Přehled ověřených výroků

V první části analýzy se budeme zabývat tím, zda výši dotace ovlivňuje druh pěstované zemědělské kultury.

Hlavním zdrojem přímých plateb, které formou dotací dostávají čeští zemědělci z prostředků EU prostřednictvím Státního zemědělského intervenčního fondu, je ministrem zmiňovaná SAPS, tedy tzv. jednotná platba na plochu.

Výše této dotace skutečně není závislá (.pdf, str. 10) na konkrétním druhu pěstované zemědělské kultury.

Pro letošní rok tato sazba ještě stanovena nebyla, v loňském roce však šlo o dotaci 6 068,88 Kč na hektar zemědělské půdy.

Co se týče druhé části tohoto výroku, potvrzujeme, že vysokoprocentní směsi a čistá biopaliva jsou osvobozeny od spotřební daně a s jejich alespoň minimálním zdaněním se počítá až v dlouhodobějším horizontu.

Uveďme ještě pro úplnost, že tzv. zelená nafta, u níž mají zemědělci nárok na vrácení části spotřební daně, měla o své zvýhodnění letos přijít, ale vláda se nakonec rozhodla toto opatření prodloužit.

Zákon č. 504/2012 Sb. o státním rozpočtu na rok 2013 (pdf, s.12)

Zákon č. 475/2013 Sb. o státním rozpočtu na rok 2014 (pdf, s.12)

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti (Kč)

5 435 869 000

4 589 818 750

Výdaje na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (Kč)

3 713 000 000

3 600 000 000

Z výše uvedené tabulky je patrné, že rozpočtované výdaje jak na státní politiku zaměstnanosti, tak na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, byly pro rok 2014 oproti roku 2013 sníženy. Ve schváleném zákoně o státním rozpočtu na rok 2014 jsou u obou kapitol uvedené stejné částky jako v původním návrhu tohoto zákona. V průběhu projednávání zákona tedy nakonec nedošlo k přijetí žádných pozměňovacích návrhů.

Dle záznamu (.doc) z jednání Výboru pro sociální politiku, na kterém byla projednávána kapitola Ministerstva práce a sociálních věcí státního rozpočtu na rok 2014 a které se konalo dne 11. prosince 2013, nevyjádřili zástupci ODS konkrétní výhrady ke snižování obou částek. Poslanec Beznoska z ODS z jednání stáhl svůj návrh a uvedl, že jej předloží až při jednání na plénu Poslanecké sněmovny. Uvedený návrh není možné dohledat.

Při projednávání návrhu státního rozpočtu na plénu ve druhém čtení navrhli prostřednictvím pozměňovacích návrhů (.pdf) celkem dva poslanci navýšení výdajů na příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Byly podány dva identické pozměňovací návrhy na zvýšení kapitoly o 113 milionů korun. Oba návrhy pocházely od ODS, jmenovitě od poslanců Beznosky a Stanjury (viz příloha 2, s. 1, oddíl B/4 a s. 2 oddíl B/7 dokumentu). Pokud by došlo k jejich přijetí, zachovaly by se výdaje na tuto kapitolu ve stejné výši jako v roce 2013. První polovina výroku je tedy dle dostupných zdrojů pravdivá.

V případě kapitoly výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti byly podány celkem čtyři pozměňovací návrhy - poslanec Beznoska z ODS navrhl zvýšení výdajů na státní politiku zaměstnanosti o cca 310 milionů korun (viz příloha 2, s. 2, oddíl B/7 dokumentu), poslanec Stanjura (taktéž z ODS) přišel s identickým návrhem (viz příloha 2, s. 1, oddíl B/4), poslankyně Pecková za TOP09 s návrhem na zvýšení o cca 850 milionů korun (viz příloha 2, s. 4, oddíl B/12) a poslanec Radim Fiala za hnutí Úsvit navrhl zvýšení o 500 milionů korun (viz příloha 2, s. 6, oddíl B/22). Pokud by byl přijat návrh ODS, v kapitole by sice došlo k navýšení, ale konečná částka by nedosahovala úrovně z roku 2013.

Poslanci za ODS tedy skutečně jako jediní navrhovali zvýšení položky výdajů na zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Navrhovali také zvýšení položky na aktivní politiku zaměstnanosti, v tomto případě ale nebyli jediní a jejich návrh nevyrovnával snížení oproti roku 2013. Proto hodnotíme výrok Lenky Kohoutové jako zavádějící.

Premiér skutečně korektně pojmenovává stav, který nastal v souvislosti s kolapsem informačních systémů na úřadech práce na začátku roku 2012. Server Idnes.cz 1. března 2012 referoval:

"Systém se zlepšil v tom, že podporu v nezaměstnanosti již lze vypočítat v případech, které jsou jednoduché. Tedy takových, kdy uchazeč v posledních dvou letech pracoval nejméně 12 měsíců a doložil to v evidenci. Pokud je to ale komplikovanější, tak to program nevypočítá a musíme to dělat ručně. A těch druhých případů je strašně moc," popsal jeden z úředníků.Redakce má také k dispozici dopis, ve kterém zaměstnanci jednoho z úřadů na severu Čech sepsali všechny nedostatky systému, uvádějí jich na tři desítky.
Úředníci proto sahají po tužce, papíru a kalkulačce. Právě používání tužky a papíru poradil jejich nadřízeným 26. ledna interním dopisem ředitel odboru koncepcí trhu práce MPSV Štefan Duháň. "Musíme si otevřít starý program, vypsat si na kus papíru historii zaměstnání dotyčného uchazeče. Pak si otevřeme novou aplikaci a opakovaně to zadáme," popsal Neuman."

