Přehled ověřených výroků

Výrok hodnotíme jako zavádějící, protože česká snížená sazba DPH, jejíž součástí jsou mimo jiné potraviny a léky, je sice druhá nejvyšší v EU, ale co se týče zdanění potravin a léků, hned v osmnácti, respektive patnácti, zemích Unie existuje vyšší míra zdanění alespoň pro část potravinových či farmaceutických výrobků (.pdf, str. 3–4).

Ve všech zemích Evropské unie existuje snížená sazba daně z přidané hodnoty s výjimkou Dánska. Její hodnota se pohybuje v rozmezí 5–18 procent, přičemž nejvyšší snížená sazba je v Maďarsku. Česká republika je podle informací Evropské komise (str. 3) se svými 15 procenty hned druhá v pořadí.

Země se mezi sebou však liší tím, jaké druhy výrobků se řadí do snížené sazby. Některé státy, jako například Nizozemsko, řadí farmaceutické produkty také do snížené sazby, přesto na určitou část z nich uplatňují základní sazbu.

Již v prvním návrhu koaliční smlouvy z 12. prosince 2013 najdeme bod 2.4 (str. 29), který hovoří o snížení sazby DPH na léky, knihy, dětské pleny a nenahraditelnou dětskou výživu od roku 2015. Snížená sazba DPH se mezi lety 2004 až 2014 postupně zvýšila z 5 na 15 procent. (.pdf, str. 9)

Prezident Miloš Zeman ve svém projevu v Poslanecké sněmovně před hlasováním o důvěře vlády pronesl mimo jiné následující:

"Z hlediska dlouhodobé úspěšnosti objektivní, tvrdá statistická data prokazují, že nejlépe se s krizí vyrovnaly skandinávské země."

"Co je ovšem rysem skandinávských zemí, který mnohé z vás pobouří. Je to vysoké zdanění. Vysoké zdanění, které se projevuje například tím, že mezní zdanění nejbohatších příjmových skupin ve Švédsku dosahuje 56 %, že Dánsko, uznávám, jako jediná země Evropské unie má jednotnou daň z přidané hodnoty ve výši 25 %, a přitom podle eurobarometru jsou Dánové nejšťastnější zemí v Evropě (...)"

"(...) nechci přehlížet problémy, které i skandinávské země mají, například ekonomické problémy ve Finsku nebo obtížně zvládnutá imigrace ve Švédsku, musíme konstatovat, že tyto země překonaly euroamerickou ekonomickou krizi daleko lépe než zbytek Evropy."

Vojtěch Filip se tedy při odkazování na Miloše Zemana dopustil některých nepřesností, například v tom, že Dánsko nemá diferenciované daně, naopak, daňová diferenciace (u nepřímých daní například zvýhodnění ekologicky či zdravotně prospěšnějších produktů) v Dánsku prakticky neexistuje (jednotná sazba DPH 25 %, některé položky jsou však osvobozeny). Navíc Finsko krizí rozhodně neprošlo v klidu, naopak zaznamenalo v roce 2009 propad HDP o 8 a půl procenta. Vyznění Zemanova výroku zjednodušuje na rovnici "jiný daňový systém = lepší překonání krize". Z těchto důvodů hodotíme výrok jako zavádějící.

Z výroku bohužel není zcela jednoznačná část o „Bruselu“. Proto jej musíme ohodnotit jako neověřitelný, neboť není úlohou Demagog.cz dovozovat, které z možných významů, měl Vojtěch Filip na mysli. Dále jsou ve formulacích ze setkání mezi Filipem a velvyslancem odlišnosti, které nejsme schopni potvrdit.

Pro ověření výroku jsme kontaktovali arménského velvyslance Tigrana Seiraniana. Ten potvrzuje, že se ve čtvrtek s předsedou Filipem sešel a uvádí pozici Arménie k Evropské Unii i Rusku, přičemž vyjádření o vztahu k EU jsou odlišné, než Filipem uváděné.

Níže přetiskujeme e-mail Tigrana Seiraniana:

„Yes I had a working meeting with Mr Filip on Thursday in Prague […]. [I]t was interesting conversation on different topics in the Chamber of Deputies.

