Svobodní vlastně teď poprvé v těch posledních měsících začali dosahovat v těch seriózních průzkumech na volební potenciál 5 procent. V průzkumech, které prezentovala Česká televize, to asi v polovině krajů vypadalo, že máme 5, 4,5, 5,5 procenta.
Na základě informací z České televize hodnotíme výrok Petra Macha jako pravdivý, přestože v některých krajích navyšuje volební potenciál o půl procenta (uvádí 5% asi v polovině krajů, přičemž 5% je pouze ve dvou krajích, v dalších dvou krajích pak 4,5%).
V Praze a Libereckém kraji dosahují Svobodní 5%. V Ústeckém kraji a na Karlovarsku 4,5%. V dalších třech krajích (v Moravskoslezském, Jihočeském a na Pardubicku) dosáhli Svobodní 4%. V polovině krajů se tedy Strana svobodných občanů pohybuje v rozmezí 4-5%.
Kraj
Volební potenciál
Praha
5%
Liberecký kraj
Ústecký kraj
4,5%
Karlovarský kraj
Moravskoslezský kraj
4%
Jihočeský kraj
Pardubický kraj
Václav MORAVEC: A nenajdete, nenajdete v náznacích politiky Evropské komise vůči Ukrajině, že by tam něco z toho (postoj pro Ukrajinu buď Rusko nebo EU – pozn. Demagog.cz) proniklo? Štefan FÜLE: Ne, ne. V politice Evropské komise naprosto ne a ve vystoupeních některých politiků, v některých členských zemích, nebo některých jedinců v Evropským parlamentu možná. Ale to přece není politika Evropské unie, naopak Evropská komise, my jsme jasně říkali, že asociační dohoda není v protikladu s dobrými tradičními bilaterálními vztahy, které má Ukrajina s Ruskem a, a snažili jsme se to vysvětlit ukrajinské straně a vysvětlujeme to bilaterálně teďka i té ruské straně.
Výrok Štefana Füleho (podle informací Evropské komise a České tiskové kanceláře) pravdivě popisuje postoj možného ukrajinského zahraničně-politického směřování buď na Brusel nebo na Moskvu. Přesvědčení, že z podpisu asociační dohody Ukrajiny s Evropskou unií bude profitovat také Rusko, vyjádřil již dříve nejen Štefan Füle v listopadu 2013, ale i šéfka unijní diplomacie Catherine Ashtonová na tiskové konferenci z 16. prosince 2013 (anglické video, cca od čtvrté minuty). O tomto informovala také ČTK. Štefan Füle se také vyjádřil ve svém proslovu (angl.) z 5. února 2014 v Evropském parlamentu, kdy zmínil nutný dialog s Ruskem a politiku, nejen k sousedům Evropské unie, ale také k " sousedům těchto sousedů ".
Václav Moravec: Jestliže jako Evropská komise vyzýváte, pane eurokomisaři, představitele Ukrajiny, aby se snažili udržet celistvost Ukrajiny, jak v tom může pomoci Mezinárodní společenství? Štefan FÜLE: Já myslím, že zásadním způsobem, protože to bylo právě Mezinárodní společenství, které pomohlo, tři ministři zahraničních věcí EU, které pomohli k té dohodě z 21. února, která zabránila tomu krveprolití v ukrajinských ulicích a zejména v ulicích Kyjeva.
Podle dostupných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.
Dohodu, kterou 21. února podepsal ukrajinský prezident Janukovyč s opozičními předáky, pomohli domluvit tři ministři zahraničních věcí zemí EU společně s ruským ombudsmanem Lukinem.
Konkrétně se jednalo o německého ministra Franka-Waltera Steinmeiera, francouzského ministra Laurenta Fabiuse a za Polsko Radoslawa Sikorského.
V dohodě mimo jiné stojí: „...během 48 hodin po podpisu bude přijat, podepsán a zveřejněn zvláštní zákon, obnovující platnost ústavy z roku 2004. Signatáři také přislíbili do deseti dnů vytvořit koaliční vládu národní jednoty. Ústavní reforma, zavádějící rovnováhu do pravomocí prezidenta, vlády a parlamentu, má být završena letos v září“. Do jaké míry dohoda zabránila nebo nezabránila krveprolití není možné objektivně stanovit, a proto to do hodnocení nezahrnujeme. Evidentně ale k takovým cílům mezinárodní asistence směřovala. Výrok eurokomisaře Füleho tak hodnotíme jako pravdivý.
