Přehled ověřených výroků

Dle ust. § 4 odst. 2 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ředitele Bezpečnostní informační služby jmenuje a odvolává vláda po projednání ve výboru Poslanecké sněmovny PČR příslušném ve věcech bezpečnosti. Ředitel BIS je ze své funkce odpovědný vládě, která jej rovněž odvolává. Zákon neurčuje žádné lhůty; z logiky služebního poměru je ovšem zřejmé, že do funkcí jsou jmenování a z nich zase odvoláváni funkcionáři s okamžitou platností a bez udání důvodu.

Podle údajů (.pdf) Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky budou mandatorní výdaje pro rok 2014 celkem 706 835 milionů korun.

Ve Zprávě k návrhu zákona o státním rozpočtuČR na rok 2014 (.pdf; str. 35) je uvedeno: " Výdaje na platy a ostatní platby za provedenou práci rozpočtované v organizačních složkách státu tvoří významnou součást veřejné spotřeby. Spolu se mzdovými náklady příspěvkových organizací jsou pro rok 2014 rozpočtovány ve výši 132,51 mld. Kč a proti roku 2013 došlo k jejich zvýšení o 4,33 mld. Kč ".

Otázkou tedy zůstává, co přesně myslel Andrej Babiš pod pojmem "platy státních zaměstnanců". Jelikož jsou však platy státních zaměstnanců v návrhu zákona o státním rozpočtu uvedeny společně se mzdovými náklady příspěvkových organizací a tvoří dohromady 132,51 mld., bereme v potaz tato data. Andrej Babiš navíc použil slovo "řádově", proto jeho výroku dáváme o něco větší toleranci.

Ve schváleném návrhu zákona o státním rozpočtu České republiky na rok 2014, § 1 odstavci 6 stojí následující: "Ve státním rozpočtu jsou obsaženy finanční vztahy k rozpočtu Evropské unie, a to očekávané příjmy z rozpočtu Evropské unie v celkové výši 98 025 537 898 Kč a odvody do rozpočtu Evropské unie v celkové výši 36 400 000 000 Kč. Tyto ukazatele jsou uvedeny v příloze č. 2 a v příloze č. 4 k tomuto zákonu.". Dá se tedy mluvit o "vracení se" peněz z EU.

S velkou výhradou hodnotíme výrok na základě výše uvedených informací jako pravdivý.

Ministr Marian Jurečka provedl jako první krok po svém nástupu na ministerstvo personální změny ve vedení resortu, jmenoval nového mluvčího a náměstky. Zároveň ale "pozastavil vypisování a přidělování veškerých veřejných zakázek a výběrových řízení, stejně jako uzavírání nových smluv, které přesahují částku 500 tisíc korun". Mělo se jednat o zakázky za stovky milionů korun, zejména výběrová řízení na marketingové a IT zakázky. (Pavel Bělobrádek sice původně řekl "desítky až stovky miliard", dále v diskusi se ale opravuje na stovky milionů.)

Dnes, 24. února 2014, pak ministr zastavil výběrová řízení na zakázky nad 5 milionů korun u ministerstvu podřízených organizací.

Ministr měl v plánu výběrová řízení prozkoumat a posoudit jejich účelnost, jak řekl již po svém nástupu v rozhovoru pro server aktuálně.cz: "Několik takových věcí tento týden řešíme, analyzujeme s právníky, která výběrová řízení zastavíme a úplně zrušíme. Protože některé finanční prostředky v řádu milionů korun nebo dokonce desítek milionů korun nehodlám vyhazovat za zbytečné projekty."

Výrok předsedy KSČM je hodnocen jako pravdivý a to na základě dohledaných informací o chování strany v Poslanecké sněmovně. Jak Filip uvádí, KSČM vystupovala poměrně kriticky během jednání k hlasování o důvěře vládě, navrhovala své zákony a členové poslaneckého klubu jsou také aktivní v interpelacích.

Jednání Poslanecké sněmovny k žádosti vlády Bohuslava Sobotky o důvěru vládě proběhlo 18. února. Během tohoto jednání vystoupilo v diskuzi celkem 10 poslanců a poslankyň KSČM.

Předseda Filip ve svém vystoupení kritizoval mimo jiné programové prohlášení vlády v oblastech církevních restitucí, obecného referenda, zahraniční či zdravotnické politiky.

