Přehled ověřených výroků

Není pravdou, že by Jiří Pospíšil navrhoval Lenku Bradáčovou do funkce vrchní státní zástupkyně - první ji navrhl nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Pospíšil však chtěl Bradáčovou do funkce jmenovat. Dříve než to však mohl udělat, byl odvolán Petrem Nečasem. Bradáčovou později jmenoval nový ministr spravedlnosti Pavel Blažek.

Kůvli této nepřesné informaci co se týče jmenování Lenky Bradáčové do funkce vrchní státní zástupkyně tak hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Zdeněk Žák uvedl v rozhovoru pro server iHNed 16.7.2013 následující: " Mou ambicí je začít měnit pravidla celého systému tak, abychom se přestali od poměru vzdalovat, ale abychom se mu přibližovali. Celý systém realizace infrastrukturních staveb je v České republice dlouhodobě nastaven tak, že nutí účastníky, aby stavby předražovali(…) A já nabízím, aby projektanti a všichni ostatní vydělávali ještě o něco více, ale za to, že vymyslí nejlevnější kvalitní variantu dané stavby. “

V souvislosti s vícenáklady pak Zdeněk Žák uvedl pro Českou televizi toto: " Upozorňuji všechny dodavatele, že stát nebude ustupovat nátlaku na umělé navyšování cen staveb takzvanými vícepracemi, natož pak ultimativnímu jednání hraničícímu s vydíráním," sdělil ministr úřednické vlády…Zároveň podle mluvčího úřadu vyzval Žák ředitele ŘSD Davida Čermáka k přípravě všech možných variant řešení, včetně okamžitého vypovězení smluv se zhotovitelem.

JUDr. Alois Rašín byl dvakrát ministrem financí v samostatné Československé republice mezi léty 1918–1919 a 1922–1923, kdy 18. února podlehl zraněním atentátu. Absolvoval právnickou fakultu v Praze. Ve vězení (kam byl poslán během první světové války za vyzvědačství a velezradu) se zabýval ekonomickými tématy a z nich publikoval také studii Národní hospodářství. Několik zásadních prací ohledně státní ekonomické a finanční politiky publikuje na počátku 20. let. Můžeme zmínit Můj finanční plán (1920) nebo Inflace a Deflace (1922).

Prof. JUDr. Karel Engliš byl ministrem financí v meziválečném Československu šestkrát v letech 1920–1931. Do politiky se zapojil v roce 1913, odešel z ní v roce 1931. Vystudoval práva v Praze a Mnichově a později se zabýval otázkami hospodářské a obchodní statistiky jako koncipista Zemského statistického úřadu. Národní hospodářství a statistiku přednášel i na Vysokém učení technickém v Brně, kde získal roku 1917 titul profesora. Z jeho odborných publikací jsou uváděny například Finanční věda (1929), Teorie státního hospodářství (1932) a Soustava národního hospodářství (1938) nebo Národní hospodářství (1940).

Mezi těmito dvěma osobnostmi se vedly názorové spory především kvůli deflační politice, kterou Alois Rašín podporoval, Karel Engliš naopak odmítal. Oba však skutečně byli jak ekonomové, tak politici, a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Státní občanství České republiky může Ministerstvo vnitra udělit při splnění stanovených podmínek, jednou z nich je, že žadatel „prokáže pohovorem před příslušným úřadem znalost českého jazyka (nevztahuje se na žadatele, který je nebo byl státním občanem Slovenské republiky)”.

Pro získání trvalého pobytu na území ČR, což je další podmínkou pro podání žádosti o udělení občanství, je pak nutné ve zkoušce prokázat znalost na úrovni A1 (viz vyhláška MŠMT), což mimo jiné zahrnuje schopnost

a) vytvořit jednoduché věty o jemu známých lidech a místech,
b) popsat jednoduchým způsobem sám sebe a místo, kde žije,
c) vyjadřovat se o běžných každodenních činnostech,
d) komunikovat jednoduchým způsobem v běžných každodenních situacích a
e) udržet krátkou společenskou konverzaci, klást jednoduché otázky na běžná hovorová témata a na podobné otázky odpovídat.

K dispozici je i vzorový test, který testuje schopnost porozumět krátkému psanému i mluvenému textu a základní slovní zásobu ohledně orientace, jednání na úřadech či u lékaře, vyplňování formulářů či základní časové údaje.

Postup jmenování velvyslanců je detailně rozebrán na webu Pražského hradu. O tom, že vláda 6. února 2013 schválila jmenování velvyslanců navržených tehdejším ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem, informoval snad veškerý tuzemský tisk, pro ukázku přikládáme článek Lidových novin. Jindřich Forejt byl tedy vládou schválen. Protokolář Forejt však záhy potvrdil již dříve zmiňovanou spekulaci, že na místo velvyslance nenastoupí, ale zůstane ve svém úřadu. MZV reagovalo prohlášením, že do budoucna navrhne kandidáta nového.

