Radek John
Za 10 let ČR automaticky musela přijmou 3400 nařízení Evropské unie a pak tam jsou nějaké další regulace a těch je dohromady asi 4000, ty se musí implementovat. Takže 7 tisíc věcí legislativních přišlo z Evropské unie, což je opravdu více než z českého parlamentu.
Ve statistice na serveru Euroskop.cz se můžeme dočíst, že Evropský parlament, Rada a Komise vydalyv letech 2004 až 2012 dohromady 3657 nařízení, která jsou právně závazná pro všechny země.
Server dále napočítal 496 směrnic, které je nutné implementovat do národní legislativy, a 4728 rozhodnutí. Ta jsou však závazná jen pro toho, komu jsou určena, ne všechna jsme tedy museli implementovat.
Počty přijímaných zákonů v českém parlamentu jsme propočítávali již dříve. Od roku 2002 se jedná přibližně o 1300 zákonů, jde tedy skutečně o podstatně nižší počet než u těch evropských norem.
Česká republika tedy nebyla povinována do svého právního řádu transponovat (implementovat) všechna rozhodnutí (pouze ta, které se jí výslovně týkají), výrok je proto nepravdivý.
Luděk Niedermayer
Naštěstí v loňském roce se už naše ekonomika obrátila k ekonomickému růstu, prognóza pro letošek je neobyčejně pozitivní z pohledu těch minulých let.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť na konci minulého roku opravdu došlo k oživení české ekonomiky. Navíc je prognóza růstu v porovnání s realitou posledních dvou let skutečně pozitivní.
Reálný ekonomický růst ČR (xls.):
2007
2008
2009
2010
2011
2012
20135,7
3,1
-4,5
2,51,8
-1,0
-0,9
Jak lze vidět z tabulky, ekonomický růst ČR byl v minulém roce záporný.
K obratu došlo v posledním čtvrtletí minulého roku, kdy ekonomika meziročně rostla o 1,2 %.
Prognóza ČNB očekává pro letošní rok ekonomický růst 2,2 %, což je po dvouletém poklesu pozitvní výhled.
Marian Jurečka
Jestliže dnes se vzhlíží k ekonomice typu Švýcarska, Německa, tak je potřeba se ptát, proč je tam ta ekonomika na takové úrovni? No, protože tam lidé ve většině případů uplatňují, řekněme, zdravý regionální patriocismus při nakupování nejenom potravin, ale i jiných výrobků a podporují a, řekněme, své výrobce a dodavatele z regionu, ve kterém žijí, ve kterém bydlí a tím logicky posilují domácí ekonomiku.
Díky podpoře vlády v Německu skutečně stoupá zájem o lokální a organické produkty, což dokumentuje například marketingová studie (.pdf) Technické univerzity v Mnichově. Podle ní je "lokálnost" produktu druhým kritériem při nákupu potravin u 89 % obyvatel.
Podle výsledků tzv. Eco-barometru ze srpna 2013 lokální německé potraviny preferuje 92 % respondentů.
Vláda rovněž podporuje například lokální zdroje elektrické energie.
Ve Švýcarsku v poslední době výrazně stoupla spotřeba lokálního vína oproti ostatním zemím původu.
Celkově se ale dostupné údaje vztahují spíš k dílčím teoretickým výzkumům (zde např. maso, .pdf, str. 9) než k monitorování skutečné poptávky.
Zda existuje skutečně vztah mezi "regionálním patriocismem" a ekonomickou vyspělostí daných zemí a event. jaká je jeho konkrétní síla, není v našich silách hodnotit.
Pavel Bělobrádek
Některé ty programy byly zastaveny jednoduše proto, že se tady kradlo.
Nepodařilo se nám potvrdit, že by byly některé operační programy pozastaveny z důvodu, že by se zde "kradlo". U některých programů došlo k jejich pozastavení z důvodu neschopnosti čerpat z nich finanční prostředky. Dotační program Severozápad byl pozastaven kvůli podezření na nedostatek nezávislosti auditních orgánů a podezřelé machinace.
Petr Fiala
Moje údaje (reakce na Babiše) hovoří ne o 310, ale o 350 miliardách korun. A ty bychom museli zaplatit za co? Na pokrytí rozpočtové neukázněnosti některých členských zemí Eurozóny.
Předseda ODS Fiala uvádí částku 350 mld. Kč, která ve skutečnosti zahrnuje závazek ČR při vstupu do eurozóny, tedy zhruba 40 mld. Kč splaceného kapitálu, a následný podmíněný závazek 310 mld. Kč využitý pouze v případě potřeby. Tento podmíněný závazek s fungováním Evropského mechanismu stability (ESM) bezprostředně souvisí.
Jak uvádí oficiální stránky Rady EU, ESM vznikl „… za účelem podpory stability prostřednictvím řady nástrojů finanční pomoci členským státům ESM, které mají vážné finanční problémy nebo jim takové problémy hrozí.“
Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože závazek 310 mld. Kč je pouze podmíněný a bude uplatněn v případě využití výpůjční kapacity ESM – viz „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (.pdf, str. 24).
