Přehled ověřených výroků

Zavést znovu vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci byl jeden z předvolebních slibů ČSSD. Nicméně, finální podoba koaliční smlouvy mezi ČSSD, ANO a KDU-ČSL uvádí, že výplata nemocenské v prvních třech dnech nemoci bude obnovena, pokud bude takové dohody dosaženo v tripartitě (.pdf, čl. 5.2, s. 17). Sobotka tedy korektně popisuje stav okolo prosazování výplaty nemocenské v prvních třech dnech nemoci.

Od 1. 12. 2013 byly zavedeny nové kolky pro certifikaci lihovin, které nahrazují ty s označením "NOVÝ", jež fungovaly provizorně po metanolové aféře v roce 2012. Tyto kolky obsahují QR kódy i hologramy, které jsou zlepšeny o překrytí měditiskem.

Marian Jurečka dále pravděpodobně odkazuje na zákon o povinném značení lihu, č. 307/2013 Sb., v němž se distributorům ukládá několik konkrétních povinností, namátkou např. oznamovat správci daně počet kontrolních pásek, informace o distribuovaném lihu, evropský zbožový kód (EAN) apod. Zákon rovněž zmiňuje maximální možný objem spotřebitelského balení, a to 1 litr, v případě skleněných nádob až 3 litry ‒ v tomto bodě není Marian Jurečka přesný. Tento objem se snížil z původního limitu 6 litrů.

Výrok zazněl z úst Jaroslavy Jermanové v pořadu Události, komentáře 4. března 2014 a z důvodu neexistence srovnávací studie, která by zahrnovala všechny evropské státy, ho musíme hodnotit jako neověřitelný.

Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny rozlišuje několik typů jednání. Obecná rozprava pak v České republice skutečně není konkrétně časově omezena, nicméně interpelace členů vlády jsou ošetřeny tak, že např. délka ústní interpelace by neměla přesáhnout 2 minuty (§ 111, bod 6).

Studie (.pdf) Parlamentního institutu z února 2012 porovnávající ošetření obecné rozpravy v ČR a dalších 17 zemích Evropy, dělí parlamenty do tří skupin:

-parlamenty s proporciálním přístupem k rozpravě, kde čas vyhrazený pro jednotlivé body je rozdělen podle síly mezi jednotlivé frakce (Německo, Rakousko, Polsko,...)

- parlamenty s anglickým přístupem k rozpravě, kde se střídají řečníci z vlády, opozice a nezávislí poslanci a každý dostane stejný, přesně vymezený čas podle typu rozpravy, případně může být na žádost udělen čas navíc (Maďarsko, Malta,...)

-parlamenty s omezenou řečnickou dobou, kde je pevně stanovený časový limit pro vystoupení (Slovensko, Švédsko, Estonsko,...) Česká Poslanecká sněmovna se podle § 59 Jednacího řádu může na podobném omezení usnést k jednotlivým bodům. Podobný přístup funguje např. v Dolní sněmovně britského parlamentu (House of Commons, strana 4), kde je však stanovení limitu pro rozpravu poměrně časté.

Počet evropských zemí záleží na tom jak definujeme její hranice, nicméně i při užším pojímání hranic má stále kolem 40 států. Uvedená studie srovnává pouze 17 evropských zemí, což není dostatečně velký vzorek pro celoevropské srovnání. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Jak je patrné z tabulky Ministerstva financí (.xls, list A.1), daňové příjmy se sice v roce 2009 propadly z 743 na 660 miliard korun, od té doby ale zase postupně rostou.

Rok200520062007200820092010201120122013 Daně celkem626638716743660691706728754 Daně z příjmů, zisku a kapitálových výnosů287279318331255261257271271 Daně z majetku131316161416202119 Daně ze zboží a služeb 325346382396391413428436464 – částky v mld Kč

Otázce vlivu Evropské unie na národní legislativu se věnovalo několik zahraničních článků. Vzhledem k tomu, že je obtížné definovat onen „vliv“, natož vyrukovat s konkrétními čísly, která by průkazně dokazovala konkrétní závěry, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Annette Elisabeth Toellerová ve svém článku zmiňuje fakt, že konkrétní hodnoty dávají smysl pouze v případě, že rozlišíme různé oblasti politiky. Dále tvrdí, že: „Současnéúdaje o evropeizaci v různých oblastech nejsou srovnatelné mezi zeměmi, protože jsou založeny na různě postavených portfoliích.“

Ve Velké Británii se touto otázkou zabýval také fact-check FullFact.org, který vycházel mj. ze studie knihovny Dolní sněmovny, která konstatuje, že „je možné odůvodnit jakoukoliv míru mezi 15 % a 50 %.“ A dodává: „Neexistuje žádný přesný, racionální a použitelný způsob, jak vypočítat procento národní legislativy ovlivněné Evropskou unií.“

K druhé části výroku se nám nepodařilo dohledat aktuální data. Server Euroskop.cz nabízí jen statistiku od našeho vstupu do EU po rok 2012.

