Přehled ověřených výroků

Kriminalita v ČR skutečně neroste, s výjimkou roku 2011 se počet zjištěných trestných činů dokonce snižuje. Neplatí tedy, jak tvrdí Jiří Pospíšil, že by byla stále stejná a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Vývoj kriminality za posledních šest let vypadá následovně:

2008

343 799

2009 332 829

2010 313 387

2011 317 177

2012 304 528

2013277 399*

Údaje pro rok 2013 (.xls) jsou zatím dostupné jen do října 2013 včetně.

Nepodařilo se nám dohledat případ, který by odpovídal Filipem uvedeným částkám a poslanec bohužel nezmiňuje konkrétní instituce. Srovnatelný svým objemem je snad jen případ údajného vyvádění peněz z Nemocnice na Homolce, na které před časem upozornil Nadační fond proti korupci (ČT).

Firma Alseda, spojená s advokátní kanceláří Šachta & Partners (dnes MSB Legal), měla od dceřiné firmy nemocnice podezřelým způsobem získávat miliony Korun měsíčně. Není však zřejmé, že Filip měl na mysli právě tuto nemocnici a tuto advokátní kancelář.

Není pravdou, že všechny ropovody a plynovody směřující z oblastí Ruska vedou přes Ukrajinu. Od roku 2011 je spuštěn plynovod Nord Stream, který vede po dně Baltského moře a spojuje Rusko a Německo. Na tento plynovod je pomocí plynovodu Gazela napojena i Česká republika.

Mimo zmíněný Nord Stream vede také infrastruktura přes území Běloruska. Celá mapa včetně dalších informací je dohledatelná v statistickém reportu organizace Eurogas (.pdf - mapa na str. 11) za rok 2013.

Ropovod Družba, který je hlavním ropovodem z Ruska do Evropy, se dělí na dvě hlavní větve sever a jih, kdy severní část ropovodu jde přes Bělorusko dál do Polska a Německa, což zobrazuje i přiložená mapa.

Na základě dohledaných informací o plynovodech i ropovodech z Ruska je výrok hodnocen jako nepravdivý. Je evidentní, že ne všechny součásti této infrastruktury vedou přes území Ukrajiny.

V lednu 2012 vznikla sloučením celní a daňové správy Finanční správa. Z jejího webu: "Finanční zprávu podle zákona č. 333/2011 Z. z. tvoří Finanční ředitelství SR, celní úřady, daňové úřady a Kriminální úřad finanční správy". Právě kriminální úřad bývá označovaný jako tzv. daňová kobra. Informaci o 700 "kukláčích" se nám bohužel ověřit nepodařilo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť Evropský parlament se skládá ze 766 poslanců zvolených ve 28 členských státech rozšířené Evropské unie.

Jelikož se nám nepodařilo dohledat, že by v některé zemi došlo ke zrušení daňových povinností prostřednictvím referenda, je výrok hodnocen jako pravdivý.

Poslanec Ondráček hovořil o zprávách Bezpečnostní informační služby (BIS) v souvislosti s informacemi o prorůstání korupce a mafií do státní správy a samosprávy. Výroční zprávy BIS skutečně po dobu posledních pěti let popisují problém korupčního a podobného ovlivňování veřejných institucí obdobně , proto výrok považujeme za pravdivý.

