Přehled ověřených výroků

Úpravnu vody, fotbalový stadion a první etapu západního okruhu se Plzni skutečně podařilo vybudovat bez aféry. Martin Baxa však dále v rozhovoru doplnil, že skandálem měl na mysli korupci, netransparentnost nebo neefektivní vynakládání peněz. Nové divadlo se sice oproti plánu prodražilo, avšak i tak není spojováno s neefektivním financováním. To se však nedá říct o stavbě depa městské hromadné dopravy, které je kritizováno Bezpečnostní informační službou, Ministerstvem financí, Transparency International a vyšetřuje jej protikorupční policie.

V Plzni letos skutečně začalo fungovat nové depo městské dopravy. Na financování se podílela také plzeňská Škoda. Toto depo bylo bývalým ministrem financí Miroslavem Kalouskem označeno za zlodějinu. O tom, že ministerstvo považuje projekt za rizikový, mluvil v médiích opakovaně i Jan Zikl, ředitel odboru Financování územních rozpočtů a programové financování (rozhovor pro MF Dnes a pro Český rozhlas o měsíc později). Plzeňské depo se objevilo také ve výroční zprávě BIS (viz kapitola 3.2 Organizovaný zločin), jež uvádí: „Provází jej řada pochybností, mj. o finanční výhodnosti pro město Plzeň“. Od dubna letošního roku zakázku prošetřuje také protikorupční policie.

O zahájení modernizace úpravny vody v Plzni informoval server E15.cz. Modernizace začala v září 2013 a její ukončení je naplánováno na březen 2016. Tato zakázka nebyla během uplynulého roku spojena s žádnou aférou.

Vybudována byla také první etapa západního okruhu, která začala řidičům sloužit na začátku září letošního roku. Ani v tomto případě není evidována žádná větší kontroverze. Kritiku je možno slyšet z úst zástupců záchranné stanice zvířat – po nárazu do protihlukových stěn hynou stovky ptáků. Ani v případě západního okruhu však není evidována žádná větší kontroverze.

Se stavbou divadla se pojí spor města Plzeň se společnosti Hochtief. Ta požadovala doplacení čtyřiceti milionů nad rámec domluvené ceny. Zastupitelé však v listopadu 2013 odsouhlasili pouze navýšení o osmnáct milionů korun. Zaplacení celé požadované sumy navrhoval náměstek Petr Rund (ODS), který byl za investici odpovědný. V lednu 2014 došlo k odvolání Petra Runda, kdy pro jeho odvolání hlasovala i většina koaliční ČSSD. V ohrožení byl plánovaný termín otevření divadla. Město se však nakonec se společností Hochtief domluvilo na dostavbě a k obávanému nedodržení termínu nakonec nedošlo. Sporných 21,6 milionu však zaplaceno nebylo, a tak se ve vzduchu stále vznáší otázka, zda bude Hochtief tyto prostředky vymáhat soudní cestou.

Během končícího volebního období byl rovněž rekonstruován stadion ve Štruncových sadech. K této stavbě se také nepojí žádná kontroverzní kauza.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Zatímco v Polsku a Slovensku funguje přímá volba i odvolávání starostů, v Německu a Rakousku se situace liší dle jednotlivých zemí – volba i odvolávání starostů velmi závisí na jednotlivých zemích Spolku. Obecně má ale Okamura pravdu, že tento institut u našich sousedů ve větší či menší míře funguje.

Není jasné, co přesně Tomio Okamura myslí pod pojmem střední Evropa, jelikož pojem může historicky, politicky i geograficky nabývat různých podob (srov. Wikipedie). Vzhledem k tomu, že ale Tomio Okamura uvádí "všechny země okolo", budeme vycházet z velmi zúženého pojetí pouze sousedů České republiky, tj. Německa, Rakouska, Polska a Slovenska.

Podle analýzy Parlamentního Institutu (.pdf) z roku 2010 přímou volbu starostů zavedlo Německo, Polsko a Slovensko. Podle odborného článku v periodku Acta Politologica (.pdf, str. 8 a dále) je přímá volba starosty zavedena také v šesti z devíti rakouských spolkových zemí.