Among other issues discussed, there was a conversation on recent State Visit of the Armenian President to Prague and it’s results. I spoke on the important outcome of the visit, Armenia`s relations with the EU and Russian Federation, motivation of the decision of the Republic of Armenia to join the Customs Union (CU). There have been no official statements during my meeting with honourable Mr Filip, where I explained the following position of the Republic of Armenia:

The Armenia`s decision to join the Customs Union is motivated by geopolitical realities, which include economic and security components. It is more realistic that currently these particular components are more accessible at Russia`s led CUthan at the EU. On the other hand Armenia undertook a commitment to enhance closer cooperation with the EU through the Eastern Partnership programme and we are determined to continue this policy. Armenia is convinced that different integration processes may certainly be developed based on compatibility and cooperation rather than controversy, I mean the principal “and-and” is much more beneficial for all parties than principle “or-or”, on which sometimes we were listening from both sides. We are committed to make consistent efforts toward constructing more inclusive Europe, free from dividing lines. From the very beginning of decision to join CU Armenia declared that is ready to sign the Association Agreement with the EU without DCFTA component. This commitment was reaffirmed at the Vilnius summit last November. And in this respect we expected the support of friendly nations, especially the Czech comprehensive support. In this sense the Eastern Partnership might serve as a natural bridge fostering economic integration from the Atlantic to the Pacific Ocean. Then I said that we are very thankful to the President of the Czech Republic who reaffirmed the principle “and-and” during the visit. I also informed Mr Filip that H.E. President Zeman extended an invitation to Mr Sargsyan, President of Armenian, to the Eastern Partnership Summit that will take place on April 24, 2014 in Prague. And the invitation was gladly accepted.

For your information please find below the answer of President Zeman to ČTK question made at the joint press-conference on January 30 at Hrad:

Question: Já jsem se chtěla zeptat, dobrý den, ČTK Petrová, obou prezidentů jak konkrétně by mohla Česká republika tedy pomoci Arménii, (aby se stala) byla v celní unii s Evropskou Unií a druhý dotaz, což se trošku omlouvám je domácí, co by to pane prezidente znamenalo, kdyby pan Babiš dneska na Slovensku soud o svojí spolupráci s STB prohrál, měnilo by to něco na vládě? Děkuji.

Answer: Děkuji, tak to jsou samozřejmě dvě otázky, předpokládám, že na pana Babiše samozřejmě odpoví arménský prezident...Smile, a já bych si vyhradil to druhé téma, to znamená otázku řekněme na postoj České republiky k tomu, že Arménie nepodepsala asociační dohodu ve Vilniusu, a že se tedy rozhodla pro celní partnerství, mimojiné, s Ruskou federací. Plně toto rozhodnutí respektujeme, což se prokázalo i při jednáních našich delegací. Domníváme se, že otázku nelze stavět tak, že se buď bude spolupracovat s Evropskou unií nebo s Ruskou federací a spolupracovat se má s oběma.

My conversation with Mr Filip was tête-à-tête and not recorded so the wording in my current presentation is approximate and it seemed to me that my esteemed collocutor was agree with me on this subject.

Should you have further questions please do not hesitate to contact me again.

Thank you for cooperation.

Yours sincerely,

Tigran Seiranian
Ambassador of the Republic of Armenia,
Prague“(zvýraznění Demagog.cz)

Pravdivost toho výroku potvrzuje článek 68Ústavy ČR: "(2) Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť v otevřeném dopise premiérovi Sobotkovi ve věci uvalení sankcí Rusku nefigurují jména místopředsedy Kalouska ani předsedy TOP09 Karla Schwarzenberga.

Tento otevřený dopis byl projednáván na pochodu proti ruským intervencím na Krymu, jehož se místopředseda Kalousek také účastnil.

Koncepce zahraniční politiky České republiky (.pdf) uvádí Českou republiku jako exportně zaměřenou ekonomiku hned několikrát. Na str. 4 hovoří o ČR jako o státu " s otevřenou ekonomikou, vysokým podílem vývozu a služeb na tvorbě hrubého domácího produktu a bez vlastních zdrojů řady základních surovin je značně závislá na vnějším prostředí, na mezinárodní spolupráci a její kvalitě ".