Pavel Vošalík tak nadále zůstává velvyslancem nad rámec obvyklé doby čtyř let, ačkoliv de facto již mělo dojít k jeho nahrazení. Tato situace tedy doposud, jak upozorňuje Václav Moravec, není vyřešena, výrok je tedy pravdivý.

Lídr hnutí Změna Jan Korytář se takto vyjádřil (23:35) v Interview Daniely Drtinové 11. listopadu 2013.

Hlavní bankovní účet politického hnutí Změna spolu s účty jeho krajských organizací najdete na tomto seznamu transparentních účtů. Podle výpisu z hlavního účtu poskytl miliardář Karel Janeček hnutí 26. 8. 2013 celkem 2 985 984 Kč s přáním „hodně úspěchů :)". V naší metodice tolerujeme u částek tohoto typu odchylku 10 %. Jan Korytář se v této toleranci pohybuje. Výpůjčku potvrzuje Janeček na svém blogu (informaci dále uvádějí např. i Parlamentní listy). Zdali Změna částku vrátí, samozřejmě ověřit nemůžeme.

Na základě výše uvedeného označujeme výrok jako pravdivý.

Radek John jako předseda Výboru pro bezpečnost skutečně měl pravomoc svolat mimořádnou schůzi. John mluví pravdu také ohledně toho, co na schůzce Bezpečnostního výboru řekl Miroslav Kalousek i co se týče detektoru lži. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Schůzka Bezpečnostního výboru, o které mluví Radek John, se konala 12. a 13. července 2012. John byl v té době předsedou tohoto výboru a dle Jednacího řádu Sněmovny schůze výborů svolává a řídí jejich předseda nebo jím pověřený místopředseda (§ 36 odst. 1). I v zápisu z dané schůzky je uvedeno, že schůzi řídil John (.doc, ke stažení zde).

Hlavním důvodem této schůzky byly hovory tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska policejnímu prezidentovi Lessymu. Lessy tehdy tvrdil, že mu Kalousek vyčítal práci policie a dokonce ho i zastrašoval.

Miroslav Kalousek skutečně na schůzce výboru přiznal, že Petru Lessymu do auta volal. Tvrdil však, že hlavním důvodem telefonátu byly žádosti policie o peníze na nákup služebních vozů. Kalousek také odmítl, že by Lessyho zastrašoval nebo mu vyhrožoval. Petr Lessy poté toto popřel s tím, že se hovor týkal výhradně vyšetřovatele v kauze CASA, Jiřího Mazánka. Zároveň však přiznal, že mu Miroslav Kalousek nevyhrožoval, hovor označil spíše za nevhodnou komunikaci, což je v rozporu s tím, co tvrdí Radek John i s tím, co dříve tvrdil Lessy sám.

Lessy dále navrhoval, ať spor rozhodne detektor lži. To Kalousek odmítl s tím, že by prý policejní prezident mohl svými protichůdnými vyjádřeními přístroj zkratovat.

Poslanec Ondráček hovořil o zprávách Bezpečnostní informační služby (BIS) v souvislosti s informacemi o prorůstání korupce a mafií do státní správy a samosprávy. Výroční zprávy BIS skutečně po dobu posledních pěti let popisují problém korupčního a podobného ovlivňování veřejných institucí obdobně , proto výrok považujeme za pravdivý.

