Přehled ověřených výroků

V době, kdy byl Josef Dobeš ministrem, skutečně došlo k pozastavení čerpání dotací z evropských fondů na operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Český rozhlas k tomu uvedl: „Komise odhalila například špatně zadané veřejné zakázky nebo nedostatečnou kontrolu utrácení evropských peněz. Ministerstvo školství v čele s Josefem Dobešem (VV) se hájí tím, že jde o projekty vypsané v letech 2008 až 2009, kdy úřad vedli jiní lidé. Audit ale nalezl největší chyby v kontrole výdajů. A kontrola se dělala především v roce 2011, kdy už úřadu šéfoval ministr Dobeš. Naopak nastavení evropských projektů, které provedlo předcházející vedení ministerstva, bylo správné.“Jednalo se tedy skutečně o pochybení ministra Dobeše. Čerpání dotací pak bylo během ministrování Petra Fialy v listopadu 2012 obnoveno, ale část dotací na vadné projekty nebyla Evropskou unií proplacena. Česká televize však zároveň poznamenala: „Ministerstvo školství ale o 762 milionů nepřijde, v rámci programu je bude moci využít v dalších letech.“ Petr Fiala rovněž uvedl: „Je téměř jisté, že nevyčerpáme celou částku. Bude to zhruba čtyři až pět miliard korun.Toto je odhad, který je docela realistický. Částka může být o něco nižší. Neznamená to ale, že o to přijde státní rozpočet.“

K problémům s čerpáním dotací se 6. května 2014 vyjádřil ministr školství Marcel Chládek: „U operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost pokud všechno dobře půjde, tak tam téměř nebude žádná ztráta.“ Navzdory tomu, že Petr Fiala během svého působení tvrdil, že se program Výzkum a vývoj pro inovace potýká jen se „standardními potížemi a funguje uspokojivě“, hrozí podle nynějšího ministra situace, kdy nebude vyčerpáno až deset miliard korun.

Vzhledem k problémům, které provázejí čerpání dotací v oblastech školství a výzkumu, hodnotíme výrok jako pravdivý.

Ve statistice na serveru Euroskop.cz se můžeme dočíst, že Evropský parlament, Rada a Komise vydalyv letech 2004 až 2012 dohromady 3657 nařízení, která jsou právně závazná pro všechny země.

Server dále napočítal 496 směrnic, které je nutné implementovat do národní legislativy, a 4728 rozhodnutí. Ta jsou však závazná jen pro toho, komu jsou určena, ne všechna jsme tedy museli implementovat.

Počty přijímaných zákonů v českém parlamentu jsme propočítávali již dříve. Od roku 2002 se jedná přibližně o 1300 zákonů, jde tedy skutečně o podstatně nižší počet než u těch evropských norem.

Česká republika tedy nebyla povinována do svého právního řádu transponovat (implementovat) všechna rozhodnutí (pouze ta, které se jí výslovně týkají), výrok je proto nepravdivý.

Podle tiskové zprávy Ministerstva práce a sociálních věcí bude skutečně tento úřad připravovat zákon o sociálním bydlení, a to v rámci meziresortní odborné komise, kde vedle zástupců MPSV mají zasedat i experti z ministerstev pro místní rozvoj, vnitra, zdravotnictví a průmyslu i zástupci z Asociace krajů ČR, Svazu měst a obcí ČR, občanských iniciativ a neziskových organizací. Předkladatelem a gestorem je právě MPSV.

Ministryně Marksová-Tominová pak dodala, že "zákon o sociálním bydlení patří mezi moje priority, a proto chceme proces vzniku a schválení zákona urychlit. Pokud se nám podaří najít politickou shodu, mohl by vejít v platnost dřív, než je uvedeno v legislativním plánu vlády".

Výrok hodnotíme jako nepravdivý z důvodu záměny strategie Evropa 2020 a víceletých finančních rámců.

Evropa 2020 je desetiletá strategie EU, jejímž cílem je dosáhnout nového růstu. V tomto dokumentu jsou stanoveny konkrétní cíle, které by měly pomoci zvýšit konkurenceschopnost EU v globálním prostředí při zachování principů udržitelného rozvoje.

Období, o nichž mluví Petr Hannig, můžeme spojit s víceletými finančními rámci - nedávno doběhnutým pro období 2007 - 2013 a na konci roku 2013 přijatým novým rámcem pro roky 2014 - 2020. Víceletý finanční rámec stanoví výši ročních stropů prostředků na závazky podle kategorie výdajů a ročních stropů prostředků na platby. Stanoví také jakákoli další ustanovení, která jsou účelná pro hladký průběh ročního rozpočtového procesu.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, něboť nelze s určitostí zjistit, v jakých ohledech se daným státům daří či nedaří.

