Bohuslav Sobotka
Pokud se najdou finanční zdroje, tak já nejsem vůbec proti tomu zlepšit odměňování zaměstnanců, kteří budou ve státní službě. Ale nevažme to na účinnost zákona (o státní službě – pozn. Demagog.cz), protože v minulosti to byla mina, která ten zákon už několikrát vyhodila do vzduchu.
Na základě vyjádření politiků obhajujících opakované odkládání účinnosti zákona o státní službě 218/2002 Sb. hodnotíme výrok jako pravdivý. Tato vyjádření opakovaně zmiňují finanční dopady zákona jako jednu z hlavních překážek jeho uvedení do praxe.
K prvnímu odložení účinnosti daného zákona, navrhované tehdejší vládou Vladimíra Špidly (ČSSD), došlo již v roce 2003. Při projednávání návrhu zdůvodnil tehdejší ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach (ČSSD) odklad takto: "Důvodem pro změnu služebního zákona je výlučně ekonomická povaha, to znamená v podstatě situace, kdy je potřeba řešit stabilitu veřejných financí".
Totožnou argumentaci lze nalézt také v průběhu projednávání dalšího odkladu v roce 2008, kdy Petr Nečas (ODS) coby ministr práce a sociálních věcí při parlamentní rozpravě doslova uvedl, že "[...]důvodem je, že ve stávající podobě je tento zákon neufinancovatelný ze státního rozpočtu, což byl základní důvod, proč i předchozí vlády třikrát předložily Poslanecké sněmovně návrh na odročení".
Finanční aspekty bránící nabytí účinnosti zákona pak hrály roli i při jeho posledním odkladu, k němuž došlo v roce 2011. V rozhovoru pro Českou pozici například tehdejší koaliční poslankyně Lenka Andrýsová (VV) uvedla, že "[...]Důvody, proč zákon nepřijmout, spočívají také ve vysoké finanční a administrativní náročnosti".
Zdeněk Žák
Když se podíváte na všechny personální změny, ke kterým došlo za mého působení, tak najdete jednu společnou věc, jeden společný jmenovatel: Všichni lidé, kteří tam přišli, jsou nezpochybnitelnými odborníky. (…) Ani u jednoho se nepodařilo zpochybnit, jejich vysokou kvalifikovanost a odbornost.
Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť "vysoká kvalifikovanost a odbornost" byla zpochybněna minimálně u nově jmenovaného šéfa Ředitelství silnic a dálnic Pavla Kočici či vedoucího legislativního a právního oddělení Roberta Pálenského.
Zdeněk Žák podle článku ČTK z 16. 10. 2013 (pro zajímavost přikládáme ještě článek serveru Česká pozice) uskutečnil společně s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem celkově nejvíce personálních výměn ze všech ministrů Rusnokovy vlády v demisi.
Podle ČTK: "Žák po nástupu do čela ministerstva dopravy odvolal svého náměstka pro letectví a satelitní komunikaci Jiřího Žáka (ODS). Z funkcí posléze odvolal také svého náměstka Miloslava Halu, ředitele IT a spisové služby Jiřího Dastycha a šéfa legislativního a právního oddělení Jakuba Kopřivu. Ministr řekl, že za změnou stojí snaha ušetřit. Na počátku října Žák odvolal šéfy Ředitelství silnic a dálnic Davida Čermáka, Ředitelství vodních cest Jana Skalického a Drážního úřadu Pavla Kodyma. Dosud největší personální obměnu prosadil Žák v Českých drahách, které krátce po jeho nástupu opustil management v čele s dlouholetým generálním ředitelem Petrem Žaludou".
V souvislosti s odbornou kvalifikací nově jmenovaných funkcionářů pak např. server idnes.cz v případě Ředitelství silnic a dálnic upozornil na "nezkušenost" nově jmenovaného Pavla Kočici (článek staví primárně na názoru dopravního experta ČSSD Pavla Švagra).
Pochyby o kvalifikaci a odbornosti – v kontextu vzdělání – vyvolalo taktéž jmenování Roberta Pálenského vedoucím legislativního a právního oddělení.
