Přehled ověřených výroků

Miroslav Kalousek správně poukazuje na fakt, že Česká národní banka má jako jeden ze svých základních cílů v rámci měnové politiky udržování tzv. cenové stability, který v současné době skutečně činí 2%. Ne zcela přesné je však již tvrzení, že ČNB má pouze dva nástroje.

Hlavním cílem České národní banky je opravdu udržování cenové stability, neboli stability spotřebitelských cen. S tímto cílem je také spojen zmíněný cenový či inflační cíl, který je od ledna 2010 stanoven ve výši 2% (pdf.).

Co se týče nástrojů měnové politiky, lze nalézt více než dva nástroje, které má ČNB k dispozici k zajištění tohoto cíle. Jedná se především o tzv. nepřímé nástroje monetární politiky, které zahrnují:

- diskontní nástroje - operace na volném trhu - povinné minimální rezervy - konverze a swapy cizích měn - intervence ve prospěch (neprospěch) devizového kurzu

Ministr Marian Jurečka provedl jako první krok po svém nástupu na ministerstvo personální změny ve vedení resortu, jmenoval nového mluvčího a náměstky. Zároveň ale "pozastavil vypisování a přidělování veškerých veřejných zakázek a výběrových řízení, stejně jako uzavírání nových smluv, které přesahují částku 500 tisíc korun". Mělo se jednat o zakázky za stovky milionů korun, zejména výběrová řízení na marketingové a IT zakázky. (Pavel Bělobrádek sice původně řekl "desítky až stovky miliard", dále v diskusi se ale opravuje na stovky milionů.)

Dnes, 24. února 2014, pak ministr zastavil výběrová řízení na zakázky nad 5 milionů korun u ministerstvu podřízených organizací.

Ministr měl v plánu výběrová řízení prozkoumat a posoudit jejich účelnost, jak řekl již po svém nástupu v rozhovoru pro server aktuálně.cz: "Několik takových věcí tento týden řešíme, analyzujeme s právníky, která výběrová řízení zastavíme a úplně zrušíme. Protože některé finanční prostředky v řádu milionů korun nebo dokonce desítek milionů korun nehodlám vyhazovat za zbytečné projekty."

Miloš Zeman má pravdu v tom, že ke změně či přijetí "obyčejných" zákonů není na rozdíl od Ústavy (a ústavních zákonů tvořících ve svém úhrnu ústavní pořádek) třeba kvalifikované většiny Parlamentu.

Nejedná se však o jediný rozdíl mezi těmito dvěma druhy právních předpisů, jak tvrdí prezident republiky. Zákony se od ústavy (a obecně ústavních zákonů) kromě odlišného legislativního procesu liší i v dalších aspektech. Mezi ně patří především rozdílná právní síla „obyčejných“ (podústavních) zákonů a zákonů ústavních. Ústavní zákon tak není pouze předpisem, který se obtížněji přijímá, ale zároveň předpisem vyšší právní síly, je tak prostým zákonům nadřazen. Zákon tak nesmí být v rozporu s ústavním zákonem, jinak by jej Ústavní soud zrušil pro rozpor s ústavním pořádkem podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky.

Dále mohou být některé legislativní akty přijaty pouze ve formě ústavního zákona, jedná se např. o změnu státních hranic podle čl. 11 Ústavy ČR. Další odlišnost se týká dokonce samotného legislativního procesu a pravomocí prezidenta v něm, jelikož podle čl. 50 odst. 1 Ústavy ČR má prezident právo vrátit do patnácti dnů od postoupení přijatý zákon, ovšem právě s výjimkou zákona ústavního.

Tento výčet rozdílů mezi prostými a ústavními zákony je jen demonstrativní, nikoliv taxativní. Každopádně však z výše uvedených důvodů považujeme výrok za nepravdivý.

Výčet zrušených i založených velvyslanectví odpovídá údajům z Ministerstva zahraničních věcí a usnesení vlády, výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Vláda skutečně 25. srpna 2010 rozhodla (.pdf), že budou do konce ledna následujícího roku zrušena velvyslanectví v konžské Kinshase, venezuelském Caracasu, keňském Nairobi, jemenském San'á a kostarickém San José. Ambasády byly poté k 1. únoru 2011 uzavřeny.

Následně byla v letech 2012 a 2013 založena velvyslanectví v Jerevanu, Yangonu (Rangúnu), Bogotě, Dakaru, Phnompenhu, Dauhá, Podgorici a zavřena a znovuotevřena byla ambasáda v Lucemburku.

Výrok je hodnocen na základě mediálních zpráv z doby této události jako pravdivý.

Podle informací serveru idnes a zprávy ČTK převzaté několika servery rozeslal před parlamentními volbami vrchní ředitel kanceláře ministra Zbyněk Šolc na pokyn ministra dopravy Zdeňka Žáka novinářům prohlášení, ve kterém pět ministrů kandidujících za SPOZ propaguje svou stranu. Ministři si v e-mailu stěžují, že média nevěnují Straně práv občanů - Zemanovcům dostatečnou pozornost.

Ve zprávě například stojí: " Vyslovujeme hluboké pobouření nad mírou manipulace voličů před předčasnými volbami. Ještě nikdy nebyly tak manipulativním způsobem zneužívány volební průzkumy (volební potenciál). Všechny relevantní průzkumy říkají, že Zemanovci se do Sněmovny dostanou (SANEP, Median)."

Premiér Rusnok odeslání zprávy z e-mailu úředníka ministerstva dopravy skutečně veřejně zkritizoval: " V pořádku to není, a pokud se to děje, je to pochybení nějakých jednotlivců a je třeba se tím zabývat." Výrok tudíž hodnotíme jako pravdivý.

