Přehled ověřených výroků

Podle iDnes.cz měla KSČM v prosinci roku 2012 přesně 53 500 členů, ČSSD letos na konci března 22 881 a ODS jich má 21 490 (což je dohromady 44 371).

Je tedy pravda, že je KSČM nejmasovější stranou u nás a má více členů, než ODS a ČSSD dohromady. Počet členů KSČM však každým rokem ubývá a není tedy jisté, zda má strana více než 53 000 členů.

Nejnovější dostupné údaje však slova Vojtěcha Filipa potvrzují a výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Únik informací ze spisu Krakatice byl vyšetřován vícekrát. Tato šetření prokázala, že ke spisu mělo přístup mnoho lidí i přesto, že je spis veden v režimu utajení. Bohužel nejsou dostupné další informace o vyšetřování, o kterém mluví Ivan Langer. Navíc nelze ověřit, zda sám Langer spis viděl nebo do něj vstupoval. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Únikem informací se mj. zabýval také Úřad pro ochranu osobních údajů. Podle jeho šetření mělo k policejním spisům přístup "příliš mnoho lidí". Igor Němec z tohoto úřadu pro Českou televizi uvedl, že systémově není zabezpečeno to, aby neunikaly takové věci jako jsou odposlechy. " K některým údajům může mít přístup až 3000 lidí," řekl.

Vyjádření Ivana Langera v Nedělní partii koresponduje s jeho dřívějším tvrzením z roku 2009, kdy uvedl, že se za dobu existence spisu Krakatice do něj podívalo 54 osob - a to jak z policie a její inspekce, tak z ministerstva vnitra. Spis byl přitom veden v režimu utajení "Důvěrné".

Účastník správního řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže může proti rozhodnutí ÚOHS podat rozklad. Rozklad je procesní opravný prostředek podobný odvolání a často za něj bývá zaměňován, což se nejspíše stalo i v případě výroku Zdeňka Žáka.

Pro srovnání délek řízení o rozkladu proti rozhodnutím ve věci veřejných zakázek jsme nahlédli do sbírky rozhodnutí ÚOHS.

Průměrná délka řízení počítaná z posledních dvaceti řízení o rozkladu, v kterých bylo vydáno rozhodnutí, je(na základě našeho výpočtu)363,85 dní.Tedy v podstatě bez jediného dne celý rok, tato malá odchylka spadá do naší 10% tolerance.

Těchto 20 řízení najdete přehledně popsáno zde (.docx).

Zdeněk Žák hovoří o takto složitých soutěžích. Bylo by od nás příliš svévolné (arbitrární), pokud bychom se rozhodli podle nějakého námi zvoleného klíče rozdělovat soutěže řešené ÚOHS na složité a méně složité, proto jsme počítali se všemi. Zároveň jsme si vědomi toho, že pokud bychom průměr délky řízení počítali z vyššího počtu řízení než z dvaceti, výsledný průměr by se mírně lišil, pravděpodobně však nikoliv zásadně.

Na základě výše uvedeného hodnotíme výrok ministra v demisi Žáka jako pravdivý.

Na základě nejnovějších dat Eurostatu hodnotíme výrok jako nepravdivý.

Nezaměstnanost mladých (do 25 let) podle tohoto úřadu činila v říjnu 18,6 % a dlouhodobě se pohybuje okolo 19 %. Celková nezaměstnanost však činila pouze 6,8 %, předtím se tři měsíce držela na 6,9 %.

Hodnota 7,6 %, uváděná europoslancem Vlasákem, odpovídá říjnovému ukazateli Podíl nezaměstnaných na obyvatelstvu, který od ledna 2013 zveřejňuje Úřad práce ČR. Tento ukazatel vyjadřuje “podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku“. Jak říká samo MPSV, tento ukazatel je nesrovnatelný s původním ukazatelem míry registrované nezaměstnanosti. Tato hodnota tedy není údajem vypovídajícím o míře nezaměstnanosti a výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Obecný vzorec pro výpočet míry nezaměstnanosti (u) zní U/(E+U), kde U je počet nezaměstnaných a E počet zaměstnaných. Jedná se tedy o podíl nezaměstnaných na ekonomicky aktivním obyvatelstvu, nikoliv na veškerém obyvatelstvu (nezahrnuje například nepracující studenty, rodiče na rodičovské dovolené, invalidní a předčasné důchodce či lidi, kteří práci nehledají). Tuto metodiku také používá Eurostat, podrobně je popsána v bodě 3 poznámek v přiložené tiskové zprávě. Eurostat zároveň zahrnuje obyvatele ve věku 15 až 74 let (oproti ÚP - 64 let).