Podle další analýzy Ministerstva vnitra (.pdf) může být starosta zároveň i odvolán občany na Slovensku (str. 11; může to být v případech, kdy "o to peticí požádá alespoň 30 % oprávněných voličů, pokud starosta hrubě či opakovaně zanedbává své úřední povinnosti, resp. porušuje právní předpisy, pokud nepřítomnost starosty či jeho nezpůsobilost k výkonu funkce trvá déle než 6 měsíců"). Rovněž o osudu starosty mohou občané rozhodnout přímo i v Polsku (str. 14).

V Německu i Rakousku se liší systém podle jednotlivých spolkových zemí. V Rakousku, jak bylo zmíněno, je přímá volba ve všech zemích, vyjma Dolního Rakouska, Štýrska a Vídně. Veškeré rakouské obce mohou vyhlásit nezávazné lidové hlasování, přičemž v některých zemích je mohou iniciovat vedle rady a starosty také přímo občané. Nepodařilo se nám ovšem dohledat, zda se takovéto referendum může konat i v otázce odvolání starosty (Balík, S.: Komunální politika. 2009, s. 115–118).

V Německu funguje řada různých druhů uspořádání. S přímou volbou starosty se setkáváme hlavně v jihoněmeckém radním uspořádání a tzv. starostovském uspořádání, např. v Porýní-Falci (naopak třeba v Sársku je ale volen radou). Velmi rozdílné je opět postavení starostů i co se týče odvolávání – v Bádensko-Virtembersku a Bavorsku (s přímou volbou) nemůže být starosta odvolán, naopak v Hesensku (s nepřímou volbou) ano (Balík, S.: Komunální politika. 2009, s. 126–130).

Podle zákona (.pdf) č.128/2000 Sb. o obcích § 101/1: rada obce se schází ke svým schůzím podle potřeby, její schůze jsou neveřejné. Rada obce může k jednotlivým bodům svého jednání přizvat dalšího člena zastupitelstva obce a jiné osoby.

V Ostravě běží program sociální inkluze Ostrava. Program začal s komplexní pomocí čtyřem rodinám, dále se počítalo s účastí cca 50 lidí. Podle publikace (pdf. S.10) programu z roku 2012 v Ostravě žije v sociálně vyloučených lokalitách přibližně 6000 lidí. Program skutečně zahrnuje podporu bydlení, zaměstnanosti a vzdělávání, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Podle dostupných údajů roste průmyslová produkce v České republice už téměř rok a v letošním červnu dosáhl tento růst hodnoty 8,1 %.

Co se týče kondice české ekonomiky, HDP skutečně zaznamenalo v posledních dvou čtvrtletích růst (dodejme ale, že celkově česká ekonomika za rok 2013 zaznamenala :pokles o 0,9 %).

Období1. Q 20132. Q 20133. Q 20134. Q 20131. Q 2014HDP meziročně (%)-2,2-1,3-1,21,22,9*Zdroj dat: ČSÚ via Kurzy.cz; *předchozí odhad 2,5 % byl ČSÚ upraven

Podle informací ČSÚ také "výdaje domácností na konečnou spotřebu byly v uplynulém čtvrtletí meziročně vyšší o 1,5 %."

Všechny tři složky Sobotkova výroku tedy odpovídají realitě, výrok hodnotíme jako pravdivý.

Výrok byl označen jako pravdivý, protože Lázně Teplice v Čechách jsou skutečně jediným lázeňským městem v České republice, kde není vybírán lázeňský poplatek. Tento poplatek byl zrušen vyhláškou, která vstoupila v platnost 1. ledna 2010 a která rušila i další místní poplatky. To vše za účelem zmírnění dopadů ekonomické krize a učinění města Teplice přitažlivějším pro lázeňské hosty a turisty a příjemnějším pro jeho obyvatele.

