Přehled ověřených výroků

24. ledna 2014 Andrej Babiš pro deník Insider uvedl, že Antonín Lébl by mohl být kandidátem hnutí ANO na pozici náměstka pro oblast sportu na Ministerstvu školství (dále "MŠMT").

1. února již však nový ministr školství Marcel Chládek ČTK sdělil, že se s Andrejem Babišem dohodl, že hnutí ANO bude moci nominovat svého člena na některý z dalších ministerských postů.Také se při této příležitosti zmínil o záměru zřídit tzv. národní radu pro sport, která by měla být zárukou transparentního čerpání a přerozdělování prostředků pro sport. To, zda dal Andrej Babiš na vědomí, že "přes to nejde vlak, že pražská organizace tam má pana Hulinského," se nám nepodařilo dohledat.

V článku 68, odst. 2 Ústavy ČR se píše, že prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády. Konkrétně Ústava uvádí: "Předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů".

Výrok Miloše Zemana proto hodnotíme jako pravdivý.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z dostupných veřejných zdrojů dohledat vyjádření ministra dopravy, které by korespondovalo s jeho výrokem.

Eurobarometr provedl v červnu roku 2013 průzkum veřejného mínění s názvem "Rok před volbami do Evropského parlamentu (EP) 2014". Cílem tohoto průzkumu bylo zjistit znalosti občanů Evropské unie (EU) starších patnácti let o EP. Průzkum byl proveden ve všech členských státech EU. Průzkum byl rozdělen na 5 částí, z nichž právě čtvrtá se zabývá "znalostmi o EP" a obsahuje 7 znalostních otázek.

Níže uvádíme otázky, z nichž se průzkum skládal, a následně pořadové umístění České republiky a Slovenské republiky z celkového počtu členských států (28) dle správnosti odpovědí.

1) Kdy se budou konat evropské volby ve vaší zemi? ČR se umístila na 10. místě, SR na 16. místě.

2) Členové EP (MEPs) sedí v Parlamentu dle: (a. politické příslušnosti, b. dle národnosti, c. neví) ČR se umístila na 27. místě, SR na 28. místě.

3) Rozhodnutí EP jsou přijímána především dle: (a. politické příslušnosti MEPs, b. dle zájmů členských států, ze kterých MEPs pochází, c. obojí, d. neví) ČR se umístila na 26. místě, SR na 27. místě.

odpovědi ano/ne

4) Právo na evropské úrovni musí být schváleno EP společně s členskými státy. ČR se umístila na 4. místě, SR na 6. místě.

5) O rozpočtu EU rozhoduje EP a členské státy. ČR se umístila na 10. místě, SR na 7. místě.

6) MEPs jsou voleni občany v každém členském státě. ČR se umístila na 19. místě, SR na 10. místě.

7) Každý členský stát má stejný počet MEPs v EP. ČR se umístila na 16. místě, SR na 21. místě.

Z daných pořadových umístění ČR a SR nelze vyvodit, zda se obyvatelé těchto států málo vyznají ve fungování Evropského parlamentu nebo jaké je procento těch, kteří se v něm neorientují, a proto hodnotíme tento výrok jako neověřitelný.

Reforma trhu s vínem, o níž mluví Miloslav Ransdorf, tak jak byla definitivně Evropskou unií schválena v dubnu 2008, neobsahovala zákaz doslazování vín řepným cukrem.

Tento bod se objevil pouze v návrhu reformy z roku 2007, ovšem vyvolal značné spory mezi členskými státy EU. Blok, o kterém mluví Miloslav Ransdorf, tvořili jen Italové a Španělé, podporovaní Řeky a částečně i předsedajícími Portugalci. Tábor odpůrců tvořených většinou zeměmi střední Evropy pak vedli Němci. Ostře protestovali i Češi.

Proti návrhu reformy tehdy vystupovala například i česká europoslankyně Zuzana Roithová: "Protestuji proti zákazu doslazování vín ve střední Evropě včetně Moravy, aniž by bylo zakázáno zase dokyselování vín na Jihu. Nechápu, proč by vinaři z Moravy měli nakupovat drahé mošty od jižanů, aby tím nahradili dvousetletou tradici doslazování cukrem a měnit tak tradiční vůni a chuť svých kvalitních vín. Je to v rozporu s principy vnitřního trhu a s tím nemohu souhlasit".

Sporný bod o zákazu doslazování vín, jak už bylo zmíněno v úvodu, ale z konečného znění reformy vypadl, a tak nelze hovořit o bloku, který si něco prosadil, aby převálcoval konkurenci.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, neboť stát bude platit za zmíněnou budovu více, než kolik Jiří Rusnok uvádí.

Podle tiskové zprávy (str. 2, pdf.) MSPV se 79% z výsledné kupní částky zaplatí ze strukturálních fondů Evropské unie a to v rámci tzv. Integrovaného operačního programu v oblastech intervence a sociálních služeb pro roky 2009-2014.

Celková částka transakce je pak 299 milionů korun, tudíž částka, kterou pokryje zmíněný program EU je přibližně 236 milionů. Je to tedy dokonce víc, než kolik premiér Rusnok uvádí. Stát tak uhradí zbývajících cca 63 milionů.

