které se konají za 2 roky (krajské a senátní), jsou potenciálně dalším termínem, kdy by mohlo ono referendum proběhnout, což ovšem opět žádnou úsporu nepřinese.

Kuberův výrok je hodnocen jako zavádějící. Jím deklarovaná úspora milionu a půl za konání referenda je iluzorní, neboť se stejně dříve či později bude konat a v kombinací s komunálními volbami by město za pořádání referenda vydalo méně, než pokud jej bude pořádat samostatně.

K úspoře za konání referenda by mohlo dojít za předpokladu, že by zákaz hazardu vyhlásilo samo město Teplice. Což je ovšem v rozporu s postoji primátora Kubery, jež v této diskuzi uváděl, a jde spíše o doplnění výčtu možností.

Kubera také uvedl 28. srpna (v souvislosti se zmíněným jednáním zastupitelstva) pro Žít Teplice, že pokud by město k hazardu přijalo vyhlášku, není nutné referendum, neboť vyhláška má vyšší právní sílu a ušetřilo by se (odtud také informace o milionu a půl). Tento argument by platil, pokud by obě skupiny prosazovaly stejné či alespoň podobné návrhy k regulaci hazardu. V tomto pořadu Českého rozhlasu však Kubera vystupoval jako odpůrce znatelné regulace, což je v přímém protikladu s požadavky aktivistů.

Podle "ANALÝZY A ŘEŠENÍ PROBLEMATIKY UBYTOVEN NA ÚZEMÍ SMO V KRÁTKODOBÉM A DLOUHODOBÉM HORIZONTU" (.pdf, str. 29 a dále) bylo v září minulého roku (poslední dostupná data) obsazeno 5 417 míst z celkové kapacity ostravských ubytoven v počtu 8 212 míst. Vzhledem ke skutečnosti, že příspěvek na bydlení každoročně roste (.pdf, str. 18), je důvodné předpokládat, že roste i počet lidí pobírající tento příspěvek a zároveň žijící na ubytovnách.

Tato studie dále (str. 34) také uvádí, že počet osob s doplatkem na bydlení činil ve zmiňovaném období 1 996 osob. Z celkového počtu 5 417 ubytovaných jde přibližně o 37 % a je tedy zjevné, že většina obyvatel ostravských ubytoven tento příspěvek skutečně nepobírá.

Podle webu ViennaInternational.at žije každý čtvrtý obyvatel Vídně v městském bytě. Web také uvádí, že ve vlastnictví města je zhruba 220 tisíc bytů. To odpovídá počtu bytů, který byl zveřejněn po sčítání bytů, které proběhlo v roce 2001. Tehdy bylo ve Vídni evidováno (.pdf, str. 13) 226 117 bytů v městském vlastnictví, což činí necelých 25 % z celkového počtu bytů ve městě (910 745). Aktuální data se nám bohužel nepodařilo dohledat.

Jak jsme již rozebrali ve výroku Jitky Seitlové, neexistuje žádné závazné právo ani povinnost v tom smyslu, že by vítěz voleb musel být prezidentem pověřen k sestavení koalice. V Česku sice existuje široce uznávaný úzus v tom smyslu, že první prezidentem jmenovaný premiér je z řad vítězné strany, žádné vymahatelné právo však vítězná strana nemá. Zákonný postup dle Ústavy je rozebrán v článku 68.

Výrok Antonína Prachaře je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s odkazem na zdroje ČNB týkající se platební bilance.

Po přepočtu čtvrtletních časových řad výnosů a nákladů z dividend v posledních letech byl trend odlivu dividend z ČR skutečně v rozmezí, které uvádí ministr financí Babiš.

Modelů poměrného systému je skutečně vícero. Česká republika například pro volby do Poslanecké sněmovny od roku 1990 změnila poměrný volební systém celkem 4x, a to například změnou dělitele (od roku 2002 přešla ČR od Hagenbach-Bishoffovy metody k přijetí d΄Hondtovy metody) či změnou počtu volebních obvodů (do voleb v r. 1998 jich bylo 8, od r. 2002 jich je 14).

Další z takových metod pak může být systém jednoho přenosného hlasu (.pdf), jenž oproti Českem využívanému listinnému poměrnému volebnímu systému dává větší důraz na vůli voliče a personalizaci volby.

Další metodou je bonus pro vítěze voleb, který nyní funguje například v Itálii (.pdf).

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Podle závěrečného účtu Teplic 2013 (.xls – záložka 71 DŽP) město vydává na dopravní obslužnost cca 47 milionů. Údaj 75 milionů vychází pouze při připočtení podílu nájemného v kapitole městské dopravy, na samotnou dopravní obslužnost město vydalo v roce 2013 uvedených 47 milionů.

Ve stejném roce vydal Frýdek-Místek (viz. výroční zpráva 2013 – podrobný rozbor výdajů – PAR 2221) na dopravní obslužnost 67,5 milionu.

Z těchto čísel je patrné, že výrok Michala Kasala je nepravdivý, neboť se mýlí ve všech jeho částech.