Přehled ověřených výroků

Nepravda

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť stát bude platit za zmíněnou budovu více, než kolik Jiří Rusnok uvádí.

Podle tiskové zprávy (str. 2, pdf.) MSPV se 79% z výsledné kupní částky zaplatí ze strukturálních fondů Evropské unie a to v rámci tzv. Integrovaného operačního programu v oblastech intervence a sociálních služeb pro roky 2009-2014.

Celková částka transakce je pak 299 milionů korun, tudíž částka, kterou pokryje zmíněný program EU je přibližně 236 milionů. Je to tedy dokonce víc, než kolik premiér Rusnok uvádí. Stát tak uhradí zbývajících cca 63 milionů.

Nicméně podíváme-li se na aktuální daň z převodu nemovitostí (peníze.cz), zjistíme, že za tuto položku stát zaplatí výrazně méně, než kolik říká Jiří Rusnok. Tato daň je ve výši 4 % z ceny nemovitosti, resp. z výše znaleckého posudku této nemovitosti a ohled se bere na vyšší částku.

V případě nemovitosti pro ředitelství úřadu práce jsou dohledatelné posudky např. na serveru Česká pozice je nejvyšším posudkem částka 310 milionů. Z nich by tedy stát platil daň ve výši 12,4 milionu. Tím pádem zbývá cca 50,5 milionu, které stát musí zaplatit - a ne 20 milionů, jak Rusnok uvádí.

Ve výroku se také objevuje údaj 40 milionů, jde však o přeřeknutí, jak dokládá záznam pořadu v čase 13:40 - video.

Pravda

Olympijská charta se sice nedělí na články, Václav Moravec nicméně správně cituje šestý ze Základních principů olympismu (text dle webu Českého olympijského výboru zde, .pdf, str. 9).

Bohuslav Sobotka

Pravda

S tímto prohlášením přišla nová ministryně místního rozvoje za hnutí ANO Věra Jourová. Jourová dokonce uvedla, že je ČR v čerpání vůbec nejhorší. Jiný zdroj – např. zprávu Evropské komise, která by srovnávala efektivitu čerpání evropských peněz – se nám nepodařilo nalézt.

Pravda

Pro změnu orgánů Evropské unie je potřeba jednomyslný souhlas všech členských států. Výrok Martina Schulze hodnotíme jako pravdivý.

Podle Smlouvy o Evropské unii (.pdf, str. 25, článek 17) je systém volby a počet členů Komise schvalován jednomyslně v Evropské radě. Tedy i změna stávajícího počtu musí být jednomyslně odsouhlasena.

Pravda

Podmínkou pro přijetí společné měny – eura je splňování tzv. konvergenčních neboli maastrichtských kritérií. Těchto kritérií je dohromady pět a lze je rozdělit na kritéria rozpočtová a měnová. Důležité je, aby tato kritéria byla udržitelná, nestačí tedy pouze jednorázové naplnění.

Přehled maastrichtských kritérií:

1. Kritérium vládního deficitu: vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 %.

2. Kritérium veřejného dluhu: veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP.

3. Kritérium cenové stability: roční průměrná inflace nejvýše 1,5procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

4. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb: výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou.

5. Kritérium stability měnového kurzu: minimálně dvouletý pobyt v ERM II (Evropský mechanismus směnných kurzů II) bez vnitřního pnutí.

Dle dokumentu (.pdf, str. 3–4) Ministerstva financí ČR a ČNB schváleného vládou ČR na jejím zasedání dne 18. prosince 2013 s názvem „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ je na tom ČR následovně:

V současnosti ČR plní kritérium cenové stability, kritérium konvergence úrokových sazeb a kritérium veřejného dluhu. Co však ČR neplní je kritérium vládního deficitu a kritérium stability měnového kurzu, neboť zatím ČR nevstoupila do ERM II.

Tento výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, ČR v současnosti opravdu nesplňuje všechna maastrichtská kritéria.