Nicméně jsme výkony jednotlivých států porovnali na základě aktuálních (2013) makroekonomický ukazatelů.

Stát

Reálný ek. růst

Nezaměstnanost**

Deficit/HDP

Veřejný dluh/HDP

Německo

0,4

5,2

0 %

78,4 %

Rakousko

n.a*

5,0

-1,5 %

74,5 %

Slovensko

0,9

14,1

-2,8 %

55,4 %

Portugalsko

-1,415,3

-4,9 %

129,0 %

Řecko

-3,9

25,8

-12,7 %175,1 %

* Pro 2013 nebyla data, v roce 2012 ek. růst 0,9 %.

** Prosinec 2013

Spokojenost českých občanů se soudnictvím hodnotil naposled v lednu 2014 průzkum CVVM. Podle tohoto průzkumu bylo s českým soudnictvím spokojeno nebo spíše spokojeno 13 % respondentů vůči 43 procentům nespokojených nebo spíše nespokojených.

Velké šetření pak proběhlo v rámci průzkumu Eurobarometer (.pdf) v září a říjnu 2013. Průzkum se zabýval především důvěrou občanů k jednotlivým aspektům soudního systému. Z tohoto výzkumu vyplynulo, že čeští občané soudům spíše nedůvěřují (str. 14, soudům věří 25 % občanů, což je jeden z nejhorších výsledků, průměr v EU je 53 %).

Výrok je hodnocen na základě dostupných informací jako zavádějící, protože princip partnerství byl zaveden již dříve než v Ondřejem Liškou zmíněném roce 2006.

Kohezní politika EU (nebo také Regionální politika či Politika hospodářské a sociální soudružnosti) v roce 2006 prošla v pořadí čtvrtou reformou (.pdf; str. 1-2), vztahující se k letem 2007-2013. Princip partnerství však do ní nebyl vnesen jako nový princip, nýbrž byl pouze reformován. K jeho zavedení došlo již v roce 1988 v rámci reformy strukturálních fondů. Spolu s ním byly vytvořeny principy adicionality, programování a koncentrace jakožto čtyři základní principy regionální politiky.

V rámci zmíněné reformy principu partnerství (článek 11) také nebyla zavedena povinnost veřejné správy či samosprávy žádat občany o konzultaci, co se týče čerpání finančních prostředků z EU. Jednalo se o rozšíření definice principu partnerství, kdy za partnery pro spolupráci byly uznány také subjekty zastupující občanskou společnost a nevládní organizace. Tato reforma tak konzultace se zástupci občanů nevynucuje, nýbrž umožňuje jejich zapojení se do spolupráce.

Z internetových stránek Eurostatu lze získat údaje, které potvrzují slova ministra financí Adreje Babiše. V roce 2013 se hrubý domácí produkt České republiky skutečně propadl, zatímco všechny sousední státy zaznamenaly jeho nárůst.

Země HDP 2013 Česká republika - 0,9 %Slovensko+ 0,9 %Německo+ 0,4 %Rakousko+ 0,3 %Polsko+ 1,6 %

V rámci vyjednávání o důchodové reformě byla vláda skutečně nucena změnit desítky bodů ve svém původním návrhu penzijní reformy. Například v zákoně o důchodovém spoření bylo přijato celkem 54 pozměňovacích návrhů (.doc) navržených převážně rozpočtovým výborem, který se v době projednávání zákona skládal z více než 40 % ze členů opozičních stran. Podobně radikální byl výbor i v případě pozměňovacích návrhů (.doc) k zákonu o doplňkovém penzijním spoření.

Miroslavu Kalouskovi tedy dáváme zapravdu.

K navýšení minimální mzdy došlo Nařízením vlády ze dne 16. července 2013, kterým se změnilo původní Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí.

Výše základní sazby minimální mzdy skutečně vzrostla (účinností dnem 1. srpna 2013) na částku 8 500 Kč. Avšak sazba minimální mzdy a nejnižší úrovně zaručené mzdy při omezeném pracovním uplatnění zaměstnance (tedy propro poživatele invalidních důchodů) byla ponechána na částce 8 000 Kč. Více o problematice najdete např. na serveru mesec.cz či pravniradce.ihned.cz.