Přehled ověřených výroků

Z veřejně dostupných zdrojů jsme nebyli schopni výrok zatím ověřit. Národní centrum kybernetické bezpečnosti vzniklo usnesením vlády 19. října 2011. Pracoviště se nachází v Brně v bývalém objektu Univerzity Obrany. Funkční by mělo být provizorně od ledna 2014 a plně od roku 2015.

S žádostí o informace o aktuálním stavu centra jsme se obrátili na informační oddělení NCKB. Jakmile získáme doplňkové informace k hodnocení výroku se znovu vrátíme.

Zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi počítá (v §15) s tím, že stát uzavře celkem 17 smluv o vypořádání s jednotlivými institucemi a v průběhu následujících 30 let jim vyplatí celkem 59 miliard (jednotlivé splátky budou navýšeny o inflaci).

Jedna z církví, Bratrská jednota batpistů pak smlouvu a s ní spojenou finanční náhradu odmítla (Český rozhlas), nicméně zbylá částka, cca 58,8 mld. Korun je stále velmi blízká Machem uvedeným 60 miliardám.

Vyrovnáním s církvemi se pak stát skutečně zadlužil: uvedený zákon (v §16) doslova uvádí, že stát se smlouvami dostane do postavení dlužníka dle občanského zákoníku.

Petr Fiala se takto vyjádřil v rozhovoru pro server Česká pozice 16. ledna 2014.

Výrok hodnotíme na základě níže uvedených informací jako pravdivý s výhradou.

CDU byla součástí vládní koalice od roku 2005, 2009 a rovněž také od roku 2013. Ve volbách v roce 2013 nicméně získala jen 37,2% hlasů. Přes 40% získal blok CDU/CSU, tedy strany CDU a CSU dohromady, které vystupují na federální úrovni společně. Nicméně obě tyto strany mají společný program a bývají často zahraničím vnímány jako jedna strana. V tomto výroku tedy dochází k mírnému zjednodušení a pojmem CDU se myslí obě strany dohromady.

Od roku 2005 zastává funkci kancléřky Angela Merkelová, která po osmiletém funkčním období získala od voličů skutečně silný mandát.

Pravdou také je, že strana nevládla sama, neboť od roku 2005 hovoříme o tzv. velké koalici tvořené stranami CDU, CSU a SPD (Sociálnědemokratická strana Německa). Od roku 2009 byla u moci také koaliční vláda (tzv. černo-žlutá) stran CDU, CSU a FDP (Svobodná demokratická strana). Od roku 2013 hovoříme opět o velké koalici ve složení CDU, CSU a SPD. Rovněž tedy platí, že strana tíhla ke kompromisům. Umění kompromisu je dle deníku.cz také jednou z vlastností Angely Merkelové.

Nepodařilo se nám dohledat relevantní data k tomu, zda se určitá sociální vrstva opravdu snaží na zimu dostat do vězení a výrok proto hodnotíme jako neověřitelný. Počtu vězňů v zimě se věnujeme v rámci jiného výroku z této diskuze a proto jej zde nehodnotíme.

Ministr Žák ve svém výroku přímo navazuje na předsedu Pirátů. Rozporuje tedy fakt, že vláda měla přiklepnout Microsoftu smlouvu tzv. na věčné časy.

Zmínku o časovém vymezení této nové smlouvy zmiňuje Český rozhlas, který uvádí: ” Vláda v demisi prodlouží smlouvu na počítačové softwary se společností Microsoft. Kritici upozorňují na dlouhodobost nových smluv a množství peněz, o kterých v zakázce rozhoduje vláda bez politického mandátu těsně před koncem svéhopůsobení ve Strakově akademii. Centrální rámcová smlouva na software pro státní správu by se měla podepsat do konce roku. Je prodloužením strategické smlouvy státu s firmou Microsoft z roku 2008. Ta vyprší na konci listopadu a ministerstvo vnitra ji chce prodloužit na další čtyři roky. ”

Toto potvrzuje i vyjádření ministerstva vnitra:" Nová rámcová smlouva byla prodloužena na čtyři roky. Stát si však zatím nic neobjednal ani se k ničemu nezavázal, smlouva nebrání úřadům ve využívání jiných licencí. Nová smlouva o strategické spolupráci pouze dává státním úřadům garantovanou možnost pořizovat licence na produkty společnosti Microsoft s nejnižší možnou cenou, kterou lze v Česku získat. "

24. července 2013 na tiskové konferenci po jednání vlády byl premiér Rusnok dotazován Klárou Brunclíkovou z TV NOVA stran odměňování na Úřadu vlády. Dotaz zněl: " Já mám krátký dotaz, co se týče rozdělení odměn Petrem Nečasem, zajímal by mě názor pana premiéra na to, co si o tom přerozdělování odměn myslíte, jaký na to máte názor? "

Je tedy pravdou, že premiér reagoval na zmíněný Úřad vlády a nikoli celou státní správu, neboť kompetence premiéra nepokrývala udělování odměn v rámci všech resortů, ale pouze na Úřadu vlády.

Pro srovnání odměn jednotlivých vlád uvádíme data Českého rozhlasu, která vychází ze zveřejněných odměn na stránkách Vlády ČR: Vláda Nečase rozdala na odměnách v prvním pololetí roku 2013 přesně 243 812 636 Kč a kabinet Jiřího Rusnoka 179 657 670 Kč.