Výrok hodnotíme na základě údajů z Ministerstva financí ČR jako pravdivý. Na svých stránkách ministerstvo reflektuje čistou pozici České republiky vůči rozpočtu Evropské unie od roku 2004. Zde se uvádí:

"Celkově ČR od svého vstupu do EU 1. května 2004 do 31. prosince 2013 zaplatila do rozpočtu EU 342,8 mld. Kč a získala 676,2 mld. Kč. Kladné saldo čisté pozice České republiky ve vztahu k rozpočtu EU tak souhrnně dosáhlo 333,4 mld. Kč."

Při použití jednoduchého výpočtu dělení získaných prostředků zaplacenými prostředky se dostaneme k údaji 1,973 Kč. Při mírném zaokrouhlení se tedy dostaneme skutečně k poměru 1:2 korun, který zmínil Bohuslav Sobotka.

Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Pavel Štern byl ředitelem Probační a mediační služby v průběhu 14 let (leden 2001 - leden 2014), avšak tento časový úsek dosáhl jen 13 let.

Druhá část výroku je pravdivá. Dle dostupných informací byl Pavel Štern členem petičního výboru manifestu Veřejnost proti korupci. Účast na dalších "zajímavých aktivitách" hodnotit nebudeme, namátkou však můžeme jmenovat spoluautorství publikace " Probace a mediace " či například živnost na školicí činnost.

Je skutečností, že během období vlády Petra Nečase nefungovaly na úřadech práce (informace ČT24) některé informační systémy - konkrétně systémy určené k výplatě sociálních dávek, které v té době zavedlo MPSV pod vedením Jaromíra Drábka.

Server Idnes.cz informoval ve zkratce o celé události takto:

" Kde se vzaly problémySystém vyplácení dávek změnila od ledna 2012 reforma ministra práce Jaromíra Drábka. Všechny příspěvky a podpory vyplácejí nyní úřady práce. Převzaly agendu od radnic a s ní podle ČTK asi 1 660 úředníků. Hlavní potíže, které podle odborů nastaly ve vyplácení dávek i podpory v nezaměstnanosti, souvisejí s počítačovými programy a jejich nefunkčností."

O tom, že myšlenku národního obchodního řetězce propagoval prezident Zeman již v květnu loňského roku, svědčí reportáž Deníku z Agrárního fóra 2013 a později tento návrh dle ČTK (dostupné na webu České televize) zazněl i v srpnu na výstavě Země živitelka, kde prezident řekl: "Podle mého názoru jedna z možných cest, jak tento rozdíl překonat a dosáhnout spravedlivějšího rozdělení zisku v onom kombinátu prvovýrobce, potravinář, obchod, je vytvoření národního obchodního řetězce například na bázi již existujícího COOP." O měsíc později jeho nápad podpořili také sociální demokraté a komunisté, avšak během koaličních jednání tuto ideu odmítli poslanci z hnutí ANO.

Síť COOP sdružuje velké množství samostatných právnických osob, nad nimiž stojí dvě centrály, a to COOP Centrum družstvo a COOP Morava s.r.o.. Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť síť má skutečně soukromé vlastníky.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť ministr Babiš podal (sk.) žalobu na slovenský Ústav paměti národa (ÚPN) 17. ledna 2012.

Předmětem žaloby jsou archivní dokumenty ÚPN, které implikují spolupráci Babiše se Státní bezpečností.

Proces začal skutečně s 18 měsičním zpoždění v červnu 2013.

Minimální mzda je v České republice v současnosti 8 500 Kč. Hranice relativní chudoby, tak jak s ní pracuje ve svých šetřeních i ČSÚ, se nejčastěji stanovuje jako 60 % "mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácností", což pak podle serveru Finance v roce 2013 skutečně odpovídalo 9 683 Kč čistého příjmu měsíčně. ČSÚ pak uvádí ve svém posledním šetření další statistiky týkající se míry ohrožení příjmovou chudobou (.xls; předběžná data).

V roce 2012 žilo v České republice pod hranicí chudoby 990 300 obyvatel, což je 9,6 % obyvatel.

Tyto údaje korespondují s výrokem Michaely Marksové-Tominové. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Církve opravdu odmítly materiál ČSSD a ANO navrhující snížení finančních náhrad za nevydaný majetek o 13 miliard korun. Informovala o tom např. ČTK prostřednictvím serveru Ihned. Požadavek přesunu dalších jednání na vládní úroveň potvrzuje na webu sociální demokracie vedoucí vyjednávací skupiny Alena Gajdůšková. Dáváme tedy předsedovi vlády za pravdu.