Dále například poslanec Miroslav Grebeníček kritizoval služební zákon, který nazval polotovarem, dále se vyjádřil o přidělování politických pozic jako o "tahanici o místa politických náměstků a rozdělování trafik". Rovněž vyjádřil pochybnosti o tom, na jak pevných základech nynější vláda stojí a na jak moc důvěryhodných lidech je vláda založena.

Poslanec Jiří Dolejš se taktéž vyjádřil k nové vládě. Vyjádřil obavy, že změna oproti předchozí Nečasově vládě bude pouze dílčí a podrobně zkritizoval především ekonomickou stránku programového prohlášení.

Rovněž Marta Semelová se vyjádřila k nové vládě, ale spíše k jejímu programu než k fungování uvnitř koalice či obecnému směřování řízení státu. Zároveň rezolutně odmítla podporu Sobotkovy vlády.

V závěrečném hlasování se poslanecký klub KSČM kompletně zdržel hlasování, což v logice žádosti o důvěru (kdy je potřeba většina přítomných poslanců) jde brát jako "rezervovaný" postoj a nepodporu pro kabinet.

Podíváme-li se na navržené návrhy zákonů od doby ustanovení Poslanecké sněmovny, tak komunisté předložili skutečně již několik svých poslaneckých návrhů. Za všechny jmenujeme návrh novely občanského zákoníku, návrh na zrušení lustračního zákona či návrh ústavního zákona o referendu.

Vláda Bohuslava Sobotky byla jmenována 29. ledna. Od tohoto data proběhly v Poslanecké sněmovně celkem dvoje interpelace.

6. února byl interpelován jak předseda vlády, tak i členové nového kabinetu. Poslanci KSČM interpelovali Bohuslava Sobotku jednou. Konkrétně šlo o poslance Zdeňka Ondráčka, který se dotazoval na platové ohodnocení v rámci bezpečnostních sborů. Jeho dotaz ovšem nebyl nijak směrem k vládě kritický, poslanec se spíše informoval na možný vývoj.

V rámci interpelací na členy vlády pak vznesl dotaz poslanec Vojtěch Adam, který se ptal ministra zdravotnictví Němečka na chybějící "ceníky" v rámci zdravotnických výkonů.

Další v řadě byla interpelace Marty Semelové směrem k ministru školství. Týkala se jednak Evropského polytechnického institutu v Kunovicích a také údajně problematickými publikacemi pro předškolní vzdělávání.

KSČM v těchto interpelacích zastupovala také poslankyně Kateřina Konečná, která se dotazovala ministra životního prostředí na problematiku odpadů.

Druhé interpelace se uskutečnily o týden později - 13. února. Zde vládu (konkrétně ministra zdravotnictví) interpelovala poslankyně KSČM Alena Nohavová a to konkrétně ve věci lázeňství. Dalším interpelujícím komunistickým poslancem na tomto jednání byl Vladimír Koníček, který se dotazoval ministra financí na konkrétní problém v rámci zákona o rozpočtových pravidlech.

Problematiku zdravotnictví řešil ve svém vystoupení také poslanec Josef Nekl, který se dotazoval na otázku okolo konkrétního léku. Pro změnu oblast dopravy zajímala poslankyni Květu Matušovskou. Ta interpelovala ministra Prachaře ve věci výběru mýtného na komunikacích v České republice.

Oblast energetiky a obnovitelných zdrojů zajímala Kateřinu Konečnou, která se dotazovala nových závazků EU v této otázce. Poslanec Vojtěch Adam interpeloval také na této schůzi, kdy se ministra kultury dotazoval na něj osobně. Další z interpelujících byla poslankyně Nohavová ve věci dostavby dálnice D3. Oblast dopravy zajímala i poslance Nekla, který se konkrétně dotazoval na dálnici D1 a konkrétně na obchvat Přerova.

Prezident Miloš Zeman ve svém projevu v Poslanecké sněmovně před hlasováním o důvěře vlády pronesl mimo jiné následující:

"Z hlediska dlouhodobé úspěšnosti objektivní, tvrdá statistická data prokazují, že nejlépe se s krizí vyrovnaly skandinávské země."

"Co je ovšem rysem skandinávských zemí, který mnohé z vás pobouří. Je to vysoké zdanění. Vysoké zdanění, které se projevuje například tím, že mezní zdanění nejbohatších příjmových skupin ve Švédsku dosahuje 56 %, že Dánsko, uznávám, jako jediná země Evropské unie má jednotnou daň z přidané hodnoty ve výši 25 %, a přitom podle eurobarometru jsou Dánové nejšťastnější zemí v Evropě (...)"