Hnutí Úsvit přímé demokracie, my jsme měli, tuším, něco přes 350 kandidátů, a protože jsme hnutí, tak jsem se rozhodl dát prostor, tuším, asi 29 členům různých stran, to znamená, byl to zlomek prostě z celkového počtu.
Obdobný výrok jsme již hodnotili v rámci předvolebního ověřování pořadu Interview Daniely Drtinové.
Úsvit přímé demokracie je hnutím, nekandidovalo za něj ale přes 350 kandidátů, nýbrž jen 343 kandidátů. S počtem příslušníků jiných politických stran byl ale senátor Okamura naprosto přesný - 29 kandidátů je příslušníky následujících stran: Moravané (10), Věci veřejné (8), Občané 2011 (5), ČSSD (2), NO! (2), Balbínova poetická strana (1), KSČM (1).
Přes faktickou nepřesnost o počtu kandidátů Hnutí Úsvit přímé demokracie hodnotíme výrok Tomia Okamury jako pravdivý.
Naše celková výroba řepky v ČR je necelé 4 procenta, i když v médiích a podle Vaší otázky máme často pocit, že jsme jediní zemědělci v ČR.
Andrej Babiš takto odpověděl v online chatu iDnes.cz z 8. 10. 2013.
Bohužel se nám nepodařilo z nezávislých zdrojů ověřit, zda měl Andrej Babiš pravdu, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Na otázku pěstování řepky olejky reagoval sám Agrofert po zveřejnění článkuBabiš odírá lidi: Může za vysoké ceny potravin, sám dostává miliardy od státu! na serveru Blesk. Blesk zde označil Agrofert za největšího pěstitele řepky olejky v České republice. Agrofert se toto později snažil vyvrátit s tím, že podniky AGF Holding produkují pouze 4 % z celkové produkce v rámci ČR. Nám se však toto číslo nepodařilo ověřit z nestranných zdrojů.
V Belgii se vláda sestavovala dva roky. Bylo to nejšťastnější období ekonomiky, protože se do ní vláda nepletla.
Prezident Miloš Zeman se takto vyjádřil pro Českou televizi 27. 10. 2013.
Doba formování nové výkonné vlády v Belgii trvala 589 dní (ang.), od 26. dubna 2010 do 6. prosince 2011. Trvala tedy zhruba 19 měsíců, nikoli celé dva roky, výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.
Část výroku, kde prezident Zeman hovoří o „nejšťastnějším" období ekonomiky, je velmi subjektivní a v hodnocení proto nehraje roli, nicméně poskytujeme k tomu krátký komentář:
Pokud bychom si vzali jako měřítko růst reálného HDP, tak Belgie skutečně rostla. Dle Eurostatu bylo tempo růstu v roce 2010 2,3 % HDP a 1,8 % v roce 2011. Tento vývoj lze skutečně vysvětlit absencí (ang.) vládních škrtů a dalších úsporných opatření, která by měla na ekonomický růst negativní vliv. Projevila se také indexace (ang.) důchodů a platů státních zaměstnanců při zvyšující se inflaci. To se však společně s absencí úsporných opatření projevilo na bilanci veřejných rozpočtů (-3,7 % HDP v letech 2010 a 2011). A tak v roce 2011 stoupl hrubý veřejný dluh Belgie na 98 % HDP, což se odrazilo spolu s vládní krizí na zhoršení ratingového hodnocení Belgie na finančních trzích.
Faktem také je, že v předkrizovém období belgický HDP rostl i více – např. v r. 2006 tempem 2,7 % a v r. 2007 2,9 %.
On to vlastně není až tak státní dluh (Kalousek je tázán na dluh Ukrajiny vůči České republice – pozn. Demagog.cz). Je to pohledávka, kterou vede zbytkový státní podnik ČPP Transgas, a jedná se zhruba o 75 milionů dolarů, což je samozřejmě významný dluh.
Na základě informací získaných z médií a webu Ministerstva financí hodnotíme výrok Miroslava Kalouska jako pravdivý.
