Miroslav Kalousek
Potenciální hrozba samozřejmě existuje vždycky, už jenom proto, že Evropská komise velmi zpřísňuje svůj přístup, a asi je to i dobře. Takže ty problémy, které nás postihly v roce 2012, nepostihly jenom nás, ale postihly 17 zemí. Zastaveny byly programy v 17 zemích Evropské unie.
Výrok zazněl v pořadu Interview Daniely Drtinové ze 14. ledna 2014, kdy hlavním tématem rozhovoru byly problémy s čerpáním evropských dotací.
Při posouzení výroku Miroslava Kalouska vycházíme z výroční zprávy (.pdf, en) Evropské komise za rok 2012. Podle této zprávy skutečně Česká republika nebyla jedinou zemí, která měla v roce 2012 problémy s pozastaveným certifikováním projektů z EU (strana 45).
Jak je ze zprávy patrné, v roce 2012 došlo ke zpřísnění kontrol čerpání a v důsledku toho také k výraznému nárůstu vytýkacích dopisů (warning letters) či dočasného přerušení (interruptions) čerpání peněz.
Za rok 2012 rozeslala komise 119 vytýkacích dopisů (warning letters) a rozhodla se pozastavit (interruptions) financování 69 operačních programů, celkem se tato opatření dotkla projektů v hodnotě přibližně 4 miliardy EUR.
Zpráva dále uvádí, že ke konci roku 2012 evidovala nevyřešené problémy u 64 programů ve 14 členských zemích.
Detailní přehled vidíme v příloze č. 12 (.pdf, s. 43-46) – podle tohoto přehledu se v průběhu roku 2012 potýkalo s problémy při čerpání 17 členských zemí plus Chorvatsko (Croatia) a Makedonie (FYROM) jako kandidátské země a několik přeshraničních operačních programů (ETC).
Příloha 13 (.pdf, s. 47) pak uvádí počet programů, které byly během roku skutečně pozastaveny – z přehledu vidíme, že se to týkalo programů ve dvanácti členských zemích a několika přeshraničních programů.
Miroslav Kalousek tedy trochu nadsadil problémy některých zemí – 17 zemí mělo opravdu problémy s čerpáním, ale ne ve všech nakonec došlo k pozastavení peněžních toků – a proto výrok hodnotíme jako zavádějící.
Vladimir Putin
Dnes můžeme mluvit otevřeně, chci se s vámi podělit podrobnostmi jednání, která probíhala na počátku nového tisíciletí. Tehdejší ukrajinský prezident Kučma mne požádal, abych urychlil proces vymezení rusko-ukrajinské hranice. Tento proces se do té doby téměř nepohnul. Rusko jako by uznalo Krym jako součást Ukrajiny, ale jednání o vytýčení hranice se nevedla.
Putin sice korektně uvádí, že po roce 2000 docházelo k jednáním mezi ním a Kučmou o vymezení některých hraničních území, nicméně dopouští se zavádění, neboť relativizuje uznání Krymu ze strany Ruské federace. Rusko uznalo Krym jako integrální součást Ukrajiny ne "jako by", jak Putin uvádí, ale fakticky při podpisu Budapešťského memoranda 5. prosince 1994.
Hranice Ukrajiny byly vymezeny na základě tzv. Budapešťského memoranda. Budapešťské memorandum je mezinárodní smlouva, jež byla podepsána 5. prosince 1994 v Budapešti ruským prezidentem Borisem Jelcinem, americkým prezidentem Billem Clintonem, ministerským předsedou Velké Británie Johnem Majorem a ukrajinským prezidentem Leonidem Kučmou.
Na základě této smlouvy se Ukrajina zřekla vlastnictví jaderných zbraní, za to byly Ukrajině poskytnuty bezpečnostní záruky. Signatáři se zavázali respektovat ukrajinskou nezávislost a suverenitu v rozmezí tehdy platných státních hranic a zdržet se hrozby silou, nebo použití síly proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti Ukrajiny.