V souvislosti se zákazem vydání vyhlášky zakazující zahalování obličeje, od které si zastupitelé slibovali eliminaci znečišťování města arabskými lázeňskými hosty, zastupitelstvo Teplic uvažuje o znovuzavedení lázeňského poplatku, který by pokryl zvýšené náklady na úklid města.

Jelikož dostupné volební programy ostravské KSČM v obou zmíněných obdobích obsahují požadavek na zavedení bezplatné městské hromadné dopravy, hodnotíme výrok jako pravdivý.

V roce 2010 se KSČM zavázala podpořit " [p]ostupné zavedení bezplatné městské hromadné dopravy, která je spojena s významnými ekologickými, ekonomickými a sociálními přínosy pro občany města. "

V roce 2014 pak KSČM svůj plán ještě blíže specifikovala, přičemž jako jednotlivé fáze uvádí:

1. Zlevnění jízdného a zrušení 4 tarifních zón.
2. Zavedení bezplatného cestování MHD pro děti a seniory.
3. Zavedení bezplatné MHD.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě studie (.pdf, en), kterou v roce 2010 zpracoval pro Evropskou komisi Institut pro finančnictví (Institut für Finanzdienstleistungen e.V., iff) ve spolupráci s Centrem pro evropskou ekonomiku (Zentrum für Europäische Wirtschaftsforschung GmbH, ZEW).

Tato studie porovnává úpravu maximálních úrokových měr v tehdejší sedmadvacítce zemí. Jak vyplývá z Tabulky 7 (str. 62), absolutní strop mají 3 země, relativně stanovený pak dalších 11 zemí. Zbývajících 13, tedy méně než polovina, žádnou regulaci nemá. V této třináctce najdeme i Českou republiku.

Země se zastropovaným úrokem (absolutní výše)

Země se zastropovaným úrokem (relativní výše) Země bez regulace ohledně výše úrokůŘecko, Irsko, MaltaBelgie, Francie, Německo, Estonsko, Itálie, Nizozemsko, Polsko, Portugalsko, Slovensko, Slovinsko, ŠpanělskoRakousko, Bulharsko, Kypr, Česká republika, Dánsko, Finsko, Maďarsko, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko, Švédsko, Velká Británie

Bohuslav Sobotka má na mysli zákon č. 69/2010 Sb., o vlastnictví letiště Praha-Ruzyně. Zákon obsahuje pouze dva paragrafy. První praví, že "[Letiště Praha-Ruzyně] smí být jen ve vlastnictví České republiky (dále jen „stát“), anebo právnických osob se sídlem ve státě, v nichž má stát stoprocentní majetkovou účast (stoprocentní podíl)", druhý pak stanovuje okamžitou účinnost.

Zákon byl předložen jako sněmovní tisk 738 za vlády Mirka Topolánka v únoru 2009 skupinou poslanců ČSSD v čele s Bohuslavem Sobotkou. V té době na přípravě privatizace Letiště Praha pracovalo Ministerstvo financí jako tehdejší 100% vlastník. O případné privatizaci by pak musela rozhodnout vláda.

Petr Vaněk je lídrem kandidátky politického uskupení nesoucího název Společně za Plzeň, což je koalice Plzeňské aliance, České pirátské strany, politického hnutí Změna, Starostů a nezávislých a Strany zelených. Zúčastněné strany oficiálně ohlásily vznik tohoto uskupení v pondělí 16. června 2014, a to v souvislosti s chystanými komunálními volbami na podzim téhož roku.

Pravidost výroku nám potvrdily 2 subjekty této volební koalice - konkrétně Plzeňská aliance (viz. níže) a také Česká pirátská strana. Nezkrácenou odpověď předsedy Plzeňské aliance přikládáme:

"Dobrý den,
koalice vznikala nekolik mesíců rozhovory mezi představiteli jednotlivých stran. Koaliční smlouvu podepsala nejprve Plzeňská aliance, Piráti, hnutí Zmena a Strana zelených. Společne jsme oslovili Petra Vaňka.Koalici jsme oficiálne představili v červnu na tiskové konferenci. Teprve poté přistoupil je te STAN.
S pozdravem
Pavel Denk
předseda Plzeňské aliance"