"(...) nechci přehlížet problémy, které i skandinávské země mají, například ekonomické problémy ve Finsku nebo obtížně zvládnutá imigrace ve Švédsku, musíme konstatovat, že tyto země překonaly euroamerickou ekonomickou krizi daleko lépe než zbytek Evropy."

Vojtěch Filip se tedy při odkazování na Miloše Zemana dopustil některých nepřesností, například v tom, že Dánsko nemá diferenciované daně, naopak, daňová diferenciace (u nepřímých daní například zvýhodnění ekologicky či zdravotně prospěšnějších produktů) v Dánsku prakticky neexistuje (jednotná sazba DPH 25 %, některé položky jsou však osvobozeny). Navíc Finsko krizí rozhodně neprošlo v klidu, naopak zaznamenalo v roce 2009 propad HDP o 8 a půl procenta. Vyznění Zemanova výroku zjednodušuje na rovnici "jiný daňový systém = lepší překonání krize". Z těchto důvodů hodotíme výrok jako zavádějící.

Výrok prezidenta je hodnocen jako pravdivý, a to na základě dohledaných informací o návrzích majetkových přiznání od roku 1998 doposud.

Miloš Zeman v roce 1998 vedl jako předseda ČSSD tuto stranu do předčasných voleb. Ve volebním programu (.pdf – str. 8 – "Stabilizační fáze", bod 2) strany je dohledatelný také slib na zavedení zákona o přiznání majetku nad stanovenou hranici.

V následném volebním období 1998–2002 pak stál Zeman v čele jednobarevné vlády ČSSD.

V programovém prohlášení Zemanovy vlády (.pdf – str. 37) je popsán následující bod: " Součástí reformy správy daní bude i obnovení majetkových přiznání u majetků přesahujících 10 mil. Kč formou vládního návrhu novely zákona o správě daní a poplatků".

Zemanův kabinet se pak pokusil prosadit zmíněné opatření během svého vládnutí, a to celkem dvakrát.

První pokus se odehrál na konci roku 1999, nicméně návrh byl zamítnut v Poslanecké sněmovně již v průběhu prvního čtení. Druhý návrh vlády Miloše Zemana byl předložen do Sněmovny v červnu 2001, byl postoupen do druhého čtení a tam zamítnut.

Miloš Zeman mluvil také o potřebě přijmout zákon o prokázání původu majetku v rámci kampaně k prezidentským volbám. V diskuzi v ČT 7. ledna 2013 (čas 83:25) uvedl na dotaz Václava Moravce, jaký čin by byl pro Zemana v případě zvolení nejdůležitější: " Je to zákon o prokázání původu příjmů a majetku včetně možnosti zabavení nelegálně získaného majetku. Je to zákon, který jsem prosazoval už v poslanecké sněmovně, která ho třikrát odmítla (ve skutečnosti to bylo dvakrát – pozn. Demagog.cz) , ale budu ho prosazovat počtvrté, popáté i pošesté ".

V říjnu 2013 pak kandidovali Zemanovci do Sněmovny s programem (.pdf) Program 300: POTŘEBA ZMĚNY. Tento volební manifest připravil z velké části sám Miloš Zeman, neboť finální podoba vycházela z volebního programu Zemanovců z roku 2010, který psal Miloš Zeman. Konkrétně pak v tomto programu je bod: "Protože pokračuje rozkrádání státního i veřejného majetku, připravíme zákon o prokázání původu příjmů a majetku. Budeme usilovat o to, aby jakýkoliv majetek, získaný nelegálním způsobem, byl v duchu platných zákonů zabaven".

Je veřejně dohledatelné, že strany jednající o vládní koalici - tedy KDU-ČSL, ČSSD a ANO se vymezovaly (ať už skrze vyjádření svých vrcholných představitelů nebo pomocí petičních archů) proti zásadním reformním krokům vlády Petra Nečase - jako například byla důchodová reforma, projekt S-karet a nebo proti vládě jako takové.

Zde uvádíme příklady takových projevů u všech zmíněných subjektů či jejich představitelů:

KDU-ČSL

V srpnu 2012 se před Ministerstvem práce a sociálních věcí uskutečnil happening pořádaný společně KDU-ČSL a Národní radou zdravotně postižených. Na akci aktivně vystupoval místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a zasazoval se o zrušení S-karet.

Lidovci také iniciovali petici proti schválení důchodové reformy, kterou považovali za nesolidární a bezohlednou. Tuto petici předali zástupci KDU-ČSL poslancům v sprnu 2012.