Znění budapešťského memoranda je dostupné zde.
V roce 2003 byla podepsána smlouva mezi ruským prezidentem Vladimírem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Leonidem Kučmou o vymezení hranic mezi oběma zeměmi.
Hranice Ukrajiny byly potvrzeny v roce 1994 Budapešťským memorandem, v roce 2003 došlo k podpisu smlouvy mezi Ruskem a Ukrajinou, jež řešila spory, které se vedly ohledně společné hranice. Výrok hodnotíme jako zavádějící, jelikož skutečně se na přelomu tisíciletí vedla jednání o vymezení hranic mezi Ruskem a Ukrajinou, ale na druhou stranu hranice byly již vytyčeny v souvislosti s Budapešťským memorandem.
Jan Mládek
Ruská duma, vzato co se týče osobního bohatství těch lidí, je údajně nejbohatší parlament na světě a stejně tak to údajně platí o členech ruské vlády.
Na základě dohledaných informací hodnotíme Mládkův výrok jako nepravdivý.
Členové ruské Dumy se opravdu řadili mezi nejbohatší parlament na světě, ale ještě před drtivými následky poslední finanční krize. Nejaktuálnější výsledky, které jsou nyní k dispozici, ukazují, že nejbohatší parlament na světě v současné době tvoří členové čínského Národního lidového kongresu.
Bohatství členů ruské vlády v porovnání s vládními představiteli ostatních zemí je v současné době, vzhledem k vysoké frekvenci změn a z kapacitních důvodů, neověřitelné.
Jan Zahradil
A hlavně po těch deseti letech začíná kritický pohled nabírat na síle. Není to zatím většina, ale je nás více než na samém začátku, kdy se EU všichni klaněli.
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) každoročně zveřejňuje zprávy zabývající se smýšlením Čechů o Evropské unii (EU). Od vstupu do EU v roce 2004 až do roku 2008 lze pozorovat stabilní vztah obyvatel ČR k EU, spokojení se členstvím v EU se pohybovalo okolo 40 %, nespokojenost okolo 15 %. Mírný pokles byl zaznamenán mezi lety 2009–2010 v souvislosti s příchodem finanční krize a přijetím Lisabonské smlouvy. Zásadní změna však přišla v roce 2012, kdy s přetrvávajícími institucionálními problémy EU a nelepšící se ekonomickou situací popularita značně klesla. CVVM přeformulovala hlavní výzkumnou otázku, tedy zda občané věří v budoucnost EU. 52 % dotázaných prohlásilo, že nevěří v další vývoj Unie, 35 % občanů naopak v EU vidí budoucnost. Podobné výsledky přináší také agentura STEM z dubna 2012, dle níž je 59 % Čechů nespokojených s EU a 48 % obyvatel se nikdy necítí být občanem EU.
Posun ve vnímání EU lze spatřit také v jiných členských státech. Každoroční průzkum veřejného mínění, který provádí Pew Research Center, porovnával na základě průzkumů oblíbenost EU v osmi členských státech (Německo, Francie, Itálie, Velká Británie, Španělsko, Řecko, Česká republika, Polsko). Zatímco ČR jako jediná zaznamenala pozitivnějších výsledků v roce 2013 ve srovnání s rokem 2012, u ostatních členských států došlo ke zhoršení.
V souvislosti s měnícími se náladami vůči EU se může změnit také složení Evropského parlamentu po letošních volbách. Z výzkumu (.pdf, s. 1) společnosti Gallup Europe vyplývá, že by z květnových voleb mohl vzejít parlament s výrazně vyšším zastoupením anti-evropských stran. Posun k euroskepticismu můžeme zaznamenat také v roce 2009, kdy vznikly 2 euroskeptické evropské strany – skupina Evropští konzervativci a reformisté a skupina Evropa svobody a demokracie.