Nicméně podíváme-li se na aktuální daň z převodu nemovitostí (peníze.cz), zjistíme, že za tuto položku stát zaplatí výrazně méně, než kolik říká Jiří Rusnok. Tato daň je ve výši 4 % z ceny nemovitosti, resp. z výše znaleckého posudku této nemovitosti a ohled se bere na vyšší částku.

V případě nemovitosti pro ředitelství úřadu práce jsou dohledatelné posudky např. na serveru Česká pozice je nejvyšším posudkem částka 310 milionů. Z nich by tedy stát platil daň ve výši 12,4 milionu. Tím pádem zbývá cca 50,5 milionu, které stát musí zaplatit - a ne 20 milionů, jak Rusnok uvádí.

Ve výroku se také objevuje údaj 40 milionů, jde však o přeřeknutí, jak dokládá záznam pořadu v čase 13:40 - video.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, neboť z veřejných zdrojů není možné doložit ani vyvrátit všechny aspekty, které Pavel Bělobrádek zmiňuje.

Co se týká výborů, o nichž je řeč, jde o následující 2:

a) Personální výbor - tento výbor by měl posuzovat nominace do dozorčích rad podniků se státní majetkovou účastí, což by znamenalo, že by pravomoc nominovat členy dozorčích rad nezůstala v gesci příslušného ministra.

b) Výbor pro církevní restituce - výbor by měl zastávat monitorovací funkci při provádění církevních restitucí a následným způsobem používání získaného majetku církvemi. Náplň tohoto výboru by se dala shrnout následovně: „Základním cílem je sumarizovat pro vládu informace, které se týkají naturálních restitucí, a informace, které se týkají možných soudních sporů, které mohou ještě souviset s požadavky církví na vracení majetku nad rámec toho, co bylo dohodnuto v rámci zákona o narovnání s církvemi“.

V rámci výboru by měl zasedat premiér Sobotka (ČSSD), ministr financí Andrej Babiš (ANO), ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), ministr kultury Daniel Herman (KDU-ČSL) a ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Systém eKLEP, o němž Bělobrádek mluví v souvislostí se svými připomínkami, není však veřejně přístupný a tudíž nelze přesně popsat, nakolik v něm Bělobrádek a KDU-ČSL připomínali návrhy ke zmíněným výborům.

Co se týká části vyjádření, kde vicepremiér mluví o dotazu směrem k Legislativní radě vlády, tak Demagog.cz kontaktoval tento orgán s žádostí o potvrzení zmíněné informace. Po obdržení odpovědi na náš dotaz bude odůvodnění výroku doplněno.

Ukrajinský historik Serhy Yekelchyk (Ukraine: Birth of a Modern Nation. New York: Oxford University Press, 2007, 147) shrnuje poválečné teritoriální změny hranic Ukrajinské sovětské socialistické republiky tak, že na základě jednání v Jaltě v únoru 1945 byly v rámci změn hranic Polska k Ukrajině přičleněny oblasti východní Haliče, západní Volyně a část Polesí.

SSSR dále získal severní část Bukoviny původně patřící Rumunsku a původně československou Podkarpatskou Rus. Autor dochází k závěru, že to bylo vůbec poprvé v moderní historii, kdy jednotlivá území obývaná etnickými Ukrajinci byla zahrnuta do jednotného státního útvaru.

Poloostrov Krym byl k Ukrajině připojen v roce 1954. Mezi roky 1919 a 1945 měl Krym status autonomní republiky v rámci Ruské sovětské federativní socialistické republiky, přičemž později došlo k jeho překlasifikování na "autonomní oblast". Jeden z historických výkladů dokonce skutečně interpretuje připojení Krymu k Ukrajině jako "dar" Nikity Chruščova (Taras Kuzio, Ukraine: State and Nation Building London: Routledge, 1998, 106-107).

Z našich poznatků vyplývá, že argumentace obsažená ve výroku koresponduje s výkladem historiků zabývajících se vznikem a vývojem Ukrajiny, a proto jej hodnotíme jako pravdivý.

Poslanecký návrh novely tzv. služebního zákona skutečně předložila ČSSD již v červenci 2013, tedy v době, kdy byla ještě v opozici. Návrh byl formulován jako alternativa k návrhu Nečasovy vlády, který byl také poslán do sněmovny k projednání. Oba návrhy spadly pod stůl s rozpuštěním sněmovny.

V novém volebním období pak skupina poslanců ČSSD předložila tento návrh znovu. Podporu této novele vyjádřila skupina neziskových organizací sdružených v projektu Rekonstrukce státu. Martin Fadrný z organizace Frank Bold a zároveň jeden z expertů Rekonstrukce státu pak na e-mailový dotaz potvrdil, že "návrh tohoto zákona ve stadiu draftu připomínkovali zástupci nevládních organizací".

Jeho kolegyně Lenka Petráková z občanského sdružení Oživení pak v e-mailu dodává: "Osobně jsem se zúčastnila 2-3 setkání, a to neformálně, společně s kolegy z good governance. Podali jsme několik připomínek, námětů či komentářů, nicméně ne všechny byly v plné míře do novely zapracovány. Novelu jsme před jejím dokončením (finální verzi) neměli příležitost podrobně komentovat a to také z kapacitních důvodů".

Na stránkách Oldřicha Vlasáka najdeme projev k zahájení výstavy III. odboj v Československu z roku 2006. Projev je k otevření výstavy v Hradci Králové, ale zmiňuje se v něm i skutečnost, že před Hradcem Králové byla výstava právě v Evropském parlamentu.