Michaela Marksová
Já vidím, že třeba na veřejně prospěšné práce jsme vydali 1,7 miliardy nebo tady máme určeno, na společensky účelná pracovní místa, což jsou místa pro skupiny ohrožené na trhu práce, takové ty kategorie padesát plus, matky po rodičovské dovolené, mladí lidé a tak dále, jedna miliarda.
Pod Aktivní politiku zaměstnanosti (APZ) patří"podpora zřizování nových pracovních míst poskytováním příspěvků zaměstnavatelům při zaměstnávání uchazečů o zaměstnání, i uchazečům samotným". Pod konkrétní opatření APZ spadají i veřejně prospěšné práce i společensky účelná pracovní místa jak zmiňuje Michaela Marksová-Tominová. Kompletní seznam nástrojů pak obsahuje
a) rekvalifikace, b) investiční pobídky, c) veřejně prospěšné práce, d) společensky účelná pracovní místa, e) příspěvek na zapracování, f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program, g) poradenství.
Konkrétní čísla, která budou součástí Plánu boje proti nezaměstnanosti, jsou ovšem prozatím nedohledatelná. Plán má být, podle slov Michaely Marksové-Tominové dříve v této debatě, zveřejněn v horizontu měsíců a dílčí akční plán předložen již na dubnové jednání tripartity.
Tak pokud jde o mé podnikání, já už nepodnikám.
Jurečka v řadě mediálních vystoupení (před i po nástupu do funkce) tvrdí, že své podnikání přejde na jeho manželku (např. ČRO, Deník).
Nepodařilo se nám dohledat podnikání ministra zemědělství ve veřejných rejstřících, výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Jan Keller
Už od Maastrichtu, od roku 1992, 1993, to byl ten druhý pilíř sjednocující se Evropy, se buduje společná politika jak obranná, tak zahraniční.
Maastrichtskou smlouvou, o které mluví Jan Keller, byla založena Evropská unie stojící na třech pilířích: Evropských společenstvích, společné zahraniční a bezpečnostní politice a policejní a soudní spolupráci v trestních věcech. Smlouva vstoupila v platnost v roce 1993.
Společná zahraniční a bezpečnostní politika byla od té doby modifikována dalšími smlouvami. Společná bezpečnostní a obranná politika je součástí SZBP od roku 1999.
Jiří Pospíšil
Čech umře, nechá chalupu v Chorvatsku. Jak to budeme v dědictví řešit. Opět kolizní norma, kterou připravila Evropská unie, na ty jsem se také dovolil, se svým dovolením jako ministr spravedlnosti podílet, která stanoví pravidla, jak ty problémy řešit.
"Normy kolizní řeší střet dvou právních řádů. Regulují právní vztahy s tzv. cizím prvkem. Stanoví dle práva kterého státu je třeba postupovat v rozmanitých právních vztazích s cizím prvkem. Tímto cizím prvkem může být např. předmět právního vztahu (kupř. nemovitost na území jiného státu)." (Jaromír Harvánek - Teorie práva, str. 163)
Takovou kolizní normou je také Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 650/2012 ze dne 4. července 2012 o příslušnosti, rozhodném právu, uznávání a výkonu rozhodnutí a přijímání a výkonu veřejných listin v dědických věcech a o vytvoření evropského dědického osvědčení. Dle harmonogramu bylo toto nařízení Radě EU předáno 15. října 2009 a ta se jím zabývala na svých zasedáních 3. dubna 2010, 9. června 2011 a 14. prosince 2011. Schváleno bylo 7. června 2012.
Tisková zpráva Evropské komise obsah tohoto nařízení shrnuje následovně: "Nový právní předpis významně zjednoduší dědická řízení s mezinárodním prvkem, neboť obsahuje jediné kritérium, na jehož základě se určí jak příslušný orgán, tak rozhodné právo pro taková dědictví: tímto jediným kritériem je obvyklé místo pobytu zesnulého. Umožňuje také občanům, aby s plnou právní jistotou rozhodli o své pozůstalosti. Právní předpis rovněž zavádí evropské dědické osvědčení, jež lidem umožní prokázat bez dalších formalit status dědice či správce dědictví po celém území Unie. Tato novinka představuje významný pokrok oproti stávající situaci, kdy občané jen velmi těžce uplatňují svá práva. Výsledkem budou rychlejší a levnější řízení, která občanům ušetří čas a peníze vynakládané na právní poplatky." (.pdf)
Vzhledem k tomu, že Jiří Pospíšil byl v období mezi 13. červencem 2010 a 27. červnem 2012 ministrem spravedlnosti, a zastupoval tak Českou republiku na zasedání Rady EU, hodnotíme výrok jako pravdivý.
Jako jednu ze svých priorit si úpravu kolizních norem dědického práva vetkl Jiří Pospíšil již jako ministr spravedlnosti v době našeho předsednictví v Radě EU.
Martin Schulz
Máme 27 milionů nezaměstnaných lidí.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Martin Schulz nadsadil počet nezaměstnaných o jeden milion, k dispozici jsou však pouze předběžné statistiky nezaměstnanosti. Výrok proto ještě v rámci tolerance spadá do kategorie pravda.
Při hodnocení tohoto výroku vycházíme z dat Eurostatu, který uvádí, že v únoru roku 2014 bylo v Evropské unii (všech 28 států) 25,920 milionů nezaměstnaných (jedná se přitom o odhadovaný údaj).