Pravda

Předseda vlády by musel ochranku výslovně odmítnout, nezjistili jsme pak, že by to kromě Nečase některý premiér udělal.

Zákon o Policii ČR dává vládě možnost (§49) stanovit seznam ústavních činitelů s nárokem na ochranu. Vláda svým nařízením (č. 468/2008 Sb., dříve č. 138/1998 Sb.) nejméně posledních 15 let premiéra do tohoto seznamu osob zařazovala. Vládní nařízení pak vůbec nepočítají s možností odmítnout, v praxi je však ochrana na souhlasu osoby závislá a právě Petr Nečas (Lidovky.cz) ji díky tomu odmítnout mohl.

Nepodařilo se nám dohledat, že by služby Útvaru pro ochranu ústavních činitelů odmítl nějaký další předseda vlády ČR. Kupř. Jiřího Paroubka měla ochranka hlídat ještě několik měsíců po demisi (Novinky.cz). Soudíme tedy, že Nečas opravdu představoval výjimku.

Pravda

Výrok Oldřicha Vlasáka hodnotíme jako pravdivý podle informací ze stránek Evropského parlamentu, Evropské komise a portálu EurActiv. Česká republika bude v programovém období 2014 - 2020 mít možnost čerpat 20,5 miliard eur což je skutečně přibližně 550 miliard Kč v tzv. společném strategickém rámci. Tento rámec má tvořit jednotný zdroj pokynů pro pět rozvojových fondů EU: Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti a Evropský sociální fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský rybářský fond. Podle schválených pravidel a nařízení dojde k zjednodušení administrativy a byrokratické zátěže žádostí o dotace, v řízení a kontrole má dojít (.ppt, slide č. 21) k omezení auditů Komise, větší odpovědnosti členských států, větší koordinaci a sjednocení podmínek. Reformu shrnuje například tisková zpráva Evropské komise do deseti bodů. V rámci reforem této politiky soudržnosti má dojít také k většímu zaměření na městský rozměr, především pak prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj. Lokální a regionální orgány budou mít v plánování a implementaci větší roli. Co se týče informaci o nevratné DPH jako uznatelný výdaj, zmínku u DPH je možné nalézt v dokumentu (.pdf, str 108, bod 3g.) přijatém 20. listopadu 2013 na plenárním zasedání Evropského parlamentu nezvaném Společná ustanovení ohledně evropských fondů.

Neověřitelné

Problém ověření tohoto výroku spočívá v jeho šíři. Pro korektní zhodnocení pravdivosti Žákova tvrzení by bylo zapotřebí prozkoumat všechny veřejné soutěže/zakázky ministerstva za posledních dvacet let. To není v našich silách a není to možné ani vzhledem k nedostupnosti veřejných zdrojů.

Obecně můžeme konstatovat, že za Žákova působení se skutečně připravuje v resortu např. tendr na registrační značky, nicméně na druhou stranu jsou dohledatelné také případy, kdy ministerstvo pod jeho vedením přidělilo zakázku přímo vybranému subjektu bez jakékoli soutěže (konkrétní případy zde a zde).

Pomocí webu vsechnyzakazky.cz můžeme sledovat výběrová řízení na ministerstvu od roku 2007. Tento zdroj však neurčí, které zakázky měly být zadávány v "minulosti" bez soutěže a navíc i zmapované tendry nelze snadno řadit z pohledu resortu mezi klíčové či naopak.

Pravda

V roce 2006, kdy se Jiří Pospíšil stal poprvé ministrem spravedlosti, byla zaměstnanost vězňů na úrovni 48,87 %, v roce 2012, kdy funkci opouštěl, dosáhla zaměstnanost hodnody 58,83 %, jedná se tedy o nárůst o 12 procentních bodů.

Program ODS pro volby v roce 2006, po kterých Jiří Pospíšil převzal resort, se vězňům nijak nevěnoval. Již krátce po svém nástupu v roce 2007 však v rozhovoru pro časopis České vězeňství (strana 2) vyhlásil zvyšování zaměstnanosti vězňů za jeden ze svých cílů. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící

Hodnocení výroku Vladimira Putina stanovujeme na zavádějící na základě různých zpravodajských článků a také s použitím informací z vlastního factchecku deníku The Washingtion Post.