Petr Fiala
Hnutí ANO, které se snažilo deklarovat jako strana, která míří na středopravého voliče nebo hnutí, které míří na středopravého voliče (...) Nakonec hlasuje prakticky ve všem se sociální demokracií a ještě mnohokrát jsou poslanci hnutí ANO v situaci, že se jich zastávají kolegové z KSČM. Tak to je realita, která ve sněmovně nyní je.
Andrej Babiš se o hnutí ANO v médiích vyjadřoval jako o hnutí spíše středovém„široce rozkročeném“ hnutí. Média, jako například idnes.cz, pak psala o umístění strany napravo od středu. Podobně jej podle analýzy České televize viděli jeho voliči (strana 28).
Po vstupu do Sněmovny hlasují poslanci ANO převážně s dalšími stranami vznikající koalice, již několik návrhů však získalo širší podporu, kdy se k ANO, ČSSD a KDU-ČSL přidala i zmiňovaná KSČM nebo Úsvit. Jednalo se například o podporu zvýšení příspěvku na státní pojištěnce, které již dříve odsouhlasil Senát svým zákonným opatřením. Širokou podporu stran (mimo ODS a TOP09) pak měl také návrh státního rozpočtu v prvním čtení.
Z kontextu debaty vyplývá, že "zastáváním se" myslel Petr Fiala společnou podporu zákonům, výrok tak hodnotíme jako pravdivý.
Ivan Langer
Až na to, že neexistuje žádný důkaz o tom, že jsou to opravdu autentické policejní odposlechy.
Autenticitu použitých odposlechů nejsme schopni autoritativně posoudit, výrok tak hodnotíme jako neověřitelný.
Ivan Langer má na mysli sérii knih Kmotr Mrázek (viz předchozí výrok). Zejména pak druhý díl nazvaný Kmotr Mrázek II - Krakatice.
Tato kniha údajně přináší úryvky policejních odposlechů nazasených na podnikatele Františka Mrázka a několik dalších lidí v jeho okolí, doprovázené komentářem autora.
Na možnou problematičnost interpretace těchto výňatků upozorňuje například novinář Přemysl Svora, který vydává knihu obsahující celé přepisy policejních odposlechů bez dalšího komentáře.
Zdeněk Žák
Podívejte se na stránky novin. V případech, kde jsme vypsali soutěže, jsme kritizováni za to, že jsme něco uspěchali, tam, kde jsme je nevypsali, jsme kritizováni, že zdržujeme.
Výrok ministra Žáka je hodnocen jako zavádějící na základě dohledaných mediálních zpráv o jeho některých krocích v čele resortu. Zdeněk Žák výrok podává tak, že je kritizován médii, ať již udělá cokoli. Média sice kriticky přistupují k informování o některých jeho krocích v čele úřadu, nicméně obsah této kritiky již ministr dopravy dezinterpretuje.
Žák uvádí, že je kritizován za to, že při vypsání soutěže něco uspěchal. Média popsala 14. ledna 2 případy, kdy Žák podnikl kroky v některých zakázkách. První zakázkou je příprava tendru na provozování mýtných bran, kterou Žák zadal bez výběrového řízení firmě Veřejné zakázky.
Druhým případem je pak nákup dat o dopravě za 165 milionů během tří let, což se opět obešlo bez jakékoli veřejné soutěže.
Žák zde není médii kritizován z toho důvodu, že by něco uspěchal, ale z toho důvodu, že jednak některé jeho projekty neprošly vůbec veřejnou soutěží, a navíc jsou přidělovány firmám 2 týdny před tím, než sám ministr skončí ve funkci ministra dopravy.
Z druhé strany uvádí ministr, že je kritizován také za to, že některý z tendrů nevypsal. Zde se může jednat např. o tendr na nákup registračních značek. Média uvádí, že ministerstvo mluvilo o vypsání tohoto tendru již na podzim minulého roku.