Zmínky o exportně zaměřeném charakteru jsou dále uvedeny v kapitolách Česká republika v Evropské unii (str. 8) a Prosazování ekonomických zájmů ČR (str. 18). Koncepce dále uvádí, že většina exportu České republiky směřuje do rozvinutých zemí EU a OECD. Exportní charakter ČR lze sledovat také na údajích a grafu Českého statistického úřadu.

Orientace na země eurozóny je zřejmá ze statistické ročenky ČSÚ pro rok 2013 (.pdf, str. 338–340, ČSÚ eviduje v dokumentu jako eurozónu stále 17 zemí bez Estonska a Lotyšska). Pro rok 2012 uvádí v předběžných údajích export ve výši 3 065 mld. Kč z nichž 2 476,5 mld. Kč tvoří EU27 (tou dobou ještě bez Chorvatska). Výše exportu do zemí eurozóny je 1 938,4 mld. Kč, což odpovídá 63,24 % celkového exportu. V roce 2011 to bylo dokonce 65,63 %. Další dokumenty a materiály, které se věnují “společnému osudu” ČR a eurozóny, je možno nalézt například na webu České národní banky.

Podle zákona o Veřejném ochránci práv (č. 349/1999 Sb.) návrhy na pozici ombudsmana podává jak prezident republiky, tak i Senát. Obě instituce navrhují dva kandidáty.

Konkrétně zákon uvádí – § 2(1): " Ochránce je volen Poslaneckou sněmovnou na funkční období šesti let z kandidátů, z nichž po dvou navrhuje prezident republiky a Senát; shodné návrhy jsou přípustné". Je tedy pravdou, že prezident navrhuje dva kandidáty na ombudsmana, jak tvrdí Miloš Zeman, výrok je tak hodnocen jako pravdivý.

Uvedený faktický výrok se nám nepodařilo z veřejně dostupných zdrojů ověřit.

Obrátili jsme se proto na doc. Filipa Křepelku z katedry Mezinárodního a

evropského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity, který nám

prostřednictvím emailu poskytl následující stanovisko:

"Dobrý den,
právo Evropské unie ani Rady Evropy jako druhé relevantní organizace:
- neřeší vztahy mezi státy a jeho církvemi (privilegování, dotace, apod.), nejde-li to za hranu náboženské svobody.- neukládá restituce ani individuální, ani institucionální.
Tj. restituce jsou možné, ale nikoli mezinárodně - a evropskoprávně povinné.

Jiná věc je, "co se sluší", ale též zde bych řekl, že jde o náladu akorát v určitých kruzích a že téma mezinárodních vztahů to není.Filip Křepelka" Na základě výše uvedeného odborného stanoviska výrok označujeme jako

nepravdivý.

Během ověřování výroku jsme oslovili také Martina Komárka s dotazem, z jakých zdrojů čerpal v rámci tohoto konkrétního výroku. Odpověď nově zvoleného poslance hnutí ANO přinášíme v plné šíři:

"Milý pane Garguláku, vycházel jsem z těchto premis:
1) EU požaduje odluku církví od státu, tedy to platí i pro Česko a bez majetkového vyrovnání to nejde.
2) Republika se k restitucím zavázala. Část bývalého církevního majetku je dokonce vyjmuto z hospodaření obcí a leží ladem. Kdyby republika požadavek nesplnila, mohla by se ho církev domáhat u našich i mezinárodních soudů.
Další prověření těchto tezí si dovoluji nechat na Vás.
Server demagog považuji za skvělou korekci občasných politických tlachů a pevně doufám, že si udrží nezávislost, korektnost a tedy důvěryhodnost.
S úctou,
M.K."

Martina Komárka jsme dále konfrontovali se stanoviskem doc. Křepelky. Poslanec hnutí ANO zaslal následující vyjádření:

"Milý pane Garguláku,

asi jsem se vyjádřil ne zcela srozumitelně.

Vycházím z listiny práv a svobod, která ukládá, aby církve vykonávaly svou činnost nezávisle na státu. Což v Česku není. A není to možné, aniž církve získají zpět nějaký majetek.

Dále z toho, že církve obdržely od státu (dokonce už od bývalého ČSFR) závazný příslib, že budou za křivdy odškodněny. Takže se domnívám, že se mohou dodržení příslibu domáhat u mezinárodních soudů (nevím s jakým výsledkem, ale to jsem neříkal). Nejsem vševěd, ale právníci, s nimiž jsem se radil, tvrdí, že tento nárok podporují například nálezy ústavního soudu z 24. června 2009, 1. července 2010 či 22. února 2011.

S úctou,

M.K."

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť někteří z aktérů Topolánkovy i Nečasovy vlády byli kritizováni levicovou opozicí kvůli vládní politice (některým krokům) vůči Číně.

Bývalý premiér Mirek Topolánek ve své zahraniční politice zdůrazňoval nutnost dodržovat lidská práva. Kvůli tehdejším událostem v Tibetu odmítl expremiér účast na zahajovacím ceremoniálu Letních olympijských her v Pekingu 2008 a zvažoval, že do Číny nepojede vůbec. Své rozhodnutí účastnit se her nakonec oznámil s tibetskou vlaječkou v klopě, což pobouřiločínské úřady. Zanedlouho poté poskytl Topolánek rozhovor pro MF Dnes, ve kterém Čínu opět kritizoval za nedodržování lidských práv a který Čína také přijala negativně.

Většina tehdejší vlády rozhodnutí Mirka Topolánka neúčastnit se LOH 2008 kvůli lidským právům podpořila. Naopak ostře se proti Topolánkovu vystupování postavila KSČM v čele s Vojtěchem Filipem.

Kromě samotného premiéra byly předmětem kritiky levicové opozice (či některých jejích částí) aktivity některých vládních aktérů. Konkrétně zmiňme např. pravidelné vyvěšování tibetské vlajky v Poslanecké sněmovně poslanci Strany zelených, což se setkávalo s odporem předsedy Sněmovny Vlčka z ČSSD.

Zdrcující kritiku také podstoupila pravicová koalice 1. dubna 2008 ve Sněmovně při projednávání "Návrhu Prohlášení Poslanecké sněmovny u příležitosti 49. výročí povstání v Tibetu", které předkládala Kateřina Jacques. Stenoprotokoly dokládají, že vláda Mirka Topolánka ztotožňovaná s českou pravicí byla kritizována opozičními poslanci, za všechny můžeme jmenovat zákonodárce KSČM Grebeníčka a Konečnou.

Spíše pro doplnění pak dokládáme interpelaci poslance Hamáčka na ministra zahraničí Schwarzenberga 27. září 2007, která se týkala chystané výstavy EXPO v Šanghaji, kdy naznačil jistá zanedbání ze strany české vlády.

Expremiér Nečas na rozdíl od Topolánka kladl v politice vůči Číně důraz na navýšení ekonomické výměny a zlepšení česko-čínských vztahů, od kterých se měly odvíjet velké čínské investice do ČR. Nečasův postoj byl pak kritizován jako nadřazující proexportní politiku nad politiku dodržování lidských práv. Negativní ohlasy vyvolal především Nečasův projev na Mezinárodním strojírenském veletrhu v září 2012, kde mimo jiné označil podporu dalajlamismu jako módní politickou vlnu, která může ohrozit české vztahy s Čínou. Kriticky se k projevu vyjádřili bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, jenž Nečasova slova označil za úlet, dále dřívější prezidentský kandidát Jan Fisher, ale také Jiří Dienstbier za ČSSD.

Souhlas s expremiérem naopak vyslovil bývalý ministr průmyslu Martin Kuba z ODS. Kritizoval Schwarzenberga za ohrožení českého exportu neuváženou lidskoprávní politikou a za šíření "jedné pravdy". Z opozice se podobně vyjadřovala také KSČM.

16. února tohoto roku se konala schůze mezi představiteli Evropské unie a Spojených států, jejímž předmětem bylo tzv. Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP). Jedná se o vytvoření celní unie mezi oběma ekonomickými velmocemi.

Schůzka se nesla ve všeobecném souhlasu s touto obchodní spoluprací, důkazem byl podpis pod článek pro Financial Times, který hovořil o prospěšnosti partnerství. Tento článek podepsalo osm evropských ministrů a španělský státní sekretář pro obchod. Jan Mládek, od 29.1.2014 ministr průmyslu a obchodu, se pod článek pro Financial Times o podpoře vytvoření celní unie EU se Spojenými státy spolupodepsal 18 dnů po svém jmenování. Na základě těchto informací hodnotíme výrok jako pravdivý.