Z výroku usuzujeme, že Jana Lorencová má na mysli Miloslava Bačiaka, který byl zvolen coby dvojka kandidátky Hnutí ANO v Kraji Vysočina.

Těsně před volbami upozornily Jihlavské listy, že kandidát “pracoval i jako politruk a v sedmdesátých letech byl evidován v seznamu Archivu bezpečnostních složek jako důvěrník u vojenské kontrarozvědky“. Zároveň měl straně zatajit vlastnictví titulu RSDr., udělovaný pouze za minulého režimu převážně stranickým hodnostářům.

Na základě tohoto odhalení Bačiak vystoupil ze strany a slíbil, že v případě svého zvolení se vzdá poslaneckého mandátu, což také učinil.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě souladu uvedených faktů s příslušnými zákony.

Dle čl. 97 odst. 2 Ústavy ČR jmenuje prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny. Zároveň může být odvolán dle § 10 odst. 8 písm. b) zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o NKÚ"), a to pouze z odvolacích důvodů dle § 10 odst. 9 zákona o NKÚ, a to: "a) nevykonává-li funkci po dobu delší než šest měsíců,b) na základě pravomocného rozhodnutí Kárné komory Úřadu, ve kterém bylvysloven návrh na odvolání z funkce."

František Dohnal vykonával funkci prezident NKÚ od roku 2005 do roku 2012. V průběhu svého funkčního období čelil několika trestním oznámením, avšak trestní řízení byla vždy zastavena po tom, co byla Dohnalovi uložena pokuta kontrolním výborem (tento postup zabraňuje pokračování trestního řízení). Nakonec byl ale Městským soudem v Praze uznán vinným ze zneužití pravomoci veřejného činitele a neuspěl ani s odvoláním. Poslanecká sněmovna nemohla Dohnala odvolat, jelikož nebyly naplněny zákonné předpoklady pro jeho odvolání. (Srov. Českápozice.cz)

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je dle § 1 odst. 3 zákona č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o působnosti ÚOHS") (.pdf), je jmenován prezidentem republiky na návrh vlády. Předseda může být dle § 1 odst. 6 zákona o působnosti ÚOHS odvolán pouze prezidentem republiky na návrh vlády, a to pouze ze zákonných odvolacích důvodů stanovených § 1 odst. 8 zákona o působnosti ÚOHS:

" a) nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců, nebob) narušuje-li závažným způsobem důstojnost své funkce anebo narušuje-li nezávislost a nestrannost Úřadu. "

Funkční období předsedy ÚOHS je dle výše uvedeného zákona (§ 1, (5)) 6 let.

Výrok Andreje Babiše o odhadu daňových úniků z DPH hodnotíme jako zavádějící, neboť ministr financí směšuje dohromady dvě odlišné věci – úniky DPH obecně a tzv. karuselové obchody.

Číslo 2,7 % se skutečně objevuje ve studii (str. 29, .pdf) sestavené odborníky pro účely Evropské komise, ze které Babiš údajně vycházel. Toto číslo ze zdrojů Eurostatu je ale tzv. VAT gap, což je sice rozdíl mezi předpokládanou výší výběru na DPH a skutečném výběru, nicméně (jak studie vysvětluje na str. 24) tuto částku netvoří jen podvody, natož výhradně karuselové, ale také například úlevy na dani či nedobytné pohledávky.

Další dodané materiály (str. 30), s Finanční správou ČR jako zdrojem, navíc hovoří pro stejný rok o čísle 2,11 %. Tato data nám poskytl Darek Kysela, asistent ministra financí.

Dodáváme jen, že všechna dostupná čísla jsou z roku 2011, a je pravděpodobné, že se od té doby změnila. Česká republika (jak je znázorněno na str. 33 studie) je jednou ze zemí, jež se od r. 2000 v této oblasti výrazně zlepšuje.

Pro úplnost dodáváme, že není v našich silách zjistit přesný obsah komunikace ministra financí s pracovníky finančních úřadů, tato skutečnost se však do hodnocení výroku nepromítá.

Výrok hodnotíme jako pravdivý na základě zákona č. 156/2006 o střetu zájmů, obchodního rejstříku a zpravodajských článků.

Zákon č. 156/2006 o střetu zájmů ze dne 16. března 2006 upravuje v tomto smyslu povinnosti veřejných funkcionářů. Mezi takové patří i člen vlády (§2 odst. 1. bod c). Člen vlády podle §4 nesmí:

"a) podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
b) být statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, členem řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo
c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář."

Tato omezení se pak netýkají správy vlastního majetku, vědecké, pedagogické, publicistické, literární, umělecké nebo sportovní činnosti, nejde-li o vlastní podnikání v těchto oborech. Omezení se také netýkají například poslanců a senátorů.

Podle obchodního rejstříku a také podle prohlášení ve svých vystoupeních (např. zde) je nyní formálně Andrej Babiš napojen na své firmy pouze jako akcionář a nepůsobí v jejich orgánech. Jediným problematickým bodem by mohlo být jeho předsednictví správní rady Nadace Agrofert. K tomuto uvedl:

"Chci zůstat jen v dozorčí [sic!] radě Nadace Agrofert, která přispívá na charitativní projekty, což mi snad už nikdo jako střet zájmů vyčítat nebude."

Životopis předsedy Evropského parlamentu na webu tohoto tělesa uvádí, že Schulz byl poprvé zvolen europoslancem v roce 1994. Jeho výrok je tak pravdivý.