Miroslav Kalousek hovoří o pohledávce, která vyplývá ze závazků tzv. Jamburgských dohod z roku 1985 mezi ČSSR a SSSR, podle nichž se Československo podílelo na vybudování plynárenské infrastruktury v zemích bývalého Sovětského svazu. Dané závazky se dlouhodobě snaží vymáhat Česká republika na Ukrajině a v Kazachstánu, zatím však bez úspěchu. Podle údajů Ministerstva financí ČR se jedná o společný dluh obou zemí vůči ČPP Transgas ve výši přibližně 4,566 mld. korun. Co se týče výše dluhu, který by měla splatit přímo Ukrajina, podařilo se nám nalézt pouze údaj z roku 2001, jenž uvádí částku 79,8 mil. USD, což by zhruba potvrzovalo slova Miroslava Kalouska.
My jsme ztratili méně hlasů, než jsem já očekával (...) to znamená, že ztratíme v příštích volbách třetinu hlasů, ve skutečnosti to byla jenom čtvrtina.
Výrok předsedy TOP 09 je hodnocen na základě srovnání mezi výsledky jeho strany z 2 posledních parl. voleb jako zavádějící.
Zda Karel Schwarzenberg podobný výsledek očekával, nehodnotíme, soustředíme se pouze na reálný zisk jeho strany ve volbách do PSP v roce 2010 a letos.
TOP 09 dopadla v volbách do Poslanecké sněmovny takto:
TOP09počet hlasůpočet procent 2010 873 83316,70% 2013 596 35711,99%
Co se týče procentuálního rozdílu, TOP 09 skutečně ztratila lehce přes čtvrtinu ze své podpory (28 %) oproti minulým volbám - vyjádřeno v procentech. Nicméně pokud jde o absolutní počet hlasů, což je v tomto případě primární, je tento rozdíl vyšší - necelých 32 %. Předseda TOP 09 se tak dopouští zavádění, neboť jeho strana ztratila v absolutním vyjádření více, než co sám popisuje. Rozdíl mezi těmito výsledky je způsoben především rozdílnou volební účastí mezi oběma volbami.
Některé nemocnice využívaly jednu právní advokátní kancelář, tak že platily 3,6 milionu měsíčně a primáři byli na tom tak, že neměli ani na to, aby si za 20 tisíc korun koupili přístroje.
Nepodařilo se nám dohledat případ, který by odpovídal Filipem uvedeným částkám a poslanec bohužel nezmiňuje konkrétní instituce. Srovnatelný svým objemem je snad jen případ údajného vyvádění peněz z Nemocnice na Homolce, na které před časem upozornil Nadační fond proti korupci (ČT).
Firma Alseda, spojená s advokátní kanceláří Šachta & Partners (dnes MSB Legal), měla od dceřiné firmy nemocnice podezřelým způsobem získávat miliony Korun měsíčně. Není však zřejmé, že Filip měl na mysli právě tuto nemocnici a tuto advokátní kancelář.
My máme zakotveno v té poslední zakládací smlouvě, Lisabonské, které politiky patří do gesce národních států, jako je například kultura, zdravotnictví, školství, atd. A které politiky patří na úroveň evropskou.
Dle znění Lisabonské smlouvy hodnotíme výrok Roithové jako pravdivý.
Smlouva rozděluje pravomoci na výlučné, sdílené a ty, které patří do gesce jednotlivých států. Kultura, zdravotnictví a školství opravdu patří do gesce jednotlivých členských států Unie.
"Unie má výlučnou pravomoc, tedy právně závazné akty může přijímat pouze ona, v těchto oblastech:
Ve výlučné pravomoci Unie je rovněž uzavření mezinárodní smlouvy, pokud je její uzavření stanoveno legislativním aktem Unie nebo je nezbytné k tomu, aby Unie mohla vykonávat svou vnitřní pravomoc, nebo pokud její uzavření může ovlivnit společná pravidla či změnit jejich působnost.
Svěřují-li v určité oblasti Smlouvy Unii pravomoc sdílenou s členskými státy, mohou v této oblasti vytvářet a přijímat právně závazné akty Unie i členské státy. Mezi takové oblasti patří:
Unie má pravomoc vyvíjet činnost v oblasti výzkumu, technologického rozvoje a vesmíru, zejména vymezovat a provádět programy, vyvíjet činnost a provádět společnou politiku v oblasti rozvojové spolupráce a humanitární pomoci, avšak výkon této pravomoci nesmí členským státům bránit ve výkonu jejich pravomoci.
Unie má pravomoc provádět činnosti, jimiž podporuje, koordinuje nebo doplňuje činnosti členských států. Avšak hlavní pravomoci spadají do gesce jednotlivých států:
