Přehled ověřených výroků

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o změně gesce u zákona o státní službě jako pravdivý.

Původní (a schválený) návrh služebního zákona mělo skutečně v gesci Ministerstvo práce a sociální věcí a byla to až vláda premiéra Petra Nečase, která pověřila novým zpracováním této normy Ministerstvo vnitra.

Vládní návrh služebního zákona v roce 2000 předložil kabinet Miloše Zemana a záštitu nad ním mělo Ministerstvo práce a sociální věcí v čele s Vladimírem Špidlou.

Zemana vláda ve svém usnesení 1. listopadu 2002 (bod II) uložila Špidlovi, aby vypracoval verzi zákona, kterou následně předloží do legislativního procesu.

Tento zákon byl přijat v roce 2002 a stal se součástí sbírky zákonů, ovšem zatím stále ještě nenabyl účinnosti.

V únoru 2012 pak vláda Petra Nečase schválila základní teze nové podoby tohoto zákona a uložila Ministerstvu vnitra 15. února 2012 (tehdy v jeho čele stál Jan Kubice) aby jej zpracovalo.

Vláda zastoupená v této věci Janem Kubicem pak tento zákon předložila Poslanecké sněmovně 13.6.2013 - jeho projednávání však bylo ukončeno s koncem volebního období.

Výrok byl uveřejněn 5. 12. 2013 na serveru iDnes.cz.

Výrok hodnotíme jako pravdivý vzhledem k aktuální a předchozí členské základně Ústavně právního výboru.

Období

Předsedové

Místopředsedové

Řádní členové

2010 – 20133*

6**

8

2013 –1

6

12

*)

3 předsedové v celém období, ale vždy pouze jeden v daný okamžik:

Karolína Peake (od 9. 7. 2010 do 1. 7. 2011),

Marek Benda (od 15. 12. 2011 do 19. 12. 2012) a

Stanislav Polčák (od 19. 12. 2012 do 28. 8. 2013).

**)

6 místopředsedů, ne všichni však zastávali post ve výboru po celou dobu.

Bývalý místopředseda Křeček (od 8. 7. 2010 do 5. 4. 2013) byl vystřídán místopředsedou Chvojkou (od 10. 4. 2013 do 28. 8. 2013) a

místopředseda Staněk zastával post od 19. 12. 2012 do 28. 8. 2013.

Nejvyšší počet místopředsedů, kteří zastávali funkci v jednom okamžiku, bylo 5.

Tudíž nynější početní stav místopředsedů v tomto výboru je skutečně vyšší.

Pokud jde o platy místopředsedů, pak platová základna pro představitele je 51 731 Kč. Plat poslance má koeficient 1,08 k této základně.

Místopředsedům výborů se připočítává ještě koeficient 0,22. Má tedy o 11 381 Kč (po zaokrouhlení) více než řadový člen.

Výrok je hodnocen na základě mediálních zpráv z doby této události jako pravdivý.

Podle informací serveru idnes a zprávy ČTK převzaté několika servery rozeslal před parlamentními volbami vrchní ředitel kanceláře ministra Zbyněk Šolc na pokyn ministra dopravy Zdeňka Žáka novinářům prohlášení, ve kterém pět ministrů kandidujících za SPOZ propaguje svou stranu. Ministři si v e-mailu stěžují, že média nevěnují Straně práv občanů - Zemanovcům dostatečnou pozornost.

Ve zprávě například stojí: " Vyslovujeme hluboké pobouření nad mírou manipulace voličů před předčasnými volbami. Ještě nikdy nebyly tak manipulativním způsobem zneužívány volební průzkumy (volební potenciál). Všechny relevantní průzkumy říkají, že Zemanovci se do Sněmovny dostanou (SANEP, Median)."

Premiér Rusnok odeslání zprávy z e-mailu úředníka ministerstva dopravy skutečně veřejně zkritizoval: " V pořádku to není, a pokud se to děje, je to pochybení nějakých jednotlivců a je třeba se tím zabývat." Výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.

Na základě informací z webu Ministerstva kultury a zákona č. 428/2012 Sb. hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ministerstvo kultury se na svém webu k finančním náhradám v případě církevních restitucí vyjadřuje takto: „Finanční náhrada (59 mld. Kč) představuje paušální náhradu za majetek, který nebude vydán. Jedná se o majetek, který dnes vlastní obce, kraje, soukromé fyzické a právnické osoby nebo státní subjekty mimo Pozemkový fond (od 1. 1. 2013 Státní pozemkový úřad) a Lesy ČR."

K cenám restituovaných pozemků pak ministerstvo podává toto vyjádření:

„Zemědělskou půdou se rozumí půda, která byla zemědělská v roce 1948. Od roku 1948 však došlo k velkým změnám. Část tehdejší zemědělské půdy je dnes v intravilánech velkých měst (Praha, Brno), kde je její cena mnohem vyšší než cena zemědělské půdy ve venkovských oblastech (např. v případě hl. m. Prahy došlo od roku 1948 k navýšení plochy intravilánu o 44%, z toho zemědělská půda činí přes 60%). Zemědělská půda tak zahrnuje 4 druhy pozemků:

a. pozemky kultury zahrada, které se nacházejí v zastavěných územích obcí a měst

b. pozemky kultury sad - průměrná cena v ČR

c. pozemky v blízkosti zástavby, kde se předpokládá její další rozšíření a jsou v dostupnosti inženýrských sítí

d. pozemky v tzv. volné krajině, kde se urbanistický rozvoj nepředpokládá, pouze tato část představuje typickou zemědělskou půdu

Z toho důvodu je výsledná průměrná cena zemědělské půdy vyšší než běžně uváděné tržní ceny zemědělské půdy na venkově, kde se tato půda nejvíce prodává."

Církevní restituce jsou řešeny předpisem č. 428/2012 Sb. Finančním náhradám se pak konkrétně věnuje paragraf č. 15.

Návrhy služebního zákona Rusnokovy vlády a ČSSD se značně liší ve vztahu k výdajům. Sociální demokracie v návrhu ruší mnohé benefity a celkově snižuje výdajovou zátěž státního rozpočtu, naopak návrh Rusnokova kabinetu výdaje navyšuje až o 6 mld. Kč, v rámci kterých počítá i se zřízením zcela nového útvaru v rámci státní byrokracie. Výrok je tedy pravdivý.

Rusnokova vláda schválila novelu zákona o službě státních zaměstnanců, která by podle důvodové zprávy (doc., str.15) zatížila výdajovou stránku státního rozpočtu asi šesti miliardami korun. Hlavními výdaji by bylo zavedení příplatku za službu, zvýšená částka na pojistné na sociální a zdravotní zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Velkou změnou by bylo zavedení tzv. Generálního ředitelství, jakožto úplně nové instituce.

ČSSD předložila svůj návrh, který dle důvodové zprávy (pdf., str. 16-17) zohledňuje hospodářskou situaci v zemi a pokouší se tak zmírnit náročnost na státní rozpočet rušením některých benefitů, úpravou výše odbytného a odchodného, omezením ročních odměn či zrušením smluvních platů. Žádné nové benefity v návrhu uvažovány nejsou.

Nominální vyjádření zpráva neobsahuje, ale cíl snížení výdajů je z návrhu zřetelný. Naopak návrh Rusnokovy vlády počítá s vyššími benefity a dokonce zřízením nového útvaru. Proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Na základě dostupných informací hodnotíme výrok Bohuslava Sobotky jako pravdivý. Předkládání lustračního osvědčení bylo opravdu až dosud u kandidátů na pozice ministrů zvykem, přičemž se však interpretace lustračního zákona skutečně liší.

Podle ihned.cz bylo negativní lustrační osvědčení vyžadováno od všech ministrů předchozích vlád. K lustracím se vyjádřil i bývalý prezident Václav Klaus, který potvrdil, že dokládání lustračního osvědčení bylo vždy považováno za samozřejmost.

Tzv. lustrační zákon - zákon č. 451/1991 Sb. stanovuje předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České republiky. Podmínkou pro výkon funkcí uvedených v tomto zákoně (tedy i v orgánech státní správy) je, že občan nesměl být v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 mj. příslušníkem Sboru národní bezpečnosti, tajemníkem orgánu Komunistické strany Československa nebo příslušníkem Lidových milicí.

Názory odborníků na lustrační zákon se liší. Proděkan olomoucké právnické fakulty Filip Dienstbier uvedl, že u vlády lustrace výslovně stanovena není. Na druhou stranu, děkan právnické fakulty Univerzity Karlovy Aleš Gerloch řekl, že ministři, jako vedoucí jednotlivých ministerstev, jsou představitelé řídících funkcí ve státních orgánech a těchto se zákon týká. Stejné stanovisko jako Gerloch zastává i ústavní právník Jan Kysela, který prohlásil, že požadavek prezidenta je v tomto případě zcela logický, neboť má oporu v zákoně a navíc odpovídá dosavadní praxi. Podle Kysely však ze zákona existuje určitá výjimka: když se politik stane vicepremiérem nebo ministrem bez portfeje, pod kterého nespadají správní úřady, negativní lustrační osvědčení prezidentovi předkládat nemusí.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě dohledaných informací z webu samotného řádu. Celý jeho název je Řád bratří německého Domu panny Marie v Jeruzalémě.

Tuto zprávu přinesla jako první ruská zpravodajská kancelář RIA, po které ji vzápětí převzala jak ruská, tak zahraniční média. Autorem návrhu, který padl v Radě federace (horní komoře ruského parlamentu,) je hlava Ústavně-legislativní komise Andrei Klishas.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť nelze dokázat přímou implikaci nově zvoleného rámce EU pro politiku v oblasti energetiky a klimatu a vyššími energetickými náklady českých výrobců.

Evropský parlament na základě hlasování vyzval, že státy EU do roku 2030 sníží emise CO2 o 40 %, budou mít podíl z obnovitelných zdrojů 30 % a zvýší energetickou účinnost o 40 %.

Podle Zprávy cen a nákladu na energie (. pdf EN) budou tímto nově zvoleným rámcem nejvíce zatíženy energeticky intenzivní části průmyslu, jako chemický, hutnický a papírenský.

Zpráva ale také udává (str. 137), že i přes zvyšující se cenu energií by mělo docházet ke zvyšování energetické účinnosti a náklady na energie by tak růst nemusely.

Výrok europoslance Tošenovského tak hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok Miroslava Kalouska odpovídá platné zákonné úpravě.

Článek 42 Hlavy druhé Ústavy ČR říká:,, Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu podává vláda. Tyto návrhy projednává na veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna. " Přestože je nutné schválení Poslaneckou sněmovnou, primární odpovědnost za tvorbu finanční politiky státu tedy skutečně nese vláda ČR.

V §2 odstavce 2 zákona 6/1993 Sb (.pdf) o České národní bance je pak doslova napsáno, že Česká národní banka určuje měnovou politiku. Hlava šestá Ústavy ČR k tomu dodává: ,, Česká národní banka je ústřední bankou státu. Hlavním cílem její činnosti je péče o cenovou stabilitu. "

ČNB tedy skutečně odpovídá za měnovou politiku státu. ."