Když v roce 2007 Soči získalo pořadatelství her, v regionu v podstatě žádné středisko zimních sportů nebylo. Rusové pod dohledem prezidenta Vladimira Putina oficiálně investovali v přepočtu bilion korun. Tím překonali i megalomanské hry v Pekingu v roce 2008.
O hostitelském městě rozhodlo hlasování členů Mezinárodního olympijského výboru v Guatemale 4. července 2007. Podle serveru e15.cz se s výstavbou v Soči muselo začít skutečně téměř od nuly. Nehovoří se přitom pouze o sportovní infrastruktuře, jako například o zcela novém skokanském areálu, ale také o silnicích či železnicích. Totéž platí pro lyžařské středisko, které vzniklo až kvůli ZOH, přičemž jeho výstavba trvala pět let.
Odhad celkových nákladů ZOH v Soči se pohybuje okolo 51 miliard amerických dolarů, to jest přibližně 1 bilion a 30 miliard korun. LOH v roce 2008 v Pekingu, které dosud držely prvenství jako nejdražší OH v dějinách, vyšly na 40 miliard amerických dolarů, v přepočtu na asi 800 miliard korun.
Mnichovská smlouva je takzvaná nulitní, pokud vím dobře, to znamená, je to takovej diplomatickej výraz, že ona sice existovala, ale nemá žádnou účinnost, když se bavíme o tý platnosti a účinnosti.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, přestože samotná mnichovská dohoda otázku platnosti či účinnosti neřeší a odborníci na mezinárodní právo se v otázce její platnosti neshodují dodnes.
Za nulitní však byla mnichovská dohoda jednoznačně označena ve Vyhlášce ministra zahraničních věcí z roku 1974 o Smlouvě o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německa. Z právního hlediska to označuje naprostou neplatnost smlouvy od samotného počátku (například v důsledku nedostatečných kompetencí či neexistenci vůle).
Již za války pak zpochybnili Britové závaznost dohody pro Velkou Británii, její závaznost podle nich zanikla jejím závažným porušením Hitlerem, když v březnu 1939 převzal vládu nad zbylým územím Československa.
K pochybnostem o neplatnosti smlouvy vedou i další důvody, především to, že byla tehdejšímu Československu „vnucena pod hrozbou síly“.
A nezlobte se na mě, potvrzuje ta má slova mimo jiné vyjádření rabína ukrajinského, který vyzval ukrajinské židy, aby se přestěhovali do Izraele, protože tam pro ně není žádné místo a nemají jistotu udržení vlastního života.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Ukrajinský rabín Moše Reuven Azman vyzval (ang.) kyjevské Židy, aby opustili město a pokud to bude možné, tak i zemi. Nevyzval je však k přestěhování přímo do Izraele.
Přestože protesty na Majdanu neměly antisemitský charakter, představitel židovské obce na Ukrajině se vyjádřil, že se obává chaosu, při kterém by mohlo dojít k pronásledování Židů. Uvedl také, že se objevila varování týkající se útoků na židovské instituce. Jedna z protestujících politických stran (ang.), Svoboda, navíc stojí na neonacistickém a antisemitském základě.
Ale když jsme mluvili o tom Ministerstvu dopravy a třeba o kauze ŘSD, tak vy jste byl na Ministerstvu dopravy (obrací se na Víta Bártu, pozn. Demagog.CZ), tak můžeme třeba říct, já jsem podával trestní oznámení na firmu Kapsch, systém výběru mýtného. Samozřejmě policie to odložila, že tam o nic nejde.
Poslanec Ondráček patrně hovoří o podnětu, který připravil ve spolupráci s tehdejším předsedou sněmvního kontrolního výboru Vojtěchem Filipem a o jeho detailech informuje na serveru Česká pozice. Tento podnět měl být podán 15. srpna 2012, kdy již Vít Bárta nebyl ministrem dopravy.
Toto podání bylo podle serveru Lidovky.cz v dubnu 2013 odloženo.
...co se týče zabavování výnosů z trestné činnosti, za policejního prezidenta Martinů se zabavovala asi miliarda, my jsme vyhlásili to jako prioritu, dneska se zabavuje 6 miliard...
Praní špinavých peněz neboli legalizace výnosů z trestné činnosti je trestný čin, který nemůže existovat sám o sobě. Jeho podstatou je skutečnost, že je vždy spojen s jinou trestnou činností, jejíž zisky je potřeba legalizovat, tedy věrohodným způsobem doložit jejich původ (.pdf - Parlamentní institut).
Neformální rada ministrů jednala o Schengenu a vnitřních záležitostech. Český ministr vnitra Radek John zdůraznil, že nejnebezpečnějším trendem je postupné prorůstání organizovaných zločineckých struktur do legální sféry. Za prioritu považuje zabavování výnosů z trestné činnosti. V této souvislosti vyzval ostatní ministry, aby se zaměřili na včasnou výměnu informací za použití stávajících informačních zdrojů a dále žádal, aby státy byly aktivnější při odhalování nelegálních kont v zahraničí.(zdroj: mvcr)
V prvním pololetí 2013 (.pdf) se Policii České republiky podařilo jako „výnosy z trestné činnosti“ zajistit majetek ve výši cca 6,5 miliardy korun. Jedná se tak o velmi výrazný nárůst oproti předchozím rokům. Za celý loňský rok, který byl rovněž rekordní, Policie České republiky zajistila celkově cca 5,8 miliardy korun. Za první pololetí se tedy policejním orgánům podařilo jako výnosy z trestné činnosti zajistit o více než 11 procent větší objem majetku, než za celý loňský rok.
Oldřich Martinů byl policejním prezidentem v termínu 29. květen 2007 - 31. prosinec 2010.
Rokzajištěné hodnotyzajištěné hodnoty, zůstatekcelková způsobená škodaprocentuální poměr2004-20052863683429846,6200614491049242696,02007736708227823,2200813501338316254,3200913121016260125,0201012831210241035,32011430139042739515,72012583956213213618,21. pol. 2013650962931382047,1(údaje jsou v milionech korun)
OKAMURA: A určitě je důležité také referendum, a to k mému překvapení ČSSD hlasovalo proti, přestože to byl jejich klíčový bod programu, na který nalákali voliče, a to bylo referendum o církevních restitucích. DIENSTBIER: Nic takového jsme ve volebním programu neměli.
Hodnocením jsme se zabývali v předchozím výroku, vyjádření ministra Dienstbiera tak hodnotíme jako pravdivé.
Co se týká části, kde Okamura mluví o "klíčovém bodu programu ČSSD", není pravdou, že by sociální demokraté před volbami slibovali referendum o církevních restitucích. Volební program strany obsahuje stran církevních restitucí následující formulace:
" Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí tak, aby náhrada byla přiměřená a skutečně spravedlivá. Nepřipustíme vydávání majetku, který církve v únoru 1948 již nevlastnily. Zvážíme možnost daňových asignací, jež by v budoucnu mohly být využity i pro financování církví." a "Budeme usilovat o výrazné snížení finančních plateb státu v rámci církevních restitucí ".
Referendum o církevních restitucích slibovala ve svém volebním programu KSČM. V části III.BUDOUCNOST MLÁDÍ, JISTOTY STÁŘÍ strana uvádí: " Prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví".
Ve stínu olympiády zůstávají i další zprávy z Ruska, při kterých například v sobotu ruská policie zadržela čtyři desítky demonstrantů, kteří protestovali v centru Moskvy proti tomu, že byla odpojena nezávislá televize Dožď, která se profilovala nekompromisním vysíláním dřívějších masových protestů proti prezidentu Vladimiru Putinovi, i současných demonstrací z Ukrajiny.
Televize Dožď, která je vnímána jako " jedna z mála liberálních alternativ " (citováno z angl. jazyka, BBC) většinového provládního zpravodajství čelí riziku odpojení a uzavření. V sobotu 8. února 2014 se konala demonstrace na podporu této televize a během této demonstrace policisté zatkli 40 lidí. Vysílání televize bylo přerušeno všemi velkými telekomunikačními operátory. Hlavním důvodem pro tento incident se stalo publikování ankety na sociálních sítích, která se ptala čtenářů, zda měl za druhé světové války tehdejší Leningrad kapitulovat nacistům pro záchranu nevinných životů. Zda zprávy zanikají " ve stínu olympiády " ponecháme na čtenářích, informace České tiskové kanceláře (ČTK) ohledně problémů ruské televize se objevily online na některých zpravodajských portálech jako například Česká televize (v souvislosti s demonstracemi v Kyjevě), Český rozhlas, deník Týden, Deník.cz, Blesk.cz, iDnes.cz, IHNED.cz a další, ze zahraničních zpravodajství potom například BBC, The New York Times, Financial Times, The Guardian, Gazeta Wyborcza a další. Pravdou ovšem je, že o demonstracích z 8. února 2014 nelze nalézt informace na všech zpravodajských portálech. Ani televiznímu pokrytí se takové zprávy nevyrovnají. Jako příklad lze uvést informace (.pdf, str. 3) z České televize, které uvádí pokrytí olympiády v délce až 14 hodin denně, 16 dní nepřetržitého vysílání.
V ODS jsem byla, jako první žena na kandidátce, až třináctá.
Tvrzení Jaroslavy Jermanové pochází z webu politické strany ANO a bylo publikováno 9. 9. 2013.
Dle portálu volby.cz Jaroslava Jermanová kandidovala za ODS do Poslanecké sněmovny v roce 2010 ve Středočeském kraji. Její výchozí pozicí bylo skutečně 13. místo. 12 míst před ní obsadili muži, jak sama uvádí, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Národní parlamenty jednotlivých členských států se nenaučily využívat institutu tzv. žluté karty, který je v Lisabonské smlouvě (...) Bohužel tahle spolupráce těch národních parlamentů tady nefunguje. Za celou tu dobu se to ty národní parlamenty nenaučily.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož institut žluté karty byl od jejího zavedení v roce 2009 úspěšně použit pouze dvakrát.
Žlutá (a na něj navazující oranžová) karta je mechanismus, jehož cílem je kontrola dodržování principu subsidiarity, a to prostřednictvím vnitrostátních parlamentů. Ty mohou vyjádřit své stanovisko k legislativním návrhům EU hned na počátku legislativního procesu, a to formou stanoviska vyjadřujícím rozpor návrhu s principem subsidiarity (tj. v případech, kdy jsou parlamenty přesvědčeny, že by se konkrétní otázka efektivněji vyřešila na úrovni národní než na evropské).
Mechanismus žluté karty je pak spuštěn, pokud nejméně třetina vnitrostátních parlamentů předloží odmítavé stanovisko. Návrh je následně přezkoumán Komisí. Tento mechanismus byl do čl. 12 Smlouvy o EU implementován Lisabonskou smlouvou jejím vstupem v platnost 1. prosince 2009 (Změny po Lisabonské smlouvě, Euroskop.cz).
Žlutá karta byla úspěšně uplatněna pouze ve dvou případech, a to zaprvé stran evropské legislativní úpravy práva na stávku a zadruhé stran vytvoření evropského státního zastupitelství (evropské prokuratury). (The EU's 'yellow card' comes of age: Subsidiarity unbound? 12. 11. 2013, CER.org.uk) V obrovském množství legislativy, kterou Evropská unie každoročně přijímá, je použití mechanismu žluté karty tedy velmi vzácné.
Tak je to tak, že ono existuje několik typů referend. A Svobodní jsou, jestli to můžu vysvětlit, pro obligatorní referendum. To je omezení politické moci, aby na pár věcí politici nevystačili se souhlasem parlamentu, ale aby potřebovali na to i souhlas občanů v referendu.
Studie (.pdf) Parlamentního institutu dokládá pravdivost obou charakteristik obligatorního referenda.
Obligatorní (mandatorní) referendum je „pro určité případy už předepsané samotnou ústavou“ (str. 3), a vztahuje se tudíž na pár věcí. Dále je toto referendum závazné (str. 3), politici tedy potřebují i souhlas občanů.
Studie zároveň rozděluje referenda na několik typů podle určitých kritérií. Dělí je na obligatorní a fakultativní, mandatorní a konzultativní a na pasivní a aktivní. (str. 4)