V době, kdy byl Josef Dobeš ministrem, skutečně došlo k pozastavení čerpání dotací z evropských fondů na operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Český rozhlas k tomu uvedl: „Komise odhalila například špatně zadané veřejné zakázky nebo nedostatečnou kontrolu utrácení evropských peněz. Ministerstvo školství v čele s Josefem Dobešem (VV) se hájí tím, že jde o projekty vypsané v letech 2008 až 2009, kdy úřad vedli jiní lidé. Audit ale nalezl největší chyby v kontrole výdajů. A kontrola se dělala především v roce 2011, kdy už úřadu šéfoval ministr Dobeš. Naopak nastavení evropských projektů, které provedlo předcházející vedení ministerstva, bylo správné.“Jednalo se tedy skutečně o pochybení ministra Dobeše. Čerpání dotací pak bylo během ministrování Petra Fialy v listopadu 2012 obnoveno, ale část dotací na vadné projekty nebyla Evropskou unií proplacena. Česká televize však zároveň poznamenala: „Ministerstvo školství ale o 762 milionů nepřijde, v rámci programu je bude moci využít v dalších letech.“ Petr Fiala rovněž uvedl: „Je téměř jisté, že nevyčerpáme celou částku. Bude to zhruba čtyři až pět miliard korun.Toto je odhad, který je docela realistický. Částka může být o něco nižší. Neznamená to ale, že o to přijde státní rozpočet.“

K problémům s čerpáním dotací se 6. května 2014 vyjádřil ministr školství Marcel Chládek: „U operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost pokud všechno dobře půjde, tak tam téměř nebude žádná ztráta.“ Navzdory tomu, že Petr Fiala během svého působení tvrdil, že se program Výzkum a vývoj pro inovace potýká jen se „standardními potížemi a funguje uspokojivě“, hrozí podle nynějšího ministra situace, kdy nebude vyčerpáno až deset miliard korun.

Vzhledem k problémům, které provázejí čerpání dotací v oblastech školství a výzkumu, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Díky podpoře vlády v Německu skutečně stoupá zájem o lokální a organické produkty, což dokumentuje například marketingová studie (.pdf) Technické univerzity v Mnichově. Podle ní je "lokálnost" produktu druhým kritériem při nákupu potravin u 89 % obyvatel.

Podle výsledků tzv. Eco-barometru ze srpna 2013 lokální německé potraviny preferuje 92 % respondentů.

Vláda rovněž podporuje například lokální zdroje elektrické energie.

Ve Švýcarsku v poslední době výrazně stoupla spotřeba lokálního vína oproti ostatním zemím původu.

Celkově se ale dostupné údaje vztahují spíš k dílčím teoretickým výzkumům (zde např. maso, .pdf, str. 9) než k monitorování skutečné poptávky.

Zda existuje skutečně vztah mezi "regionálním patriocismem" a ekonomickou vyspělostí daných zemí a event. jaká je jeho konkrétní síla, není v našich silách hodnotit.

Není příliš velkým tajemstvím, že ČSSD i KSČM jsou dlouhodobě a stabilně proti druhému pilíři. Rovněž Věci veřejné lobbovaly za dobrovolný druhý pilíř, podle některých zdrojů (například Měšec.cz, blog Jana Macháčka, komentátora Respektu, či jiné) se dokonce o prosazení opt-outu zasadily právě ony. Při podzimních parlamentních volbách se již za druhý pilíř postavily jen strany ODS a TOP 09. Zatímco TOP 09 o povinný charakter druhého pilíře usilovala až do poslední chvíle, ODS se nakonec slovy svého tehdejšího předsedy Petra Nečase vyjádřila, že: "(...) nyní na to ale není zralá doba" (zdroj: ČTK). Proto v konečném důsledku TOP 09 nenašla dostatečnou podporu pro zavedení povinného vstupu do druhého pilíře důchodového spoření.

Kalouskův výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

Ke zvýšení důchodového věku došlo novelou Zákona o důchodovém pojištění z roku 2011. Miroslav Kalousek tento zákon ve Sněmovně podpořil.

Postupné zvyšování počtu nutných pojištěných let bylo v zákoně zakotveno již v roce 2008 vládní novelou, pro kterou Miroslav Kalousek (tehdy ještě v barvách KDU-ČSL) taktéž hlasoval.

Na základě Společného manifestu Evropské strany Zelených hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve zmíněném dokumentu (.pdf, str. 16) skutečně najdeme celý oddíl nazvaný " Za životaschopnější demokracii ", v jehož rámci je vyjmenováno několik návrhů, které by podle názoru Zelených pomohly větší demokratizaci a otevřenosti evropských institucí. Je to například posílení iniciativy občanů, větší možnost podávat žaloby u ESD, vyšší kontrola občanů nad politikami EU, ať už přímá nebo skrze posílené národní parlamenty, a další.