Přehled ověřených výroků

Odlišné pozice mezi jednotlivými jmenovanými aktéry české zahraniční politiky vůči EU "v minulých letech" (Pod tímto pojmem si můžeme představit např. minulé volební období, i když spory na tomto poli obecně přicházejí s nástupem Václava Klause do prezidentské funkce - viz např. Belko, M., Kořan, M. & Hrabálek, M. 2007. Česká zahraniční politika: aktéři, struktura, proces. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita. Mezinárodní politologický ústav.) můžeme ilustrovat např. na postoji k řešení tzv. Dluhové krize v eurozóně.

Jedním z nástrojů užitých k řešení vysokého veřejného zadlužení části zemí eurozóny bylo zřízení tzv. Evropského stabilizačního mechanismu (tzv. " Euroval 2 "). Podporu jeho zřízení deklarovali premiér Petr Nečas i ministr zahraničních věcí Karel Schwarzenberg. Naopak proti se vyslovoval Václav Klaus, jenž dodatek k Lisabonské smlouvě, který umožnil jeho zřízení, neratifikoval. Učinil tak až prezident Miloš Zeman.

Dalším z nástrojů bylo podepsání tzv. Smlouvy o fiskální unii (.pdf) (známý "fiskální pak"), kde eskaloval spor mezi min. zahraniční Karlem Schwarzbergerem na jedné straně a premiérem Petrem Nečasem a prezidentem Václavem Klausem na straně druhé.

Tyto a mnohé další "nesoulady" daných aktérů dávají premiéru Sobotkovi za pravdu.

Podle informací Lesů ČR v návrhu podmínek tendru skutečně "jediným kritériem výběrového řízení zůstává cena."

Na základě informací o principu posílené spolupráce a zmíněných politik výrok hodnotíme jako pravdivý.

Princip posílené spolupráce skutečně zavedla Amsterodamská smlouva. Posílená spolupráce znamená, že je možné spustit v rámci Evropské unie spolupráci, do které se nezapojí všechny členské státy - státy, které si přejí zůstat mimo tuto spolupráci, to tak mohou udělat bez toho, aby politiku zablokovali.

Na tomto principu skutečně funguje Schengenský prostor, kterého se plně neúčastní Dánsko, Irsko a Velká Británie. Stejně tak se všechny státy neúčastní Eurozóny (např. Česká republika není členem Eurozóny). Trvalou výjimku zakotvenou v zakládajících smlouvách má vyjednanou Dánsko a Velká Británie (často uváděné Švédsko nemá vyjednanou výjimku, pouze dlouhodobě neplní Maastrichtská kritéria).

Jednotný vnitřní trh Evropské unie znamená odstranění vnitřních tarifních omezení mezi členskými státy a stejně tak i postupné odstranění netarifních omezení.

Nejčastěji uplatňovanou formou netarifního opatření je preferování "domácích" firem před těmi zahraničními a to například prostřednictvím státních podpor (dotace, státní zakázky, daňové zvýhodnění, atd.). Přesto, že se Evropská unie snaží postupně omezovat i tyto netarifní bariéry, existuje možnost výjimek, kdy jsou pro daný členský stát netarifní omezení volného obchodu buď dočasně (podpora v důsledku přírodních katastrof), či trvale (ochrana kulturního bohatství) dovolena.

Výše popsané tedy znamená, že netarifní omezení nejsou namířena proti jednotlivým členským státům (například proti českým podnikatelům), ale jsou všeobecná. Není zcela přesné, že díky netarifním omezením nemohou čeští podnikatelé prodávat své zboží do Evropy, protože mohou, a stejně tak se tato problematická oblast netýká pouze českých podnikatelů, ale naopak všech podnikatelů v Evropské unii a problémem českých podnikatelů tak tedy může být spíše nedostatečná konkurenceschopnost, než bariéry v rámci vnitřního trhu EU.

Je tedy pravdou, že některá omezení stále přetrvávají a pro české podnikatele mohou být omezující. Existují však další překážky, např. nedostatečná konkurenceschopnost, nicméně výrok ministra financí je možno považovat za korektní.

V současnosti pracujeme na detailní analýze tohoto výroku, proto jej prozatím necháváme jako neověřitelný.