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý na základě slov předsedy strany Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury: „Podpoříme vládu, aniž do ní otevřeně vstoupíme, která podpoří přijetí zákona o obecném závazném referendu, jehož realizace nebude omezena procenty hlasujících a počet podpisů občanů pod zákonodárnou iniciativu nebude vyšší než 100 tisíc ”.

Zákon o státní službě č. 218/2002 Sb. je platným od roku 2002. Účinnosti by měl nabýt až 1.1.2015. Tento zákon explicitně neříká, zda člen vlády musí či nemusí předkládat lustrační osvědčení. Mezi předpoklady ani mezi překážkami k přijetí do státní služby není lustrační osvědčení zmíněné. Zákon ve svém § 2 odst. 1 dokonce uvádí, že se nevztahuje na členy vlády a členy Rady pro rozhlasové a televizní vysílání.

Je sice pravda, že v minulosti bývalo zvykem vyžadovat negativní lustrační osvědčení vyžadováno od ministrů všech předchozích vlád, jak potvrdil i bývalý prezident Václav Klaus (podrobněji se tomuto věnujeme v dalším z výroků Bohuslava Sobotky v této diskusi "Pan prezident vychází z...").

Nicméně v tuto chvíli platný zákon o státní službě z roku 2002 o povinnosti člena vlády předkládat lustrační osvědčení nic neříká a výrok je tedy nepravdivý.

V tuto chvíli platný zákon o státní službě z roku 2002 neříká nic o povinnosti člena vlády předkládat lustrační osvědčení. Výrok je tedy nepravdivý.

Luděk Niedermayer měl pravdu jak s roamingem, tak v otázce pravomocí Evropského parlamentu a jeho výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Europoslanci zrušení roamingu již opravdu řeší: Výbor pro průmysl schválil 18. března legislativní návrh na zrušení roamingu v Evropské unii do 15. prosince 2015. Od tohoto data by tedy volání v Evropské unii mělo vyjít stejně "doma" i v zahraniční. Zrušení roamingu ještě bude projednávat plénum Evropského parlamentu a bude jej muset schválit také Rada EU.

Je také pravdou, že zrušení sídla Evropského parlamentu nemá EP ve svých pravomocech. Podle čl. 341 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf, s. 129) je změna sídel Unie v pravomocech vlád členských států a mění se dohodou mezi těmito státy. Právě toto Parlament kritizoval v jednom ze svých usnesení (.pdf, s. 585; 1.-4.) o umístění sídel orgánů Evropské unie. Evropský parlament zde konstatoval, že současná praxe je nevyhovující a že by si Parlament měl o svých sídlech rozhodovat sám.

Na základě informací z webových stránek agentury hodnotíme výrok ministra financí Andreje Babiše jako zavádějící.

Slovenská Agentura pro řízení dluhu a likvidity (ARDAL) byla zřízena v rámci balíku ekonomických reforem Slovenska v roce 2002, během kterých byl zřízen tzv. systém státní pokladny. ARDAL je rozpočtovou organizací napojenou na státní rozpočet, která je orgánem státní správy, a spolupodílí se na rozpočtové strategii Slovenska. Mezi hlavní úkoly agentury patří (podrobněji viz statut – .pdf) operativní řízení (refinancování) a optimalizace státního dluhu, řízení likvidity státu a celého systému státní pokladny, analýza finančního trhu a provádění finančních operací – realizace obchodu (.pdf) se státními cennými papíry, např. formou pravidelných aukcí státních dluhopisů. Podle poslední výroční zprávy z roku 2012 (.pdf) však agentura zaměstnává pouze 21 osob, z toho 17 osob ve státní službě (str. 8).

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť jedinečná "vina" Miroslava Kalouska za to, že hazard nebyl zdaněn před rokem 2012, je přinejmenším sporná.