Výroční zpráva za rok 2012 BIS k tomuto tématu uvádí například následující: Bylo by však velmi zjednodušující se domnívat, že se uvedený problém týká jen „nejvyšších pater“ veřejné správy. Opak je pravdou, s tímto problémem se lze setkat na všech úrovních veřejné správy, pouze v různém rozsahu. Bez nadsázky jde o celospolečenský problém prostupující všemi oblastmi financovanými z veřejných rozpočtů. (...) Společným rysem v těchto případech byla existence neformálních vazeb mezi zástupci dotčených státních subjektů a skupinami osob, které se z jejich činnosti snažily získat prospěch. (kap. 3. 1.) Výroční zpráva za rok 2011 obdobně: Zakázky provázely snahy dalších podnikatelských, lobbistických nebo zprostředkova­telských subjektů a uskupení ovlivnit proces zadávání na úkor státu. Někteří zadavatelé a uchazeči postupovali netransparentně a nezákonně. Přetrvávalo zvýhodňování předem vybraných dodavatelů a ovlivňování zadávacích podmínek v jejich prospěch, k čemuž docházelo na základě úzkých vazeb na zástupce zadavatele. (kap. 2. 1.) Výroční zpráva za rok 2010 v podobném duchu: Mezi časté jevy patřily provázanost veřejného zadavatele a uchazeče o zakázku, snaha o přidělení veřejné zakázky bez výběrového řízení, úprava zadávacích podmínek ve prospěch předem vybraného zájemce, nadhodnocování zakázky, ovlivňování členů hodnotící komise, nebo zadávání zakázek na nepotřebné služby. (kap. 1. 2.) Výroční zpráva za rok 2009 uvádí např.: Nejvýraznějším negativním jevem při správě státního majetku byly snahy některých podnikatelských a vlivových skupin získat prostřednictvím lobbistů vliv na významná rozhodnutí při správě státního majetku, zejména na přidělování státních zakázek či dotací. (kap. 1. 2.)
Výroční zpráva za rok 2008 v tomto nevybočuje: Přetrvávajícím jevem, který má zásadní negativní vliv na hospodaření se státním majetkem, je působení různých podnikatelsko – lobbistických skupin. Tyto skupiny využívají nestandardních praktik od lobbismu na hraně zákona, klientelismu, až po klasickou korupci. (kap. 1. 2.)

Koaliční smlouva podepsaná vládními stranami ČSSD, ANO 2011 a KDU-ČSL skutečně v sekci Boj s korupcí a organizovaným zločinem (strana 27) hovoří o Finanční policii, konkrétně říká: “ K posílení výkonnosti policie v oblastech finanční kriminality budeme posuzovat podmínky pro obnovení činnosti Finanční policie a zároveň zajištění apolitičnosti, nezávislosti a vyšší výkonnosti Finančně analytického útvaru Ministerstva financí ČR, jehož odpovědnosti a kompetence musí být spojeny s garantovanou apolitičností, vyšší analytickou i exekutivní výkonností ”.

Oproti tomu programové prohlášení této vlády už finanční policii přímo nezmiňuje a na téma boje proti finanční kriminalitě jen slibuje přijmout “ opatření nezbytná ke zlepšení efektivity výběru daní a cel, zamezí zneužívání a obcházení daňových předpisů, ” například “ komunikací mezi orgány daňové správy, Celní správou ČR, Finančním analytickým útvarem Ministerstva financí, Policií ČR a státním zastupitelstvím ”.

Výrok Miloše Zemana je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme s ohledem na data Českého statistického úřadu a vyjádření České národní banky jako pravdivý.

Od 2. 11. 2012 jsou úrokové míry ČNB na historickém minimu (xls.) a základní dvoutýdenní repo sazba se snížila na 0,05 %. Sama Bankovní rada ČNB označila tuto sazbu jako technickou nulu, což v praxi znamená, že další snižování už není možné.

To, že je česká ekonomika již „poměrně dlouho stagnující“, potvrzují i data z 1. a 2. čtvrtletí 2013, jež ukazují meziroční pokles o 2,4 %, respektive o 1,3 %. Ke stejnému poklesu došlo meziročně i v případě 3. čtvrtletí 2013, tedy o 1,3 %. Výsledky tak navazují na celoroční ekonomický pokles v roce 2012 (-0,9 %).

Centrální banka má více způsobů a nástrojů na uvolnění monetárních podmínek. Ty se dělí na přímé a nepřímé. Přímé se používají pouze zřídka při selhání nepřímých nástrojů. K uvolnění (expanzi) monetární politiky nepřímými nástroji dochází snížením úrokových sazeb ČNB, jak se stalo, nebo snížením povinných minimálních rezerv komerčních bank a kurzovými intervencemi.

Ke snížení minimálních povinných rezerv nedošlo a sama ČNB volbu využití kurzových intervencí komentuje následovně:
„Cílem ČNB přitom v souladu s jejím zákonným mandátem bylo a je udržet cenovou stabilitu, a tím přispívat ke stabilnímu vývoji české ekonomiky. ČNB proto současně již od podzimu roku 2012 komunikovala připravenost použít své další nástroje v případě potřeby dalšího uvolnění měnové politiky. Pro tento účel byl z mnoha dobrých důvodů vybrán měnový kurz“.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť použití kurzových opatření skutečně vyvolalo žádoucí impuls směrem k měnovému uvolnění, jak komentuje také ČNB: „Již samotné vyhlášení ČNB, že je připravena kurzu použít, vedlo koncem roku 2012 a začátkem roku 2013 k oslabení kurzu koruny, které umožnilo zbrzdit dezinflační tendence a pomohlo ekonomice se přeci jen trochu nadechnout“.