Výroční zpráva za rok 2012 BIS k tomuto tématu uvádí například následující: Bylo by však velmi zjednodušující se domnívat, že se uvedený problém týká jen „nejvyšších pater“ veřejné správy. Opak je pravdou, s tímto problémem se lze setkat na všech úrovních veřejné správy, pouze v různém rozsahu. Bez nadsázky jde o celospolečenský problém prostupující všemi oblastmi financovanými z veřejných rozpočtů. (...) Společným rysem v těchto případech byla existence neformálních vazeb mezi zástupci dotčených státních subjektů a skupinami osob, které se z jejich činnosti snažily získat prospěch. (kap. 3. 1.) Výroční zpráva za rok 2011 obdobně: Zakázky provázely snahy dalších podnikatelských, lobbistických nebo zprostředkova­telských subjektů a uskupení ovlivnit proces zadávání na úkor státu. Někteří zadavatelé a uchazeči postupovali netransparentně a nezákonně. Přetrvávalo zvýhodňování předem vybraných dodavatelů a ovlivňování zadávacích podmínek v jejich prospěch, k čemuž docházelo na základě úzkých vazeb na zástupce zadavatele. (kap. 2. 1.) Výroční zpráva za rok 2010 v podobném duchu: Mezi časté jevy patřily provázanost veřejného zadavatele a uchazeče o zakázku, snaha o přidělení veřejné zakázky bez výběrového řízení, úprava zadávacích podmínek ve prospěch předem vybraného zájemce, nadhodnocování zakázky, ovlivňování členů hodnotící komise, nebo zadávání zakázek na nepotřebné služby. (kap. 1. 2.) Výroční zpráva za rok 2009 uvádí např.: Nejvýraznějším negativním jevem při správě státního majetku byly snahy některých podnikatelských a vlivových skupin získat prostřednictvím lobbistů vliv na významná rozhodnutí při správě státního majetku, zejména na přidělování státních zakázek či dotací. (kap. 1. 2.)
Výroční zpráva za rok 2008 v tomto nevybočuje: Přetrvávajícím jevem, který má zásadní negativní vliv na hospodaření se státním majetkem, je působení různých podnikatelsko – lobbistických skupin. Tyto skupiny využívají nestandardních praktik od lobbismu na hraně zákona, klientelismu, až po klasickou korupci. (kap. 1. 2.)

Maastrichtská kritéria na webu České národní banky: “ Kritérium veřejného deficitu znamená, že poměr plánovaného nebo skutečného schodku veřejných financí k hrubému domácímu produktu v tržních cenách nepřekročí 3 %, kromě případů, kdy buď poměr podstatně klesl, nebo se neustále snižoval, až dosáhl úrovně, která se blíží referenční hodnotě, anebo překročení nad referenční hodnotu bylo pouze výjimečné a dočasné a poměr zůstává blízko k referenční hodnotě ”.

Výši daňového zatížení v jednotlivých zemích porovnávaly jak OECD (.xlsx, 2012), tak Eurostat (2011). Z vybraných údajů jsme sestavili následující tabulku:

OECD

zdanění práce (2012)Eurostat

zdanění práce (2011)Eurostat

zdanění spotřeby (2011)Česká republika42,439,021,4Norsko37,636,229,1*Švédsko42,839,427,3Dánsko38,634,631,4EU27n/a35,820,1

* údaj z roku 2010

Z porovnání vyplývá, že daňové zatížení jak práce, tak spotřeby, je v České republice poměrně vysoké a převyšuje průměr EU27. Průměrné zdanění práce je pak podle posledních dostupných údajů z roku 2011 dokonce vyšší než u většiny skandinávských zemí (s výjimkou Švédska). Zdanění spotřeby je naopak nižší než u těchto zemí, stále však nad evropským průměrem.

Co se týká ochoty platit daně, dá se těžko posoudit. Ve výroční zprávě České daňové správy za rok 2012 se můžeme dočíst, že úspěšnost při výběru daní byla 98,28 % (str. 8), jedná se tedy o poměrně vysoké číslo. V článku týdeníku Euro se ale můžeme dočíst, že odhadované daňové úniky dosahují ročně až sta miliard korun, a to zejména díky podvodům na DPH či takzvané optimalizaci daňové zátěže, která o velké ochotě k placení DPH nesvědčí. Podobné informace přinesl i server novinky.cz spolu s vyjádřením eurokomisaře pro daně Algirdase Šemety, jenž považuje odhadovaný objem daňových úniků za nepřijatelný.

Z důvodu nedostatku relevantních informací o ochotě občanů k placení daní či o zacházení s daňovým výnosem hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou.

Dle dat z Ministerstva financí byl veřejný dluh před sedmi lety, tedy v roce 2006/2007, okolo 25 % HDP.

Na základě dat z Eurostatu byl veřejný dluh ČR na konci 2. poloviny roku 2013 46,5 % HDP, nikoliv tedy 48 %, údaj však považujeme v toleranci k údaji “kolem 48%”.

Pravdou je, že bychom neměli překročit hranici 60 %, neboť by to znamenalo neplnění Maastrichtských kritérií, která musí členský stát splňovat před přijetím eura.