Vláda zveřejnila odměny a platy za roky 2007 – 2009, 2010 – 2012 a 2013.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Demagog.cz v koaliční smlouvě ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL nenalezl žádný záměr zprivatizovat státní podniky či jiné státní instituce.

Konkrétně se smlouva vyjadřuje v případě státních lesů, které nová vláda podle svých slov privatizovat nebude (str. 10). Převedení do soukromých rukou striktně odmítá také v případě bezpečnostních složek (str. 24).

O státních podnicích obecně se smlouva zmiňuje pouze takto: ,,... stát aktivně použije ke stimulaci ekonomiky státní podniky a akciové společnosti" (str. 4). Jakýkoliv plán privatizace však ve smlouvě uveden není.

Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV čelil výrazné fluktuaci na všech pozicích.

Server ekonom.ihned.cz uvádí, že ještě za bývalého ředitele útvaru Tomáše Martince odešlo v roce 2012 šest detektivů. Ti byli buď převeleni na jiné pracoviště nebo odešli do civilu. Tehdejší ředitel spojoval jejich odchod se snižováním stavů.

Podle České televize z útvaru korupce odešli letos další tři vyšetřovatelé. Jejich odchod je tento rok podle nového ředitele útvaru Milana Komárka spojen s celkovou restrukturalizací protikorupční policie. O odchodu prý uvažují i další detektivové.Kromě vyšetřovatelů došlo v letošním roce k personálním změnám i na pozici ředitele či jeho náměstků.

Stejné informace poskytují ještě např. novinky.cz či zprávy.ihned.cz.

Podle dostupných informací můžeme tvrdit, že ke změnám mezi vyšetřovateli došlo, ale zda se v roce 2013 jednalo o deset policistů z celkového počtu dvaceti, se nám nepodařilo ani potvrdit ani vyvrátit.

Výrok Andreje Babiše hodnotíme jako nepravdivý, neboť jedinečná "vina" Miroslava Kalouska za to, že hazard nebyl zdaněn před rokem 2012, je přinejmenším sporná.

Výrok se zabývá zdaněním hazardu před rokem 2012, kdy bylo toto zdanění zavedeno. Na úvod musíme podotknout, že zavedení daně jako takové je obecně možné pouze zákonem, tedy po projití řádným legislativním procesem. Miroslav Kalousek z pozice ministra i poslance nebyl tedy jediným, na kom by otázka, zda hazard zdanit, záležela. Většina v obou komorách mohla schválit zdanění hazardu nezávisle na Kalouskovi.

Před rokem 2012 již bylo jednou zdanění hazardu schváleno oběma komorami českého Parlamentu. Šlo o novelu zákona o loteriích z roku 2010 (poslanec Kalousek se hlasování ve 3. čtení neúčastnil, nicméně i tak návrh hladce prošel), která byla přijata již před volbami. Nicméně tuto novelu vetoval prezident Klaus a poslanci již kvůli volbám neměli šanci jeho veto přehlasovat.

Dalším návrhem na zdanění hazardu byl návrh ČSSD z roku 2010, který byl zamítnut na schůzi 21. června 2011 ve 3. čtení. Pro toto zamítnutí hlasoval i poslanec Kalousek.

Nicméně na stejné schůzi (šlo dokonce o předcházející bod) bylo ve 3. čtení schváleno zdanění hazardu (vládní návrh – zástupce navrhovatele ministr financí) k 1. lednu 2012, kdy pro tento návrh Miroslav Kalousek hlasoval. Návrh se posléze vrátil do Poslanecké sněmovny s pozměňovacími návrhy Senátu a byl následně s těmito připomínkami Sněmovnou přijat. Pro přijetí hlasoval opět i Kalousek.

Negativní souvislosti bývalého ministra financí Miroslava Kalouska s hazardem existují (Matěj Hollan pro Českou pozici), ale v otázce povolování hracích přístrojů, nerespektování vyhlášek a sousedství, nikoliv tedy v oddalování zdanění.

Stručný vývoj problematiky zdanění hazardu v ČR nastiňuje text JUDr. Roman Vybírala z Právnické fakulty UK (.pdf).

Pavel Kohout se skutečně vyjádřil v pozitivním slova smyslu k působeni Víta Bárty na Ministerstvu dopravy, nicméně se nám nepodařilo dohledat přesné vyjádřeni, na které se Okamura odkazuje.

Pavel Kohout skutečně na webových stránkách novaustava.cz píše: „Fakt číslo dvě. Během svého krátkého působení na ministerstvu dopravy, Vít Bárta vyměnil šéfa Ředitelství silnic a dálnic. Během působení Reného Poruby se věci začaly měnit k lepšímu. Začala se zkoumat kvalita staveb. Byla například provedena expertíza mostů za pomoci německých technických expertů, kteří neměli důvod být zaujatí. Začalo se pracovat na nové řídící struktuře, aby byly odstraněny možné konflikty zájmů.
A co se dělo pak?
„Od té doby, co odešli Bártovi lidé, se věci vracejí do původního stavu,“ konstatoval nejmenovaný zdroj z ŘSD."

Pavel Kohout byl dle výročních zpráv Transparency International v letech 2007- 2010 členem dozorčí, nikoliv správní rady, jak tvrdí Tomio Okamura.