Přehled ověřených výroků

Výrok prezidenta je hodnocen jako pravdivý, neboť o tom, že nebude využívat milosti, mluví Zeman kontinuálně již od období před 1. kolem volby prezidenta. Navíc se vykonávání této pravomoci dobrovolně vzdal a to v souladu s jeho tvrzením v tomto konkrétním výroku.

Prezidentský kandidát Zeman, jak informovala Česká televize 21. listopadu 2012, by milosti neuděloval téměř vůbec.

To již nově zvolený prezident potvrdil v den své inaugurace, když 8. března uvedl (iDnes.cz): " Řekl jsem, že sám za sebe se těchto práv dobrovolně vzdám. A přál bych si, aby byla změněna ústava takovým způsobem, aby jakýkoliv můj nástupce nemohl institutu amnestie nebo milosti jakýmkoliv způsobem zneužít ".

29. listopadu 2013 pak prezident (zdroj Hrad.cz) převedl pravomoc o udílení milostí na Ministerstvo spravedlnosti. Ponechal si pouze tu možnost, kdy se milost týká " žádostí osob trpících závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život, pokud nebudou soudem shledány podmínky pro užití ustanovení § 327 odst. 4 trestního řádu".

Tento výrok hodnotíme na základě dat Světové banky jako pravdivý.

Jak uvádí Martin Schulz, ekonomika Číny či Spojených států je skutečně větší (měřeno ročním HDP) než ekonomika Německa, ta je ale hned po Japonsku čtvrtá největší na světě. Hned v závěsu za ní navíc najdeme další evropské země jako Francii a Velkou Británii.

Pravda ale je, že HDP Německa je proti Spojeným státům asi pětinový a méně než poloviční proti Číně. Nominální HDP zmíněné Indie je pak poloviční proti Německu.

Po přepočtu paritou kupních sil (PPP) se ale Indie stává třetí největší ekonomikou a Německo padá na páté místo. Tento propočet tedy potvrzuje slova Martina Schultze.

HDP (nominální)HPD (PPP)Německo3,428,130,624,8393,377,526,142,453Čína8,227,102,629,83112,268,638,111,208Indie1,841,709,755,6794,715,640,329,360USA16,244,600,000,00016,244,600,000,000

data Světové banky za rok 2012, částky jsou v dolarech

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Podle zdroje finance.cz kombinovaná (na místní i centrální úrovni dohromady) horní sazba daně z příjmu fyzických osob v roce 2013 činila ve Švédsku 56,6 %.

Andrej Babiš byl skutečně 17. listopadu 2013 hostem Václava Moravce spolu s Hanou Marvanovou. Zmíněná slova nicméně v pořadu nezazněla. Nemůžeme vyloučit, že padla v soukromém hovoru po vysílání a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Pavel Bělobrádek skutečně mluvil o možnosti neúčasti Lidovců ve vládní koalici, tudíž hodnotíme výrok jako pravdivý.

Na tiskové konferenci, po jednání v Lidovém domě 12. listopadu, připustil Pavel Bělobrádek, že ve hře jsou tři varianty - účast Lidovců na vládě, jejich podpora menšinovému kabinetu nebo odchod do opozice - informovala o tom ČTK (Eurozprávy).

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě volebních programů a mediálních výroků představitelů KSČM a dalších dvou stran, ČSSD a hnutí ANO, které se také přiklánějí k revizi zákona o tzv. církevních restitucích.

V programu KSČM pro předčasné volby 2013 jsme se mohli dočíst, že KSČM bude podporovat „prosazení referenda o dalším osudu zákona o tzv. církevních restitucích a urychlené zrušení příspěvku státu na činnost církví”. Již v srpnu podobný názor vyjádřil předseda ČSSD Bohuslav Sobotka, snížení finančích komenzací pak měla sociální demokracie v i programu.

Postoj hnutí ANO k této otázce není úplně jasný, v programu se o restitucích nehovoří a výroky představitelů strany před volbami nebyly jednoznačné. Místopředsedkyně Věra Jourová řekla serveru Christnet.cz k současné podobně zákona: “Souhlasíme, zákon nezpochybňujeme a nechceme revidovat, ostatně je "posvěcen" i Ústavním soudem.“, zatímco Martin Stropnický se v debatě Radiožurnálu vyjádřil mimojiné tak, že „objem toho majetku a jeho správa ve mě budí určité pochybnosti, proč se s tím tak spěchalo a proč zrovna teď se to muselo udělat“ a že by se snažil dál vyjednávat s církvemi. Sám zakladatel hnutí Andrej Babiš pak v online chatu na blesk.cz řekl, že není dobře, že se církevní restituce řeší právě v této době, ale že zákon platí a je nutné ho respektovat.

V povolební vyjednávání podle Deníku představitelé hnutí ANO stejně jako sociální demokraté „rozsah již schválených církevních restitucí zpochybňují, chtějí je zastavit a výši plnění církvím přehodnotit“. Andrej Babiš se takto vyjádřil v povolební debatě České televize.