Důvodem je fakt, že ačkoliv role extremistických a nacionalistických skupin při nedávných událostech v Ukrajině je patrná a podstatná dodnes, je tato ve výroku Vladimira Putina nadsazena. Uchylování demonstrantů k násilí se pak také nedá označit jako "teror, vraždění a pogromy". Při protestech na Ukrajině figurovaly mezi těmi aktivními také strany a skupiny profilující se (případně jsou tak označování) jako extrémistické, nacionalistické či krajně pravicové. Jednou takovou skupinou je radikálně nacionalistická koalice Pravý Sektor, jež byla podle prohlášení (angl.) založena z několika menších radikálních skupin (Trident, Ukrajinští patrioti, White Hammer a Ukrajinské národní shromáždění-Ukrajinská lidová sebeobrana UNA-UNSO a další) v listopadu 2013.

Ve svých prohlášeních na sociálních sítích vyzývala také své stoupence k přinášení materiálu pro výrobu zápalných lahví. Ve svém interview (angl.) pro anglický deník TIME uvedl lídr této skupiny Dmytro Jaroš, že skupina disponuje i zbraněmi. Členové byli opravdu velmi aktivní na barikádách v centru Kyjeva. Přes velmi vysokou aktivitu členů Pravého Sektoru vůdce skupiny odmítá účast na politickém rozhodování (o což zase naopak usilují jiné nacionalistické skupiny).

Rovněž odmítá označení antisemita (Jaroš se 26. února potkal s izraelským velvyslancem Reuvenem Dinelem a ujistil jej, že se organizace vzdá projevů xenofobie a šovinismu), zároveň ale " prohlašuje, že za nepřátele považuje všechny menšiny, které „brání Ukrajincům být pánem ve své vlastní zemi“. Zpravodajský portál BBC označuje předsedu Pravého Sektoru Dmytro Jaroše jako klíčového hráče, který " považuje politiku krajně pravicové strany Svoboda za příliš liberální ".

Uveden je také Oleh Ťahnibok, předseda krajně pravicové strany Svoboda. Strana Svoboda reprezentuje nacionalistickou složku v ukrajinském parlamentu, kde drží 33 mandátů z celkového počtu 450 po posledních volbách z roku 2012.

Oleh Ťahnibok je svými protiruskými a antisemitskými postoji poměrně znám. Organizace The Wiesenthal Center jej ve svém žebříčku největších antisemitů z roku 2012 umístila na páté místo. Známý je například jeho výrok, že Ukrajina by měla být osvobozena od vlády " moskevsko-židovské mafie " nebo vyzdvihování nacistických vojáků SS za to, že bojovali s " Rusy, Němci, Židy a dalším svinstvem ". V současné situaci a po nedávných událostech je tedy vliv krajně pravicových a extrémistických organizací či skupin patrný a je na něj upozorňováno, problematické je nicméně označení " hlavní vykonavatele převratu ". Tyto skupiny patří mezi ty s podstatným vlivem na současnou situaci, jejich role v označení Vladimíra Putina je, jak uvádí také ve svém vlastním factchecku The Washington Post, ale přehnaná. Prokazatelně se pak různé skupiny, a mezi nimi i ty nacionalistické, jak bylo zmíněno výše, uchylovaly k použití násilí. Ačkoliv mezi mrtvými lze nalézt jak protestující, tak příslušníky policejních sil, z vraždění byli obviněni také bývalý prezident Viktor Janukovyč a příslušníci jeho bývalé administrativy.

Zcestné je pak užití termínu pogrom, což podle definice z Merriam-Webster znamená "organizované zabíjení mnoha bezbranných lidí obvykle kvůli jejich rasy nebo náboženství" (cit. z anglického originálu, užíváno především ve spojení se zabíjením a pronásledováním Židů).