Miroslav Kalousek hovoří o "celé řadě opatření", která měla přinést zvýšenou efektivitu pro výběr daní. Během funkčního období Miroslava Kalouska jako ministra financí skutečně došlo k schválení určitých opatření, která si dávala za cíl zefektivnit daňový systém. Nepodařilo se nám nicméně dohledat projev uznání a podpory tehdejší opozice, a proto hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Ze zmíněných opatření můžeme uvést například daňovou reformu, která měla v určitých oblastech začít platit od začátku roku 2014 (a dále v následujících letech). Řada opatření může být pravděpodobně nakonec odložena. Dále můžeme zmínit například zákonné opatření Senátu o dani z nabytí nemovitosti. Toto opatření " navržené vládou Jiřího Rusnoka prakticky kopíruje návrh z dílny exministra financí Miroslava Kalouska, který senátoři v září zamítli. S jedinou výjimkou. Senát totiž v říjnu rozhodl, že na rozdíl od původního Kalouskova návrhu bude daň nadále platit prodávající, nikoliv kupující."

Jan Zahradil se skutečně v tomto duchu vyjádřil např. v roce 2000 v rozhovoru pro Institut pro evropskou politiku EUROPEUM, kdy mj. řekl: " Myšlenka jednotného trhu, pokud bychom ji očistili od snahy ochránit evropský trh před jinými trhy a nikoli ho naopak s těmi trhy propojit, je dobrá. I komunitární legislativa České republice určitě prospěje, protože je náš právní rámec nedostatečný. Zákony týkající se úpravy pravidel hospodářské soutěže, úpravy státní pomoci a desítky dalších zákonů jsou jednoznačně ve prospěch legislativního a institucionálního rámce v ČR. Pro ODS je vnitřní trh jádrem integrace, pochybnosti máme spíš o politických aspektech integračního procesu, především o tvorbě Společné zahraniční a bezpečnostní politiky, o způsobu rozhodovacího procesu v EU a o tom, zda se má EU ubírat cestou nadnárodní unifikované entity, nebo má být svazkem dobrovolně spolupracujících národních států." Tomuto tématu také věnoval svůj projev na ideové konferenci ODS 7. února 2005.

Miroslav Kalousek skutečně rezignoval na post předsedy KDU-ČSL v době povolebního patu po volbách v roce 2006. Nikdo ho k rezignaci nenutil. Dle jeho vyjádření neexistovalo žadné řešení nastálé situace - odmítl, že by KDU-ČSL měla jakkoliv spolupracovat s komunisty. Zpočátku však s ČSSD vyjednávat chtěl - obával se totiž vzniku velké koalice ODS a ČSSD, která by poškodila malé strany.

Sám Sobotka na svém blogu k návrhu premiéra Nečase použít část dividend ČEZ ke krytí schodku na důchodovém účtu uvedl: "Zoufalý návrh premiéra Petra Nečase na zapojení příjmů z dividend do běžných výdajů státního rozpočtu v roce 2011 je viditelným důkazem krachu vládních reforem." Není také pravdou, že by Nečasova vláda v tomto postupovala "v tichosti".

Zda ČSSD pak skutečně navrhovala stejný krok se nám dohledat nepodařilo, nicméně je jasné, že kritika z úst předsedy Sobotky zaznívala, ač ji přímo v pořadu popírá. Výrok je tak nepravdivý.

Úroková míra České republiky za květen 2014 je 1,73 %. Dle serveru Eurostat jde o sedmou nejnižší, tj. nejlepší úrokovou míru z 26 členských států Evropské unie, pro které jsou data dostupná. Hůře jsou na tom například Švédsko, Velká Británie nebo zmiňované Polsko.

Ačkoliv má Polsko s 3,80 % vyšší úrokovou míru než Česká republika, stále jde o číslo pouze 2,2krát vyšší. Právě kvůli tomuto vylepšování české úrokové míry v porovnání s polskou je výrok hodnocen jako zavádějící.

Tento rozdíl je zároveň zatím nejvyšší mezi zeměmi za rok 2014.

Dle níže uvedených zdrojů je výrok hodnocen jako pravdivý. V roce 2009, během českého předsednictví, firma ProMoPro zajišťovala audiovizuální techniku. Vyšetřování zakázky probíhající od roku 2011 prokázalo, že byla značně předražená a společnosti byly poskytnuty výhodnější podmínky než ostatním soutěžitelům. Za porušení rozpočtové kázně tak Úřad vlády obdržel 3. dubna 2014 pokutu od Finančního úřadu pro hlavní město Prahu ve výši 550,896 milionu korun jako sankční odvod do státního rozpočtu.

Pro doplnění dodejme, že Úřad vlády má v plánu se proti této pokutě odvolat.