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se firmou Veřejné zakázky okrajově zabýval při řešení stížnosti na výběrové řízení na poskytovatele mýtného a uznal, že ze strany této firmy nedošlo k pochybení. Evropská komise později řešila stejnou záležitost a došla k závěru, že výběrové řízení proběhlo v pořádku. Tyto verdikty později podpořilo i rozhodnutí soudu. Výrok Zdeňka Žáka proto hodnotíme jako pravdivý.

Firma Veřejné zakázky s.r.o. je zmíněna v řízení (.pdf – bod 21) Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci Poskytování služeb a dodávek vybrané infrastruktury k realizaci projektu výkonového zpoplatnění vybraných komunikací v ČR. Společnosti, které byly vyřazeny z výběrového řízení na poskytování mýtného, tehdy požádaly o přezkum rozhodnutí a stěžovaly si na sporné kroky ze strany zadavatele – Ministerstva dopravy.

Firmy napadly také průběh jednání hodnotící komise, zejména účast a způsob vystupování poradců zadavatele. Tuto funkci tehdy zastávala firma Veřejné zakázky. ÚOHS však v tomto ohledu neshledal, že by se Ministerstvo dopravy dopustilo pochybení, protože předmětem přezkumu byly jen výsledky práce komise a ne myšlenkové procesy členů komise. Je tedy pravdou, že ÚOHS firmu Veřejné zakázky prověřil.

Evropská komise také v souvislosti s mýtným zkoumala, zda Česká republika neposkytla firmě Kapsch při zakázce na dodávku systému elektronického mýtného nepovolenou veřejnou podporu. Nakonec došla k závěru, že výběrové řízení proběhlo v pořádku. Konstatovala však, že některá pochybení mohou lépe odhalit české soudy, na které se neúspěšná firma Autostrade také obrátila. Samotné rozhodnutí Komise se nám nepodařilo dohledat a není tedy jasné, zda se Komise při řešení stížností zabývala i rolí firmy Veřejné zakázky.

Krajský soud v Brně žalobu neúspěšné firmy Autostrade zamítl (.pdf) a uznal, že ani ze strany firmy Veřejné zakázky nedošlo při výběrovém řízení k pochybení.

Na základě veřejně dostupných informací hodnotíme výrok jako neověřitelný. Z Organizačního řádu Kanceláře Poslanecké sněmovny vyplývá, že je to právě Kancelář Poslanecké sněmovny, která dle čl. 15, odst. 2, bodu a) "odpovídá za funkci zvukové režie ve Sněmovně, popřípadě tam, kde Sněmovny nebo její orgány jednají". O tom, kdy jsou jednotlivé mikrofony zapnuty, tak rozhodují přímo zaměstnanci Poslanecké sněmovny. Bližší pokyny pro správu audiovizuálních záznamových prostředků pak patrně podléhají dalším vnitřním předpisům, které se však dohledat nepodařilo.

Výrok Milana Urbana zazněl 22. listopadu během rozhovoru pro Radiožurnál (v čase 16:20) a na základě dostupných informací z médií ho hodnotíme jako pravdivý.

Německá energetická politika prochází v posledních letech poněkud turbulentním obdobím. V roce 2007 rozhodla německá vláda, že uzavře do roku 2018 všechny uhelné elektrárny a opustí těžbu uhlí, zejména z důvodů nerentability a nekonkurenceschopnosti. Koncem roku 2011 se v reakci na havárii jaderné elektrárny Fukušima německá vláda usnesla ukončit provoz všech jaderných elektráren do roku 2022 a nahradit je energií z obnovitelných zdrojů při snižování celkové spotřeby elektřiny.

Velmi rychle se však ukázalo, že přechod na obnovitelné zdroje (solární a větrné) bude zdlouhavým procesem a energetickou mezeru nyní paradoxně zaplňují uhelné elektrárny, které zažívají renesanci i vzhledem k nízké ceně emisních povolenek. V roce 2012 Německo spustilo nové uhelné elektrárny poblíž Kolína nad Rýnem či Boxbergu, v minulém roce pak například nedaleko Duisburgu a města Lünen. Pod záštitou společností RWE či Vattenfall probíhá stavba elektráren u Hamburku či Mannheimu, s čímž také souvisí rozšiřování dosavadních hnědouhelných těžebních oblastí, např. povrchového dolu Garzweiler, kde dochází k vysídlování obyvatel, či snahy o rozšíření těžby v oblastech bývalé Lužice s centrem v Chotěbuzi (dnes součástí Braniborska). Absence jasné a kontinuální energetické politiky je v německém případě zřejmá. Dotace pro obnovitelné zdroje energie navíc prodražují koncovou cenu elektřiny pro domácnosti a průmysl.

Prezident Miloš Zeman v rozhovoru (video čas 5:50–6:50) pro agenturu Bloomberg z 29. ledna zmiňuje jako jednu z možností, jak dosáhnout vyřešení krize na Ukrajině, vypsání mimořádných prezidentských i parlamentních voleb.

Zeman konkrétně v rozhovoru uvedl:

"MZ:The Czech political crisis has been solved by extraordinary elections. And you cannot exclude the possibility of extraordinary elections in Ukraine and who will be the winner (...) might lead the country in the near future.

You mean presidential elections?

MZ: Not only presidential, maybe parliamentary elections, too".