ČSSD

Sociální demokraté patřili k největším kritikům pravicové vlády a už téměř po roce fungování kabinetu Petra Nečase začali sbírat podpisy pod petici, která žádala jeho odstoupení. V únoru letošního roku pak ČSSD připravila ústavní stížnost proti projektu S-karet. Několikrát také sociální demokraté vyvolali hlasování o vyslovení nedůvěry vládě - například na začátku roku 2012 nebo v lednu 2013.

ANO

Andrej Babiš jako předseda hnutí ANO kritizoval vzáří 2012například Petra Nečase za jeho údajnou servilitu ke kmotrům a nejednotnou zahraniční politiku. Ve svých projevech v roce 2013 pak nadále opakoval, že jsou to hlavně velké strany - tedy ODS a ČSSD, které můžou za nefunkční stát. Pro hnutí ANO se už také vžila charakteristika tzv. protestní strany.

Vláda Bohuslava Sobotky si vetkla do programového prohlášení zvýšení potravinové soběstačnosti jako jednu z priorit Ministerstva zemědělství.

„Vláda vytvoří podmínky pro zvýšení soběstačnosti České republiky v základních zemědělských komoditách, a to prostřednictvím takového nastavení podmínek v rámci reformované Společné zemědělské politiky a Programu rozvoje venkova, které povede k rozvoji strukturálně vyváženého zemědělství a potravinářství v České republice.“

„V rámci tažení za soběstačností“ však divadelní bufet nekontroloval ministr Jurečka, ale Asociace farmářských tržišť ČR, jejíž předseda Jiří Sedláček pak prostřednictvím otevřeného dopisu vyzval ministra k „prosazení českých potravin a nápojů ve stravovacích zařízeních ministerstva, případně i v dalších institucích (…)“.

Ministr Jurečka pak v Událostech České televize přislíbil (video, od 2:40): „Budu apelovat hlavně na to, aby státní instituce dávaly opravdu pozor na to, odkud nakupují potraviny a nakupovaly hlavně domácí potraviny“.

Hynek Fajmon tedy nepopisuje skutečný stav. Kontrolu divadelního bufetu či ministerské kantýny prováděla Asociace a později ve své reportáži Česká televize. Jeho výrok tak hodnotíme jako nepravdivý.

Dle věstníku veřejných zakázek, který spravuje Ministerstvo pro místní rozvoj, bylo k zakázce na zajištění dodávek tabulek registračních značek 1.7. 2013 vydáno tzv. oznámení předběžných informací. Jde o první krok v celém cyklu zadávání zakázky, na který musí k jejímu plnému vyhlášení navazovat tzv. oznámení o zakázce a nakonec tzv. oznámení o zadání zakázky (viz. nápověda k věstníku, 8. otázka). Zakázka je v tomto smyslu tedy skutečně připravena.

O historii veřejných soutěží na registrační značky se zmiňuje např. server ČT24. Dle jeho informací firma HICON vyrábí pro stát značky již od r. 1994. V roce 2001 byla s firmou HICON uzavřena nová smlouva, ale bez veřejné soutěže.

Na základě evidence z věstníku veřejných zakázek a informací na serveru ČT24 hodnotíme výrok Zdeňka Žáka jako pravdivý.

Ve výroku nehodnotíme část o "mnoha dalších případech" (viz navazující výrok, který se věnuje otázce toho, co MD za poslední dvě desetiletí soutěžilo).

Nepodařilo se nám dohledat žádné informace, které by potvrdily či vyvrátily slova Bohuslava Sobotky, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Je však pravda, že prezident Zeman i premiér Sobotka lustrační osvědčení pro členy vlády spíše chtějí.

Miloš Zeman dříve deklaroval, že bez lustrace ministry nejmenuje. Posléze operoval s tím, že Andreje Babiše případně bez lustrace jmenuje výměnou za schválení služebního zákona.

Bohuslav Sobotka se k lustračním osvědčením v minulosti vyjádřil takto: „Pokud jde o otázku negativního lustračního osvědčení, myslím si, že je to zvyklost, která by měla být respektována i nadále, pokud jde o členy vlády".
Podle serveru lidovky.cz je posílání lustračního osvědčení spolu s návrhem na jmenování ministrů běžný postup a tento požadavek byl uplatňován u všech předchozích vlád. Ovšem i v tomto případě patrně existují výjimky, bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek se např. vyjádřil takto: „Na 99 procent po mně tehdy nikdo lustrační osvědčení nechtěl. Podotýkám, že ho mám a čisté".