Výrok se zabývá zdaněním hazardu před rokem 2012, kdy bylo toto zdanění zavedeno. Na úvod musíme podotknout, že zavedení daně jako takové je obecně možné pouze zákonem, tedy po projití řádným legislativním procesem. Miroslav Kalousek z pozice ministra i poslance nebyl tedy jediným, na kom by otázka, zda hazard zdanit, záležela. Většina v obou komorách mohla schválit zdanění hazardu nezávisle na Kalouskovi.

Před rokem 2012 již bylo jednou zdanění hazardu schváleno oběma komorami českého Parlamentu. Šlo o novelu zákona o loteriích z roku 2010 (poslanec Kalousek se hlasování ve 3. čtení neúčastnil, nicméně i tak návrh hladce prošel), která byla přijata již před volbami. Nicméně tuto novelu vetoval prezident Klaus a poslanci již kvůli volbám neměli šanci jeho veto přehlasovat.

Dalším návrhem na zdanění hazardu byl návrh ČSSD z roku 2010, který byl zamítnut na schůzi 21. června 2011 ve 3. čtení. Pro toto zamítnutí hlasoval i poslanec Kalousek.

Nicméně na stejné schůzi (šlo dokonce o předcházející bod) bylo ve 3. čtení schváleno zdanění hazardu (vládní návrh – zástupce navrhovatele ministr financí) k 1. lednu 2012, kdy pro tento návrh Miroslav Kalousek hlasoval. Návrh se posléze vrátil do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy Senátu a byl následně s těmito připomínkami Sněmovnou přijat. Pro přijetí hlasoval opět i Kalousek.

Negativní souvislosti bývalého ministra financí Miroslava Kalouska s hazardem existují (Matěj Hollan pro Českou pozici), ale v otázce povolování hracích přístrojů, nerespektování vyhlášek a sousedství, nikoliv tedy v oddalování zdanění.

Stručný vývoj problematiky zdanění hazardu v ČR nastiňuje text JUDr. Roman Vybírala z Právnické fakulty UK (.pdf).

Ingeborg Grässleová je Členka výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, který v Praze prověřuje chyby v kontrole a auditech fondů EU.

Grässleová prohlásila: " Šéf hnutí ANO a podnikatel Andrej Babiš představuje v čele ministerstva financí vážný konflikt zájmů, který může ztížit spolupráci Evropské unie s Českou republikou".

"S velkou obavou sledujeme střet zájmů ve vládě, " prohlásila dále na tiskové konferenci. Už v minulosti byl podle ní takový konflikt zájmů u nejmenovaného bývalého ministra dopravy, jehož firmy podle poslankyně profitovaly z evropských projektů na rozvoj Vltavy. " Teď je na ministerstvu financí, " uvedla zákonodárkyně.

ČTK Grässleová následně vysvětlila, že Babišovy firmy dostaly 2,6 milionu eur (71 milionů Kč) z evropských fondů, ministr financí je ale podle ní zároveň v Česku garantem vůči EU, že tyto prostředky byly přiděleny řádně. " Jak může být někdo s tak masivními osobními finančními zájmy zároveň tímto garantem? " položila si řečnickou otázku. Tento střet zájmů podle ní znedůvěryhodňuje kontrolní systémy v ČR a požaduje jeho objasnění.

Nejlepším řešením by podle Grässleové bylo, kdyby vicepremiér své podnikatelské impérium prodal nebo předal nějakému pověřenci. " Každopádně musí jasně prokázat, že už s tím nemá nic společného," zdůraznila zástupkyně lidovecké frakce EPP v evropském výboru. Sama se prý hodlá této záležitosti dál věnovat. " Nenechám to v klidu, " poznamenala členka německých vládních křesťanských demokratů (CDU).

Podle Českého rozhlasu pak řekla konkrétně:" I have been on this committee for 10 years, and have done many reviews. But this is the first time I’ve felt the system allowed such massive fraud ".

Samotná tisková konference v plném znění v současnosti není na stránkách Evropského parlamentu k dispozici, nemůžeme tedy vyloučit, že Babišem zmiňované prohlášení nezaznělo, hodnotíme tedy prozatím výrok jako neověřitelný.