Miloslav Ransdorf
V zemích EU jsou pouze 3 země, které mají nižší nezaměstnanost, než mají Spojené státy. Tam je 6,7 a jenom Německo, Rakousko a Lucembursko mají nižší nezaměstnanost.
Dle údajů statistického úřadu amerického ministerstva práce byla nezaměstnanost v prosinci 2013 6,7 % a v lednu 2014 6,6 %. Pro srovnání stavu nezaměstnanosti mezi jednotlivými zeměmi používáme data Eurostat pro prosinec 2013.
USA
6.7
Řecko
-
Nizozemsko
7
Německo
5.1Španělsko
25.9
Polsko
10
Rakousko
4.9
Francie
10.8
Portugalsko
15.3
Lucembursko
6.2
Chorvatsko
18.7
Rumunsko
7.3
Belgie
8.5
Itálie
12.7
Slovinsko
10.1
Bulharsko
13
Cyprus
17.2
Slovensko
13.8
Česká republika
6.8
Litva
11.5
Velká Británie
Dánsko
7.2
Lotyšsko
10.9
Finsko
8.3
Estonsko
Maďarsko8.8
Švédsko
8
Irsko
12
Malta
Všechny Miloslavem Ransdorfem uvedené země mají nižší míru nezaměstnanosti než Spojené státy a žádné další členské země nemají nižší nezaměstnanost, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
V programovém prohlášení vlády se vláda zavazuje k tomu, že dodrží maastrichtská kritéria. Pan prezident se zmínil, že jsou tři, ono jich je pět, dvě jsou fiskální, tři jsou monetární.
Miroslav Kalousek upřesňuje výrok Miloše Zemana, jenž se dříve v rozpravě zmínil, že kritéria jsou tři plus dvouleté přechodné období v systému ERM II.
Podle informačního webu k zavedení eura, provozovaného Ministerstvem financí, je těchto kritérií skutečně celkem pět.
Fiskální kritéria jsou:
Vládní deficit nesmí přesáhnout hodnotu 3 % HDP. Veřejný dluh nesmí přesáhnout úroveň 60 % HDP (obě kritéria se někdy uvádějí společně jako kritérium dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí).
Monetární kritéria jsou: Inflační kritérium (Roční průměrná inflace nejvýše 1,5 procentního bodu nad referenční hodnotou, která je průměrem inflací v třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou).
Stabilita dlouhodobých úrokových sazeb (Výnos desetiletých vládních dluhopisů nejvýše 2 procentní body nad průměrem výnosů ve třech zemích EU s nejlepší cenovou stabilitou).
Stabilita směnného kurzu (Minimálně dvouletý pobyt v ERM II bez vnitřního pnutí).
Bohuslav Sobotka
...my jsme se dohodli s panem prezidentem, že společně s návrhem a seznamem jmen budoucích ministrů mu také dodám lustrační osvědčení jednotlivých kandidátů.
Nepodařilo se nám dohledat žádné informace, které by potvrdily či vyvrátily slova Bohuslava Sobotky, a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.
Je však pravda, že prezident Zeman i premiér Sobotka lustrační osvědčení pro členy vlády spíše chtějí.
Miloš Zeman dříve deklaroval, že bez lustrace ministry nejmenuje. Posléze operoval s tím, že Andreje Babiše případně bez lustrace jmenuje výměnou za schválení služebního zákona.
Bohuslav Sobotka se k lustračním osvědčením v minulosti vyjádřil takto: „Pokud jde o otázku negativního lustračního osvědčení, myslím si, že je to zvyklost, která by měla být respektována i nadále, pokud jde o členy vlády". Podle serveru lidovky.cz je posílání lustračního osvědčení spolu s návrhem na jmenování ministrů běžný postup a tento požadavek byl uplatňován u všech předchozích vlád. Ovšem i v tomto případě patrně existují výjimky, bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek se např. vyjádřil takto: „Na 99 procent po mně tehdy nikdo lustrační osvědčení nechtěl. Podotýkám, že ho mám a čisté".