Dále např. Server E15 zaznamenal rovněž obecnou kritiku nové dozorčí rady ČD Cargo ze strany železničních odborů. „Celé, když se na to díváte, to budí dojem trošku jako chaos a amatérismus. Jestli si někdo myslí, že takto vypadá personální politika a dosazování odborníků, tak v tom jsem velice zdrženlivý,“ nechal se slyšet místopředseda Odborového sdružení železničářů a člen dozorčí rady Carga Radek Nekola.
Andrej Babiš
Václav MORAVEC: Tedy Antonín, Antonín, promiňte, Antonín Lébl není oficiálním kandidátem. Andrej BABIŠ Není. My nemáme žádného kandidáta, já jsem dal na vědomí, že přesto nejede vlak, že pražská organizace tam má pana Hulinského. A pan ministr Chládek mě ujistil, že udělá nějakou komisi, která bude řešit transparentně peníze do českého sportu. A s tím jsem se uspokojil.
24. ledna 2014 Andrej Babiš pro deník Insider uvedl, že Antonín Lébl by mohl být kandidátem hnutí ANO na pozici náměstka pro oblast sportu na Ministerstvu školství (dále "MŠMT").
1. února již však nový ministr školství Marcel Chládek ČTK sdělil, že se s Andrejem Babišem dohodl, že hnutí ANO bude moci nominovat svého člena na některý z dalších ministerských postů.Také se při této příležitosti zmínil o záměru zřídit tzv. národní radu pro sport, která by měla být zárukou transparentního čerpání a přerozdělování prostředků pro sport. To, zda dal Andrej Babiš na vědomí, že "přes to nejde vlak, že pražská organizace tam má pana Hulinského," se nám nepodařilo dohledat.
Jana Lorencová
Pak Klak přednáší, nevím, jestli ještě dneska, ale před několika lety, nejméně tak zhruba před dvěma lety, přednášel policistům na policejní škole, jak mají vybírat daně.
Jana Lorencová policejní školou zřejmě myslela Policejní akademii České republiky. Na základě vyjádření personálního oddělení PA ČR hodnotíme výrok jako nepravdivý.
Vedoucí personálního oddělení nám napsal:
" Dobrý den, K Vašemu dotazu mohu uvést pouze to, že pan Jan Klak nebyl a není v žádném pracovněprávním vztahu k Policejní akademii České republiky v Praze. S pozdravem Mgr. David Dlouhý vedoucí personálního oddělení PA ČR v Praze "
Je však možné, že se Jana Lorencová spletla a měla na mysli Vysokou školu finanční a správní, na které Jan Klak opravdu v minulosti působil. Na této škole vyučoval předměty Daňová teorie a politika a Bakalářský seminář.
No, například dneska jsem zjistil, že České poště dva a půl miliardy. Suklu je dva miliardy. V Českých lesích je deset miliard. Budvar má peníze a samozřejmě je potenciál na dividendy v Čepru, v Meru, v Aeroholdingu.
Z výroku Andreje Babiše není patrné, o jakých financích se konkrétně vyjadřuje. Situaci státního rozpočtu ve vztahu ke státním podnikům lze řešit vícero způsoby, od zmiňovaného managementu likvidity, přes navýšení příjmů z dividend, až po částečnou čí úplnou privatizaci.
Slova ministra financí dostatečně nespecifikují, odkud získat zmiňované částky, rovněž se nám nepodařilo najít objektivní hledisko zhodnocení potenciálu na dividendy. Výrok musíme hodnotit jako neověřitelný.
České banky jsou nejlepší v Evropě, jsou narvané penězi, tady je 600 miliard kešů...
Není přesně jasné, co má ministr Babiš na mysli pod pojmem "600 miliard kešů", výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Pokud by se mělo jednat o pokladní hotovost v bankách, z přehledu ČNB vyplývá, že měly české banky k 31. 12. 2013 na účtech hotovost ve výši 43 miliard korun.
Podle zpráv E15 drží české banky vládní dluhopisy za více než 600 miliard, je ale otázkou, jestli se držení dluhopisů do splatnosti dá označit jako "keše".
Oldřich Vlasák
Patříme mezi středně velké členské státy, které je v klíčových okamžicích vidět.
Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě údajů o velikosti České republiky a ostatních evropských států.
Česká republika skutečně velikostí náleží do středu členských států - se svou rozlohou 78 864 kilometrů čtverečních jí patří 14. místo z 28 členských států.
K druhé části výroku je třeba říct, že lze jen těžko říct, jak místopředseda Vlasák tyto "klíčové okamžiky" myslí, hodnocení samotné proto vztahujeme především k první části výroku. Nicméně ke komentáři přidáváme - Česká republika byla například jako jedna z 8 zemí při vzniku Evropské konzervativní a reformní skupiny, dnes páté největší frakce Evropského parlamentu. Informoval o tom server Idnes.cz. Na druhou stranu, co se účasti a aktivity našich europoslanců týče, z analýzy sdružení Evropské hodnoty vyplývá, že jejich aktivita je spíše podprůměrná.
Miloslav Ransdorf
Ale to se stalo v minulosti třeba v případu Rakouska. Že Rakušani cpali do vína Fridex a byl to obrovský skandál. To bylo ještě před rokem 2004.
Na počátku 80. let proběhl v Rakousku skandál, kdy se objevily informace, že rakouští vinaři přidávají do vína látku obdobnou našemu Fridexu.
Miloš Zeman
A zatímco Stanislav Křeček už zástupcem ombudsmana byl, tak Pavel Zářecký by se jím mohl stát.
Miloš Zeman mluví o dvou jménech, která navrhne do volby budoucího veřejného ochránce práv. Tento post je uvolněn po nedávné rezignaci Pavla Varvařovského na tuto funkci.
Stanislav Křeček byl zástupcem ombudsmana zvolen v dubnu 2013, aktuálně je v čele úřadu až do volby nového veřejného ochránce práv. Tento stav je popsán v zákoně o Veřejném ochránci práv § 2(4).
Pavel Zářecký byl mimo jiné ministrem ve dvou vládách, a to ve vládě Jiřího Paroubka a ve Fischerově vládě. V obou případech zastával post ministra bez portfeje a předsedy legislativní rady vlády. Jak dokládá jeho životopis na webu NašiPolitici.cz, v úřadu Veřejného ochránce práv doposud nepůsobil.
Miloš Zeman tedy popisuje korektně vztah obou jmenovaných k úřadu ombudsmana a výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Martin Kuba
Ve volbách jsem od voličů dostal 13 procent preferenčních hlasů, což byl 13. nejlepší výsledek mezi všemi politiky ODS a bylo to víc, než získala polovina našich poslanců.
Kubův výrok pochází z rozhovoru (15. ledna) pro Mladou frontu DNES při příležitosti jeho znovuzvolení předsedou jihočeské ODS.
Výrok Martina Kuby je hodnocen jako pravdivý, neboť Kuba se skutečně mezi kandidáty ODS umístil na 13. místě. Ve volbách také získal lehce nad 13 % preferenčních hlasů a tento výsledek byl lepší, než měla bez jednoho polovina nově zvolených poslanců ODS.
Martin Kuba získal vedl v předčasných parlamentních volbách kandidátku ODS v Jihočeském kraji. Z této kandidátky byl zvolen pouze jeden poslanec a to bývalý hejtman kraje Zahradník, který byl na 11. místě kandidátky. Lídr Kuba mandát nezískal, byť získal 13,17 %preferenčních hlasů.
Porovnáme-li tento zisk s preferenčními hlasy zvolených kandidátů ODS, tak zjistíme, že ze zvolených 16ti poslanců strany mělo méně než 13,17 % pref. hlasů (Kuba) 7 z nich. Jde tedy o necelou polovinu.
Celkové pořadí kandidátů ODS dle zisku hlasů v % (do 13. místa)
Kandidát
Počet hlasů
Zisk v %
M. Němcová
26 86638,17
J. Pospíšil
10 226
36,47
P. Fiala
11 372
28,24
J. Zahradník
5 461
21,69
B. Svoboda
14 953
21,24
M. Novotný
3 288
17,86
Z. Stanjura
4 964
16,47
V. Němeček
2 155
15,29
I. Weberová
1 970
13,98
J. Fischerová
2 498
13,94
I. Adamec
2 760
13,84
J Vildumetzová
1 095
13,26
M. Kuba
3 316
13,17
